Štěrk, stejně jako jiná kameniva, nachází své uplatnění prakticky na každé tradiční stavbě. Přičemž štěrk patří k těm nejčastěji používaným, protože je základní složkou betonu, který se používá například pro základové desky domu. I při současném narůstajícím trendu suchých staveb se prostě bez štěrku jen tak neobejdete. Na trhu je nepřeberné množství druhů štěrku a vyznat se v nich není pro laika úplně jednoduché.
Co je frakce štěrku a proč je důležitá?
Frakce štěrku je ukazatel hrubosti daného kameniva. Čím menší je číslo frakce, tím menší jsou jednotlivá zrnka kameniva. Frakce udává, jaká nejmenší a největší zrna kameniva se v dané štěrkové (či jiné kameninové) směsi nacházejí.
Do betonu se používá tzv. drcený štěrk spíše jemnějšího charakteru, tedy s nižší frakcí. Tyto vlastnosti jsou závislé především na tom, pro jaké účely má být beton použit. Nejideálnější volbou štěrku do betonu je pak obecně štěrk s frakcí 8/16 mm. Někdy je doporučován jemnější štěrk s frakcí 4-8 mm.
Doporučené frakce štěrku pro beton
- Pro beton se však používá štěrk s frakcí 4-16 mm.
- Do betonu se používá štěrk frakce 4/8 mm.
- Nejideálnější volbou štěrku do betonu je pak obecně štěrk s frakcí 8/16 mm.
Štěrk pod základovou desku a podkladní beton
Všeobecně používaný pojem „základová deska“ vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější (jedná se o jinou konstrukci). Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech.
Podkladní beton se používá při stavbě základů / základových desek. Úkolem podkladního betonu není nést nebo přenášet zatížení konstrukce, ale zajistit vyrovnání a ochranu tepelné izolace a základové desky. Podkladní beton se nalije na zhutněnou vrstvu písku a štěrku, ve které byly předtím položeny všechny rozvody kanalizace, vody a elektřiny.
Čtěte také: Složení betonu
Když začneme připravovat půdu pro stavbu, nejprve zpevníme půdu a připravíme štěrkový podklad. Tento podklad je třeba pro další výstavbu dodatečně vyrovnat podkladním betonem. Někdy se stává, že výztuž základové desky není právě nejlépe položená a dostatečně chráněná. Podkladní beton ji proto dodatečně chrání.
Podkladní beton musí být širší než šířka základová deska, na každé straně postačí asi 30-40 cm. Pokud by byl podkladní beton širší, znamenalo by to nadměrnou spotřebu materiálu bez reálného dopadu na pevnost nebo funkci samotných základů.
Povrch podkladního betonu musí být co nejrovnoměrnější. To je důležité zejména v případě, že se hydroizolace pokládá přímo na něj. Podkladní beton se vylévá na zhutněný podklad, který musí mít co nejrovnoměrnější povrch bez nerovností, prohlubní a dutin.
Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat. Bagrista nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté se kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 - 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje.
Míchání betonu C16/20
Když se řekne beton, jeho kostru tvoří vhodné kamenivo. Mezery, které vzniknou díky kameninovým zrnům, se vyplní cementovou hmotou a jako celek vznikne velmi pevná a tuhá směs. Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Poměr složek v betonu se řídí využitím betonu. Vždy záleží na tom, k čemu beton bude sloužit. Beton do základů, stropů a jiných nosných konstrukcí by měl být kvalitní a je nutné, aby každé zrnko písku a štěrku bylo obaleno cementem. Toho se docílí dostatečnou dávkou cementu a dostatečně dlouhou dobou mísení betonové směsi.
Jak již bylo výše uvedeno, poměr štěrku se při míchání betonu trochu odlišuje podle toho, o jaký typ betonu se jedná. V praxi se rozlišuje základní beton, nosný beton a ještě betonový potěr (příp. betonová mazanina). Samozřejmě, že běžně na stavbách jednotlivé suroviny nevážíme, ale mícháme je spíš podle poměru jednotlivých složek. Většinou se beton míchá v poměru 1:2:3 až 1:2:4, tedy na jednu lopatu cementu připadají dvě lopaty písku a tři až čtyři lopaty štěrku.
Pokud by byl poměr štěrku vyšší, nebude beton dostatečně pevný a může mít tendenci se drobit, protože je nutné, aby každé jednotlivé zrnko bylo pokryto cementem. Právě ta nepokrytá budou mít následně tendenci odpadávat.
Objem vody, který je potřebný pro zamíchání betonu, nelze jednoznačně určit. Vždy záleží na tom, zda je písek a štěrk suchý či mokrý (tedy pokud je skladován venku, nebo uvnitř budovy). Voda se dávkuje dle toho, jakou konzistenci betonu potřebujete. V některých případech je potřeba řidší směs, která zateče do spár, v jiném případě je potřeba směs hustší (například pro betonování podlahy).
Tipy pro přípravu kvalitního betonu
- Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi.
- Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost.
- Častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota.
- Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu.
- Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet.
- Ať už budete míchat hotovou betonovou směs s vodou, nebo vytvářet beton ze vstupních surovin, proces míchání nepodceňujte. Je důležité, aby se v cementové kaši obalilo každé zrnko písku. V opačném případě by se mohl beton drolit a neměl by dostatečnou pevnost.
- Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.
Tabulka poměru surovin pro různé typy betonu
| Typ betonu | Cement (kg/m3) | Poměr lopat (cement:písek:štěrk) | Voda |
|---|---|---|---|
| Základový beton | 250 | 1:2:3 | Odpovídající množství |
| Konstrukční nosný beton | 350 | 1:2:2 | Odpovídající množství |
| Betonový potěr | 300 | 1:4:0 | Odpovídající množství |
Standardní třída podkladního betonu je C12/15. Jedná se o prvek, který neobsahuje mnoho cementu - stačí jeden pytel na plnou míchačku. Lze jej namíchat i na staveništi. Toto malé množství cementu je dostačující, protože podkladní beton nemusí být příliš pevný. V podstatě neplní nosnou funkci. Obecně se podkladní beton vyrábí smícháním cementu a písku v poměru 1:3 až 1:5; pro základovou desku je potřeba více cementu, pro podkladní beton méně.
Čtěte také: Jaký štěrk použít do betonu?
Příprava pro betonáž a pokládka armatury
Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad „ztracenkem“. Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek.
K vázání drátu doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci.
Betonáž a finální úpravy
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů.
Největší strach byl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Použila se 3 metry dlouhá stahovací lať s vodováhou. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha.
Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí.
Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále se odstranily chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi.
Tuhnutí a tvrdnutí betonu
U výběru správného typu betonu a jeho umíchání vaše práce nekončí. Je nutné znát, jak dlouho tuhne a tvrdne, než povrch můžete maximálně zatížit. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám.
Proč se používá štěrk pod beton - diskuse
Štěrkem člověk nic nezkazí, ale proč ho používat, když není zapotřebí? To je otázka, která často vyvstává. I pod zámkovou dlažbu se dává štěrk. Štěrk se dává právě kvůli vodě a jejímu rozpínání při mrznutí. Ve štěrku jsou mezery, kam se může led rozpínat. Kromě toho štěrkem voda nevzlíná jako v zemině, ale naopak odchází pryč (proto drenáže historicky že štěrku, trubky tam často ani nejsou potřeba). Základní fyzika a učivo na střední stavební. Pokud tam zmrzne voda pod štěrkem, tak mezery mezi štěrkem to absorbuje, ten objemový nárůst.
Pokud tam zmrzne voda pod štěrkem, tak mezery mezi štěrkem to absorbuje, ten objemový nárůst. Je jedno, že dva lidi toho moc nabetonovali, ale neví o (ne)potřebě štěrku mnoho, proto ho tam dávají. Ale odborníci vědí své. Dokonce je zde i jeden rozpočtář prací, který tvrdí, že štěrkování je více práce. Ale ať si dá každý tolik štěrku, kolik chce, klidně i zbytečně.
tags: #sterk #frakce #pod #beton #c #16