Nivelační stěrku nebo tzv. nivelačku potřebujeme, abychom vyrovnali a opravili povrchy, na které plánujeme pokládat podlahu či dlažbu. Díky samonivelační stěrce položíte podlahu nebo dlažbu na rovný povrch bez vnitřních vzduchových kapes nebo prasklin. Samonivelační stěrka se rozlije po celé ploše renovovaného podkladu a vytvoří pevnou a vodorovnou homogenní vrstvu pro pokládku dlažby nebo podlahové krytiny.
Před pokládkou některých typů podlahové krytiny (zejména oblíbeného vinylu) je důležité provést důkladné vyrovnání podlahy. Za tímto účelem se používají samonivelační stěrky, které na podkladu vytvoří novou souvislou vrstvu bez vad a nerovností. Pokud se do nivelace pouštíte svépomocí, čeká na vás řada nástrah, které mohou představy o dokonalé podlaze zhatit.
Co je samonivelační stěrka?
Nivelace znamená vyrovnání. Než začneme s aplikací, pojďme si ujasnit, co je samonivelační stěrka a proč ji vůbec potřebujeme.
Typy samonivelačních stěrek
Výrobci stavebních hmot nabízí různé typy samonivelačních stěrek, které se liší svými vlastnostmi a parametry. Při výběru vhodné směsi se zaměřte zejména na minimální a maximální aplikační tloušťku podle toho, jak velké nerovnosti potřebujete řešit. Dalším kritériem výběru je doba, po které bude vrstva pochozí od vylití stěrky. Po některých typech stěrky se můžete projít třeba už po třech hodinách, jiné musíte nechat vytvrdnout až 24 hodin.
- Cementová stěrka: Nejčastějším typem vyrovnávací stěrky na podlahu je cementová stěrka. Hodí se na většinu povrchů, jako je beton, cementový potěr nebo stávající dlažba (více o úpravě povrchu betonových podlah). Doporučujeme cementovou samonivelační stěrku Nivello. Hodí se do interiérů a na všechny stabilní povrchy.
- Disperzní stěrky: Disperzní stěrky použijte na místa, kde je nestabilní podklad. Jsou elastické a vytvoří savou vrstvu, proto se hodí i pod lepidla pro elastické podlahové krytiny.
Rozdíl mezi nivelační hmotou a litým potěrem
Nivelační hmotu si mnoho lidí zaměňuje s litým potěrem. Ačkoli se oba rozlévají na podlahu a používáme je při pokládkách podlah a dlažby, mají oba odlišné funkce. Jak stěrky, tak potěry zlepšují kvalitu podkladu a prodlužují životnost podlah. Nicméně stěrky se používají pro dokončovací vyrovnání povrchu a aplikují se pouze v tloušťce od 2 do 55 mm. Lité potěry jsou hluboké vrstvy až do 100 mm. Zalévá se s nimi například podlahové topení, více se hodí do vlhkých prostor nebo pro rázovitější opravy.
Čtěte také: Složení samonivelačních stěrek
Aplikace nivelační stěrky
Většinu nivelačních hmot zvládnete aplikovat celkem snadno. Než se pustíte do samotné nivelace, věnujte velkou pozornost přípravě podkladu. Ve většině případů se nivelační stěrka lije na podkladový beton, který musí být suchý, čistý a bez viditelných trhlin. Pokud se na ploše nachází větší prohlubně nebo vydrolené části, vyplňte je opravnou stěrkou a nechejte důkladně zaschnout. Po dočištění podlahu vysajte průmyslovým vysavačem a nezapomeňte podél stěn nalepit dilatační pásy MIRELON. Ty se vyrábí z měkkých materiálů, které dokážou přenést pnutí nivelační hmoty při jejím vyzrávání.
Penetrace podkladu
Pro zvýšení přídržnosti nivelační stěrky k podkladu je zásadní správné napenetrování podkladového materiálu. Abyste zjistili, jaký typ penetrace je pro vaše účely nejvhodnější, proveďte jednoduchý test savosti. Na podklad vylijte trochu vody a vyčkejte několik minut. Pokud se voda bez zbytku vsákla do podlahy, jedná se o savý materiál. Na ten můžete použít klasickou akrylátovou disperzi, která zvýší přilnavost nivelační stěrky. V případě, že se voda do podkladu nevsákla, jedná se o nesavý materiál, který vyžaduje použití adhezního můstku, nebo jiného speciálního typu penetrace na nesavé materiály. Nivelační stěrku aplikujte až po správné penetraci podkladu.
Příprava nivelační stěrky
Až budete mít podkladovou vrstvu důkladně očištěnou a opatřenou penetrací, pusťte se do přípravy nivelační stěrky. Častou chybou při přípravě nivelační hmoty je nedodržení správného poměru sypké směsi a vody. Na povrch se vyplaví lehké chemické příměsi, které mají za úkol zlepšit vlastnosti nivelace. Po přidání velkého množství vody se stěrka znehodnotí - ztratí svou pevnost a po zaschnutí vytvoří trhliny. Důležité je do sypké směsi přidávat vodu čistou a zejména studenou!
Spotřebu stěrkovací hmoty odhladnete podle popisu na obalu. Pokud přesně dodržíte postup míchání samonivelační stěrky, spotřeba bude odpovídat té, kterou uvedl výrobce. Pokud opravujete výraznější nerovnosti, budete potřebovat stěrky o něco více. Po přidání ideálního množství vody do sypké směsi nivelační stěrky se pusťte do důkladného promíchávání s využitím elektrického míchadla. Stěrku promíchávejte přímo v kbelíku, ze kterého pak budete hmotu lít na podklad. Při nivelaci větších ploch si připravte více kbelíků a rovnou si v nich stěrku rozmíchejte. Po dvou až třech minutách míchání nechejte hmotu další dvě minuty odpočívat, aby se mohly chemické složky aktivovat.
Aplikace a rozprostření
Běžně se samonivelační stěrka vylévá v tloušťce 2-6 mm. Pro vyrovnání a roztažení materiálu po ploše se používá rakle, což je speciální stěrka s ostrými zuby, případně ocelové „šavlové“ hladítko. Dalším důležitým nářadím, které při nanášení nivelace budete potřebovat, je pórovací váleček neboli ježek. Použitím takového válečku dojde k uvolnění vzduchu, a tedy zabránění vzniku vzduchových bublin. Ježka pak využijete i při napojování stěrky z dalších kyblíků, kterou budete na podlahu postupně přilévat. Pórovací váleček či jiný typ nářadí však musíte používat jen v době, kdy nedošlo k zavadnutí stěrky. Váleček je jedním z nástrojů, kterým samonivelační stěrku rovnoměrně a kvalitně rozprostřete po místnosti.
Čtěte také: Aplikace spárovací hmoty na cihly
Schnutí a vytvrzení
Až nivelační stěrku rozlijete po celé ploše, musíte ji nechat vyschnout. Pochozí bude za pár hodin až den, podle typu použité hmoty. Doba vysychání stěrky se velmi liší. Ve většině případů jsou stěrky pochozí po několika hodinách. Proces schnutí rozhodně neurychlujte zapínáním vytápění nebo ohřívačů. Lití hmoty provádějte v době, kdy do vnitřních prostorů neproniká větší množství slunečních paprsků, případně okna překryjte nepropustnými foliemi či textilií. Několikahodinovou práci vám může zkazit také silný průvan, který tekutou směs rozvlní.
Nivelační stěrka a zateplení podlahy
Pokud zateplujete podlahu a přemýšlíte, jak to půjde dohromady se samonivelační stěrkou, tak se nemusíte obávat. Pokud zateplujete polystyrénem a překrýváte jej betonovou vrstvou, můžete využít stěrkovací hmotu běžně a překrýt s ní betonovou stěrku. Pokud izolujete podlahu a pokládáte i podlahové topení, potom se bude hodit na dokončení povrchu spíše litý potěr. V případě, že zakončujete izolaci podlahy OSB deskami a chtěli byste je překrývat, doporučujeme speciální samonivelační stěrku na OSB desky se skelným vláknem.
Stěrkovací hmota pro dřevostavby
Stále častěji se objevují různé typy objektů montovaných z dřevěných panelů připravených přímo ve výrobě či montovaných z jednotlivých komponentů rovnou na stavbě. V těchto dřevěných konstrukcích jsou četně využívány různé typy tepelněizolačních materiálů, zejména na bázi minerální vlny (MW) či dřevovláknité vlny (WW). Právě používání těchto hmot s sebou přináší jistá úskalí zejména z pohledu paropropustnosti konstrukce a z pohledu možné kondenzace vlhkosti v ní. Zvlášť nebezpečný je tento jev právě v případě dřevostaveb.
Paropropustnost materiálů
V této souvislosti je důležitá schopnost každého konkrétního materiálu propouštět vodní páry formou difuze. Tato schopnost je definována faktorem difuzního odporu µ (mí). Bezrozměrná veličina vyjadřuje, kolikrát je schopnost daného materiálu propouštět vodní páru horší, než stejně tlustá vrstva vzduchu. Čím je hodnota µ nižší, tím lépe materiál propouští vodní páru a naopak.
Závěrem lze tedy konstatovat, že problematika skladby jednotlivých materiálů a jejich vzájemného vrstvení v konstrukci je velmi podstatná. U dřevostaveb hrozí zejména v zimních měsících a v dalších chladných obdobích možnost tvorby rosného bodu v jejich vnitřních prostorách. Tomu je nutné zabránit a jedním ze způsobů je řešit konstrukci jako difúzně uzavřenou. V tom případě je nosná konstrukce dřevostavby oddělena od jejího vnitřku absolutně neprodyšnou (parotěsnou) fólií, která se nazývá parozábrana. Tato fólie nesmí být nikde porušena a za použití kvalitních lepidel a pásek pečlivě nalepena, aby byla dokonale funkční. Problematické tak bývají především spoje nalepené fólie.
Čtěte také: Druhy opravných hmot a jejich aplikace
Jiným způsobem řešení konstrukce je její provedení jako difuzně otevřené. V tom případě dochází k rychlému odvodu vlhkosti z domu. U tohoto konstrukčního řešení je místo parozábrany použita tzv. parobrzda. Ta má většinou podobu dřevotřískové OSB desky nebo sádrové desky, která povoluje pomalé propouštění vodní páry skrz stěnu ven z budovy. U difuzně otevřené dřevostavby se tak část vlhkosti dostane k vnitřní nosné konstrukci. Proto je třeba zajistit její odvod směrem ven do exteriéru. Toho je dosaženo propustností vnějších vrstev stěn a tepelné izolace. Použití málo prodyšného EPS jako izolačního materiálu by v tomto případě bylo nevhodné. Proto se pro izolaci difuzně otevřené dřevostavby používají prodyšné izolanty z dřevovláknitých nebo minerálních desek.
Cemix Lepicí a stěrkovací hmota difuzní (185)
Speciálním výrobkem vyvinutým pro lepení a stěrkování tepelněizolačních desek z dřevovláknité vlny (WW) a minerální vlny (MW) je Cemix Lepicí a stěrkovací hmota difuzní (185). Hmota se vyznačuje vysokou paropropustností, kdy hodnota µ ≤ 10. Je určena pro ruční i strojní zpracování v exteriéru i interiéru. Slouží také jako vyrovnávací vrstva pod omítky. Plnivem výrobku je kamenivo do zrnitosti 1,2 mm a bílá barva hmoty je dosažena použitím bílého cementu. Díky vyšší zrnitosti a speciálním provzdušňovacím přísadám je hmota ideální pro použití v difuzně otevřených konstrukcích. Kromě použití v tomto typu konstrukcí lze hmotou lepit izolační desky také na prodyšné a savé podklady jako jsou cihly a pórobetony. Pevnost hmoty v tlaku dosahuje hodnoty min. 6 MPa a spotřeba pro lepení a stěrkování činí cca 8-9 kg/m2.
Z hlediska paropropustnosti je nutné systém opatřit prodyšnou vrchní omítkou. Této podmínce vyhovují Cemix Silikátová šlechtěná omítka nebo Cemix Silikonsilikátová šlechtěná omítka COMFORT s příslušnou systémovou penetrací. V obou případech se jedná o pastovité omítky dodávané v široké škále struktur, zrnitostí a barevných odstínů.
Tabulka faktorů difuzního odporu (µ) vybraných materiálů
| Materiál | Faktor difuzního odporu (µ) |
|---|---|
| Minerální vlna (MW) | 1 |
| Dřevovláknitá vlna (WW) | 5 |
| Vápenocementové omítky | 15-25 |
| EPS | 30-40 |
| Sádrokarton | 90 |
| PVC | 94000 |
tags: #sterkovaci #hmota #na #beton #složení #a