Stavební fólie jsou nezbytnou součástí izolačních vrstev střech, podlah, zateplovacích systémů či hydroizolace základů a stěn domu. Je důležité jednotlivé typy fólií navzájem nezaměňovat, neboť jejich materiálové složení určuje jejich použití a jakákoli záměna či nesprávná montáž může mít negativní důsledky, například v podobě nežádoucí kondenzace vlhkosti ve zdivu či v dřevěných konstrukcích. Aby fólie stavbu skutečně chránila, musí podle způsobu umístění v konstrukci vlhkost buď zadržovat, nebo naopak odvětrávat. Zde si rozebereme různé typy tvrdých fólií a jejich specifické použití ve stavebnictví.
Typy fólií a jejich funkce
PE fólie
Jedná se o fólii vyrobenou z polyetylenu. Používá se k zakrytí ploch náchylných na znečištění či poškození. Ve stavebnictví se využívá k zakrytí stavebního materiálu a konstrukcí před případným znečištěním nebo poškozením. Její hlavní funkcí je separace, tedy zabránění přímému kontaktu dvou materiálů. Ukázkovým příkladem je využití této fólie při provádění podlahového vytápění, kde při kladení polystyrénu vznikají mezery, do nichž může zatéct voda z anhydritové stěrky nebo betonu, což by zhoršovalo tepelně izolační vlastnosti.
Parozábrana
Parozábrana je fólie vyrobena z polyetylenu zesíleného výztužnou mřížkou. Odděluje dvě různá prostředí (interiér/exteriér). Mezi její vlastnosti patří paronepropustnost, což znamená, že zabraňuje pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu v interiéru do konstrukce domu. V případě, že by se do konstrukce dostala, snižuje účinnost tepelné izolace a poškozuje nosné části. Používá se hlavně u střešních konstrukcí, kde se umisťuje pod krokvemi. Většinou pak zbývá už jen namontovat rošt a na něj podhled. Ovšem může být umístěna také přímo na roštu a podhled se montuje přímo na parozábranu. V každém případě musí být všechny spoje slepeny speciální páskou, která zaručí celkovou parotěsnost. Dále se používá na stěnách dřevostaveb, kde se umisťuje na dřevěné sloupky, které fungují jako nosná konstrukce. Kombinace parozábrany a difúzně otevřených fólií zabraňuje pronikání vlhkosti do tepelné izolace a zároveň umožní její odpařování.
Difúzní fólie (pojistná hydroizolace)
Difúzní fólie, neboli pojistná hydroizolace, je vyrobena z polyetylenu nebo polypropylenu. Je paropropustná a zároveň voděodolná. Difúzní fólii používáme hlavně u střešní konstrukce a na fasádách. Umisťuje se na vnější straně nosné konstrukce (např. na krokve). Na ni se montují latě, kontralatě a poté krytina. Je důležité dodržet technologický postup, neboť při zanedbání by mohly vzniknout mezery, které by mohly mít negativní dopad na konstrukci. Je to jedna z nejdůležitějších izolací ve stavebnictví. Difúzní (paropropustné) fólie jsou vícevrstvé difúzně otevřené fólie pro vytvoření doplňkové hydroizolační vrstvy šikmých střech, ale i provětrávaných fasád. Chrání dřevěné prvky krovu a tepelnou izolaci před pronikáním vody při poškození střechy, netěsnostech střešní krytiny. Zvyšují vzduchotěsnost střešního pláště. Bývají rovněž označeny jako kontaktní střešní fólie, protože jsou určeny k přímé pokládce na tepelnou izolaci nebo dřevěné bednění a umožňují tak využití celé výšky krokve nebo konstrukce fasádního roštu pro vložení tepelné izolace. Tyto fólie se vyznačují vysokou propustností pro vodní páry a umožňují tak odvětrání par prostupujících z interiéru. Existují však i nekontaktní střešní difúzní fólie, které se nesmí pokládat přímo na tepelnou izolaci a vyžadují odvětrávanou mezeru nad i pod fólií.
Hydroizolace
Hydroizolace chrání vnitřní prostory objektu před vlhkostí. Nejčastěji se hydroizolace objevuje ve střešních konstrukcích, v podlaze a u spodních staveb. Proti zemní vlhkosti se používají asfaltové izolace, které se dělí na pásy (oxidované a modifikované), nátěry a stěrky. Modifikované pásy jsou vhodné jako izolace proti tlakové vodě. Montáž se provádí buď za horka, mechanicky nebo se pokládají na volno.
Čtěte také: ROOFTEK: Montážní návod pro asfaltové pásy
Dalším materiálem jsou syntetické fólie. Zde patří nopové fólie z polyetylenu s vysokou hustotou, které se používají hlavně u spodních staveb (proti vzlínání vody), při provádění drenáže. Lze je použít také při provádění zelené střechy, ve skladbě terasy a balkónu. Dnes se hodně používají také fólie z měkčeného PVC, které najdou využití při provádění plochých střech. Nesmíme zapomenout také na kaučukové fólie, které jsou známé svou dlouhou životností a vysokou kvalitou. Lze je použít jako finální vrstvu u pultových a plochých střech. Aplikaci těchto fólií lze provádět při nízkých teplotách i vlhkosti. Stěrkové izolace jsou poměrně novým materiálem a jejich aplikace je velmi jednoduchá. Nanášejí se postřikem, nátěry a stěrkami.
Nopová fólie
Nopová fólie patří mezi stavební fólie se širokým spektrem využití, například při často prováděném odvlhčení a dodatečné hydroizolaci starších domů a chalup. Slouží k ochraně suterénů a podzemních konstrukcí proti zemní vlhkosti a podzemní beztlakové vodě, na ochranu hydroizolačních povlaků proti mechanickému poškození, jako protiradonová bariéra i jako náhrada podkladního betonu podlah na terénu. Fólie svým tvarovaným povrchem vytváří vzduchovou mezeru mezi fólií a podkladem, která umožňuje rovnoměrné rozložení tlaku vodních par a odvětrávání vlhkosti do prostoru nad terénem. Je důležité pochopit princip fungování nopové fólie a vyhnout se časté chybě v podobě opačné pokládky. Prostor pro vzduchovou mezeru a následné odvětrávání pomáhají vytvořit právě výstupky na fólii, zvané nopy.
Sklovláknité tkaniny („Perlinky“)
„Perlinky“ jsou známé fólie pro venkovní zateplovací systémy, vnitřní omítky či výztuhy podlahových potěrů. Životnost kontaktního zateplovacího systému může významně ovlivnit právě kvalita a správná aplikace mřížkové tkaniny ve výstužné vrstvě. Mřížkové tkaniny se vyznačují dlouhou životností a odolností vůči extrémním povětrnostním podmínkám. Speciální kategorií jsou sklovláknité mřížkové tkaniny do podlah. V nich se stávají moderní alternativou k tradičním ocelovým kari sítím, které brání prasklinám při vyzrávání betonových potěrů. Pro zvýšení pevnosti v tahu či ohybu a omezení prasklin vznikajících při zrání je nutné beton vyztužit.
Protiradonová ochrana a hydroizolace PVC fólií
V září 2019 vyšla nová norma 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, která prakticky u všech staveb doplňuje protiradonovou izolaci o odvětrání podloží. Toto opatření vychází ze štěrkové vrstvy pod základovou deskou, která vytváří pod stavbou tzv. vysokopropustné podloží, a v takovém případě už nestačí pouhá izolace (ať už asfaltová nebo fóliová) a musí být ochrana stavby řešena kombinovaným opatřením s odvětráním podloží.
Pokud budete řešit napojení na asfaltovou izolaci, doporučuje se i novou část provést v asfaltu. Vyhnete se tak problematickému napojování nekompatibilních materiálů. Jestliže se dá provést protiradonová izolace celá z fólie, doporučuje se pro vložení do vodorovné spáry Fatrafol 803 tl. 2,0mm a zbytek izolační vany v tloušťce 1,5mm. Projektanti navrhují do skladby spodní stavby jako hydroizolaci a protiradonovou ochranu PVC fólii tloušťky 1,5mm.
Čtěte také: stavebniny zaměřené na kámen a doplňky
Výrobci, například Fatra Napajedla, doporučují pod i nad fólii dát geotextilii. Mezi základovou desku a fólii je to jasné, ale jak ochránit fólii shora? Geotextilie se nemusí zdát moc smysluplná, avšak je důležité zabránit poškození fólie během zdění. Dále je potřeba řešit problém se založením prvního šáru zdiva na PVC fólii, aby zdivo „neujíždělo“.
Použití fóliového povlaku podle hydrofyzikálního namáhání
Namáhání vlhkostí pórovitého prostředí (zemní vlhkost)
Pro toto hydrofyzikální namáhání vyhovuje zpravidla povlak z jedné vrstvy hydroizolační fólie o tloušťce 0,6 mm, doporučuje se (nejedná-li se o dočasné stavby) minimální tloušťka fólie 0,8 mm. Fóliovou izolaci je třeba oboustranně celoplošně chránit technickou textilií ze syntetických vláken. Za předpokladu rovinného pevného podkladu mohou požadovanou hydroizolační účinnost zajistit i hydroizolační pásy kladené bez vodotěsného spoje se vzájemným přesahem minimálně 100 mm.
Namáhání vodou stékající po povrchu konstrukcí a prosakující horninovým prostředím
Je nutno použít povlak z jedné vrstvy hydroizolační fólie o minimální tloušťce 1,0 mm. Zabudovaný fóliový povlak je nutno oboustranně celoplošně chránit technickou textilií ze syntetických vláken. Toto řešení hydroizolace nelze navrhovat tam, kde není možno zajistit volný odtok vody mimo objekt a nelze ho použít ani v prostředí málo propustných či nepropustných zemin, kde je součinitel propustnosti zeminy K menší než 1.10-4 m/s.
Namáhání tlakovou vodou
Provedení a umístění hydroizolačního souvrství musí zabránit v každém místě chráněných konstrukcí jakémukoliv kontaktu s tlakovou podzemní vodou a ve všech průchodech jakémukoliv jejímu průniku do chráněných prostorů. Je nutno použít povlak z jedné vrstvy hydroizolační fólie se signální vrstvou o minimální tloušťce 1,5 mm. Fóliová vrstva musí být oboustranně celoplošně chráněna technickou textilií ze syntetických vláken. Hydroizolační bezpečnost lze zvýšit použitím povlaku ze dvou vrstev izolační fólie o minimálních tloušťkách 1,5 mm, se zabudovaným aktivním kontrolním a sanačním systémem. Tuto kategorii hydroizolace je nutno použít v případě propustných základových zemin, jestliže maximální hladina podzemní vody je výše než úroveň podlahy chráněného prostoru. Horní okraj hydroizolačního povlaku musí být nejméně 300 mm nad maximální úrovní podzemní vody. Dále až do úrovně min. 300 mm nad přilehlým terénem je nutno provést hydroizolační povlak pro namáhání vlhkostí pórovitého prostředí. V případě málo propustných nebo nepropustných základových zemin (K < 1.10-4 m/s) vždy, i když hydrogeologickým průzkumem nebyla zjištěna podzemní voda a pokud není navržena plošná nebo trubní drenáž zajišťující gravitační nebo nucený odtok vody mimo objekt. Horní okraj hydroizolačního povlaku musí být min. 300 mm nad úrovní okolního upraveného terénu chráněného objektu.
Použití fóliové izolace podle charakteru mechanického namáhání
Namáhání objemovými změnami a dilatačními pohyby sousedních vrstev stavebních konstrukcí
V místech koutů, rohů a pracovních spár nelze zcela vyloučit poruchy navazujících konstrukcí, neboť jsou to zpravidla místa, jejichž pevnost i celková objemová i strukturní stabilita je nejvíce závislá na technologické kázni, kvalifikaci i zodpovědnosti lidského činitele. Proto je zde potřebné pojistit bezpečnost systému zesílením izolačního povlaku.
Čtěte také: Průvodce nákupem stavebnin v Želechovicích
Přechod vodorovné a svislé hydroizolace
Jedním z kritických míst hydroizolace je přechod vodorovné a svislé hydroizolace na podkladní konstrukci v podmínkách tlakové vody. Sektory z plochy (při realizaci tohoto systému) se vytahují na svislé stěny min. 150 mm. Po provedení obou vrstev hydroizolace a zakrytí souvrství ochrannou textilií se do kouta vkládá např. přířez z pěnového polystyrenu objemové hmotnosti 15kg/m3. Toto řešení umožňuje posun vodorovné izolace vůči svislé cca o 20 mm.
Dilatační spáry
V místech dilatačních spár navazujících konstrukcí se vzájemně rozdílné pohyby konstrukcí přímo předpokládají, resp. očekávají. Proto je zde třeba provést úpravu hydroizolačního povlaku odpovídající velikosti předpokládaných účinků.
Tabulka: Doporučené tloušťky fólií dle typu namáhání
| Typ namáhání | Minimální tloušťka fólie | Poznámka |
|---|---|---|
| Zemní vlhkost | 0,8 mm (doporučeno) | Oboustranná ochrana technickou textilií. |
| Prosakující voda | 1,0 mm | Oboustranná ochrana technickou textilií. Nelze u málo propustných zemin. |
| Tlaková voda | 1,5 mm (se signální vrstvou) | Oboustranná ochrana technickou textilií. Lze zvýšit na dvě vrstvy pro větší bezpečnost. |
tags: #použití #tvrdé #folie #ve #stavebnictví