Kročejová izolace se používá tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Například chůzí, provozem strojů, pádem těles a dalšími jinými rázy, které se mohou přenášet do podlahy (stropu). Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka, nebo obytný prostor. Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva. Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Požadavek na hodnotu kročejové neprozvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprozvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532.
Typy plovoucích podlah
Jsou dva typy plovoucí podlahy:
- Lehká plovoucí podlaha je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností.
- Těžká plovoucí podlaha je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75 kg/m2. Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2000 kg/m3 při tloušťce desky nejméně 37,5 mm.
Jakou kročejovou izolaci použít?
Nejčastěji se používá polystyrén typu EPS T4000, T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách. Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala, ale i plnila požadavek na kročejovou neprozvučnost. Např: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit.
Pokud se bude jednat o místnost pod vytápěným prostorem, kde není potřeba řešit tepelnou izolaci, tak si vystačíme pouze s kročejovou izolací a okrajovými pásky z mirelonu, které odizolují stěny od podlahy.
Minerální vata jako kročejová izolace
Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm.
Čtěte také: Využití kleští na spony
Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.
Integrace kročejové izolace s podlahovým topením
Při plánování podlahového topení je klíčové správné umístění a tloušťka kročejové izolace. Je důležité, aby kročejová izolace v anhydritové podlaze správně fungovala, a proto musí být v souvislé vrstvě bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy.
Výzvy a řešení při instalaci podlahového topení do kročejové izolace
Instalace podlahového topení do kročejové izolace je složitější. Běžné EPS desky nemají systém uchycení topných trubek. Místo nich se často používají desky s výstupky (nopy), do kterých se trubky jednoduše zacvaknou bez spon. Tyto systémové desky zajišťují přesné osové vzdálenosti a rychlejší montáž. Existují i systémové desky s útlumem kročeje, které mívají celkem cca 50-60 mm (včetně trubky).
Alternativně se doporučuje používat systémová řešení jako roll-jet nebo podobný systém. Pokud se rozhodnete pro standardní izolační desky, doporučujeme sponky typu C od firmy Chuděj, které se instalují pod úhlem, a tak by mělo 25 mm tloušťky izolace stačit pro uchycení. Důležité je, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení.
Co se týče tloušťky kročejové izolace pod podlahové topení, minimální doporučená tloušťka EPS pro topení je 50 mm. V případě omezené výšky lze použít 40 mm PIR izolace, která dosáhne stejné R-hodnoty při menší tloušťce.
Čtěte také: Použití ocelových spon v betonu
Vedení rozvodů v podlaze a kročejová izolace
S vedením rozvodů odpadu a jiných inženýrských sítí je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačující tloušťku pod roznášecí deskou. Například, pokud vnější průměr odpadu bude 50 mm, k tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky), potřebujeme tedy vrstvu 60 mm. Ideálně je mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm.
Použití dvou vrstev izolace (např. 4 cm EPS 100Z a na to 2 cm minerální kročejové izolace) je možné, avšak doporučuje se spíše jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska.
Tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo.
Tloušťka kročejové izolace a její dopad
Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do maximální tloušťky 50 mm.
Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí pro měkké izolanty. Takovou tloušťku lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Souvrství je málo stlačitelné díky vrstvě polystyrenu, který sice nemá akustické vlastnosti, zato má dobré mechanické vlastnosti.
Čtěte také: profily pro sádrokartonové konstrukce
Tepelná izolace a kročejová izolace
Špatná izolace pod potěrem způsobí tepelné ztráty, kondenzaci a v nejhorším případě praskání podlahy. Tepelná izolace pod podlahou je téma, na které se lidé při plánování stavby ptají pozdě. Přitom výběr správného materiálu a tloušťky izolace přímo ovlivňuje energetické ztráty domu, komfort podlahového topení a životnost potěru. Izolace pod podlahovou deskou plní tři funkce najednou:
- Zabraňuje tepelným ztrátám do základových konstrukcí nebo nevytápěného suterénu.
- Umožňuje efektivnější funkci podlahového topení - bez izolace by teplo odcházelo dolů místo nahoru.
- Přispívá k útlumu kročejového hluku.
Pravidlo 80/20: Bez dobré izolace pod podlahovým topením míří až 40 % tepelného výkonu do betonu a zeminy - ne do místnosti.
Doporučené tloušťky izolace
| Poloha podlahy | Minimální tloušťka | Typ izolace |
|---|---|---|
| Přízemí nad nevytápěným suterénem nebo zeminou | 100 mm | EPS 100 |
| Přízemí nad nevytápěným suterénem nebo zeminou | 80 mm | XPS |
| Patro nad vytápěnou místností (jen kročejová izolace) | 20-40 mm | Kročejová izolace |
| Pod podlahovým topením | 50 mm | EPS pro topení |
| Pod podlahovým topením (omezená výška) | 40 mm | PIR |
Důležité body při výběru a instalaci izolace
- Únosnost: EPS musí mít dostatečnou pevnost v tlaku (min. 100 kPa pro obytné prostory). EPS 100 S Stabil nebo EPS 150 je standardní volba pod anhydrit.
- Typ pro podlahové topení: EPS pro topení (s hliníkovou fólií nebo rastrovým povrchem pro uchycení trubek) je nejoblíbenější volbou.
- Parozábrana: Separační PE fólie (min. 0,05 mm) jde vždy na izolaci před litím anhydritu nebo cementového potěru. Zabrání vnikání zálivky do spár izolace, umožní volný pohyb potěru při dilataci a slouží jako parozábrana. Přesahy fólie min. 10 cm.
- Dilatační pásky: Zapomenuté dilatační pásky způsobí, že se potěr opírá o stěnu nebo izolaci bez pásky a praská u krajů. Okrajový dilatační pásek by měl navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení.
- Vyvarujte se chyb:
- Příliš tenká izolace pro úsporu výšky - 30 mm EPS místo 80 mm ušetří na výšce, ale zvýší tepelné ztráty o 40-60 %.
- Špatný typ EPS (měkký) - EPS 70 nebo „obalový“ polystyrén se pod zátěží deformuje.
- Izolace bez parozábrany v suterénu - izolace je suchá, ale kapilární vlhkost ze základů proniká přes desky do potěru.
tags: #spony #podlahovky #v #kročejové #izolaci