Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v České republice představuje klíčové téma, které ovlivňuje zemědělskou produkci, životní prostředí a veřejné zdraví. Data ukazují na složitý vývoj, kdy se snaha o intenzivní zemědělství střetává s požadavky na udržitelnost a ochranu přírody.
Historický vývoj spotřeby hnojiv v ČR
V průběhu devadesátých let došlo v České republice k razantnímu omezení v používání minerálních hnojiv, a to zhruba z 220 kg přibližně na 75 kg čistých živin NPK na hektar zemědělské půdy. Došlo také k velkému propadu v používání vápenných hmot z 2659 tis. tun v roce 1988 zhruba na 42 tisíc. Spotřeba minerálních fosforečných a draselných hnojiv v devadesátých letech dlouhodobě stagnovala a stagnuje dosud. Po roce 2000 se situace mírně vylepšila, nicméně stálým negativem je, že jsou převážně využívána minerální dusíkatá hnojiva, naproti tomu u fosforečných a draselných hnojiv panuje dlouhodobě deficitní bilance.
Spotřeba minerálních hnojiv v posledních letech opět roste. V hospodářském roce 2015/2016 meziročně o 7,9 % na 141,0 kg/ha obhospodařované zemědělské půdy (dusíkatá 107,3 kg/ha, fosforečná 19,9 kg/ha, draselná 13,9 kg/ha). Zdaleka však nedosahuje množství minerálních hnojiv aplikovaných ve druhé polovině 80. let minulého století. Historicky maximální spotřeby bylo dosaženo v hospodářském roce 1985/1986, a to 272,6 kg/ha (dusíkatá 104,5 kg/ha, fosforečná 85,9 kg/ha, draselná 82,2 kg/ha).
V roce 2019 představovala spotřeba minerálních hnojiv 116,8 kilogramu na hektar (v porovnání s rokem 2018 jde ale o pokles o 4,9 %). „Přestože v posledních letech klesá spotřeba minerálních průmyslových hnojiv, stále jejich spotřeba výrazně převažuje nad spotřebou hnojiv statkových, která jsou pro půdu přínosná z hlediska zlepšení jejích sorpčních vlastností, struktury a zvýšení výskytu půdních organismů,“ podotýká zpráva. Spotřeba minerálních hnojiv v České republice od roku 2000 vzrostla o 53,9 %.
Obdobný problém nastal po roce 1998 i u statkových hnojiv, kdy po razantním poklesu stavů hospodářských zvířat (největší pokles nastal u prasat a skotu) je v současné době v ČR aplikováno ve statkových hnojivech odhadem pouze 0,4-0,5 t organických látek (OL) na 1 ha zemědělské půdy. Uvedený deficit v aplikaci OL je v posledních letech řešen stále více náhradními zdroji (sláma, chrást, zelené hnojení, komposty atd.), nicméně vstup organické hmoty do zemědělských půd je stále nedostatečný.
Čtěte také: Výpočet spotřeby cementu
Dopady na životní prostředí
Vysoká spotřeba dusíkatých hnojiv (vrchol nastal v roce 2016, kdy bylo spotřebováno 116,7 kg N/hektar) se negativně projevila v podobě kontaminací podzemních i povrchových vod nitráty, a také zvýšenými emisemi amoniaku do ovzduší.
Česká republika má asi 50 % plochy zemědělské půdy zařazenou do tzv. zranitelných oblastí. Jedná se o lokality, kde je zaznamenán zvýšený obsah dusičnanů ve vodách, a tudíž je zde třeba přistoupit k určitým omezením v rámci zemědělského hospodaření. Tato omezení se týkají zejména aplikačních dávek hnojiv a povolených typů, doby použití hnojiv, a také stanovení limitů k plodinám podle očekávaného výnosu. Z dusíkatých minerálních hnojiv jsou zemědělci nejčastěji využívány ledky, močovina a dusičnan amonný.
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství. V novém tisíciletí (2000-2016) dosáhl denní úbytek obhospodařované zemědělské půdy 25 ha, orné půdy dokonce 46 ha. Část této orné půdy slouží dále k zemědělské produkci v podobě trvalých travních porostů, vzrostla i plocha vinic a ostatních trvalých kultur. Podíl zemědělské půdy v Česku dlouhodobě klesá, roste podíl zastavěných ploch. Vedle trvalé ztráty úrodné půdy to vede i ke zvyšování nepropustnosti povrchů a vyššímu odtoku vody z krajiny. Vodní erozí je ohroženo 51,7 % zemědělského půdního fondu, přičemž v 15,7 % se jedná o extrémní ohrožení.
Statistiky a metodika sběru dat
Za počátek státem organizované zemědělské statistiky je považován rok 1856, ve kterém proběhlo první zasedání Ústředního výboru pro zemědělskou a lesnickou statistiku Čech c. k. Vlastenecko-hospodářské společnosti. Od roku 1920 vede Český statistický úřad časovou řadu údajů o bilanci půdy a o osevních plochách zemědělských plodin, od roku 1935 o spotřebě minerálních hnojiv. Hospodářský rok je období od 1. července předchozího roku do 30. června sklizňového roku.
Statistika spotřeby hnojiv (za hospodářský rok) zahrnuje údaje o celkové spotřebě hnojiv za subjekty, které obhospodařují zemědělskou půdu a jsou evidované v zemědělském registru českého. Statistické zjišťování Roční výkaz o sklizni zemědělských plodin (Zem 6-01), Spotřeba hnojiv za hospodářský rok (oddíl S03).
Čtěte také: Beton pro strop Miako: kalkulace
Zjišťované ukazatele zahrnují: Spotřebu minerálních hnojiv (v tunách čistých živin), Spotřebu vápenatých hnojiv (v tunách zboží), Spotřebu statkových hnojiv (v tunách), Spotřebu organických hnojiv (v tunách) a Spotřebu organominerálních hnojiv (v tunách).
Statistické zjišťování Zem 6-01 se provádí jako výběrové šetření se stratifikovaným výběrem. Základem pro výběr vykazujících subjektů do základního souboru je zemědělský registr. Pro zařazení každé jednotky do příslušného strata jsou určující následující kritéria: velikostní skupina podle výměry obhospodařované zemědělské půdy, orné půdy nebo speciálních kultur, výrobní podoblast podle místa hospodaření a kraj podle místa hospodaření. Statistika hnojiv zahrnuje pouze údaje zjištěné od vykazujících subjektů, odhad nešetřené části základního souboru se neprovádí.
Problémy se sběrem dat
Nový systém sběru dat o spotřebě pesticidů se letos rozbíhá v Evropské unii. Má konečně umožnit její porovnání mezi členskými státy. Jenže porovnávat spotřebu pesticidů mezi evropskými státy není možné. Členské země sice posílaly dílčí data do konce roku 2024 evropskému statistickému úřadu Eurostat, samy ale určovaly plodiny i sledované období. Jinými slovy, data přicházela stylem každý pes, jiná ves - údaje se lišily nejen mezi státy, ale i druhy rostlin ošetřovaných pesticidy. Ani nový systém neposkytne úplný přehled, měl by ale zachytit alespoň množství látek používaných na 75 % zemědělské půdy. Česko možnost využilo a bere si čas navíc.
V Česku aktuálně platí povinnost odesílat data pro zemědělce hospodařící na ornici, vinicích, chmelnicích či sadech v součtu větších než 200 hektarů. Tyto údaje ale nejsou veřejně dostupné. Ústav každoročně publikuje souhrnnou statistiku, v níž ale nejsou zahrnuti všichni zemědělci. Data shromažďuje od subjektů hospodařících na více než deseti hektarech. V praxi to znamenalo, že se opatření týkala většiny zemědělské půdy - zhruba tří čtvrtin (76 %) ornice, téměř všech (93 %) chmelnic, 70 procent vinic a tři pětiny (60 %) sadů.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ministerstvu zemědělství vyčítá, že ve skutečnosti nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství spotřeba pesticidů a hnojiv, a že navzdory dlouhodobým záměrům stále neexistuje povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů. Ministerstvo zdůrazňuje, že každý zemědělec musí vést evidenci spotřeby přípravků na ochranu rostlin. V praxi to pak kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). „Kontrolní kapacity jsou plně využity. MZe navíc každoročně sleduje (prostřednictvím ÚKZÚZ) konkrétní spotřebu prostředků na ochranu rostlin u cca u 10 % zemědělců,“ říká mluvčí Vojtěch Bílý.
Čtěte také: Betonová směs na 1 m3
Z toho však plyne i to, že do celonárodní statistiky se spotřeba pesticidů a dalších látek dopočítává a odhaduje, nejde takzvaně o tvrdá data sebraná od všech zemědělců. To potvrzuje i NKÚ. „NKÚ hodnotí současný systém evidence spotřeby dusičnanů a pesticidů v zemědělské výrobě bez možnosti provádět komplexní monitoring spotřeby v reálném čase jako neefektivní, nedostatečný a neprůkazný,“ konstatuje kontrolní závěr úřadu. „Ministerstvo sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR,“ doplňuje NKÚ.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin
Na česká pole zemědělci v roce 2024 aplikovali přípravky na ochranu rostlin s účinnými látkami v celkovém objemu zhruba 3195 tun. Oproti roku 2012, kdy byla spotřeba nejvyšší, jde o pokles o 40 procent. Nejvíce se dlouhodobě využívá herbicidů a fungicidů na boj s pleveli a houbovými onemocněními.
Pokles patrný z národních dat se odráží na vývoji harmonizovaných ukazatelů rizik (HRI), které EU používá pro srovnání namísto dat o spotřebě. HRI 1 vychází z množství účinných látek uváděných na trh nejen pro zemědělství a jejich rizikovosti pro životní prostředí i zdraví lidí. V Česku se dlouhodobě vyvíjí příznivě a potvrzuje klesající trend. Zatímco v roce 2011 byl index na hodnotě 116, v roce 2023 dosáhl hodnoty 33. Jde tak o pokles o více než 70 procent. Druhý ukazatel, HRI 2, se zaměřuje na počet mimořádných povolení, která stát uděluje v krizových situacích. Jeho hodnota se proměnlivě mění a v posledních letech se spíše zhoršuje. Index v roce 2023 dosáhl 239 bodů.
Vedle těchto ukazatelů je možné srovnat data o uváděných látkách na ochranu rostlin na národní trhy. Zatím poslední kompletní statistika pochází z roku 2023. Česká republika se umístila na 13. místě ze 33 států. Celkově se u nás prodaly přípravky na ochranu rostlin s účinnými látkami o hmotnosti přibližně 4500 tun. To je o tunu méně než v roce 2022. Oficiální statistiky zachycují jen legální část trhu. Podle odhadů Europolu se na evropském trhu pohybuje přibližně 14 procent nelegálních pesticidů.
Proměnlivá je spotřeba přípravků na ochranu rostlin - s ohledem na aktuální výskyt chorob a škůdců. Spotřeba má od roku 2013 klesající trend, v roce 2019 jich zemědělci spotřebovali podle statistik téměř 4,2 milionu kilogramů. „Přestože přípravky na ochranu rostlin mají pozitivní vliv na celkové výnosy v zemědělství, je nutné jejich využití kontrolovat vzhledem k negativním vlivům na životní prostředí a lidské zdraví.“
Vliv na kvalitu vody
Na česká pole se každý rok dostanou tisíce tun látek na hubení hlodavců, plevele, plísní, či nežádoucího hmyzu. Vliv to má i na kvalitu vody, která se v posledních letech podle Nejvyššího kontrolního úřadu nelepší a místy zhoršuje. Ministerstvo zemědělství závěry NKÚ odmítá s tím, že čeští zemědělci používají pesticidy a dusíkaté látky čím dál tím méně. Ve své nedávné kontrolní zprávě Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval výdaje státu na „udržitelnou jakost vod“ a právě minimalizaci tohoto znečištění. Kontroloři došli k závěru, že stát sice vydal v letech 2013 až 2020 přes 2,7 miliardy korun jen na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, jenže samotná kvalita vod se za tu dobu nezlepšila. Naopak. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval, a roste proto i počet výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Zatímco v roce 2013 mělo výjimku 15 oblastí, v roce 2019 už 105 oblastí.
Ministerstvo zemědělství rozporovalo závěry NKÚ ohledně kvality vod a výskytu pesticidních a dusíkatých látek s argumentem, že rozšířený výskyt látek ve vodách je daný tím, že se zlepšil monitoring, který je nyní schopný rozpoznat více látek. „Proti tomu se musíme ohradit. Zpracovali jsme analýzu dat, která nám poskytl Český hydrometeorologický ústav, a zabývali jsme se i trendy výskytu u jednotlivých látek. A kvalita vod se nelepší a místy zhoršuje. Navíc roste i celkový počet míst, kde pesticidní látky překračují limity,“ říká mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
U podzemních vod se pesticidy objevovaly na více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod pak téměř na všech sledovaných místech. To tlačí dodavatele pitné vody k novým nákladným technologiím na úpravu vody. „V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění,“ upozorňuje NKÚ.
„Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků celkem z 540 profilů (celkem z 5210 vzorků) pro 263 jednotlivých analytů. V roce 2019 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 161 druhů pesticidů a jejich metabolitů.“
Ekologické zemědělství jako řešení
Plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy trvale stoupá. V roce 2016 dosáhl její podíl 12,8 %, což nás v Evropě řadí mezi státy s jejím nejvyšším podílem. Nevyhovující je však struktura ploch. Cílem je v nejbližších letech zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy.
V Česku naopak postupně přibývá ekologicky hospodařících zemědělců. Výměra ekologicky obhospodařované půdy od roku 2000 vzrostla - zejména díky dotacím - ze 165,7 tisíce hektarů v roce 2000 na 541 tisíc hektarů v roce 2019. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové půdě v ČR byl v roce 2019 15,2 %. Drtivou většinu z toho (82,1 %) však zaujímají trvalé travní porosty, orná půda je druhá s podílem plochy 16,7 %. Stále se také zvyšuje počet výrobců biopotravin. Zatímco v roce 2001 vyrábělo biopotraviny 75 výrobců, v roce 2019 jich bylo už 826.
„K dalšímu snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin přispívá také ekologický režim hospodaření. Výměra orné půdy v ekologickém režimu, kde je použití významné části těchto přípravků zakázáno, je v ČR jedna z nejvyšších v rámci celé EU. V současnosti je to 15 procent, přičemž do sedmi let by měla být v ekologickém režimu téměř čtvrtina orné půdy,“ říká za ministerstvo zemědělství mluvčí Vojtěch Bílý. Neplatí sice jednoduchá zkratka, že pesticid rovná se nutně zlo: mnoho pesticidů je povoleno k použití i v ekologickém zemědělství, jiné však mohou mít negativní vliv na zdraví lidí, zvířat i na stav životního prostředí.
Srovnatelnost údajů s EU
Nová vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení tvrdí, že se české zemědělství řadí mezi nejšetrnější v Evropě. „Není důvod trestat zemědělce, kteří dosahují lepších výsledků než jejich kolegové na Západě. Přístup k používání hnojiv, pesticidů a přípravků bude vycházet z vědeckých poznatků a agronomické praxe, nikoli z ideologických tlaků.“ Letošní sklizeň nicméně přinese změny. Nařízení EU platné od minulého roku má za úkol zemědělská data zpřehlednit. Státy je budou poprvé povinně odesílat za předem určené plodiny i období.
Data zveřejněná Eurostatem zahrnují spotřebu minerálních hnojiv (celková spotřeba minerálních hnojiv v tunách dusíku (N) a fosforu (P) za kalendářní rok) a hrubou bilanci živin (celkové vstupy a výstupy živin (dusíku a fosforu) v zemědělství na území členských států). Bilanci sestavuje Eurostat na základě údajů předaných jednotlivými členskými státy.
Přehled spotřeby přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin v ČR
| Ukazatel | 2022 (tun) | 2023 (tun) |
|---|---|---|
| Celková spotřeba prodaných přípravků na ochranu rostlin (účinné látky) | 4501 | 4500 |
| Spotřeba aplikovaných přípravků na ochranu rostlin (účinné látky) | Neuvedeno | 3195 (v roce 2024, pokles o 40 % oproti 2012) |
| Spotřeba minerálních hnojiv (kg/ha) | 122,8 (odhad) | 116,8 (v roce 2019) |
tags: #spotreba #mineralnich #hnojiv #v #cr #statistiky