Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky, na hranicích s německou spolkovou zemí Sasko. Tato oblast je charakteristická svou rozmanitou přírodou, bohatou historií a významnou průmyslovou tradicí. Je branou do dalších zemí Evropské unie, což se odráží i v jeho strategické dopravní poloze.
Geografické a přírodní charakteristiky
Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s Plzeňským krajem a na jihovýchodě se Středočeským krajem.
Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Krušné hory jsou velmi starým pohořím, jsou tvořeny převážně hlubinnými vyvřelinami nebo prvohorními krystalickými břidlicemi. Jejich jižní svahy prudce klesají do Mostecké pánve. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou. České středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz, s množstvím kontrastů a malebných zákoutí. Jižní okraj tvoří výrazné a typické vrchy Českého středohoří rozdělené řekou Labem na dvě části. Na jihu jsou roviny v údolích řek Ohře a Labe.
Nejvýše položený bod Ústeckého kraje se nachází na hranici Ústeckého a Karlovarského kraje pod vrcholem Klínovce - Háj Pod Klínovcem ve výšce 1 231,27 m n. m. Nejniže položeným bodem kraje je hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe. Zleva se do ní vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. V kraji jsou rovněž prameny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje.
Rozloha kraje je 5 339 km², což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zemědělská půda zaujímá více než 51 % území kraje, lesy se rozkládají na téměř 31 % a vodní plochy na 2 % území. Podíl zvláště chráněných území na celkové výměře kraje patří k největším v České republice. Na území kraje se rozkládá národní park České Švýcarsko o rozloze 7 928 ha, který byl vyhlášen v roce 1999 a navazuje na Národní park Saské Švýcarsko v Německu. Tvoří jej jedinečné pískovcové útvary, z nichž je nejznámější Pravčická brána - unikátní skalní most patřící mezi Národní přírodní památky. Dalšími chráněnými krajinnými oblastmi jsou České středohoří, Labské pískovce, část Kokořínska a Lužických hor. V kraji můžeme najít 191 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 10 950 ha.
Čtěte také: Složení betonu
Administrativní dělení a demografie
Správním centrem Ústeckého kraje je Ústí nad Labem, město s jedním z největších železničních uzlů v ČR a největším říčním přístavem na Labi. Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Celkem je v Ústeckém kraji 354 obcí, z toho 59 obcí se statutem města. Od 1. 1. 2003 vzniklo v Ústeckém kraji 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.
Ke konci roku 2024 měl Ústecký kraj 808 356 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (151,4 obyvatel/km²) je vyšší, než vykazuje celostátní průměr (138,3 obyvatel/km²), a je po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s 90 866 obyvateli. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je 43,2 let. Ústecký kraj se řadí na sedmé nejnižší místo v počtu živě narozených na 1 000 obyvatel (7,6), zároveň je zde nejvyšší úmrtnost v republice (11,7 zemřelých na 1 000 obyvatel). Počtem rozvodů na 1 000 obyvatel (2,0) je Ústecký kraj v celorepublikovém srovnání na druhém místě.
Hospodářství a zaměstnanost
Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury. Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují.
Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají i vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami, a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím.
V roce 2024 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 5,2 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl 69,3 % republikového průměru a je mezi kraji na desáté pozici. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům Ústeckého kraje patří Severočeské doly a.s., ČEZ Distribuce, a.s., ORLEN Unipetrol RPA s.r.o., Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje a Krajská zdravotní, a.s., která od roku 2007 sdružuje Nemocnici Děčín, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, Nemocnici Teplice, Nemocnici Most, Nemocnici Chomutov, Nemocnici Litoměřice a Nemocnici Rumburk.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Podle výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno 367 tisíc osob, z nichž nejvíce je pracujících ve zpracovatelském průmyslu (97 tisíc osob dle klasifikace CZ-NACE). V roce 2024 průměrná hrubá měsíční mzda v kraji dosáhla 42 571 Kč (na přepočtenou osobu), za celorepublikovým průměrem zaostala o 3 327 Kč, ve srovnání krajů je Ústecký kraj na pátém nejvyšším místě. Pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě jeden z nejvyšších podílů nezaměstnaných osob (6,21 %, v ČR 4,10 % k 31. 12. 2024).
Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2024 více než 164 tisíc firem, organizací a podnikatelů. Největší část tvoří podnikatelé - živnostníci nezapsaní v obchodním rejstříku (114 tisíc). Z hlediska třídění podle Klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem a opravami motorových vozidel.
Doprava
Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou Unii. Teplickým a litoměřickým okresem prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy, která u Lovosic přechází v dálnici D 8. Koncem roku 2006 byl uveden do provozu nový úsek dálnice D 8 přes Krušné hory s napojením na německou dálnici A 17. Další významný silniční tah směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany.
Životní prostředí
Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známy jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné prvenství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km²) oxidu siřičitého a oxidů dusíku.
V příhraničních okresech dnešního Ústeckého kraje se v posledních letech výrazně zlepšilo životní prostředí. Uhelné elektrárny jsou odsířeny a nově procházejí další modernizací, která sníží emise oxidů dusíku. Díky novým čističkám odpadních vod je Labe poměrně čistou řekou, jsou omezovány chemické výrobny, které znečišťovaly životní prostředí - například po sto letech byla v ústeckém Spolku pro chemickou a hutní výrobu ukončena výroba chlóru amalgámovou elektrolýzou a starou technologii nahradí metoda takzvané membránové elektrolýzy, při které se rtuť nevyužívá. Ekologická hlediska, odpovídající standardu Evropské unie, jsou určující pro další průmyslovou výrobu.
Čtěte také: Jaký štěrk použít do betonu?
Vzdělávání a zdravotnictví
Síť školských zařízení tvoří 360 mateřských škol, 287 základních škol, 95 středních odborných škol a gymnázií. Vysokoškolské vzdělání v kraji lze získat na 2 vysokých školách - v Ústí nad Labem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a na Vysoké škole aplikované psychologie, s. r. o., Terezín. V souladu s potřebami kraje se nadále rozvíjí podpora středního i vyššího odborného školství, zejména v technických oblastech, ale také zdravotnictví. Vzniklo zde šestnáct Páteřních škol Ústeckého kraje.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje v kraji síť ambulantních zařízení a lékáren. Lékařskou péči poskytuje 12 nemocnic akutní péče s 3 902 lůžky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v kraji je Krajská zdravotní, a.s.
Kultura a cestovní ruch
Vzhledem k bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Z nejznámějších lze připomenout např. románskou rotundu na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi a Roudnice nad Labem má památkově chráněné městské jádro. Několik vsí na Litoměřicku bylo vybráno za vesnické památkové rezervace. V oblastní galerii v Litoměřicích jsou mimořádně hodnotné sbírky obrazů.
I sportovně založeným návštěvníkům má Ústecký kraj co nabídnout. Je to moderní dostihové závodiště hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vše ve městě Most. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany.
Ústecký kraj je nesmírně bohatý přírodními krásami. Kromě národního parku České Švýcarsko s Pravčickou bránou a půvabné labské cesty s Portou Bohemicou, skalních útvarů Tiských stěn a Českého Švýcarska, najdeme zde také Lázně Teplice a Bílina, i termální prameny (koupaliště v Ústí nad Labem a v Děčíně).
Litoměřicko
Litoměřicko je známé jako Zahrada Čech. Nachází se zde hrad Hazmburk na řece Ohři, hrádek Helfenburk, rozhledny Lovoš, Mostná hora a Varhošť. Terezín, unikát pevnostního stavitelství z 18. století, je smutnou připomínkou novodobé historie města.
Děčínsko
Na území Děčínska se rozkládá národní park České Švýcarsko a Lužické hory. K oblíbeným turistickým cílům patří vyhlídky Děčínský Sněžník, Tanečnice, Vlčí hora, Ploučnická vyhlídka, Belvedér, Chřibský hrádek a soutěsky říčky Kamenice.
Ústí nad Labem
Zde se nachází románská rotunda na Řípu, v jejímž podhradí ve Stadicích povolala kněžna Libuše na český trůn Přemysla Oráče. Zajímavostí je také barokní kostel sv. Nanebevzetí Panny Marie v centru Ústí nad Labem se šikmou věží. Oblast je bohatá i na ceněné moderní stavby - například Mariánský most v Ústí nad Labem.
Teplicko
Teplicko proslulo jako oblast termálních zřídel. Lázně Teplice a Dubí lákaly i slavné osobnosti - J. W. Goetha, L. van Beethovena, F. F. Liszta. Nachází se zde cisterciácký klášter v Oseku a barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí.
Lounsko
Lounsko je známé jako nejúrodnější chmelařská oblast, s věhlasnou zdejší odrůdou, žateckým červeňákem. Chloubou Loun je kostel sv. Mikuláše, a v regionu najdeme archeologický skanzen Březno, chmelařské muzeum a mnoho dalších atraktivních záležitostí.
Mostecko
Mostecko bylo dříve krajinou zdevastovanou v důsledku uhelné těžby. Dnes se sem vrací příroda a s ní i život. Nachází se zde hrad Hněvín, barokní morový sloup a lví fontána ze 17. století. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, postavený v 15. století, je známý svým unikátním přesunem.
| Ukazatel | Ústecký kraj (2024) | ČR průměr (2024) |
|---|---|---|
| Rozloha | 5 339 km² | 6,8 % rozlohy ČR |
| Obyvatelstvo | 808 356 | 5. místo v ČR |
| Hustota obyvatel | 151,4 obyvatel/km² | 138,3 obyvatel/km² |
| Průměrný věk | 43,2 let | - |
| Živě narození na 1 000 obyvatel | 7,6 | - |
| Úmrtnost na 1 000 obyvatel | 11,7 | - |
| Rozvody na 1 000 obyvatel | 2,0 | - |
| Podíl na tvorbě HDP ČR | 5,2 % | - |
| HDP na obyvatele (% republikového průměru) | 69,3 % | 10. místo mezi kraji |
| Průměrná hrubá měsíční mzda | 42 571 Kč | o 3 327 Kč méně než ČR průměr |
| Nezaměstnanost (k 31. 12. 2024) | 6,21 % | 4,10 % |
tags: #Ústecký #kraj #informace