Vyberte stránku

Střecha je jednou z nejzatíženějších konstrukcí na celém domě a musí odolat nepříznivým vlivům počasí. Stejně tak je tomu i u komína, který bývá často zanedbáván, protože nejde o nosnou konstrukci. Aby místo průchodu komína střešní konstrukcí nebylo nebezpečnou slabinou domu, musíme nechat provést oplechování komína. Jeho hlavní funkcí je ochrana před vodou, která by mohla tímto prostorem vnikat do střešní konstrukce a způsobovat škody.

Proč nechat komín oplechovat?

Komín se nechává oplechovat hned z několika důvodů. Tím prvním a nejpádnějším důvodem je samozřejmě trvanlivost. Do oplechovaného komína nezatéká voda a nedostane se do spár, které může narušit. Životnost oplechovaných komínů je až 40 let. Oplechovaný komín je také stabilnější. Dalším kritériem je estetika. K některým moderním novostavbám se cihly zkrátka nehodí a oplechovaný komín nijak neroztříští jinak celistvý vzhled domu. Je to otázka osobních preferencí.

Oplechovat nebo olemovat?

Spousta lidí se snaží na oplechování komína všemožně šetřit a hledá levnější varianty, ty však ve finále často stojí víc peněz než jedna pořádně odvedená práce. Dobře provedeným oplechováním prodloužíte životnost komínů opravdu citelně a než bude komín za svou životností, tak nebudete muset do plechů nijak zasahovat. Lemování komína je jednodušší variantou, ale měla by být spíše provizorním řešením. Lemování je na první pohled snazší, protože zde nejsou žádné klempířské práce. Nicméně naměřit a nařezat lemování není tak snadné, jak se může zdát na první pohled. Pokud komín olemujete svépomocí, tak možná ušetříte pár tisíc, ale svou nešikovností můžete způsobit zatékání a poškození struktury komínu. Jestliže chcete krátkodobé řešení, tak jděte do lemování, v opačném případě je oplechování vždy volbou číslo jedna.

Výhody klempířského provedení oplechování komína

Tento klasický způsob se díky své univerzálnosti výborně hodí nejen pro nové komíny, ale lze jej použít také při rekonstrukčních pracích. Prakticky jakýkoli rozměr komína není problematický, protože oplechování lze vždy velice přesně přizpůsobit požadovaným parametrům komína. Montáž oplechování je poměrně snadná a především rychlá. To se projevuje také na celkově příznivé ceně - záleží ale na zvoleném materiálu oplechování.

Materiály pro oplechování komína

Mezi nejlevnější klasické materiály řadíme pozinkovaný plech. Vyšší odolnost mu dodají speciální nátěry. Dále se využívá titanzinkový plech, což je slitina titanu a zinku s příměsí mědi. Na povrchu tohoto plechu se přirozeně vytváří odolná vrstvička s ochranou funkcí. K nejodolnějším a nejkvalitnějším materiálům se řadí měď, velkou nevýhodou je ale vysoká cena. Specialisté na střešní materiály mají v nabídce navíc aluzinek, poplastovaný plech či nerez. Nejvhodnějšími materiály pro klempířské práce jsou dle normy měď, titanzinek, hliník, ocelový pozinkovaný plech, nerezavějící ocel, olověné plechy. Pozinkované plechy dodávají výrobci v mnoha povrchových úpravách, které zamezují korozi ocelového plechu. Pokud chceme některé z těchto materiálů kombinovat, musíme dbát na jejich vzájemnou snášenlivost. V opačném případě by mohly prvky začít korodovat. Koroze se projeví i bez vzájemného kontaktu materiálů.

Čtěte také: Správný poměr betonu

Přehled materiálů pro oplechování

Materiál Výhody Nevýhody
Pozinkovaný plech Dostupný, snadno opracovatelný Kratší životnost, náchylný ke korozi
Hliník Lehký, odolný vůči korozi Vyšší cena, měkčí materiál
Měď Vysoká životnost, estetický vzhled Velmi drahá, elektrochemická reakce s jinými kovy
Titanzinek Odolný, bezúdržbový Vyšší cena, nutnost odborné montáže
Aluzinek, poplastovaný plech, nerez Doplňkové možnosti, specifické vlastnosti Různé cenové kategorie a nároky na montáž

Jaké údaje budete potřebovat

Než se pustíte do samotného oplechování, budete si muset zjistit několik informací. V první řadě vizuálně zkontrolujte komín, zda na něm nejsou viditelné trhliny nebo nějaké viditelné poškození. Jakékoliv defekty je bezpodmínečně nutné opravit, protože pod plechem nebude defekt vidět, ale stále tam bude a může způsobit vážné problémy. Klidně i požár domu. Následně potřebujete znát ještě další informace, se kterými budete pracovat: typ krytiny, sklon střechy, šířka komína (šířka je rovnoběžná s hřebenem), délka komína. Než zadáte objednávku, promyslete si i barvu plechu.

Postup oplechování komína

Oplechování komína je ryze klempířská záležitost. Bez základní znalosti klempířských prací se raději do rekonstrukce sami nepouštějte, alespoň ne do výroby kovového pláště. Pro výrobu plechových dílců je zapotřebí speciální stroj a zručný klempíř, ale oplechování samotné není náročné.

  1. Výroba plechů: V první fázi se vyrábí podle speciálních šablon plechy přímo pro konkrétní komín. Při ohýbání plechu jsou brány v úvahu sklony a délky střechy, takže každý díl je originál. Málokdo má doma přístroj na ohýbání a řezání, proto stačí, když si komín změříte a najdete si firmu, která vám plechové díly vyrobí a zašle na zakázku.
  2. Příprava komína: Komíny jsou obvykle postaveny na nezávislém základu, který je oddělen od základů domu, může se komín pohybovat nezávisle na zbytku domu. Pro umožnění pohybu komínů a bednění je základní oplechování připevněno ke střešnímu plášti a krycí oplechování nebo koncové oplechování je zajištěno ke komínu.
  3. Montáž spodního dílu: Komín se oplechovává z několika dílů. Spodní díl se montuje na stranu komína, která je blíže k okapu. Šindel instalujte až po spodní hranu komína. U komínů umístěných u okapové hrany, které jsou širší než 76 cm, doporučujeme umístit za komínek malou vyspádovanou stříšku s hřebenem. Tato malá stříška zabraňuje hromadění ledu a sněhu v zadní části komína a odvádí odtok vody kolem komína. Zabraňuje také možnosti zatlačení vody pod šindele v zimě při zachycení velkého množství sněhu za komínem.
  4. Montáž bočních dílů: Pak následují dva boční díly. Použijte několik kusů oplechování tak, aby každý kus kontra plechování odpovídal konkrétnímu umístění spoje cihel a sklonu střechy. Začněte boky v nejnižším bodě a překryjte je ze strany na stranu alespoň 7 cm.
  5. Krycí oplechování: Způsob instalace krycího kontra plechování se bude lišit podle typu povrchové úpravy komína (štuk, cihla nebo kámen). Aby voda nezatékala stékáním po komíně, začněte tím, že do zdiva nebo štuku vyříznete spáru do hloubky 2-4 cm a vložíte do ní ohnutý okraj oplechování. Použijte jeden souvislý kus ukončovacího oplechování pro spodní a jeden pro zadní vrchní část komína. Krycí plechování, případně též kontra plechování, překrývá krokové nebo souvislé plechování, aby voda nemohla zatéct do spoje. To se provádí vytvořením spáry ve svislé stěně do hloubky 2-4 cm, vložením ohnutého okraje krycího plechování a vyplněním tmelu do vzniklé škvíry.
  6. Těsnění: Vždy používejte bitumenový tmel k přilepení šindelů a krokového oplechování. Hřebíky podmažete asfaltovým tmelem.

Další klempířské prvky na střeše

Oplechováním rozumíme opatření převážně střešních konstrukcí plechy či ocelovými prvky, které utěsňují prostupy nebo ukončují roviny pro odtok vody. Bez různých klempířských prvků se neobejde žádná stavba, ať už jde o rodinný dům nebo průmyslový areál. Oplechování střechy v praxi znamená, že se na střešní konstrukci upevní plechy nebo různé ocelové a kovové prvky, které utěsňují prostupy, případně ukončují roviny pro odtok vody. Kvalitně provedené oplechování chrání stavbu před zatékáním, zajišťuje dlouhou životnost střešních prvků a podílí se na celkové funkčnosti střešního pláště. Konkrétně se na střechách používají například závětrné lišty, úžlabní lišty nebo okapové lišty.

1. Okapní plech (okapnice)

Okapový plech funguje jako odváděcí díl pro srážkovou vodu do žlabu nebo mimo objekt. Plechování okapové hrany (okapnice) je nejjednodušší oplechování. Používá se na ochranu okapové hrany. Zajišťuje účinný odvod vody a chrání dřevo použité na bednění před hnilobou. Okapová lišta je umístěna na spodním okraji střechy a odvádí vodu do okapového systému. Je-li okap spojen se žlabem, musí být okapová hrana dlouhá min. do 1/3 žlabu (měřeno od zadní hrany žlabu), tzn. min. 40 mm. Okapový plech je ukončen okapničkou.

2. Závětrná lišta

Oplechování štítové hrany (závětrná lišta) chrání boční hranu střechy před zatečením do střešního bednění. Závětrná lišta se instaluje na bočních okrajích střechy (štítech) a brání podfukování větru pod krytinu. Závětrná lišta by měla být vyrobena z korozivzdorného materiálu a krýt kraj střechy minimálně délkou 8 cm.

Čtěte také: Jak na betonování obrubníků: detailní návod

3. Atika

Atika je zvýšený okraj ploché střechy. Oplechování atiky je zásadní pro zajištění vodotěsnosti. Správné provedení klempířských detailů u atiky je klíčové pro dlouhou životnost střechy a ochranu objektu před zatékáním. Atika je horní zakončení obvodové stěny, které často přesahuje úroveň střechy. Slouží nejen jako estetický prvek, ale také jako ochrana před větrem a vodou. Pokud je oplechování provedeno nekvalitně, může dojít k zatékání, degradaci zdiva a poškození tepelné izolace.

Klíčové detaily pro oplechování atiky:

  • Sklon atiky: Měl by být minimálně 5°, aby voda mohla volně odtékat.
  • Přesah oplechování: Minimálně 30 mm přes hranu atiky, aby voda nestékala po fasádě.
  • Napojení na hydroizolaci: Musí být vodotěsné a kompatibilní s použitým typem hydroizolace.
  • Ukončení oplechování: Zakončení musí být provedeno s okapničkou, která odvádí vodu mimo konstrukci.

Délková dilatace u atiky:

Délková dilatace je nezbytná u všech kovových prvků, které jsou vystaveny teplotním změnám. Plechy se vlivem tepla roztahují a smršťují, což může vést k deformacím nebo prasklinám. Maximální délka jednoho kusu oplechování by neměla přesáhnout 3 metry. Mezi jednotlivými kusy je nutné ponechat dilatační spáru cca 5-10 mm, která se překryje spojovací lištou nebo krycí lištou s těsněním. Využívejte posuvné kotvení - šrouby s podložkami, které umožní pohyb plechu bez jeho deformace.

4. Úžlabí

Úžlabí je místo, kde se stýkají dvě střešní roviny. Voda zde odtéká ve velkém množství, proto je oplechování úžlabí důležité kvůli hydroizolaci. Úžlabí je tvořeno dvěma střešními rovinami o stejném nebo rozdílném sklonu. Po úžlabí se odvádí srážková voda bezpečně do žlabu. Úžlabí rozdělujeme na průběžná, skládaná a zapuštěná. Pokud máme úžlabí ve sklonu větším jak 15°, mluvíme o tzv. mělkém odtoku. U úžlabí se sklonem menším jak 15° se jedná o hlubší odtok a konstruuje se jako úžlabí zapuštěné. U skládaných krytin se úžlabí pokládá na celoplošný podklad nebo na laťování. Vzdálenosti latí ovlivňuje materiál a tloušťka plechu. Jednou z možností instalace pro otevřená úžlabí je metoda s oplechovámím namísto úžlabního asfaltového pásu. Oplechování pro úžlabí střechy by mělo být tloušťku minimálně 0,45 mm a mělo by být zhotoveno z pozinkované oceli nebo ekvivalentního nerezavějícího kovu s minimální šířkou 60 cm. Pokud použijete oplechování se zábranou proti stříkající vodě a vodními drážkami na bocích, které jsou upevněny kovovými příchytkami, je povolena šířka 50 cm. Upřednostňují se úžlabní plechování ve tvaru „W“, protože středová stojatá drážka pomáhá zmírnit namáhání kovu při pohybu záklopu, aniž by se kov vyboulil.

5. Oplechování střechy ke zdi

Tam, kde se střecha napojuje na svislou konstrukci (např. stěnu nebo vikýř), se používá boční oplechování - často ve tvaru tzv. žraloka nebo „L“ profilu. Právě oplechování střechy ke zdi je klíčovým detailem pro udržení sucha, zabránění zatékání a prodloužení životnosti střechy. Pokud si děláte střechu nebo přístřešek svépomocí, může se zdát oplechování ke zdi jako drobnost. Ale ve skutečnosti hraje zásadní roli v ochraně vaší stavby. Když oplechování podceníte, voda si časem najde cestu - a výsledek? Promáčená izolace, plesnivé stěny nebo poškozená krytina. Aby se voda nedostala mezi zeď a oplechování, horní hranu překryjte krycí lištou. Dále položte první řadu šindelů až ke zdi. Umístěte druhý kus oplechování přes koncový šindel v překrytí horní části šindele první řady. To umožní, aby ji šindel ve druhé řadě zcela zakryl. Podobným způsobem pokračujte i u dalších řad. Plechování bočních kolmých stěn lze také instalovat jako jeden souvislý kus. Ujistěte se, že jste na vodorovné straně plechování ohnuli lem a vytvořili tak zpětnou vodní drážku, která zabraňuje zatečení pod šindel. Plechování se připevňuje pomocí kovových spon ke střeše.

6. Oplechování světlíků a střešních oken

V nabídce je mnoho typů světlíků a střešních oken. Většina výrobců poskytuje vlastní návod na oplechování rámu okna. Rám okna se oplechovává podobně jako komín. Doporučuje se instalovat samolepicí podkladový pás až na dřevěný rám okna před samotnou instalací plechování. Při instalaci plechování postupujte dle návodu výrobce okna nebo světlíku.

Čtěte také: Stavba plotu: Kompletní průvodce

7. Hřeben

Plechový hřebenáč rovný nebo kulatý je tvořen jedním nebo dvěma kusy v závislosti na druhu střešní krytiny. To také určuje, zda má být odvětrávaný nebo nikoli. U drážkové krytiny lze hřeben vytvořit několika způsoby. Jako dvojitou drážku, lištu, hřebenový plech či odvětrávaný hřeben. Občas se šindele instalují na pultovou střechu. Oplechování na hřebeni pultové střechy se zahne dolů a zakryje horní okraj svislé zadní zdi.

Montáž oplechování svépomocí

Výroba plechů na oplechování je náročná a málokdo má doma přístroj na ohýbání a řezání. Stačí, když si komín změříte a najdete si firmu, která vám plechové díly vyrobí a zašle na zakázku. Následná montáž už je hračka. Správná montáž oplechování vyžaduje zkušeného klempíře. Důležité je dbát na správné sklony, přesahy, dilatace a těsnění. Montáže klempířských prvků mají svá pravidla, která se vyplatí dodržovat. Oplechování střechy zvládnete, pokud jste trochu zruční a nebojíte se výšek. Při montáži klempířských prvků pamatujte na to, že minimální příčný spád, který musíte dodržet, jsou 3°. Při montáži se vám bude hodit pracovní plošina, díky níž si vyvezete materiál na střechu. Důležité je mít správně vytvarované klempířské prvky. Při samotné montáži pak dodržujte postup doporučený výrobcem.

Praktické tipy pro montáž

  • Používejte nerezové nebo pozinkované spojovací prvky - zabráníte korozi a uvolnění spojů.
  • Montujte od nejnižšího bodu směrem nahoru - zajistíte správný odtok vody.
  • Využívejte těsnicí pásky a butylové tmely - zlepšíte vodotěsnost spojů.
  • Kontrolujte rovinnost a sklon oplechování během montáže.
  • Nezapomeňte na revizní přístup k odvodňovacím prvkům - vpustě, žlaby, přepady.

Údržba a kontrola oplechování

Po dokončení je důležité pravidelně kontrolovat stav oplechování a klempířských detailů. Včasná údržba prodlužuje životnost oplechování a minimalizuje riziko havárií.

  • 1× ročně: vizuální kontrola spojů, těsnění a kotvení.
  • Po silných deštích nebo větru: kontrola zatékání, uvolněných prvků.
  • Čištění žlabů a vpustí: minimálně 2× ročně, ideálně na jaře a na podzim.

tags: #jak #spravne #oplechovat #sokl

Oblíbené příspěvky: