Mulčování je technika, při níž pokrýváme půdu vrstvou materiálu (mulče). V dřívějších dobách se za mulčování považovalo hnojení nebo nastýlání (tedy ponechání zbytků organické hmoty v záhonu). Dnes si pod slovem mulčování představíme pytel rozdrcené kůry, kterou nasypeme na záhon a doufáme, že se tak plevel naší zahradě vyhne obloukem. Mulčování je dnes hlavně praktickou a estetickou záležitostí. Celý lesní ekosystém stojí na listovém opadu a mulči. Bez něj by nebyl les, tak jak ho známe. V přírodě je mulč a opad běžná věc, lesy jsou jej plné a pro většinu stromů je zakrytí kořenů vlastním opadem naprosto zásadní. Vrací se tím živiny zpět do půdy a také podporuje růst symbiotických hub a dalších půdních organizmů, které se podílejí na vzniku půdy nové.
Zahrada bez mulče je sotva představitelná. Mulče hrají důležitou roli kvůli schopnosti zamezit nadměrnému odpařování vody, snižují riziko zaplevelení, zabraňují erozi a navíc mohou i dobře vypadat. V poslední letech nabývá na významu i proto, že významně snižuje odpar z půdy a tedy i potřebu zálivky v suchých obdobích. Mulčování je naprosto zásadní tam, kde je málo vody. Ale i na pozemcích, kde je vody dost má důležité další funkce, které jsou zásadní pro dobré prospívání rostlin. Především těch čerstvě zasazených, které ještě nejsou dostatečně zakořeněné, a tedy jim chybí přístup k vláze i k živinám. Udržují půdu též vzdušnou, nakypřenou a úrodnou. Na holých, utužených a suchých půdách vše roste mnohem hůře a je mnohem častější úhyn rostlin díky suchu v létě nebo holomrazům v zimě.
Typy mulčovacích materiálů
Na trhu jsou dostupné dvě skupiny mulčovacích hmot.
Organické mulče
Tou první jsou mulče organické, které vznikají zpracováním rostlinné hmoty. Může se jednat o nejčastěji využívanou mulčovací borku, štěpku, dřevitou drť, piliny, posečenou trávu nebo dokonce slámu. Zatímco některé jsou běžně v prodeji, jiné mohou vzniknout třeba jako zahradní odpad.
- Mulčovací borka (drcená kůra): Nejznámější a nejčastěji používaný mulč.
- Původ: Je to odpad z lesnictví, obvykle rozdrcená kůra stromů po odkorňování kmenů pro další zpracování. Jedná se tedy o čistě přírodní produkt.
- Vlastnosti: Drcená kůra stromů potlačuje růst plevelů díky vysokému obsahu tříslovin. Borka půdu ohřívá, chrání ji proti hlubokému promrzání a život v půdě se během nástupu do jarní sezony velice rychle kvůli zvýšené teplotě obnovuje nebo může během mírné zimy zůstat dokonce stále aktivní. Pomalu se rozkládá a dobře kryje půdu.
- Specifika: Borka jehličnanů (borovice, smrk) je přirozeně kyselá (pH kolem 4-5). Při rozkladu dočasně okyseluje horní vrstvy půdy. V případě degradace borky se spotřebovává velké množství dusíku. Nejméně kvalitní bývá borka obsahující značně rozdílné částice. Kromě jemného prachu se v ní objevují i dlouhé kusy kůry.
- Vhodné použití: Ideální pro kyselomilné rostliny jako jsou rododendrony, azalky, vřesy, borůvky, hortenzie a většina lesních kapradin, trvalek a travin. Vhodné pro pokrytí půdy v záhonech růží a trvalek (jemná kůra). Výsadby dřevin lze mulčovat i hrubšími materiály v podobě borky smrkové, borové nebo modřínové. Používá se na zahradní cestičky nebo jako ochrana proti pádu na dětských hřištích (největší zrnitost do 8 cm).
- Nevhodné použití: Nehodí se pro skalničky, bylinky a není vhodná na zeleninové záhony. Také růže a středomořské rostliny (levandule, rozmarýn, tymián, šalvěj, mateřídouška) byste neměli pokrývat mulčovací kůrou, protože potřebují propustnou a zásaditou půdu a nesnášejí přemokření. Trvalky mulčování borkou snášejí hůře a některé ho dokonce nesnášejí vůbec.
- Kůra z borovice pinie: Má přirozeně sytou červenou barvu a příjemnou vůni. Její výhodou je nízká kyselost, takže méně ovlivňuje pH půdy. Štěpky jsou až třikrát tvrdší a potřebují delší dobu na tlení. Má nízký obsah tříslovin, proto nepůsobí tak negativně na plevel jako klasická borová kůra.
- Štěpka: Pochází z větviček, listů, větví i kmenů.
- Vlastnosti: Štěpka z listnatých ovocných stromů obohacuje půdu o organickou hmotu, ale změna pH půdy bude výrazně na škodu. Spotřebovává na tlení dusík.
- Vhodné použití: V permakulturní zahradě, v jedlém lese nebo jiných výsadbách drobného ovoce nebo ovocných stromů. Pro robustnější hajní druhy rostlin, jako jsou bohyšky, ploštičníky, čemeřice nebo plicníky a pomněnkovce. Drobné rostlinky též mohou mít s velkými kusy štěpky nebo kůry problém, když se potřebují rozrůstat. Tato štěpka je vhodná na mulčování spíše lesních trvalek, keřů a stromů. Větší kusy 10 a více cm doporučuji spíše už jen mezi keře a stromy, mezi lesní trvalky a mezi ovocné keře pocházející z lesa (rybízy, angrešty, muchovníky, maliny a ostružiny). Má velké využití na mulčování cestiček mezi záhony.
- Nevhodné použití: Není vhodná pro zeleninu, bylinky a skalničky, protože obsahuje hodně pryskyřice a může měnit pH půdy.
- Piliny: Půdu okyselují.
- Posekaná tráva:
- Vlastnosti: Rychle tlí a uvolňuje živiny. Obsahuje hodně dusíku, tedy je vhodný tam, kde potřebujeme podpořit rychlý růst rostlin. Čerstvá tráva z trávníku bývá hodně vlhká a může na půdě vytvořit vlhký horký škraloup, obzvláště když hodně prší.
- Vhodné použití: Mulčování zeleninových záhonů, okolí stromů a větších keřů. Ideálně už trochu uleželá nebo výše sekaná tráva, kde jsou i stébla a květy rostlin. Na mulč záhonů se zeleninou jsem ale s úspěchem používala posekanou trávu s jetelem, ještě než má květy, tedy z dubnových a květnových sečí. Můžeme promíchat se spadaným listím.
- Nevhodné použití: Často obsahuje semena nežádoucích plevelů jako je lipnice roční nebo jitrocele. Není vhodné do zeleninových záhonů, pokud obsahuje semena. Přitáhne nitrofilní plevel (kopřivy, šťovíky).
- Sláma:
- Vlastnosti: Je lehká, snadno ji rozfouká vítr a její životnost není dlouhá. Obsahuje obilky, které výsadby mírně zaplevelují. Poměrně hodně přitahuje myši.
- Vhodné použití: Pro všechny typy pěstebních zahrad, které slouží k produkci zdravé zeleniny nebo k pěstování jiných jedlých rostlin. V okrasných bylinkových či tradičních trvalkových záhonech může být pěkným dekoračním prvkem. Na mulčování velkých výsadeb keřů (např. živý plot) a do cestiček mezi záhony. Do samotných záhonů je vhodná k velkým druhům zeleniny, např. dýním a cuketám. Univerzální mulč bez starostí u jahod.
- Nevhodné použití: Kolem ovocných stromů je čistě slamnatý mulč dosti problematický, protože se v něm myši mohou usadit a živit kůrou stromků.
- Listí: Levný a dostupný materiál pro podzimní mulčování, do zimy se rozloží.
- Vlastnosti: Na podzim nám příroda dodává další skvělý mulč v podobě listů. V listí jsou klíčivá semena.
- Vhodné použití: Je dobré jej na většině míst pod stromy a keři ponechat. Odtud pak shrabané listí může putovat pod keře a stromy nebo do cestiček.
- Nevhodné použití: Na trávníku, který by pod listím přes zimu značně utrpěl a také na různých cestách či posezeních. Problém nastává hlavně tam, kde se vytváří příliš silné vrstvy, které se špatně rozkládají, brání přístupu vzduchu k půdě a pod nimi může docházet k zahnívání. Vyhněte se listům napadeným škůdci nebo chorobami, a listům pajasanu nebo akátu. Ořešákové listí je kontroverzní, ale některé rostliny (bergenie, narcisy, šanta, ostřice, škornice, denivky, bambusy, bobkovišeň, kakost, dlužichy, bohyšky, modřence, hortenzie a rododendrony) pod ním prospívají.
- Krabicový karton: Bez potisku a velkých nápisů.
- Vhodné použití: Skvělý mulč, vhodný pod zmíněné mulče výše, jako spodní vrstva, která zpočátku brání prorůstání většiny plevelů vzhůru. V permakulturní zahradě.
- Nevhodné použití: Není vhodný jako vrchní vrstva - jednak by jej rozfoukal vítr a jednak vypadá nevzhledně.
- Nasekané větve a listy: Různé osekané větve i s listy.
- Vhodné použití: Vhodné třeba na mulčování cestiček, na zakrytí kartónů nebo okrajů záhonů.
- Velké listy rostlin: Divizna, křen, kostival, rebarbora apod.
- Vhodné použití: Můžeme v létě klást na odhalenou půdu mezi zeleninu a zmírnit tím odpar a přehřívání půdy, i když nemáme po ruce jiný vhodný mulč. Mají hluboké a husté kořeny, takže těží živiny z větších hloubek a mohou po rozkladu obohatit půdu.
Minerální mulče
Druhou skupinu představují materiály minerální povahy. A jak už označení napovídá, do této kategorie patří kačírky, drtě či štěrky. Tyto materiály obvykle neobohacují půdu o organickou hmotu.
Čtěte také: Složení betonu
- Štěrk, kačírek, drť:
- Vlastnosti: Štěrk je na první pohled nezajímavým materiálem. Dokáže však zastat úlohu mulče, nahradit trávník, v kombinaci s rostlinami může být dekorativní a nevyžaduje údržbu. Půdní povrch ochlazuje, což oceníte hlavně v létě, kdy se tento efekt podepíše na minimalizováním výparu vody. Je rovněž alternativou k hojně užívané drcené kůře, která je k trvalkám nevhodná, a na rozdíl od kůry je trvalý. Kámen je těžký a trvanlivý, vzhledem k věku zahrady až věčný. Dokáže opticky spojit pevné i volné plochy nebo je naopak přirozeně rozčlenit. Jelikož rychle propouští vodu, je vhodný k rostlinám citlivým na přemokření. Některé horniny, a tedy i štěrk, ovlivňují chemizmus substrátu. Ze štěrku se trochu vymývá minerální prach a proto je to vlastně i určitý druh minerálního hnojiva, záleží na matečné hornině a velikosti frakce. Štěrk se na rozdíl od štěpky a „kůry“ v půdě nerozkládá.
- Vhodné použití: Na suchém a slunném místě zastane štěrk roli minerálního mulče, který při dostatečné vrstvě brání vysychání půdy a růstu plevelů a chrání kořeny rostlin před velkými teplotními výkyvy. Je ideálním materiálem k doplnění dlažby nebo cihel. Často se používá na zahradní cesty. Výsadba do štěrku je vhodná pro všechny druhy trvalek, obzvláště pro tzv. suchomilné rostliny (tymián, šalvěj, levandule, pryšce, hvozdíky, ostřice a kostřavy). Pro skalky a štěrkové suché záhony.
- Nevhodné použití: Bez dostatečně vysoké obruby záhonů se štěrk snadno roznáší do okolí, např. do trávníku. Při nesprávném založení štěrkové plochy nebo nízké vrstvě štěrkového mulče mohou materiálem prorůstat také plevele, a zvláště ty vytrvalé a odnožující se mohou stát nezničitelnými. Chůze po štěrku může být pro někoho nepříjemná.
- Estetika: Měl by ladit s domem, zídkami nebo jinými stavbami na zahradě a v neposlední řadě i s vysazenými rostlinami. Volte proto jen jeden druh kamene, a to jedné barvy a jedné zrnitosti, jinak bude záhon vypadat roztříštěně. V okrasné zahradě musí tento materiál dovolit vyniknout kompozici, zahradním prvkům a rostlinám. Pokud je v zahradě v některých částech použit na stavbu kámen, zkuste sehnat minerální drť ze stejné horniny, jedině tak se povede sladit barevný tón.
- Zrnitost: Prodává se v různých frakcích - od jemných až po hrubozrnné. Hrubší štěrk je při nášlapu hlučnější a nepohodlnější, jemný se zase snadněji roznáší do okolí. Na záhony se používá velikost 6-10 mm.
- Písek:
- Vlastnosti: Pískové záhony jsou velmi pěkné a u dřevěné terasy krásně vyniknou. Písek dobře propouští vodu. Kořenový krček rostlin tak zůstává relativně v suchu i při vlhkém počasí, což zamezuje hnití a plesnivění. Zamezuje odpařování vlhkosti z půdy. Takto snižuje nároky na zálivku a pomáhá rostlinám přečkat sušší období. Také chrání půdu před teplotními výkyvy v létě i v zimě. Vzduch se ke kořenům dostane mnohem lépe než při sázení do země.
- Vhodné použití: Výsadba do písku je vhodná pro všechny druhy trvalek. Stačí písek ze stavebnin s co nejmenším množstvím prachu (tzv. betonářský).
- Barevná mulčovací kůra: Dřevní štěpky nebo výrazně zbarvené štěrky.
- Nevhodné použití: Výrazně zbarvené mulčovací hmoty nebývají dobrým řešením, protože na sebe strhávají příliš velkou pozornost. Může obsahovat barviva, mikroplasty.
- Mulčovací textilie/plastová fólie:
- Vlastnosti: Brání prorůstání plevele, ale nijak neobohacuje půdu.
- Nevhodné použití: Do trvalkových záhonů geotextílii opravdu nedoporučujeme. Zbytečně růst rostlin omezuje a zpomaluje. Folie z ropného plastu není 100% stabilní, postupně se rozpadá a uvolňuje do půdy barviva, mikroplasty.
- Alternativy: Ekotextilie (z biomasy nebo ovčí vlny), kokosová rohož.
Funkce a výhody mulčování
V první řadě se od aplikace mulčovacích materiálů očekává snížení péče o zahradu. Jakmile se záhony zamulčují v potřebné vrstvě, sníží se potřeba pletí, není nutné tak často zalévat, půda není ohrožená vodní a vzdušnou erozí, což se cení hlavně v případě půdy ve svahu, a navíc mají pozitivní vliv na procesy odehrávající se v půdě.
- Snížení výskytu plevelů: Vrstva mulče výrazně snižuje růst nežádoucích rostlin.
- Ochrana půdy:
- Před vysycháním: Zamezuje nadměrnému odpařování vody z půdy.
- Před erozí: Chrání půdu před vodní a větrnou erozí, zejména na svazích.
- Před teplotními výkyvy: V zimě chrání půdu před hlubokým promrzáním a holomrazy, v létě před přehříváním.
- Obohacení půdy: Organické mulče se postupně rozkládají a uvolňují do půdy organickou hmotu, která je pomyslným prostřeným stolem pro půdní mikroorganismy. Ty ji pak přeměňují na živiny přijatelné pro rostliny.
- Zlepšení struktury půdy: Podporuje tvorbu půdy, která je vzdušná a kyprá, což usnadňuje zakořeňování rostlin.
- Estetický dojem: Mulč dokáže sjednotit záhony a dodat zahradě upravený vzhled.
- Úkryt pro užitečný hmyz: Mulčované záhony jsou dobrým úkrytem pro užitečný hmyz. V mulčovací kůře se však ale také často ukrývají šneci a slimáci.
Jak správně mulčovat
Aby mulče plnily svou funkci tak, jak od nich očekáváme, musíme zvolit správný typ a neošidit vrstvu.
Příprava před mulčováním
- Odplevelení: Nejdříve zbavte plochu plevele - vytrhejte ho i s kořeny. Důkladné odplevelení je klíčové, zejména u štěrkových záhonů.
- Zalití půdy: Není dobré mulčovat na přeschlou půdu. Vrstva mulče totiž funguje na obě strany, to znamená, že se díky mulči déšť pak k půdě hned tak nedostane. Proto je výhodné mulčovat brzy z jara, když taje sníh, po velkém dešti a nebo po důkladném zalití výsadeb.
- Přihnojení: Předtím, než na záhon nanesete mulčovací kůru, přihnojte rostliny dusíkatým hnojivem (např. rohovinou). Vyhnete se tak možnému nedostatku dusíku, který může nastat při rozkladu organických mulčů.
Tloušťka mulčovací vrstvy
Velmi důležitá je také správná vrstva mulče. Pokud jde jen o symbolické „pocukrování“, efekt se nedostaví. Naopak příliš silná vrstva může začít fermentovat, přehřívat se, bránit přístupu vzduchu a vody a stát se útočištěm pro hlodavce, kteří pak ožírají kořeny stromů nebo zeleninu. Optimální výška mulče je kolem 7 až 10 cm.
- Mulčovací borka: vrstva 10 až 15 cm. Pro ochranu před erozí a vysycháním stačí 5 až 7 cm.
- Posekaná tráva: aplikujte v tenké vrstvě (cca 3-5 cm), jinak může vytvořit nepropustnou vrstvu.
- Štěrkový mulč: vrstva 5 - 7 cm, tak aby nebyla vidět holá půda.
Kdy mulčovat
- Na jaře: Jakmile definitivně pominou mrazy a půda není promrzlá.
- Na podzim: Jakmile je půda relativně suchá (aby mulč nezahníval), ale před příchodem mrazů.
Doplňování mulče
Organické mulče se postupně rozkládají - a musí se pravidelně doplňovat. Organický mulč je nutné doplnit jednou až dvakrát ročně, protože se postupně rozkládá. Mulčovací borku doplňujte přibližně po třech letech. U štěrku je potřeba počítat s tím, že jej postupně zasype opad z rostlin. Řešením je štěrk jednou za čas ze záhonu vyhrabat, opad nechat na půdě (nebo vynést na kompost, záleží na preferencích) a poté štěrk umístit zase zpátky. Lze i dosypat novou vrstvu.
Praktické tipy a doporučení
Skladování mulče
Jestliže na svou zahradu sháníte větší objem mulče, je samozřejmě nejvýhodnější tyto materiály koupit ve volně ložené formě. V pytlované formě může být problém se zapařením při nesprávném a dlouhodobém skladování na slunci. Borka se pak stane spíše substrátem pro rozvoj hub. Jejich výskyt může být tak vysoký, že je nutné borku ze záhonů úplně odstranit a nahradit ji novou. Zapaření se projevuje změnami struktury a mnohdy i výskytem našedlého mycelia.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Naprostá většina minerálních materiálů bývá volně ložená a k sehnání bude ve sběrných dvorech, které kromě likvidace organického odpadu zajišťují i prodej těchto hmot.
Využití zahradního odpadu
Na zahradě nám též používání mulče usnadní otázku zahradního odpadu, který se dá z velké části též použít jako mulč - v prvé řadě například posekaná tráva. Pomocí vyšší vrstvy posekané trávy, kterou neustále doplňujeme, si rovněž můžeme během sezony vymulčovat prostor v trávníku pro nový záhon. Ze zahrady můžeme využít celé větve a klacky, které naštěpkujeme na potřebnou velikost a vznikne nám štěpka - další skvělý mulč.
Mulčování trávníku
Ano, trávník se dá mulčovat. Používá se tzv. mulčovací sekačka, která trávu rozseká na drobné kousky a nechá ji rovnoměrně rozprostřenou na trávníku.
Časté chyby při mulčování
- Mulčování nevhodným materiálem: Použití mulče, který neodpovídá potřebám konkrétních rostlin (např. kyselá kůra pro rostliny preferující zásadité prostředí).
- Nesprávná tloušťka vrstvy: Příliš tenká vrstva neplní funkci, příliš silná může škodit.
- Mulčování v nevhodnou dobu: Na promrzlou nebo příliš suchou půdu.
- Použití zapařeného mulče: Zapařená borka může obsahovat plísně a houby, které poškodí rostliny.
- Mulčování čerstvou kůrou/štěpkou: Čerstvá kůra nebo štěpka při rozkladu spotřebuje dusík z půdy, což může vést k jeho nedostatku u rostlin. Je lepší nechat kůru "dozrát" (kompostovat nebo nechat ležet na hromadě 1 sezónu).
- Mulčování těsně u stonků: Neumisťujte mulč těsně ke stonkům - nechávejte pár centimetrů volno, aby rostliny "dýchaly".
- Použití netkané textilie: Dnes už se od ní upouští. Zbytečně růst rostlin omezuje a zpomaluje.
Tabulka shrnující použití mulčů
| Typ mulče | Vhodné použití | Nevhodné použití | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Mulčovací borka (jehličnatá) | Kyselomilné rostliny (rododendrony, azalky, borůvky, vřesy, hortenzie, lesní kapradiny, trvalky), pokrytí půdy v záhonech růží a trvalek (jemná kůra), zahradní cestičky. | Skalničky, bylinky, zeleninové záhony, růže, středomořské rostliny (levandule, tymián), trvalky (některé). | Kyselá reakce, spotřebovává dusík. Doplnění cca po 3 letech. |
| Mulčovací borka (pinie) | Univerzálnější díky nižší kyselosti. | Bez důkladného odplevelení. | Oranžová barva, příjemná vůně, delší doba tlení. |
| Štěpka (listnaté dřeviny) | Permakulturní zahrady, jedlý les, drobné ovoce, ovocné stromy, robustní hajní druhy rostlin, cestičky. | Zelenina, bylinky, skalničky, drobné rostlinky. | Spotřebovává dusík, může okyselovat. |
| Posekaná tráva | Zeleninové záhony, okolí stromů a větších keřů. | Příliš silná vrstva (může zahnívat), obsahuje semena plevelů, láká nitrofilní plevel. | Rychle tlí, bohatá na dusík. Aplikovat v tenké vrstvě. |
| Sláma | Zeleninové záhony, jahody, velké výsadby keřů (živý plot), cestičky. | Kolem ovocných stromů (láká myši). | Lehká, krátká životnost, může obsahovat obilky. |
| Listí | Pod stromy a keře, do cestiček. | Trávník, silné vrstvy (zahnívání), napadené škůdci/chorobami, listy pajasanu/akátu. | Levný, dostupný, obsahuje semena plevelů. |
| Štěrk / Kačírek | Suchomilné rostliny, skalky, zahradní cestičky, doplnění dlažby. | Bez obruby záhonů (snadné roznášení), nízká vrstva (prorůstání plevelů), pro někoho nepohodlná chůze. | Trvalý, ochlazuje půdu, propouští vodu. Estetický výběr barvy a zrnitosti. |
| Písek | Všechny druhy trvalek, suchomilné záhony. | Dobře propouští vodu, chrání kořeny, snižuje nároky na zálivku. | |
| Kartonové krabice | Spodní vrstva pod jiný mulč, permakulturní zahrady. | Vrchní vrstva (nevzhledné, rozfouká vítr). | Brání prorůstání plevelů. |
Čtěte také: Jaký štěrk použít do betonu?
tags: #sterk #a #kura #zahon #informace