Vyberte stránku

Hmoždinka je upevňovací prvek, který se zasouvá do předvrtaného otvoru ve zdi. Když se do ní zašroubuje vrut, roztáhne se a vytvoří pevné spojení se stěnou. Používá se při montáži polic, držáků, svítidel, skříněk nebo konzolí - zkrátka všeho, co chcete připevnit ke zdivu, aniž byste riskovali vytržení. Ačkoliv se to nezdá, kvalitní a správně použitá hmoždinka je rozdíl mezi pevnou instalací a nebezpečím. Výběr podceňuje mnoho lidí, přitom jde o naprostý základ každé montáže do zdi.

Typy hmoždinek podle materiálu zdi a jejich použití

Díky široké nabídce hmoždinek si dnes můžete vybrat přesně podle toho, jestli vrtáte do cihly, betonu, panelu, sádrokartonu nebo dřeva. A právě správná volba podle materiálu je úplný základ úspěchu. V dnešní době je k dostání velké množství různých hmoždinek od různých výrobců. Potřebujete připevnit poličku, skříňku, obraz či držák na televizi? Potřebné informace se dozvíte v tomto článku.

Klasické hmoždinky

  • Hmoždinky do betonu: Vyrobené z pevného plastu nebo kovu, často s roztažnými lamelami. Vydrží vysoké zatížení. Hodí se pro kotvení regálů nebo skříněk.
  • Hmoždinky do panelu: Speciálně tvarované, aby se zachytily i ve tvrdém materiálu. Ideální na vrtání do panelových stěn v bytech.
  • Hmoždinky do sádrokartonu: Nejčastěji kovové nebo plastové se šroubovací spirálou. Drží pevně i v duté konstrukci. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá. Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky.
  • Hmoždinky do cihly: Vhodné pro plné i děrované cihly. U děrovaných doporučujeme rámové nebo chemické kotvy. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru.
  • Hmoždinky do dřeva: Často vůbec nejsou potřeba, dřevo obvykle unese vrut samo. Pokud ano, používají se menší hmoždinky nebo vruty s předvrtáním.
  • Hmoždinky do Ytongu (pórobetonu): Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.

Speciální hmoždinky

  • Univerzální hmoždinky: Jsou k dostání v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek.
  • Uzlovací hmoždinky: Jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí.
  • Rámové hmoždinky: Mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech.
  • Zatloukací hmoždinky: Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kamen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž.
  • Lešenářské hmoždinky: Se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.

Fasádní hmoždinky pro zateplovací systémy (ETICS)

Talířová obkladová fasádní hmoždinka je potřeba pro připevnění izolačního obkladu k fasádě domu. Námi nabízené hmoždinky jsou kvalitní a budete s nimi spokojeni. Fasádní hmoždinky jsou vyrobeny z odolného materiálu, takže odolají různé intenzitě počasí. Talířové hmoždinky se nejčastěji používají k připevnění izolačních materiálů ke zdi domu. Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.

Zápustná šroubovací fasádní hmoždinka EJOT STR U 2G

Nejúčinnější šroubovací fasádní hmoždinka pro zapuštěnou montáž s možností povrchové montáže. Unikátní konstrukce umožňuje vysokou nosnost. Hmoždinka EJOT STR U 2G s kovovým šroubem je určená pro upevnění tepelně izolačních desek z bílého polystyrenu, šedého polystyrenu, soklového polystyrenu a minerální vlny v kontaktním zateplovacím systému - ETICS. Doporučujeme do betonu, lehčeného betonu, pórobetonu, plných i děrovaných cihel. Talířová hmoždinka EJOT STR U 2G s kovovým šroubem zajišťuje stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňuje zvedání desek od podkladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.

Montáž hmoždinky EJOT STR U 2G

Při aplikaci pomocí montážního setu STR U dojde během šroubování k automatickému zatlačení (zapuštění) hmoždinky cca 15 mm do izolantu, při šroubování pouze pomocí STR bitu TX 30-1/4" x 90. Do předem vyvrtaného a dostatečně čistého otvoru vložíme hmoždinku EJOT STR U 2G s předmontovaným kovovým trnem a poklepem ji dorazíme k izolantu. Trn zatlučeme tak, aby se talířek hmoždinky zatlačil cca 2 mm pod povrch izolantu. Abychom předešli nežádoucímu prohnutí tepelné izolace, kotvíme izolaci ve všech spojích izolačních desek a jednou až třemi hmoždinkami do plochy desky, vždy v místě naneseného lepidla. Spotřeba hmoždinek na 1m2 je cca 6 - 8 kusů, dle podkladu.

Čtěte také: Detailní článek o šroubovacích hmoždinkách pro nábytek

Výpočet délky hmoždinky EJOT STR U 2G

Pro stanovení užitné délky kotvící hmoždinky EJOT STR U s kovovým šroubem je třeba brát v úvahu tloušťku izolace a všechny nenosné krycí vrstvy (např. stará omítka, lepidlo). U novostavby určíme správnou délku hmoždinky EJOT STR U 2G s kovovým trnem součtem kotevní hloubky (40 mm třída A,B,C,D, 65 mm třída E), tloušťky izolantu a 20 mm vrstvy lepidla (např.: na zateplení 100 mm polystyrenem použijeme hmoždinky o délce 160 mm). U rekonstrukcí, kde kotvíme přes již stávající omítku (břízolit, štuková nebo minerální omítka) je nutné připočítat sílu této vrstvy do celkové délky hmoždinky (zpravidla 20-30 mm). Celková délka hmoždinky EJOT STR U s kovovým trnem u rekonstrukce při zateplení 100 mm polystyrenem by tak činila 180 mm (platí pro třídy A,B,C,D). Talířová hmoždinka EJOT STR U 2G s kovovým trnem musí být vždy ukotvená celou svou rozpěrnou částí ve zdivu. Počet, typ, druh hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z projektové dokumentace. Při návrhu hmoždinek projektant postupuje v souladu s ČSN 73 29 01, ČSN 73 29 02, ETAG 004, ETAG 014 a technickou dokumentací ETICS.

Zápustné kotvení fasádní tepelné izolace

Zápustné kotvení fasádní tepelné izolace je způsob kotvení, který odbourává tepelné mosty a eliminuje možné prokreslení kotvících hmoždinek skrz fasádu. Zápustné kotvení je moderní a v poslední době velmi používaný systém montáže talířových hmoždinek. Do tepelné fasádní izolace vyhloubíme pomocí frézky kruhovou výseč o rozměru 70 mm. Následně fasádní desku ukotvíme hmoždinkou EJOT STR U 2G s kovovým šroubem, jejíž talířek zůstává po zavrtání zapuštěn cca 20 mm od vnější části tepelné izolace. Do vzniklého prostoru přiložíme bílou nebo šedou polystyrenovou zátku o průměru 70 mm či minerální zátku o průměru 65 mm. Po zaklopení hmoždinek zátkami vznikne ideálně rovná plocha, která je připravena na provedení výztužné armovací vrstvy pomocí správného stěrkového tmelu s vloženou sklotextilní síťovinou.

Kotvení do zateplení

Kotvení do zateplení si klade speciální požadavky. Pro distanční upevnění malých a středních zatížení na kontaktní zateplenou fasádu (ETICS) slouží speciální kotvy. Součástí kotvy je proti chladový kužel, který představuje přerušení tepelného mostu. Je vyrobený z tvrzeného plastu vyztuženého skelnými vlákny, který si během montáže sám skrz omítku vyfrézuje ve vrstvě izolantu lůžko. TherMax 8 je použitelný do izolantu tloušťky od 45 do 180 mm a je vhodný pro upevnění malých a středních zatížení, např. TherMax 10 je ideální k upevnění listovních schránek, hromosvodů, osvětlovacích těles apod. Je vhodný pro upevňování středních a malých zatížení na kontaktně zateplené fasády (ETICS) s tloušťkou izolace od 80 do 240 mm. Kotva se skládá z univerzální hmoždinky UX, kombišroubu M8 nebo M10 a speciálního proti chladového kužele vyztuženého skelnými vlákny, který působí jako přerušení tepelného mostu. Kužel si při montáži sám vyfrézuje lůžko skrz omítku do izolační vrstvy. Kotevní šroub lze do hmoždinky zašroubovat více či méně a tak kompenzovat případné nerovnosti nosné stavební konstrukce. Díky přiložené univerzální hmoždince lze TherMax 10 použít do betonu, plného i děrovaného zdiva i do pórobetonu.

Výběr správné hmoždinky

Před každým vrtáním si ověřte typ zdi, zvažte váhu předmětu a vyberte odpovídající hmoždinku, vrták i vrut. Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.

Velikost hmoždinky

Hmoždinka musí odpovídat nejen typu zdi, ale také hmotnosti a velikosti předmětu, který chcete připevnit. Platí jednoduché pravidlo - čím větší zatížení, tím delší a širší hmoždinka i vrut.

Čtěte také: Podrobný průvodce hmoždinkou Hilti HTR-P

  • 6 mm - vhodné pro lehké předměty jako obrazy, držáky, lehké poličky
  • 8 mm - pro středně těžké police, nástěnné skříňky, zrcadla
  • 10 mm a více - pro těžké regály, kuchyňské sestavy, kotvení do stropu

Délka hmoždinky by měla být minimálně taková, aby celá část ve zdi bezpečně držela. U sádrokartonu musí být za sádrokartonem dostatečný prostor pro rozevření hmoždinky.

Výběr vrtáku

Chybný výběr vrtáku je jedním z nejčastějších důvodů, proč hmoždinka nedrží. Pokud vyvrtáte otvor příliš malý, hmoždinka nepůjde zasunout. Příliš velký a bude se v otvoru protáčet. Na obalu každé hmoždinky by měl být uveden doporučený průměr vrtáku.

  • Hmoždinka 8 x 40 mm - vrták 8 mm
  • Hmoždinka 10 x 60 mm - vrták 10 mm
  • Rámová hmoždinka 10 x 120 mm - vrták 10 mm

Používejte kvalitní vrtáky určené na konkrétní materiál - na beton tvrdokovový, na dřevo spirálový, na kov HSS vrták.

Nosnost hmoždinek

Každý typ hmoždinky má jinou nosnost, která závisí na materiálu zdi, průměru, délce a správné montáži. Výrobci často udávají maximální zatížení na jednu hmoždinku. Pokud montujete např. polici se dvěma šrouby a každá hmoždinka má nosnost 50 kg, celkově udrží 100 kg - za předpokladu, že zatížení je rovnoměrně rozložené.

Orientačně se uvádí:

Čtěte také: Jak vybrat šroubovák a nástavec na sádrokarton

  • Plastová hmoždinka do betonu (8 mm) - nosnost až 50 kg
  • Kovová hmoždinka do sádrokartonu - nosnost do 25 kg
  • Rámová hmoždinka do plné cihly - nosnost přes 80 kg
  • Chemická kotva - nosnost 100 kg i více

Varování: Nosnost vždy berte s rezervou. Přetížená nebo špatně osazená hmoždinka může poškodit omítku, zeď i věc, kterou drží.

Vruty do hmoždinek

Bez správného vrutu nebude hmoždinka nikdy držet tak, jak má. Vrut musí odpovídat průměru i délce hmoždinky a být přizpůsoben materiálu, do kterého šroubujete.

  • Délka vrutu - musí přesahovat celou hmoždinku a ještě alespoň 5 mm do upevňovaného předmětu.
  • Průměr vrutu - obvykle o 1 až 2 mm menší než průměr hmoždinky.
  • Typ hlavy - zápustná (do dřeva, sádrokartonu), půlkulatá (držáky, konzole), šestihranná (pro vysokou pevnost).
  • Závit - hrubý do dřeva, jemnější do kovu, speciální do plastu nebo hmoždinek.

Nekombinujte hmoždinku s vrutem, který jste doma náhodně našli v krabici. Výsledek je většinou nepevný nebo rovnou nebezpečný.

Jak správně použít hmoždinku: Krok za krokem

  1. Vyberte správnou hmoždinku podle materiálu stěny a předpokládané zátěže.
  2. Použijte správný vrták s odpovídajícím průměrem.
  3. Vyvrtávejte kolmo a bez přílišného tlaku, otvor by měl být čistý a rovný.
  4. Vysajte prach z otvoru, aby hmoždinka dobře držela.
  5. Vložte hmoždinku do otvoru, měla by jít zasunout lehkým tlakem prstu nebo lehkým poklepem.
  6. Zašroubujte vrut tak, aby dobře roztáhl hmoždinku, ale neprotáhl ji zdí.

Nejčastější chyby při montáži hmoždinek

  • Špatný průměr vrtáku - otvor je příliš volný a hmoždinka nedrží.
  • Nesprávný typ hmoždinky - plast do duté zdi, kovová do měkkého materiálu. Vždy si ověřte, z čeho je vaše zeď. Nejčastější chybou je použití běžné plastové hmoždinky do dutého materiálu - ta pak vůbec nedrží.
  • Vrtání pod úhlem - vrut se pak táhne šikmo a zátěž nesedí rovně.
  • Nečistý otvor - zbytky prachu nebo omítky brání roztáhnutí hmoždinky.
  • Příliš krátký nebo silný vrut - neroztáhne hmoždinku dostatečně, nebo ji naopak poškodí.

Doporučení podle místnosti: Jaké hmoždinky se hodí kam

V každé části domácnosti může být jiný typ zdiva a jiná potřeba nosnosti. Podle toho vybírejte i hmoždinky:

Místnost Typ zdi Doporučená hmoždinka Typická použití
Kuchyně Cihla, beton, sádrokarton Rámová, kovová spirálová Horní skříňky, držák na mikrovlnku
Koupelna Plná cihla, beton Plastová 8 až 10 mm, chemická Držák na ručníky, poličky, zrcadlo
Obývací pokoj Panel, dutá zeď Hmoždinka do panelu, dutinová kovová Obrazy, police, televizní držák
Garáž, dílna Beton, plynosilikát Rámová, kovová do zátěže Regály, háky, svěrák, rozvody

V panelácích se často setkáte s kombinací betonu a dutin. Pokud vrták "propadne", pravděpodobně jste narazili na dutou cihlu nebo nepřiznanou mezistěnu.

tags: #sroubovaci #zapustna #hmozdinka #informace

Oblíbené příspěvky: