OSB desky (oriented strand board) jsou oblíbeným materiálem ve stavebnictví díky své cenové dostupnosti, pevnosti a snadné manipulaci. Jsou vyrobeny z několika vrstev orientovaných dřevěných třísek, které jsou k sobě slepeny pomocí vodovzdorného lepidla a lisovány pod vysokým tlakem a teplotou. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost. V následujícím textu se zaměříme na jejich využití ve střešních konstrukcích, kde slouží jako celoplošný rovný podklad pro kladení pojistné hydroizolace, asfaltových pásů nebo hydroizolačních fólií, či pro střešní krytinu, například z asfaltových šindelů nebo jiných typů skládaných střešních krytin.
Výhody OSB desek pro střechy
- Plocha a rovinnost
- Snadná manipulace a montáž
- Cenová dostupnost
- Dostatečná pevnost
Výběr OSB desek pro střechu
Když si vybíráme tloušťku OSB desek pro střechu, musíme myslet na různé věci. Prvně, je důležité zvážit klimatické podmínky. V oblastech s hodně deště nebo velkými teplotními rozdíly potřebujeme silnější desky. Také je klíčová nosnost střechy. Každá střešní krytina má jinou váhu. Proto musíme zvolit tloušťku OSB, která unese váhu plánované krytiny. Různé typy střešních materiálů mohou vyžadovat různou tloušťku OSB desek. Některé materiály potřebují silnější podporu než jiné. Nakonec nesmíme zapomenout na dodržování technických norem a doporučení výrobců.
Dělení typů OSB desek podle použití:
- OSB/1 - pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 65 %)
- OSB/2 - desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí.
- OSB/3 - desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 85 %)
- OSB/4 - zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.
OSB desky pod asfaltový šindel doporučujeme vybírat z typů OSB/3 a OSB/4.
Faktory ovlivňující výběr tloušťky OSB desek
| Kritéria | Vliv na tloušťku OSB desek |
|---|---|
| Klimatické podmínky | Vyšší tloušťka pro extrémní počasí |
| Nosnost střechy | Zohlednění váhy střešní krytiny |
| Typ pokrývačského materiálu | Úprava tloušťky dle použitého materiálu |
| Výrobní normy a předpisy | Dodržení technických standardů |
Na bednění střechy se používá OSB/3 tloušťky 18-22 mm. Při rozteči krokví 625 mm stačí 18 mm, při 833 mm nebo pod plechovou krytinou volte 22 mm. Obvyklé tloušťky dostupné na trhu jsou 10, 12, 15, 16, 18, 19, 22, 23, 25 a 30 mm. Tloušťka dřevěného bednění závisí na použitém materiálu, sklonu střechy pro asfaltový šindel a klimatických podmínkách v místě stavby (obvyklá sněhová pokrývka). Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.
Doporučená tloušťka OSB desek na střechu kůlny
Volba správné tloušťky OSB desek je klíčová při stavbě kůlny. Zohlednit musíte pevnost, izolační vlastnosti a norem pro střešní konstrukce. Desky o tloušťce 12 mm až 18 mm jsou ideální pro střechy kůlen.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
| Typ konstrukce | Doporučená tloušťka (mm) |
|---|---|
| Lehké střešní krytiny (např. asfaltové šindele) | 12-15 mm |
| Střešní krytiny (např. dřevěné šindele, tašky) | 15-18 mm |
| Silně zatěžované střechy | 18 mm a více |
| Velikost střechy (m²) | Doporučená tloušťka OSB desky (mm) | Usměrnění |
|---|---|---|
| Do 10 | 12-15 | Lehké zatížení, menší kůlny |
| 10-20 | 15-18 | Střední zatížení, středně velké kůlny |
| Nad 20 | 18-22 | Silné zatížení, velké kůlny |
Výpočet potřebného množství OSB desek
Počet OSB desek závisí na ploše střechy, tvaru a velikosti desek. Standardní OSB deska 1 250 × 2 500 mm pokryje 3,125 m². Vždy přidejte minimálně 10 % na prořezy.
Vzorec: plocha ÷ 3,125 × 1,10 = počet desek
- Střecha 100 m²: cca 35 desek (vč. 10 % rezervy)
- Střecha 150 m²: cca 53 desek
- Na střechu 100 m² potřebuješ cca 32 desek + 10 % rezerva = 35 kusů.
Montáž OSB desek na střechu
Správně položené OSB desky pod asfaltový šindel vytvářejí maximálně rovný plošný podklad, který podpoří estetický vzhled střechy a její správnou funkčnost. I kvalitní kanadské šindele nebo asfaltové pásy na střechu pružně kopírují podklad, na který jsou položeny. Proto se (nejen) pro dokonalý estetický dojem z výsledného díla vyplatí pečlivý přístup k výrobě dřevěného bednění. OSB desky pod asfaltový šindel jsou šikovné, protože je zaručena jejich rovinnost v ploše a desky „stačí“ správně položit a sesadit k sobě.
Zásady pro montáž OSB desek na nosnou konstrukci střech
- Nosná střešní konstrukce by měla být v maximální rovině. Cílem je minimalizovat přenos nerovností bednění z desek do finální asfaltové střešní krytiny.
- OSB desky se kladou na vazbu a delší stranou kolmo ke krokvím. Pokud můžete, je výhodné zvolit rozestup krokví tak, abyste desky nemuseli zbytečně řezat. Doporučené rozestupy jsou 833 mm (2500/3) nebo 625 mm (2500/3) od sebe. Pokud změna vzdálenosti krokví nepřipadá v úvahu a přesto nechcete desky nadměrně řezat, lze si vypomoct dodatečným podélným roštem z latí či prken.
- Pokud pokládáte OSB desky pod asfaltový šindel s rovnou hranou, zachovejte dilataci min. 3 mm. Pro rychlejší práci si můžete vyrobit vlastní přípravek, nebo použít dilatační ocelové spony.
- Na trhu jsou dostupné desky s vyfrézovanou drážkou/perem pro pohodlné napojení desek (které se preferují z důvodů nosnosti). Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo, např. Duvilax LS-50.
Kotvení OSB desek
- Délka hřebíků/vrutů by měla činit 2,5násobek tloušťky desky (alespoň 50 mm). Jejich umístění volte minimálně 20 mm od okraje desky.
- Doporučené vzdálenosti kotvících prvků:
- 150 mm po okrajích desek.
- V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.
- Ačkoliv je možné pro kotvení OSB desek použít hřebíky (v takovém případě volte stejně jako hřebíky na asfaltové šindele), doporučujeme je kotvit výhradně vruty.
- V žádném případě nepoužívejte spony pro kotvení OSB desek na střechu.
Použití OSB desek pod plechovou střešní krytinou
Použití OSB desek pod plechovou krytinou je běžné, zejména u falcovaného plechu. Důvody pro jejich použití jsou dva:
- Musí v ní držet hřebíky, kterými se připevňují příchytky.
- Musí udržet člověka, když se po ní náhodou půjde a také váhu sněhu.
Skladba střechy s OSB deskami a řešení problémů
Střecha je nejsložitější součástí pláště budovy. Její souvrství musí odolávat vysokým rozdílům teplot, vlhkosti z deště i z interiéru. Na střeše zkrátka souvisí všechno se vším, celek se sebemenším detailem.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Problémy s kondenzací
Nedávejte OSB do možné kondenzační zóny, tj. do oblasti chladné. Kondenzace v této sice odvětrané, ale chladné zóně vzniká z úplně jiného důvodu než přestupem vodních pár přes vrstvy z interiéru. Stačí, že po chladné noci, kdy se díky odvětrané mezeře ochladí i OSB deska, nastane oteplení s vyšší vlhkostí a tato vlhkost vyzráží právě v té odvětrané mezeře na OSB desce.
Každé dřevo bobtná a nasákavá. Je to jen otázka času.
- OSB 2 - rozpadnou se ve vodě za pár týdnů.
- OSB 3 - jsou na tom lépe a jsou to vlastně desky nejpoužívanější.
Pokud je na desce voda kondenzuje, jsou to v podstatě kapky vody. Těmto kapkám vody, pokud se mají možnost střídavě odpařovat, mohou desky odolávat i 5-15 let. Ještě lépe jsou na tom OSB 4, ale to je zbytečně drahý experiment, který může problémy oddálit možná i o 5 let. OSB nejsou plevy, ale opravdu dřevěné štěpky, které jsou technologicky upravené a ošetřené proti působení vody. To je to značení 2-4 podle odolnosti vodě.
Případ poruchy střechy s OSB deskami
Na případu poruchy střechy přístavby s domácím bazénem se znovu potvrdilo, že jednoplášťová lehká nevětraná střecha s difuzně málo propustnou krytinou, s parozábranou z lehké fólie a nosným dřevem uvnitř skladby je velmi rizikovým řešením. Zjištěnou skladbu střechy lze charakterizovat jako jednoplášťovou nevětranou lehkou s parozábranou z fólie lehkého typu a se sádrokartonovým podhledem.
Původní skladba střešního pláště:
- plechová hladká drážková krytina - na spodním povrchu kapky vody
- mikroventilační vrstva - mokrá
- difuzně otevřená fólie lehkého typu - mokrá
- bednění z OSB desek tl. 25 mm - deska mokrá v celé tloušťce, nabobtnalá na tl. 29 mm
- tepelná izolace z minerálních vláken vložená mezi krokve o celkové tl. 400 mm - horní povrch mokrý, směrem do interiéru suchá
- dřevěné krokve ve spádu - dva hranoly položené na sobě sešroubované vzájemně svorníky, tl. 160 + 240 mm - horní hranol mokrý jen na horním povrchu pod OSB deskou, jinak krokve směrem do interiéru suché
- vzduchová nevětraná vrstva tl. 30 mm pod vrstvou tepelné izolace z minerálních vláken vymezená konstrukcí kovového roštu pro sádrokarton
- fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou na pozici parozábrany
- sádrokartonový podhled včetně nosného roštu
Průzkumem byly v parozábraně nalezeny významné zdroje netěsnosti - perforace od šroubů a především její netěsné napojení na obvodovou stěnu. Další netěsnosti byly v parozábraně nalezeny později v průběhu rekonstrukce ve spojích a v prostupech kabelů. V neposlední řadě byla v sádrokartonovém podhledu bodová světla. Protože je parozábrana umístěna hned nad podhledem, došlo při montáži bodových světel k proříznutí parozábrany. V místech světel, kde je proříznut sádrokarton i parozábrana, do skladby střechy proudí vnitřní vzduch.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Rekonstrukce střechy
Na základě informací plynoucích z průzkumu se hledal vhodný způsob rekonstrukce. Požadavkem investora bylo při rekonstrukci nezasahovat do interiéru bazénu. Musela se tedy zvolit varianta rekonstrukce prováděná shora.
Nová skladba střešního pláště:
- střešní krytina z mechanicky kotvené hydroizolační fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76 tl. 1,5 mm
- tepelná izolace z PIR desek ve třech vrstvách o celkové tl. 300 mm
- parotěsnicí vrstva ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER tl. 2,2 mm
- bednění z desek OSB P+D tl. 25 mm
- spodní část dřevěné krokve ve spádu tl. 240 mm ošetřená nátěrem proti dřevokazným houbám a hmyzu
- parotěsnicí vrstva z fólie lehkého typu s hliníkovou vrstvou v původním stavu
- sádrokartonový podhled včetně nosného roštu
Po odstranění plechové krytiny se ukázalo v plném rozsahu zasažení dřevěných prvků střechy hnilobou a plísněmi. V první řadě to byly OSB desky pod krytinou v ploše střechy a pod oplechováním atiky. Toto se stalo po dvou zimách. OSB desky se musely zcela odstranit a současně s nimi také dřevo z koruny atiky. Realizoval se nový záklop z OSB P+D desek. Na nový záklop z OSB P+D desek se provedla nová parotěsnicí vrstva ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER. Následovala pokládka tepelné izolace z desek PIR Kingspan Therma TR26 ve třech vrstvách o celkové tloušťce 300 mm.
Chybný záklop z OSB desek
Na zděné přístavbě vytápěného zádveří s klasickou plechovou střešní krytinou na laťování se střechaři dopustili chyby, když udělali záklop krovu OSB deskami. Čili na krokvích je OSB deska, na ní leží střešní fólie, na tom latě, kontralatě a bude se dávat plechová krytina. Mezi krokvemi (140 mm) a pod nimi bude vata, pod tím parozábrana a SDK podhled. Skladba by měla být směrem nahoru ven difuzně otevřenější, avšak v cestě parám brání ty OSB desky, kde se bude, předpokládám, srážet vlhkost z interiéru (mokré boty, sušení svršků,...). Řešením by mohlo být opatrné provrtání určitého počtu děr do OSB se snahou neporušit střešní fólii, která je ale položená na těch OSB deskách.
Střechy s dřevěným podkladem
Střechy s dřevěným podkladem mohou mít různý sklon a mohou mít poměrně rozmanité složení jednotlivých vrstev vodotěsných a tepelných izolací. U nás se na plochých střechách jako střešní krytina používají povlakové hydroizolace, které je pochopitelně potřeba kvalitně položit a vytvořit spojitou vodotěsnou izolaci. Dřevěný podklad, dřevěný záklop, bývá provedený z prken nebo z dřevovláknitých desek typu OSB.
Hydroizolační střešní fólie
Většina střešních krytin dostupných na našem trhu má předepsaný minimální sklon střechy, a to alespoň 5° (např. plechová krytina). Nejčastěji používané krytiny (např. pálené nebo betonové tašky) mají minimální sklon 25-30°. Střešní hydroizolační fólie jsou proto výjimkou, jedná se o střešní krytinu, kterou můžete použít na plochou střechu stejně jako na střechu sedlovou či valbovou. Hydroizolační střešní fólie jsou nejčastěji vyráběny z PVC, tedy z termoplastu, což umožňuje dobré spojování jednotlivých částí střešního pláště jednoduše nahřátím horkým vzduchem. Celá střecha je pak jednolitá vodotěsná plocha, což je důvod, proč se hydroizolační střešní fólie nejčastěji používají jako krytina plochých střech.
Postup montáže střešní fólie
V první řadě byste měli respektovat aplikační postup výrobce vybrané střešní fólie. Výrobce nebo prodejce by vám měl být schopen doporučit konkrétní typ fólie, který je pro vaši střechu vhodný.
- Bednění z prken nebo fošen: Prkna musí být impregnovaná a kladená na sráz k sobě. Při roztečích podpor bednění do 900 mm vám budou stačit prkna tloušťky 25 mm.
- OSB desky: U bednění z OSB desek je předepsaná dilatační mezera cca 5 mm mezi deskami.
- Střešní polystyren: K izolaci střechy se nejčastěji používá stabilizovaný polystyren typu EPS 100-200 S (100 - 200 podle jeho namáhání v tlaku).
- Jako separační vrstva mezi záklopem a hydroizolační střešní fólií se používají netkané textilie ze syntetických vláken.
- Ukončení střešních fólií po odvodu střechy se řeší nejčastěji nakotvením poplastovaného plechu Vyplanilu na hrany střešní roviny. Tento plech je nutné nakotvit k záklopu na separační vrstvu před samotným položením střešní fólie.
- Hydroizolační fólie se klade na připravenou separační vrstvu tak, že se jednotlivé pásy fólie pokládají s podélnými a příčnými přesahy minimálně 50 mm přes sousední pás.
- Nejčastěji v místě styku dvou fólií se pak fólie zahřejí (přístrojem k tomu určeným, který působí předepsanou teplotou, dle konkrétního výrobce) a působením tepla a tlaku se jednotlivé fólie spojí v jednolitou a vodotěsnou vrstvu.
Pokud zatížíte fólii kačírkem (min. do výšky 50 mm) nebo zelenou střechou, nemusíte si s kotvením hydroizolační střešní fólie příliš lámat hlavu. V případě, že fólie zatížená nebude, je nutné ji k podkladu přikotvit, aby vám neodlétla (vlivem podtlaku způsobeným proudícím vzduchem nad střešní rovinou). Ke kotvení fólie by měl být zpracován kotvící plán. Střešní hydroizolační fólie však nemají své využití pouze u plochých střech nebo střech s minimálním spádem. Dalším vhodným použitím jsou střechy, které mění od hřebene po okapovou hranu svůj sklon nebo mají kupulovitý tvar.
Asfaltové pásy
Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy. Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků. U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy. U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů. V širokém sortimentu KVK Parabit je velké množství asfaltových pásů pro všechny typy střech s dřevěným podkladem.
Podbití střechy s OSB deskami
Podbití střechy není jen estetickou součástí domu. Pokud chcete, aby byla fasáda dokonale provedená a finální omítka spolehlivě držela bez prasklin, je důležité věnovat podbití správnou pozornost. Při rekonstrukci nebo novostavbě je nutné si uvědomit, že přímo na OSB desku není vhodné aplikovat armovací vrstvu a omítku. OSB materiál pracuje - nasákavost, roztažnost a pohyb způsobují trhliny v omítce a její odpadávání. Proto se na OSB desku lepí fasádní polystyren.
Skladba podbití:
- Střešní krokev
- Dřevěná pomocná konstrukce ze střešních latí
- OSB deska 15 mm
- Fasádní polystyren
- Přítlačný talířek izolace ZOFITHERM PTI 60
Postup lepení a kotvení polystyrenu:
- Lepení fasádního EPS (2-3 cm) přímo na OSB desku pomocí lepící pěny na polystyren ZOFITHERM PROFI PU FIX.
- Mechanické kotvení pomocí přítlačného talířku ZOFITHERM PTI60 v kombinaci s vrutem do dřevěného podkladu.
- Pro napojení plochy podbití s plochou fasády použijeme Ukončovací lištu omítky LIKOV LC-L.
- U rozsáhlejších ploch podbití vždy vytváříme dilatační mezeru mezi podbitím a fasádní plochou.
Na zastěrkovaný izolant tedy namontujeme pomocný nosný rastr z dřevěných střešních latí, ocelových profilů nebo z profilů pro sádrokartonové konstrukce. Na tuto OSB desku nalepte PUR pěnou tepelný izolant ve formě polystyrenu, použít však můžete i soklový nebo extrudovaný polystyren pro svoji tvrdost o tloušťce 2 až 4 centimetry. Polystyren zaručuje, že po následném nanesení omítky nebude podbití praskat. Na takto vytvořený podklad se nanese penetrace a pomocí stavebního lepidla nalepí perlinka, na kterou se po zaschnutí může nanést fasádní omítka. Tuto variantu lze považovat za nejlepší ze všech možných způsobů podbití. Zaručuje stejnou barvu a povrchovou strukturu podbití jako u fasády a na rozdíl od dřevěných nebo plastových palubek je bezúdržbová.
TIP: Důležité je nezapomenout na ukončovací plech pod střešní fólií. Plech zaručuje, že veškerý kondenzát z plechu odkápne do okapu a odteče.
Alternativy k OSB deskám
Z OSB 4 (Egger) mám udělanou celou skladbu v podkroví. Rozdíl mezi OSB3 je pouze v tom, že nejsou modré (takže je máme i jako finální podlahu), mají lepší povrchovou úpravu a jsou o něco pevnější. Rozdíl v životnosti v exteriéru bude podle mě zanedbatelný. Do exteriéru jsem dal DHF desky. Zbytky DHF desek mám poházené kolem baráku, abych nechodil v bahně. 2 roky na ně prší, sněží, svítí a pořád jsou ve skvělé kondici. Jo a navíc je ta DHF deska difuzně otevřená, což se může taky hodit.
tags: #strecha #s #osb #deskami