Historie Janova nad Nisou je plná zajímavých událostí a osobností, které formovaly charakter této malebné obce. Kolonizace okolí, které pokrýval hustý les, byla zřejmě velice těžkým úkolem.
Počátky osídlení a první písemné zmínky
Prvním usedlíkem podle pátera Antonína Feixe byl zběhlý rekrut Johan Wolfgang Reckziegel z Jistebska, který měl své obydlí na kopci, kde se nyní nachází dům č.p. 52. Lidé mu říkali "Hans vom Berge" - Jan z kopce, z toho Honsberg, později Johannesberg. Rohozecká pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650. První písemná zmínka o Janově se objevuje v liberecké matrice.
První osadníci
- Johann Wolfgang Reckziegel
- Hubner
- Pilz
- Hüttmann
- Fischer
- Jantsch
- Reckziegel II.
- Zenkner
Církevní život a rozvoj infrastruktury
Arcibiskup pražský povolil založení hřbitova v Janově. Kolem roku 1700 byl postaven Rýnovický kostel z kamene, tamější dřevěný kostel byl stržen a obec Janov jej koupila za 20 rýnských zlatých. První pastor se ujal svého úřadu 1.4.1736 a jmenoval se Phillip Fetter. V letech 1771-1772 řádil v obci hladový tyfus (mor) tak, že původní hřbitov nestačil a pohřbívalo se i v místech č.p. 40 - odtud název „morový hřbitov“.
Kostel svatého Jana Křtitele byl dokončen 10. Dlouhá a krutá zima, ještě 25.4. Sníh ležel až do 3.6. Josef Klamt buduje křížovou cestu na Trništi.
Rychtáři a správci obce
Prvním doloženým rychtářem před rokem 1740 je Gottfried Reckziegel. Dle pamětní listiny nalezené v kopuli kostelní věže, byl v roce 1740 rychtářem Christian Reckziegel. Od roku 1744 do r. 1773 se objevuje Hans Michael Reckziegel jako rychtář obce. Lidé jej nazvali jednoduše „Balzermichel“.
Čtěte také: Nabídka štěrku OBI Jablonec
Od 1773 do 1801 byl rychtářem Johann Friedrich Hüttmann, který se narodil 3. února 1737 a jako 37letý byl obcí zvolen rychtářem. Byl tkalcem lnu, sám tkal na stavech (1760). Jeho poměry (životní úroveň) se zlepšily natolik, že mohl obchodovat s lněným zbožím a cestoval na tehdejší trhy v Praze a Plzni. Posuzován dle tehdejších poměrů byl nejbohatším mužem okolí a měl tolik prostředků, že byl schopen koupit tehdejší statek Malá Skála, aniž musel prodat některou ze svých realit. Ve stáří byl téměř slepý. Díky velkým obchodním ztrátám u libereckých firem se podstatně zmenšila jeho hotovost, takže po jeho smrti neexistovaly téměř žádné hotové peníze. Zemřel 5. dubna 1823, 86 let stár.
Od roku 1801 do roku 1808 byl rychtářem Josef Reckziegel z čp.16. Zanechal při likvidaci značné nedoplatky na daních a dluhy důchodové, které obec musela ještě jednou zaplatit. Tísnivé životní poměry způsobily jeho úpadek. Během jeho úřednického období nastalo velké zdražování roku 1805.
Jako 6. rychtář obce roku 1808-1843 byl Franz Hüttmann z čp. 101, syn již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmanna. 35 let svého života věnoval obci. Životem unavený složil ve věku 78 let svůj úřad a zemřel v následujícím roce.
Po něm následoval Anton Pilz, obchodník se střižním zbožím z čp. 223. Tento rychtář musel během svého úřadování bojovat s mnoha nepříjemnostmi. V době, kdy předsedal obci, došlo za přispění Josefa Lucke z čp. 32 k zajištění a potrestání celé zlodějské bandy. Násilné vloupání, spojené s mučením lidí nebylo v tehdejších dobách vzácností.
V letech 1850 - 1861 byl představitelem obce Johann Hüttmann. Byl vnukem již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmana.
Čtěte také: Složení betonu
Od 1861 - 1886 Franz Zacke z čp. 106.
Od roku 1886 do roku 1892 byl představitelem obce Wenzel Hüttmann. Zřízen obecní lékař.
Představitelem obce je v letech 1892- 1900 Anton Priebsch. Byla zřízena veřejná telefonní stanice.
Od roku 1900 do roku 1919 byl představitelem obce Gustav Preissler. Zřízena četnická stanice. Gustav Preissler se stal prvním starostou. Během jeho působení byla vybudována elektrická dráha do Janova, jakož i jiná blahodárná zařízení. Kronika obsahuje podrobná ocenění jeho zásluh. Z nich nutno zmínit zřízení lékárny v roce 1910, povýšení Janova na městys, rovněž jako rozmanité práce při vyřizování žádosti o povýšení Janova na město, což se uskutečnilo již v roce 1922.
V roce 1919 se uskutečnily obecní volby poprvé podle nového volebního práva. Jako starosta působil v letech 1919 a 1923 Anton Schmidt, výrobce skleněného zboží z čp. 346. Právě tak, jako jeho předchůdce v úřadě, Sebald Preussler, musel řešit obtížné úkoly poválečné doby. O tom se rovněž můžeme dočíst v kronice.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Starosta města je Josef Weiss z Janova čp. 24.5.1924.
Rozvoj řemesel a průmyslu
Okolo roku 1750 v obci zprovozněna první tzv. „Feixova“ brusírna v č.p. 143, která v důsledku špatného odbytu brzy zaniká. Další brusírny vznikají téměř současně v roce 1785 v č.p. 128 a č.p. 140. Existovaly zde podle tehdejších robotnických seznamů dva mlýny v čp. 36 a čp. 64.
V domě čp. 1849-1850 postavena textilní továrna (přádelna bavlny a ovčí vlny) v dolním Janově, po částečném vyhoření přestavěna St. Priebschem na brusírnu dřeva a výrobnu knoflíků ze skořápek ořechů, aby ji v roce 1886 znovu přestavěl, tentokráte na papírnu pro výrobu balícího papíru a lepenky. Začátkem šedesátých let se nacházelo v obci 11 brusíren. Následoval úpadek, ale nikdy nepřestaly obchody úplně. V Janově pracuje již 23 brusíren. Po roce 1868 nastal velký zvrat k horšímu, takže veškerá výroba klesla na polovinu. Následující léta výroba kolísala - někdy to bylo lepší, někdy zase horší, až do roku 1878.
Josef Pilz z Janova postavil v roce 1871/72 továrnu- čp. 374 a zařídil zde přádelnu odpadů. Koncem roku 1875 koupil spáleniště Stanislaus Priebsch a postavil zde brusírnu dřeva. Od osmdesátých let se tu vyráběl strojový balící papír a tvrdý papír. Obyvatelé se převážně věnovali řemeslům a sklářství. Johan Echorm nechal vybudovat sklářskou huť. Obec vlastnila též jednu papírnu na balicí papír. Tato továrna spadla pod váhou mokrého sněhu v roce 1972.
Na počátku 20. století je v záznamech 47 mačkáren skla, 40 brusíren skla a je postaveno 45 vodních děl, která pohánějí 11 turbin a 34 vodních kol.
Důležité milníky a demografický vývoj
Janov měl v roce 1771 právě 100 domů, které byly poprvé očíslovány. V roce 1850 vzniká nejstarší janovský spolek „Rozsévačů“ a Hrabětice se stávají součástí Janova. 1867-1869 postavena silnice z Rýnovic přes Loučnou do Janova, roku 1875 prodloužena přes Bedřichov do Liberce. Existovalo již 12 oprávněných kupců.
V roce 1876 však byly obchody tak špatné, že jen z Janova se vystěhovalo do Brazílie 250 osob. V roce 1778 byli na Nové louce zastřeleni tři, sklárnu drancující, pruští vojáci.
Tabulka: Demografické údaje a počet domů v Janově
| Rok | Počet domů | Počet obyvatel |
|---|---|---|
| 1771 | 100 | N/A |
| konec 19. stol. | N/A | Značný |
| 1888 | 402 | 2 533 (Janov-Hrabětice) |
| 1900-1919 | N/A | 2 888 (Janov-Hrabětice) |
| 1922 | 566 | 3 200 |
| 1991 | N/A | N/A (+3 lidé) |
V domě čp. 156 je zřízen první poštovní úřad. Prvním poštmistrem byl obecní radní a kupec Anton Priebsch. Poštovní úřad byl přemístěn do domu čp. 406/408.
26. ledna 1885 byl položen základní kámen pro novou budovu školy čp. 374, která mohla být 26. ledna 1886 předána veřejnosti. Telefonická linka byla zřizena 23. Janov má již 402 domů. Sčítání lidu vykázalo pro Janov- Hrabětice 2 533 duší. Narodilo se v Janově skoro stejný počet dětí manželských jako nemanželských.
Telefonní centrála s abonentními přípojkami byla otevřena 1. srpna 1910. Zřízení lékárny. „Spolek pro pěstování těla“ v tzv. „Wormlochu“ buduje koupaliště. Posléze vybudovány i sluneční lázně. Nicméně kvůli církvi se ještě dlouhou dobu museli odděleně koupat muži a ženy. Koupaliště v zimě využíváno jako kluziště. Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 888 duší.
Janov povýšen na městys. Janov je povýšen na město. Má 3 200 obyvatel v 566 domech, jednoho lékárníka, pilu, fotoateliér, jednoho výrobce likérů a lihovin, 7 formařů, 2 výrobce perel, 6 průmyslových malířů, 3 obchody se dřevem a uhlím, 17 brusíren, 23 hostinských, 3 řezníky, 16 mačkářů, 7 exportérů, 5 pekařů, 4 dámské krejčové a 2 lékaře.
Došlo k demolici Mieslerova hospodářství čp. 44 a přebudování tohoto pozemku na nynější náměstí. 11.7.1927 - položen základní kámen ke stavbě radnice. 3.11.1927 - v 16.15 hodin dochází ke zřícení radniční věže. 18.8.1929 - slavnostní předání kompletní radnice veřejnosti a v 10.00 hodin slavnostní zasedání městské rady. Pro snížení nezaměstnanosti se staví silnice, které směřují odvážně vzhůru pod Severák. Po výstavbě silnic, byly tyto části pojmenovány Velký a malý Semerink.
15.2.1932 - zřízena měšťanka, postaveno hřiště na fotbal a v místě vyhořelé sokolovny postavena nová s pohostinstvím. 1.5.1938 - krátce před svými 71 narozeninami umírá zakladatel janovské sklárny J. 1957/58 - postaven skokanský můstek v Loučné.
Současnost Janova nad Nisou
Počet obyvatel byl koncem 19. století značný. V roce 1873 se narodilo 187 dětí. Tolik je dnes stěží v celé janovské osmitřídní škole. Teprve v roce 1991 je po mnoha letech přírůstek 3 lidí. Nyní patří pod obec Janov nad Nisou též Hraničná, Hrabětice a Loučná. V Hraničné se dosud vyrábí skleněné knoflíky. Velice kvalitní bloky žuly se těží v lomu v Hraničné. Zemědělská výroba je nepatrná.
tags: #sterk #janov #nad #nisou #informace