Plyn spolu s elektřinou tvoří jeden z nejzásadnějších výdajů, které každý měsíc domácnosti musí hradit. Abyste rodinný rozpočet dokázali udržet na uzdě, vyplatí se znát vaši spotřebu. Ta se liší podle toho, na co plyn v domácnosti využíváte. Průměrná spotřeba plynu v rodinném domě závisí na různých faktorech - od velikosti domu přes počet členů v rodině až po účel použití.
Spotřeba plynu pro vaření a vytápění
Některé domácnosti využívají plyn pouze k vaření. Pokud uvažujeme čtyřčlennou rodinu, připravte se na roční spotřebu cca 200 kWh na osobu. Tato hodnota se při počítání průměrné spotřeby využívá asi nejčastěji. Oproti indukci má plynový sporák výhodu zejména v rychlosti, s jakou dokážete regulovat teplotu.
Vytápění, vaření i ohřev vody tvoří celkovou spotřebu. V tomto modelovém příkladu vezmeme v potaz čtyřčlennou domácnost v domě o rozloze 80 m², která využívá plyn na všechny tři zmíněné aktivity. Je zřejmé, že takové měření spotřeby plynu nabídne nejvyšší hodnoty. Zejména vytápění plynem totiž zaujímá v celkovém vyúčtování největší položku. Do celkové spotřeby vstupuje také úroveň komfortu či zateplení stavby.
Měření a převod spotřeby
Pokud se vám zdá, že platíte za energie moc peněz, jedním z důvodů může být opravdu vysoká spotřeba. I proto je dobré mít přehled, jak to vypadá právě u vás doma. Jednoduše se podívejte na plynoměr a zapište si hodnotu, kterou zde uvidíte (pro meziroční porovnání se vám bude v dalším období hodit). Je však potřeba si uvědomit, že jde o jednotku m³. Pro kompletní výpočet spotřeby plynu dodavatel do výpočtu promítá také technické parametry odběrného místa. Hodnota 10,55 kWh/m³ vychází z průměrné výhřevnosti zemního plynu - přesný koeficient pro vaše odběrné místo uvede distributor na faktuře. Převod na 10,55 kWh vám tedy poslouží především pro orientační účely, abyste věděli, jak si zhruba vedete.
Možnosti snížení spotřeby plynu
- Výměna starého kotle za nový - dotace: Nová zelená úsporám nabízí spoustu řešení, jak získat za výměnu peníze navíc.
- Revize plynového kotle: Nejenže jsou povinné, ale také mohou odhalit neefektivitu.
- Revize plynového sporáku: Stejně jako u kotle samotného i plynový sporák může skrývat za ta léta určité nedostatky.
- Zateplení domu: Tepelné ztráty jsou velkým problémem, který vás ročně může vyjít na vysoké částky.
- Změna dodavatele plynu: Někdy může být řešení pouze administrativního rázu. To je příklad dodávek plynu. Převod smlouvy a přechod k jinému dodavateli navíc nic nestojí. Naopak může do rodinného rozpočtu přinést několik tisíc korun navíc. V kombinaci s dalšími opatřeními tak dokážete účty za energie výrazně zkrotit.
Zkušenosti se zateplením
Názorná ukázka, že při razantním zlepšení izolačních parametrů mizerný stavby není úspora v nákladech za palivo až tak velká, protože část úspory padne na daleko lepší komfort. Po zateplení prostě málokdo asi dál bude vytápět na třeba 18 stupňů, když může mít pohodu na 22. Jestli každej 1 st. C znamená prý 6% nákladů, tak to prostě třeba dalších 20% nákladů za teplíčko dá. Barák by měl přiměřeně větrat.
Čtěte také: Výpočet spotřeby cementu
Zateplení bytovky z pálených cihel, fasáda 14cm minerální vata, strop 25cm vata plus okna s trojsklem. Tyto cihly jsou ostře pálené a ještě vyzděný snad betonem, před zateplením jsme měli všude plísně, po zateplení absolutně bez plísně, stavitel nám garantoval menší spotřebu plynu a plísně, že nebudou, zateplení funguje supr, úspora 35% a plísně zmizely.
Po výměně oken, dveří a kotle (stará plynová Destila za kondenzační) úspora tak 15-20 %.
Pokud má stěna v pořádku vodorovnou izolaci a není "zasolená" z předchozího stavu, tak veškerý kecy o "neprůchodnosti a nevětrání" stěny po zateplení a tudíž o zákonitosti vlhnutí jsou mimo. Průchod vlhkosti stěnou je dán difusí a je velmi malý. Dále musí být vypočtena a dodržena poloha rosného bodu, který musí vyjít do oblasti izolantu, ne do oblasti stěny, aby ve stěně nevzrůstalo množství zkondenzované vlhkosti - což se ovlivní tloušťkou a typem izolačního systému v závislosti na vlastnostech zateplované stěny.
Před zateplením by se měl provést průzkum stavby - třeba i kvalita vodorovné hydroizolace atd. a následně tepelně-technický výpočet, který by měl především ověřit, že kondezační bod bude v izolaci a ne ve zdivu a že roční bilance zkondenzované vody bude záporná - takže víc vlhkosti se přes léto odpaří, než přes zimu zkondenzuje. Pokud se to zodpovědně provede, zpracuje se dle toho projekt a ten se dodrží, tak žádný problém nehrozí.
Použití plynu při tavení lepenky (hydroizolačních pásů)
Pro izolatéra je základním a nejobvyklejším prostředkem pro technologické zpracování asfaltového pásu plamen. Plynový hořák na lepenku využijete nejen při montáži, ale i při opravách asfaltových pásů, ať už drobného nebo většího rozsahu. Plynové hořáky pro natavení asfaltových pásů fungují na propan-butan, nebo čistý propan. Tedy na klasickou směs plynu, kterou můžete zakoupit v plynových lahvích, nebo kartuších.
Čtěte také: Beton pro strop Miako: kalkulace
Parametry a výběr hořáku na lepenku
Jaký vybrat plynový hořák na lepenku, aby natavení asfaltových pásů proběhlo hladce?
Běžně dostupné sady hořáků jsou mosazné a titanové. Primárně je lze zatřídit podle velikosti. Řada pro opracování detailů má průměr hořáku 28 mm, 32 mm, 34 mm a 35 mm. Univerzálnější řadou je sada hořáků o průměrech 40 mm, 50 mm, 55 mm, 60 mm a 70 mm. Hořák je osazen na prodlužovací trubce.
Základní parametry plynového hořáku:
- Maximální teplota: Je teplota, na kterou lze hořák rozpálit. Nejčastěji dosahuje teplot 700-1800 °C.
- Tepelný výkon: Výkon plynového hořáku je udáván v kilowatthodinách (jedná se vlastně o množství tepla, které hořák vyvine spálením plynu za jednu hodinu provozu). Plnoplošné natavování asfaltových pásů musí být prováděno hořáky o výkonu 75 kW.
- Spotřeba: Spotřeba je udávána v gramech za hodinu (tedy kolik gramů plynu za hodinu hořák spálí). Při známé hmotnosti obsahu plynové lahve (kartuše) si snadno spočítáte, jak dlouho náplň pro práci vydrží.
- Regulace plamene: Regulace plamene je třeba na rukojeti, připojené k plynové lahvi nejčastěji přes regulátor tlaku.
- Dostatečná délka hadice: Dostatečná délka hadice je pro pohodlnou práci s hořákem nezbytná. Vyhnete se příliš častému přenášení lahve.
- Dostatečná délka hořáku: Hlídejte si též samotnou délku rukojeti hořáku. Delší hořák je výhodný pro práci ve stoje. Pro práci na detailech volte kratší hořáky (přibližně do 400 mm), pro práci v ploše delší (do cca 1000 mm). Trubice jsou před hořákem vyhnuté pod mírným úhlem, aby umožnily lepší směřování plamene.
- Ochrana plamene proti větru: Zamezuje zhasnutí plamene vlivem větru a umožňuje práci s hořákem i za větrného počasí.
Volba správného hořáku a příslušenství
K dobře odvedené práci na střeše rozhodně patří dva typy hořáků. S malým zvonkem na detaily (nejčastěji 28 mm, 32 mm, 34 mm a 35 mm) a velký s výkonem alespoň 65 kW. Je totiž nutné pásy prohřívat ze vzdálenosti cca 50 cm (zejména ty s polyesterovou vložkou), aby nedocházelo k nežádoucímu bodovému přehřátí pásu.
Plnoplošné natavování musí být prováděno hořáky o výkonu 75 kW, ve vzdálenosti hořáku od role pásu minimálně 450 mm. Jedině takto lze docílit rychlého a rovnoměrného roztavení asfaltové hmoty bez nebezpečí lokálního přehřívání polyesterové nosné vložky a tvorbě vln.
Prodloužené trubice jsou opět dostupné v několika různých délkách tak, aby umožnily izolatérovi pohodlné vedení a směrování hořáku, v závislosti na prováděné činnosti. Pro detaily či práci ve stísněných podmínkách jsou vhodnější kratší trubice, od 100 do 400 mm. Pro práci v ploše pak zase delší trubice od 500 do 1000 mm.
Čtěte také: Betonová směs na 1 m3
Izolatéři obvykle používají pro práci s asfaltovými pásy hořák jednoramenný, se kterými mají dobrou kontrolu nad směrem a intenzitou plamene a tím i nad požadovanou technologií tavení. Výjimečně lze využít i dvouramenných hořáků, např. pro velké plochy. Prodlužovací tyč je našroubována na držáku. Součástí držáku je regulace. Jednoduchá má využití u menších hořáků, u větších se s výhodou využije regulace dvojitá. Je možné využít přímou regulaci šroubovacím ventilem, anebo proměnnou regulaci přidaným ventilem s rukojetí ovládanou stiskem. Praktickým doplňkem, zejména kratších prodlužovacích tyčí s detailovými hořáky je stojánek.
Pro připojení držáku na zdroj plynu se využívají vysokotlaké hadice, dodávané v délkách od jednoho do řádově desítek metrů délky. Připojení k jednotlivým typům plynových bomb je vhodné provádět přes regulační ventil s pojistkou a manometrem. Pro hořáky se využívají tlakové láhve plněné směsí propan-butanu s obsahem 2 kg, 5kg, 10 kg a 33 kg. Láhev s obsahem 2 kg je možno použít s hadicí bez regulátoru tlaku.
Bezpečnost a správné postupy při tavení lepenky
Svářet šlo v pohodě i bez RV (redukčního ventilu), jen jsem měl obavy s zažehnutím plamene zpět do hadice, když jsem končil práci. Plyn (propan-butan) je hořlavý jen ve směsi se vzduchem (kyslíkem) a protože v hadicích je jen čistý plyn, tak nemůže dojít ke zpětnému šlehnutí plamene, případně k zahoření v hadicích. RV pouze redukuje tlak, nemá v sobě žádný bezpečnostní prvek (myšleno zpětný ventil, suchou předlohu, pojistku proti zpětnému šlehnutí, atd.). Jiná situace je, pokud se PB používá jako hořlavý plyn spolu s kyslíkem na pájení nebo řezání, tam všechny bezpečnostní prvky musí být.
Na láhvi může být klidně (pokud je vedro) 10Bar i víc. To by ta čínská hadička taky mohla prasknout. Do hořáku těchto provedení od seriózních výrobců stačí 0,5Baru a už to umí 50cm plamen.
Nesmí se zapomenout, že je povoleno bez red. ventilu připojovat na lahev max. 5l. Na malé lahvi tento hořák dokáže ochladit PB tak, že to přestane hořet. Mám hořáky Chotěboř a vždy mám red. ventil.
Hořáky je třeba mít správně seřízené. Intenzitu plamene, dobu nahřívání pásů a rychlost posuvu rolí vždy volte s ohledem na klimatické podmínky panující při pokládce. Dále přihlížejte k typu a teplotě podkladů + typu směsi asfaltových pásů (jinak se chovají oxidované asfaltové pásy a jinak modifikované asfaltové pásy).
5 tipů, aby plynový hořák na lepenku nenapáchal více škody, než užitku:
- Montáž asfaltových pásů na svislých plochách: Vždy doporučujeme pás montovat a odvíjet směrem zdola nahoru a používat správné izolatérské nářadí. Tedy přítlačný váleček pro asfaltové pásy, nůž na asfaltové pásy a izolatérskou špachtli.
- Dbejte na správný směr hořáku dle podkladu pásu: Při natavování asfaltových pásů je rozdíl ve směřování hořáku na odvíjenou roli pásu s ohledem na typ podkladu. Při betonovém podkladu směřujeme plamen ke spodnímu okraji role, zatím co u pěnového polystyrenu na její horní okraj.
- Používejte spíše jednoramenné hořáky: S jednoramenným hořákem máte lepší kontrolu nad směrem i intenzitou plamene. Používání víceřadých hořáků (tzv. kombajnů) z technologických důvodů nedoporučujeme.
- Pro tavení v ploše rozhodně nepoužívejte malé hořáky pro detaily: V opačném případě může dojít k znehodnocení nosné vložky, zvláště pokud je z polyesterového materiálu, a tím i ke ztrátě funkčnosti celého pásu.
- U vícevrstvých hydroizolačních systémů: Je výhodné a vhodné směřovat plamen hořáku více směrem k asfaltovému pásu s termostabilní vložkou, tedy ze skelné tkaniny či rouna.
Důležité nářadí pro izolatéry
Dalším důležitým nářadím je izolatérská špachtle. Špachtle je ve tvaru kapky, na špici ukončená obloukem malého poloměru, který umožňuje snadnou práci s detaily a spoji asfaltového pásu bez rizika jeho poškození ostrou špicí. Izolatérská špachtle má dřevěné nebo plastové držadlo.
Pro vytváření homogenního a geometricky pravidelného spoje se využívá velký přítlačný válec na ocelové vodicí tyči. Variantou je dvojitý přítlačný válec - Roller, využívaný zejména pro samolepicí asfaltové pásy.
Další důležitou součástí výzbroje izolatéra je nůž. Jedná se o speciální nože, nejlépe kovové konstrukce, s výměnnými čepelemi. Je vhodné pracovat s čepelemi jak rovnými, tak s háčkem. Čepel s háčkem umožňuje snadné řezání asfaltových pásů, jak v liniových řezech v ploše, tak i pro tvarování pásu pro detaily, snadno se s ní provádí kruhové, či obloukové řezy, slouží také k nařezání linií.
K pohodlnému odvíjení role při tavení slouží vodicí tyč. Jedná se o kovovou tyč délky 600-900 mm s jednostranně připojeným držadlem délky cca 1350 mm. Kovová tyč může být opatřena pro snadnější odvalování válečky s ložisky. Poskytuje vhodný nástroj pro kontrolované odbalování role bez rizika poškození asfaltové hmoty na povrchu role.
Doplňkovým, nikoli však nedůležitým, typem nářadí pro izolatéra jsou také měřicí a značkovací pomůcky. Využívá se svinovacích metrů a pásem, klasických skládacích metrů. Pro značení se využívá speciálních permanentních popisovačů několika možných barev od bílé až po černou vč. barev reflexních, grafitových tužek apod.
| Typ hořáku | Průměr hořáku (mm) | Tepelný výkon (kW) | Doporučené použití |
|---|---|---|---|
| Detailový | 28, 32, 34, 35 | N/A | Opracování detailů, stísněné prostory |
| Univerzální | 40, 50, 55, 60, 70 | 65+ | Větší plochy, obecné použití |
| Plnoplošné natavování | N/A | 75 | Rovnoměrné tavení asfaltových pásů |
tags: #spotreba #plynu #pri #vareni #lepenky