Základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Bezbariérovým je označováno takové prostředí, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo účasti osob na běžném společenském životě. Ve skutečnosti se omezená schopnost pohybu a orientace týká téměř třetiny populace. Tato vyhláška se vztahuje pro stavby dopravní infrastruktury v úrovni územního řízení. Na tvorbu prostředí bez bariér musíme nahlížet jako na tvorbu prostředí pro všechny.
Definice a legislativní rámec bezbariérovosti
Bezbariérové užívání staveb si často automaticky spojujeme s invalidním vozíkem, případně dětským kočárkem. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu. Pod pojem omezená schopnost pohybu a orientace nelze zahrnout pouze osoby se zdravotním postižením, tedy osoby, které z důvodu nemoci nebo vrozeného stavu se mohou jen obtížně pohybovat, vidět, slyšet nebo vnímat. Zvláštním druhem postižení je hluchoslepota, daná různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým. Každá z uvedených dílčích skupin má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí.
Ze stavebního hlediska jde o soubor opatření, která umožní bezbariérový přístup a pohyb v prostorách, kde by za běžných podmínek takový pohyb nebyl možný. Každé postižení či omezení má svá specifika. V úvahu je třeba vzít například rozměrové parametry pro manipulaci s vozíkem, snížení horizontu pohledu, nižší dosahovou vzdálenost nebo potřebu hmatových a akustických značení pro nevidomé.
Vývoj právních předpisů v oblasti bezbariérovosti
V oblasti bezbariérovosti došlo k výraznému zlepšení, neboť téma bezbariérovosti se stalo součástí nejen právních předpisů (stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb), ale i českých technických norem. Omezené pohybové možnosti, orientace a samostatný pohyb lidí zdravotně postižených vyžadují stavební a technická řešení, která jim umožní volně se pohybovat ve vnitřním a vnějším prostředí. Tento požadavek se týká všech oblastí výstavby. Zatím nejvýraznější posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí přinesl až stavební zákon č. 183/2006 Sb., jenž definuje pojem bezbariérové užívání staveb a staví ho na úroveň obecných požadavků na výstavbu. Výraznou a podstatnou zásadní změnou je fakt, že bezbariérovému řešení a užívání staveb se podle § 132, odst. (3), písmene e) přiznává veřejný zájem. Stavební úřad může na základě § 137, odst. (1), písmene h) a jistých podmínek nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby.
Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přináší až vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, kterou vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu. Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob.
Čtěte také: Montáž betonového stání
Následně Ministerstvo hospodářství vydává vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nahrazuje vyhlášku č. 53/1985 Sb. Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb., však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly.
Obecné technické požadavky, které zabezpečují bezbariérové užívání veřejně přístupných objektů jsou stanoveny v tzv. bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. 11. 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady. Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Mezi základní a důležité změny vyhlášky č. 398/2009 Sb. patří formulace rozsahu uplatnění vyhlášky, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb. U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců. Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy. Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb. Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma. Stavby se přednostně vybavují výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby.
S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.
Na základě § 137 stavebního zákona č.183/2006 Sb. je bezbariérové užívání staveb řazeno mezi obecné požadavky na výstavbu. Bezbariérovost se proto řeší u všech novostaveb určených k veřejnému užívání. V odůvodněných případech lze požádat o výjimku z technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby. Přesné podmínky stanovuje § 169 stavebního zákona a udělit ji může příslušný stavební úřad. Podmínka bezbariérového užívání staveb platí i pro rekonstrukce. Stavební zákon v souladu s nařízením vlády č.163/Sb. rovněž stanovuje technické požadavky na vybrané výrobky, materiály, metody a konstrukce. Podrobné rozpracování požadavků právních předpisů na bezbariérovost je uvedeno v českých technických normách, specifikovaných v zákoně č. 22/1997 Sb.
Technické požadavky na bezbariérové stání a obrubníky
Dopravní bariéry, bariéry v dopravních stavbách společně s nevyhovujícím řešením dopravních prostředků jsou jednou z nejzávažnějších překážek bránících pohybu osob se zdravotním omezením. Nezbytně nutné je dodržení podmínek bezbariérového užívání již v projektové přípravě. Ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dokumentaci staveb, jsou zahrnuty podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení staveb s ohledem na přístupnost a užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a to jak v části textové, tak výkresové. Tato vyhláška se vztahuje pro stavby dopravní infrastruktury v úrovni územního řízení, ale nevztahuje se na rozsah a obsah projektové dokumentace pro další stupně projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle §194, písm. c) stavebního zákona. Toto je předmětem vyhlášky Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb.
Čtěte také: Dlažba parkovacích stání
Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce. U staveb pro obchod, služby a zdravotnictví musí být vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % stání z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru. Prostory pro nejméně 20 % veřejných telefonních automatů, samoobslužných informací, obdobných zařízení, poštovních schránek, pokladen a přepážek musí umožňovat užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Tyto prostory a zařízení musí být označeny příslušnými symboly dle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků, venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru. Výkopy a staveniště musí být zabezpečeny tak, aby nebyly ohroženy osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ani jiné osoby.
Přístupy do staveb občanské vybavenosti, staveb pro obchod, služby, zdravotnictví a školství musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou. Přístup ke stavbám se musí vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi a přístup k budově se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnici, krajskému úřadu, výpravní budově, odbavovacímu terminálu veřejné dopravy a stanici metra také akusticky.
Bezbariérové obrubníky
Bezbariérové neboli zastávkové obrubníky jsou betonové konstrukční prvky, které jsou navrženy tak, aby minimalizovaly nebo odstranily překážky pro lidi s omezenou schopností pohybu. V nabídce máme širokou škálu zastávkových obrubníků, které je možné vzájemně kombinovat a vytvářet tak libovolné přechody a bezproblémově je navázat na běžné silniční obrubníky. Kromě rovného tvaru, který nabízíme ve třech výškách, vyrábíme i přechodové a náběhové obrubníky.
Tabulka 1: Příklady obrubníků a jejich použití
| Typ obrubníku | Charakteristika | Cena (od, za ks s DPH) |
|---|---|---|
| Betonový zahradní obrubník | Pro členění prostoru v zahradách a parcích, oddělení pěšinek a chodníků od trávníků. | 74 Kč |
| Parkový obrubník z betonu | K ohraničení ploch, kde vyhovuje šířka 80 mm, oddělení přírodních ploch a trávníků. | 197 Kč |
| Chodníkový obrubník z betonu | Šířka 100 mm, oddělení chodníků od parkovišť, trávníků, záhonů. | 210 Kč |
| Betonový silniční obrubník | Šířka 150 mm, oddělení silnice od chodníků, parkovišť, trávníků, záhonů. | 198 Kč |
| Zastávkový obrubník bezbariérový betonový | Minimalizuje překážky pro osoby s omezenou pohyblivostí. | 3 755 Kč |
| Betonový obrubník obloukový | Navazuje na běžné silniční obrubníky, pro vnější/vnitřní oblouky v zatáčkách, kruhových objezdech. | 839 Kč |
| Betonová silniční přídlažba - krajník nízký a vysoký | Doplněk k silničnímu obrubníku pro vytvoření souběžné linie. | Cena neuvedena |
Další stavební prvky a jejich požadavky
- Plochy pro chůzi: Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.
- Podjezd pro vozík: Pro podjezd sedátka vozíku musí být výška nejméně 700 mm, při šířce nejméně 800 mm a hloubce nejméně 600 mm.
- Průchod u pokladny/přepážky: U pokladny a přepážky musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm.
- Ovládací prvky: Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha před těmito ovládacími prvky nebo slotem poštovní schránky smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %); musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku nejméně 1200 mm.
- Vodicí linie: Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru. Přirozenou vodicí linii tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm. Umělou vodicí linii tvoří podélné drážky a její šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm.
- Signální pás: Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem.
- Hmatný pás: Hmatný pás musí mít šířku 300 až 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí.
- Varovný pás: Varovný pás na speciální dráze je zvláštní forma varovného pásu, který na nástupišti metra odděluje bezpečnostní pás od ostatní plochy nástupiště.
- Akustické prvky: Akustický prvek je buď akustická signalizace pro chodce se znamením “Stůj“ či se znamením “Volno“ nebo orientační majáček s příslušným trylkem a popřípadě také s hlasovou frází.
- Rampy: Běžná rampa u nových staveb může mít maximální sklon 1:16 a minimální šířku 1500 mm. Příčný sklon ramp u novostaveb může být maximálně 1% (1:100).
- Výtahy: Předepsaný rozměr volné plochy před nástupem do kabiny je nejméně 1500 x 1500 mm. Šířka a hloubka kabiny 1100 x 1400 mm. Dveře do výtahů musí být minimální šířky 900 mm.
- Dveře: Hlavní vstup do budovy musí být šířky 1250 mm (hlavní křídlo pro otevření zůstalo stále šířky 900 mm).
- Záchodové kabiny: Bezbariérová kabina záchodu má nově rozměry 1800 mm x 2150 mm, u změn dokončených staveb lze připustit minimální rozměry kabiny 1600 mm x 1600 mm.
- Sprchové boxy: Minimální velikost sprchového boxu je půdorysně 900 mm x 900 mm.
- Přebalovací kabiny: Kabina 1600 x 1800 mm, vstup 900 mm široký dveřmi otvíravými ven, musí umožňovat manipulaci s kočárkem a obsahovat přebalovací pult a umývadlo.
Parkovací stání
Při uplatnění požadavků na bezbariérové užívání staveb je stavebník povinen uvést jednoznačné důvody neuplatnění požadavků vyhlášky, resp. projektant musí navrhované řešení zdůvodnit, uvést jednoznačné důvody tak, aby je bylo možné objektivně posoudit stavebním úřadem, který na základě § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona ověřuje projektovou dokumentaci mimo jiné z pohledu řešení obecných požadavků na výstavbu, resp. bezbariérového užívání staveb. Podle vyhlášky se posuzují vnější i vnitřní odstavné a parkovací plochy a stavby hromadných garáží pro osobní motorová vozidla. Uvedené počty jsou minimálními požadavky na počet parkovacích stání obecně. Vyhrazená místa musí být označena vodorovným a svislým dopravním značením. Toto značení je v působnosti zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Samotné dopravní značky upravuje prováděcí právní předpis, vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: v Příloze č. 3 vodorovné dopravní značky, v Příloze č. 4 svislé dopravní značky. Svislé dopravní značení (IP 11) se podle potřeby doplní dodatkovou tabulkou. Piktogramy pro označení vyhrazených parkovacích stání jsou také uvedeny v ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel a Příloze A.
Čtěte také: Praktické řešení garážového stání
Na zastávce musí být přirozená vodicí linie tvořena např. stěnou domu, zábradlím se zarážkou pro slepeckou hůl apod. Průchozí šířka vodicí linie musí být 1,5 m. Výška hrany zastávky autobusů a trolejbusů musí být 0,2 m. V místě přístupu na zastávku se zřizují varovné a signální pásy. Tyto pásy označují místo nástupu do vozidla a vymezují plochy, na kterých se na ploše zastávky zrakově postižený pohybuje.
tags: #bezbariérové #stání #pro #invalidy #obrubník