Sousedské vztahy bývají napjaté i ve vztahu k nemovitostem a často se vedou spory o společné hranice pozemků, o vzrostlou zeleň na hranici, o opravu přilehlé zdi stavby nebo je nutné domluvit opravu společného plotu.
Kde končí naše práva a začínají práva souseda? Jak je to s plotem mezi sousedy? Komu patří plot mezi sousedy? Kdo ho platí? Co říká občanský zákoník o plotu mezi pozemky?
Čí je plot? Kdo ho vybere, postaví a kdo se o něj bude starat, když bude na hranici pozemků? Na tyto otázky odpovídá Stavební zákon a Nový občanský zákoník.
Zákon totiž pojem soused nezná, zná pouze pojem ze stavebního zákona: účastník řízení. Zákon pamatuje především na ohrožení pozemku souseda.
Podle současné legislativy neexistuje žádná povinnost oplotit pozemek kolem svého domu. Může tak učinit pouze soud na návrh souseda.
Čtěte také: Kdo je zodpovědný za opravu plotu?
Podmínkou je, že nebude narušené účelné užívání pozemků a že je oplocení potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnických práv sousedů, například chov domácích zvířat nebo třeba pěstování zeleniny.
Stavební povolení a souhlas souseda
Stavba oplocení bez povolení - kdy není třeba žádat o souhlas ani ohlásit stavbu plotu?
Postav plot do výšky 2,2 metru, aniž bys ho musel hlásit nebo řešit na stavebním úřadě - pokud se nenachází v blízkosti silnic, železnic nebo řek, kde platí zvláštní předpisy.
- nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný),
- nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím,
- je v zastavěné oblasti,
- není v památkově chráněném území nebo památkové zóně,
- není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy,
- nevyžaduje terénní úpravy.
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Čí je podle zákona plot a která strana je moje?
Občanský zákoník definuje plot, zeď, mez, strouhu nebo jinou přirozenou či umělou překážku jako rozhradu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Je-li rozhradou zeď, může ji využívat každý vlastník ze své strany do poloviny její tloušťky. Může si do ní vytesat i výklenky, ale nesmí ohrozit zeď ani překážet sousedovi v užívání jeho části.
Pokud je rozhrada dvojitá nebo má rozdělené vlastnictví, udržuje každý svůj díl na vlastní náklady.
Pokud hrozí, že vinou zanedbání údržby rozhrady dojde k tomu, že se hranice pozemků stane neznatelná, může soused požádat o opravu nebo obnovení rozhrady.
Postavíte-li si plot na vlastním pozemku, jste jeho vlastníkem. Očekává se tedy jeho obstarávání a údržba. Pokud je plot na hranici dvou sousedských území a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Dříve platilo pro určení toho, který plot je můj, nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po pravé straně. V zákoně ale nic takového nenajdeme a šlo pouze o ústní dohody a lidové tradování.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby.
Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele.
Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení.
A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Oplocení pozemku - kdo se stará o plot na hranici pozemku?
Stavba plotu může způsobit různé problémy. Jednou z nich je otázka zachování estetiky a technického stavu. I to nejodolnější panelové oplocení nebo kovový plot se může časem poškodit a ztratit svou estetiku. Pravidelná údržba je proto klíčová.
Otázky týkající se oplocení pozemků a souvisejících sousedských vztahů jsou překvapivě časté a občas i citlivé. V naší realitní praxi se s tématem stavby, údržby a vlastnictvím plotů setkáváme velmi často, zejména u potenciálních kupců pozemků, chat a rodinných domů. Z jejich strany opakovaně zaznívají dotazy ohledně správného určení „vzdálenosti plotu od hranice pozemku“ nebo „minimální vzdálenosti plotu od komunikace“.
Nový stavební zákon a ploty
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) se k otázce plotů staví vcelku jednoznačně. Obecně platí, že stavba plotu, který nehraničí s veřejným prostranstvím, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení.
I když plot nevyžaduje povolení ani ohlášení, musí splňovat obecné požadavky na výstavbu, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví. Místní regulace, například územní plán obce, mohou stanovit specifické požadavky na vzhled a výšku plotů.
Občanský zákoník a sousedská práva
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje sousedská práva a povinnosti, které se dotýkají i stavby a údržby plotů.
Klíčové ustanovení najdeme v § 1027 občanského zákoníku, které říká: "Ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné, pokud se neprokáže opak.
- Společná hranice: Plot na hranici pozemků je považován za společný, pokud se neprokáže, že byl postaven pouze jedním ze sousedů na jeho vlastním pozemku.
- Společná údržba: Pokud je plot společný, oba sousedé jsou povinni se podílet na jeho údržbě rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak.
Z obecného stavebního zákona nevyplývá žádná celostátně platná maximální výška plotu mezi sousedy, respektive mezi jejich pozemky, která by vyžadovala povolení nebo ohlášení. Jak již bylo zmíněno, limity pro výšku plotů mohou stanovovat územní plány obcí a jejich místní regulace.
V případě, že místní regulace výšku plotu neupravuje, je potřebné se řídit obecnými principy sousedského práva zakotvenými v občanském zákoníku. To znamená, že stavba plotu nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv sousedů (§ 1013 občanského zákoníku).
Pokud jeden soused již plot na své straně hranice postavil, nic nebrání druhému sousedovi postavit plot na svém pozemku vedle něj. Je však vhodné se se sousedem předem domluvit, aby se předešlo případným sporům ohledně umístění, vzhledu a údržby obou plotů.
Závěr
Stavba plotu mezi sousedy se s novým stavebním zákonem stala v mnoha případech jednodušší, neboť nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Nicméně, je nezbytné respektovat místní regulace a především sousedská práva vyplývající z občanského zákoníku. Vždy je doporučeno seznámit se s územním plánem obce a v případě nejasností konzultovat situaci s místně příslušným stavebním úřadem. Otevřená komunikace se sousedy může předejít mnoha nepříjemnostem a přispět k dobrým sousedským vztahům.
Dráždí vás pohled na zchátralý plot na hranici se sousedovou zahradou, ale nechcete hradit veškeré náklady na opravu ze své kapsy? Druhá strana to možná vnímá stejně. Kdo má plot opravit, navíc když ani přesně nevíte, komu vlastně patří?
Namísto lidových pravidel zalistujte občanským zákoníkem. V zákoně č. 89/2012 Sb. V okamžiku, kdy znáte vlastníka rozhrady, hovoří zákon poměrně jasně: finance potřebné k opravě a údržbě musí zajistit on. Jestliže však plot stojí na hranici obou pozemků, jedná se o rozhradu společnou. Za těchto okolností jsou majiteli plotu nebo zídky oba sousedé. Nezáleží na tom, kdo plot původně postavil.
Pokud je společnou rozhradou zeď a vlastnické právo není jasné, může zeď užívat každý ze sousedů na své straně až do poloviny její tloušťky. Může si v ní dokonce vybudovat výklenek.
V zákoně také najdete zmínku o tzv. dvojitých rozhradách, což jsou souběžné, na rozdílných pozemcích ležící ploty, zídky a tak dále.
tags: #sousedske #vztahy #plot #zákon