Zateplení fasády je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak snížit tepelné ztráty domu a zároveň zlepšit jeho vzhled i hodnotu. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. Správně zvolená tloušťka izolace a kvalitní provedení zajistí dlouhodobou úsporu energií a komfortní bydlení.
Proč zateplit fasádu a jaké jsou výhody?
Zateplení domu je komplexní proces, který mnohdy zahrnuje i podkroví, střechu, podlahu a strop sklepa. Není pouze o úspoře za topení; komplexní zateplení má největší efekt právě tehdy, pokud se na něj díváme jako na celek.
- Lze ušetřit více než 50 % na vytápění.
- Zajišťuje zdravé bydlení bez řas a plísní.
- Vhodným zateplením fasády odbouráte tepelné mosty v konstrukci a zvýšíte akumulaci zdiva.
Zateplení fasády je nejčastější formou zateplení domu. Zároveň ale patří mezi technicky nejnáročnější, protože každý krok musí být pečlivě proveden, jinak hrozí praskání omítky, tvorba plísní nebo špatná funkčnost celého systému. Při neodborném zásahu totiž často dochází ke vzniku tepelných mostů, kterými nejen uniká teplo z interiéru, ale je to především místo náchylné ke vzniku vlhkosti a plísní.
Výběr izolantu a jeho tloušťka
Pro zateplení fasády lze využít polystyren či minerální vatu. Pro zateplení fasády domu se používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F, nebo 100 F. „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou pro zateplení fasády je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu. Tloušťka tepelné izolace pro zateplení fasády se odvíjí od několika parametrů stávajících stěn a nově použité tepelné izolace pro zateplení. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje tak, aby byly splněny požadavky dané normou ČSN 73 0540-2 v návaznosti na vyhlášku č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma.
Příklad zateplení starého domu:
Čtěte také: Instalace MDF lišt
Cihly jsou staré sto let a jsou o tloušťce 45 cm. Jedná se sice o dostatečně silnou konstrukci, ale ne z hlediska tepelné izolace. Minerální vata byla pro zateplení zvolena zejména kvůli její dokonalé prodyšnosti, tedy schopnosti propouštět vodní páry. Minerální vata má difuzní odpor roven hodnotě jedna, což je stejná hodnota, jako má vzduch. Tím se stává ideálním materiálem pro zateplení starých domů. Pro zateplení suterénu byla rovněž zvolena minerální izolace, a to hlavně kvůli své nehořlavosti. Stropní izolanty totiž nesmí při požáru hořet, stékat nebo kapat. Zároveň se s ní velmi dobře pracuje. Zateplení suterénu je vyřešeno lamelovou minerální izolací, která je vkládána mezi stávající železné nosníky, má tloušťku 12 cm.
Tloušťka tepelné izolace dle ČSN 73 0540-2
Tepelný požadavek na celou konstrukci:
| Druh zdiva | Tloušťka zdiva (mm) | Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) |
|---|---|---|
| Cihlová stěna | 450 | cca 20 |
| Děrované cihly | 450 | cca 65 |
Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.
Postup zateplení fasády (ETICS systém)
Vnější kontaktní zateplovací systém (mezinárodně označovaný jako ETICS) se skládá z několika přesně definovaných vrstev. Tepelnou izolaci pak zajišťuje polystyren nebo minerální vata. Nejběžnější kontaktní fasáda je tvořena vrstvou tepelné izolace, u nás ještě stále nejčastěji ve formě polystyrenových desek, které se kotví hmoždinkami do nosné stěny, dále vrstvou lepící a ztužující stěrky, sklotextilní mřížkou (perlinkou), další vrstvou podkladní stěrky a vrstvami tvořící finální omítku.
1. Příprava podkladu
Zdivo se očistí (např. vapkou), odstraní se staré nátěry a nesoudržné části. Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být suchý, čistý, zbavený prachu i hrubších částic, odmaštěný a především soudržný. Podklad pro lepení polystyrenu by měl být také rovný. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny. Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva.
Čtěte také: Soklové lišty a jejich typy
2. Založení zateplovacího systému
Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru. Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují.
3. Lepení izolačních desek
Pro lepení se používá k tomu určené lepidlo, které se rozmíchá dle návodu na obalu s předepsaným množstvím vody. Poté se lepidlo aplikuje na desku fasádního polystyrenu buď bodově tzv. buchtami, nebo celoplošně pomocí zubové stěrky. Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Použití jiných výrobků je nepřípustné. Desky se začínají klást odspodu fasády směrem nahoru, začíná se přitom v rohu fasády. Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. Svislá spára mezi deskami by se také neměla vyskytovat v místě spoje zakládacích soklových lišt. Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. Tyto fasády doporučujeme zakrývat plachtou tak, aby se k němu sluneční záření nedostalo.
4. Kotvení hmoždinkami
Po vytvrdnutí lepidla se izolační desky dodatečně kotví talířovými hmoždinkami. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem. Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Minimální počet kotev jsou 4 ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6 ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů.
5. Broušení a úprava spár
Každý stavební materiál má určitou toleranci. V případě polystyrenu jsou to ±2 mm délky či šířky na desku polystyrenu, odchylka od pravoúhlosti je taktéž ±2 mm a odchylka od rovinatosti až 3 mm. V takovém případě můžou při lepení polystyrenu vznikat mezi deskami širší mezery, které je třeba vypěnit montážní pěnou, a to v celé hloubce izolantu. Pěna, která nabyde objemu přes okraj izolace, se poté jednoduše odřízne. Následně se celá plocha přebrousí do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
6. Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily. Více namáhané místa, jako jsou rohy domu, oken, dveří a nik, vyztužte kovovými rohovými profily.
Čtěte také: Výběr úchytek pro kuchyně Oresi
7. Armovací vrstva (stěrka s perlinkou)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Na polystyren se nanáší lepidlo, do kterého se vtlačí výztužná tkanina - tzv. Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě. Montáž perlinky probíhá následovně. Na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2 - 5 mm, a to pomocí ocelového hladítka. Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
8. Penetrační nátěr a finální omítka
Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Poté se můžete pustit do omítání. Výběr omítky by se měl řídit projektem. Omítky jsou totiž různě prodyšné (faktor difúzního odporu) a každá se hodí na jinou skladbu. Měla by být proto určena buď projektantem, nebo alespoň doporučená výrobcem zateplovacího systému. Omítky se dnes dělají zpravidla na vápenocementové, akrylátové, silikonové, silikátové a silikonsilikátové bázi. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Na závěr naneste na fasádu omítkovou směs, jejíž finální podobu můžete dotvořit pomocí různých dekorativních hladítek. Proces nanášení malty by měl probíhat stále za vlhka, aby nedocházelo k popraskání konstrukce při jejím nerovnoměrném vysoušení.
9. Osazení klempířských prvků
Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
Zateplení dalších částí domu
Zateplení suterénu a podlah
Zatímco střecha a fasáda chrání dům shora a ze stran, podlaha a suterén často zůstávají opomíjené. Přitom právě spodní části domu mají velký vliv na tepelný komfort v přízemí. Volba izolantu: Nejčastěji se používá minerální vata nebo tuhé desky z EPS/XPS.
Zateplení střechy a podkroví
Střecha a podkroví jsou jedním z nejproblematičtějších míst, kudy z domu uniká teplo. Když nejsou dobře izolované, může jimi odcházet až 25-30 % veškeré energie. Hlavním důvodem volby minerální izolace pro zateplení šikmých střech a podlahy půdy byla nehořlavost v kombinaci se snadnou aplikací. Ať už je vata vyrobena z kamene nebo skla, lze ji snadno zpracovat a aplikovat na podlahu půdy nebo mezi krokve a vůbec do všech složitých konstrukcí střech. Další výhodou minerální vaty je její schopnost tlumit hluk z ulice, což ocení obzvláště obyvatelé půdních vestaveb. Zatepleno máme mezikrokevní a podkrokevní izolací. Jelikož stávající krokve nebyly dostatečně tlusté, byl přidán i podkrokevní systém, abychom dosáhli tloušťky izolace 34 cm.
Část domu tvoří neobydlené podkroví, kde byla namísto střechy zateplena podlaha půdy. Tato volba byla motivována jednodušší instalací a menší spotřebou izolantu, protože plocha podlahy je výrazně menší než šikmé střechy. Jako izolant byla opět zvolena minerální vata, která byla volně položena na podlahu a zakryta prodyšnými pochozími deskami. Tak se podařilo podstatně snížit spotřebu materiálu a ušetřit na odborné řemeslné práci. Možnou alternativou je aplikace tzv. foukané izolace do dutin stropu.
Dotační programy a financování
V současnosti můžete využít dotace z programu Nová zelená úsporám na snížení energetické náročnosti svého domu. V případě zateplení fasády a výměny oken můžete získat až 50 % nákladů zpět. Zateplení je nejdůležitější součástí dotací v rámci programu Nová zelená úsporám. Díky tomu můžete získat desítky až stovky tisíc korun podle rozsahu úprav. Pro účely dotačních programů se vše posuzuje na základě energetického posudku. Jeho součástí je i výpočet, jaký dopad budou mít plánovaná opatření na celkovou energetickou náročnost domu.
Příklad financování rekonstrukce domu:
Majitelé starších rodinných domů často přemýšlejí nad tím, jaký izolant vybrat pro zateplení fasády, stropů a podlah. Manželé se obrátili na stavebního projektanta, který jim navrhl kompletní projekt rekonstrukce a zateplení domu. Navíc pomohl i s potřebnou dokumentací pro získání dotace na navržená energetická opatření. Navrhovaná energetická opatření zahrnovala zateplení fasády, instalaci tepelného čerpadla a výměnu oken, s cílem snížit energetickou spotřebu až o 90 procent. Když se zaměříme pouze na obnovu budovy a výměnu zdroje za tepelné čerpadlo, náklady dosáhly 2,5 milionu korun. Dotace pokryla přibližně třetinu této částky, což znamená zhruba milion korun. Z finančního hlediska se tato investice rozhodně vyplatila, a to i v případě, že by dotace nebyly k dispozici. Životnost použitých materiálů navíc přesahuje 50 let. Doba návratnosti pro tato energetická opatření byla při započtení dotace osm let. Bez dotace by to bylo dvanáct až třináct let.
Časté chyby při zateplování a jak se jim vyvarovat
Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. Při zateplení svépomocí se lidé často dopouštějí chyb, které výrazně snižují účinnost izolace a mohou časem způsobit i vážné konstrukční problémy. Dodržení technologického postupu je zcela zásadní pro přiznání záruky na zateplení.
Příklady chyb a doporučení:
- Nesoudržný nebo nerovný podklad: Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 - 10 mm).
- Šedý polystyren na slunci: Šedý polystyren obsahuje grafit, takže může dojít k destrukci materiálu na slunci. Tyto fasády doporučujeme zakrývat plachtou tak, aby se k němu sluneční záření nedostalo. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů).
- Nesprávné kotvení: Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Počet hmoždinek se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.
- Praskání omítky: Při nedodržení technického postupu zateplení dochází k mnoha chybám. Výsledkem je pak praskající omítka (nejčastěji kolem oken), zatékání vody ke zdivu a jeho následná degradace nebo vznik tepelných mostů.
Zateplení je poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Proto vám vždy doporučujeme zateplení fasády od profesionálů. Na celou realizaci tak získáte záruku.
tags: #postup #zateplení #fasády #domu