Sklo je všestranný materiál s bohatou historií a širokým spektrem moderních aplikací, od nádob a izolace až po špičkovou elektroniku. Sklářská výroba je energeticky náročný proces, jehož základem je tavicí agregát. Základem pro výrobu skla je směs surovin, z nichž se sklo vyrábí, nazývaná kmen. Sklářské písky s obsahem 60-80 % oxidu křemičitého tvoří základní surovinu. Dále se přidávají oxid vápenatý, sodný a draselný, dodávané formou nerostných (např. vápenec) nebo chemicky připravených surovin (např. soda). Určitý podíl vsázky tvoří drcené odpadní sklo (skleněné střepy). Kromě sklotvorných surovin se mohou používat i pomocné látky, například barviva. Sklo se taví při teplotách 1450 až 1550 ºC, boritokřemičité sklo typu 3.3 při teplotě až 1630 ºC a křemenné sklo okolo 2000 ºC. Energie je potřeba i na chlazení skla, které se po vytvarování ochlazuje postupně v chladicích pecích, aby nedošlo k mechanickému znehodnocení výrobku.
Typy skla a jejich výroba
I když se sklo taví podle jednoho technologického postupu, lze dosáhnout zcela odlišných výsledků. Rozlišujeme několik typů skla:
- Křemenné sklo: Vzniká tavením čistého křišťálu nebo žilného křemene ve vakuu při teplotě kolem 2000 ºC. Používá se pro výrobu osvětlovacích výbojek a různých aparatur.
- Rozpustné (vodní sklo): Obchodní název tavenin alkalických křemičitanů. Používá se k impregnaci papírových tkanin, konzervaci vajec, jako plnivo do mýdel, k ochraně a sanaci přírodního kamene, a zejména jako pojivo kyselino vzdorných tmelů, žáruvzdorných materiálů, nástřiků pro protipožární ochranu konstrukcí nebo geopolymerů.
- Sodnovápenaté sklo: Vyrábí se tavením sklářského písku se sodou a vápencem. Používá se na výrobu plochého skla, lahví a sklenic a běžného stolního skla.
- Křišťálové sklo (draselnovápenaté sklo): Vyrábí se tavením sklářského písku s potaší a vápencem. Je tvrdší, hůře tavitelné, lesklé a stálé. Je vhodné pro výrobu chemického a stolního skla. Dále se používá pro výrobky umělecké a dekorační. Náhradou části potaše vzniká sodnodraselnovápenaté sklo, které je nejužívanější pro výrobu levného stolního skla.
- Olovnatý křišťál (draselnoolovnaté sklo) a křišťálové sklo: Tento typ skla se připravuje tavením sklářského písku s potaší (uhličitan draselný) a oxidy olova. Sklo je měkké, má vysoký lesk a index lomu. Obsahuje-li sklo 24 % oxidu olovnatého, je nazýváno olovnatý křišťál. Vyrábí se i skla s obsahem oxidu olovnatého 30 %. Skla s vysokým podílem oxidu olovnatého vynikají vysokým indexem lomu světla a barevným rozptylem. Zdobí se bohatým broušením. Vybroušené a vyleštěné se používají v bižuterii a jako ověsy na lustry. Oxid olovnatý lze částečně nebo úplně nahradit oxidem barnatým, zinečnatým nebo sodným, čímž vznikne sklo známé jako křišťálové, které má však menší brilanci než olovnatý křišťál.
- Boritokřemičité sklo: Boritokřemičitá skla obsahují oxid boritý. Vykazují vysokou odolnost vůči chemické korozi a teplotním změnám (nízký koeficient tepelné roztažnosti). Jejich použití zahrnuje komponenty pro chemické procesy, laboratorní zařízení, farmaceutické obaly, svítidla, varné nádobí. Dále se boritokřemičité sklo používá k výrobě skleněného vlákna, jak spřadatelného nekonečného vlákna (technické textilie, výztuhy), tak izolačního vlákna.
- Speciální skla: Zahrnují rozmanité, vysoce specializované hodnotné výrobky vyráběné v malém objemu, jejichž složení skloviny se výrazně mění podle požadovaných vlastností konečného výrobku. Některé aplikace jsou: speciální boritokřemičité výrobky, optická skla, skla pro elektrotechnologii a elektrotechniku, obrazovky, výrobky z taveného křemene, sklokeramika a glazury.
Ploché sklo a obalové sklo
Ploché sklo se dnes vyrábí převážně plaveným sklem, kdy se tavenina nalévá na velkou mělkou lázeň roztaveného cínu. Vzniká tak velmi kvalitní ploché sklo, které se používá pro širokou škálu aplikací ve stavebnictví a automobilovém průmyslu. Bezbarvé/nízkoželezité tabulové sklo se používá mimo jiné k výrobě solárních modulů a výrobě solární elektřiny. Ploché sklo je důležitým designovým materiálem v moderní architektuře. Použití skla je zásadní v nádobách na potraviny, nápojových lahvích a nádobách na farmaceutické a kosmetické výrobky. Je plynotěsný, inertní a bez chuti, a tak nabízí ideální podmínky pro takové nádoby. Individuální tvar a zbarvení skleněných obalů nabízí další výhody z hlediska marketingu.
Izolační materiály
Izolace v této materiálové kategorii mají společnou vlastnost: vysokou akumulaci tepla při současném zachování nízkého součinitele prostupu tepla. Díky vysoké tepelné kapacitě dochází k prodloužení fázového posunu při prostupu tepla. Další výhodou je nízká ekologická stopa.
Skleněná, minerální a kamenná vlna
Skleněná, minerální a kamenná vlna se již více než 60 let široce používá jako materiál pro izolaci proti teplu, chladu a hluku. Minerální vlna se vyrábí z přírodních a místních surovin, jako je křemičitý písek nebo čedič, a ekologicky šetrné použití recyklovaného skla. Je to preferovaný izolační materiál ve stavebnictví a průmyslu. Používá se především z vyvřelých hornin - z čediče a dolomitu. Použití je obdobné jako u kamenné vlny. Minerální vlna je ekologická, vyrábí se z přírodních a místních surovin. Jedná se o vláknitý materiál, jehož základem jsou čedič a další přísady, jako je soda, dolomit, borax, živec a vápenec. Její teplota tání je více než 1000 °C. U tepelných izolací z minerálních vláken pro potrubí se používají pouzdra (válce) s hliníkovou fólií vyztuženou mřížkou ze skelných vláken. Tato pouzdra mají podélně dělený válec se „zámkem“, který brání tepelným ztrátám přes podélnou drážku. Povrchová úprava je hliníková fólie vyztužená mřížkou ze skelných vláken, doplněná samolepicí páskou pro dokonalé uzavření pouzdra. V případě vysokých teplot protékajících látek je nutná izolační vrstva s vysokou tepelnou odolností.
Čtěte také: Soda a spol.: Přírodní cesta k čistým dlaždicím
Dřevovláknité izolace
Izolace se vyrábí z dřevních vláken s přídavkem síranu hlinitého a zpevňujících plnidel, popřípadě dalších přísad (např. hydrofobizované přídavky vodního skla a parafínu). Deskové dřevovláknité izolace je možno využít pro výplně sloupkových konstrukcí. Ve větších objemových hmotnostech se užívají jako fasádní izolace či nadkrokevní tepelná izolace, kde mohou některé typy desek díky silné hydrofobizaci zastat funkci pojistné hydroizolace. Tuhé desky je možné využít i pro izolaci podlah. Vyrábí se z rozvlákněného dřeva, které je poté opětovně slisované do desek či rohoží. Výhodou je možnost recyklace dřevěného odpadu nevyužitého na pile. Další výhodou je možnost volby ohledně výsledné objemové hmotnosti vlivem lisovací síly. Bylo zjištěno, že ideální objemová hmotnost má hodnotu 90 kg/m3. Tato hodnota zaručuje ideální mechanické a tepelně izolační vlastnosti. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti je v tomto případě 0,038 W/m.K. Stejně jako většina přírodních izolantů je dřevovlákno vhodné pro difuzně otevřené konstrukce. Využití je na střešní, obvodové i vnitřní konstrukce. Ryze český dodavatel je společnost Ciur se značkou desek Udifront. Společnost Insowool v Česku zastupuje značku Pavatex. V distribuci českých společností jsou také produkty nadnárodních firem Agepan a Steico.
Konopná izolace
Izolací jsou dřevní vlákna s přídavkem kyseliny borité jako retardéru hoření. Aplikuje se stejně jako jiné rozvlákněné materiály - potrubím hnaná vzduchem. Skládají se z konopného pazdeří, konopného vlákna a příměsí sody k omezení hoření a plísní. Používá se k výplním dřevěných konstrukcí krovů nebo stěn a stropů dřevostaveb. Ve slabých rohožích je využívána jako výplň mezi prvky srubových staveb. Tepelná kapacita konopných materiálů je c = 1600 J/kg‧K. Technické konopí dodávají České firmy Izolace Konopí CZ pod značkou Termo-konopí, Omega Project pod značkou Canabest. Technické konopí se ve stavebnictví užívá především v podobě tepelně izolačních rohoží. Při srovnání vlastností se konopí nejvíce svým chováním v konstrukci přibližuje dřevu, a proto se doporučuje do nových dřevostaveb jako volba číslo jedna. V porovnání se lnem je tato izolace vlivem přídavku polyesterových vláken mnohem stálejší, co se vlastností týče. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje v rozmezí 0,039 - 0,050 W/m.K a může se tak zařadit k těm lepším na našem trhu. Rozptyl je dán poměrem konopí a polyesteru. Vzhledem ke svému houbovitému chování se hojně využívá k izolaci akustickým místností. Využití je stejné jako u lněné izolace.
Lněná izolace
Hlavní složkou jsou lněná vlákna, která zabírají 82-86 % objemu. Zbytek zaujímá soda, jakožto retardér hoření a BiCo vlákna, která plní funkci pojiva a drží izolaci pohromadě. Lněná izolace má součinitel tepelné vodivosti 0,035 W/m.K, čímž nijak nezaostává za polystyrenem či minerální vatou. Nevýhodou je zákaz použití v okolí komínů a rozvodů topení, jelikož má nízkou teplotu vzplanutí. Oproti tomu disponuje nízkým difuzním odporem, což znamená, že se dá využít u difuzně otevřených dřevostaveb, které jsou dnes ekologickým trendem. Další výhodou je snadná manipulace nevyžadující ochranných pomůcek. V dřevostavbách je můžeme využít u střešních konstrukcí včetně izolací nad krokví i kolem kleštin. Vzhledem ke kvalitním akusticky-izolačním vlastnostem můžeme lněnou izolaci využít i pro instalace ve stropní konstrukci. Dá se využít i v obvodových a vnitřních stěnách. Důležitá je i odolnost proti houbám, plísním a hlodavcům.
Celulózová izolace
Jedná se o papírovou cupaninu, získanou recyklací papíru. Vyrábí se s přídavkem příměsí, boritých solí, síranu hořečnatého, fosforečnanu amonného. Kombinace těchto přísad v celulózové tepelné izolaci způsobuje zvýšenou odolnost proti ohni, plísním a houbám a současně odpuzuje hmyz a drobné hlodavce. Jde o nejznámější materiál pro foukané izolace. Potrubím s hnaným vzduchem se hmota ukládá do dutin v konstrukci. Aplikace je možná i jako volně ložená například do nepochůzných půdních prostorů. Mokrá aplikace celulózové izolace se liší tím, že se do stříkací trysky přidává k rozvlákněnému papíru malé množství vody. To způsobí lepivé vlastnosti mokrého papíru a jeho ulpívání na povrchu konstrukce. Výhodou je okamžitá vizuální kontrola míry vyplnění prostoru izolantem. Lepivý mokrý materiál následně schne (doba vysychání v řádu hodin) a tvrdne. Tím je zaručeno jeho nulové sedání v průběhu času. Další výhodou tvarové stálosti je chování při požáru, kdy se materiál ani prohořelou dutinou nevysype. Jedná se o recyklát z novin rozvlákněných suchým způsobem. Obrovskou výhodou je snadná manipulace vzhledem k měkkým vláknům, které se nezapichují do kůže, jako u skelných či jiných vláken. Na ochranu proti škůdcům, mechanickému poškození a vzplanutí se přidávají boritany a soli hořčíku. Technologie provedení je různá, nejčastěji se však používá foukání do uzavřených dutin. Výhodou je fakt, že tímto způsobem ukládání nevznikají žádné spáry, tedy místa, kudy může odcházet teplo. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje v rozmezí 0,037 - 0,043 W/m.K. Taktéž je použitelný pro difuzně otevřené konstrukce.
Ovčí vlna
Vstupní materiál je ovčí vlna s příměsí proti biologické degradaci a molům. Pro hlodavce je ovčí vlna nestravitelná. Jedná se o jedinou izolaci živočišného původu. Na vlně je skvělé to, že je-li vystavena zvýšené vlhkosti, automaticky se vlivem sorpčního tepla zlepšuje i její tepelně izolační vlastnost. Vlna ve vlhku nehnije a v difuzně otevřené konstrukci je přebytečná voda schopna se z ní sama odpařit. Současně se jedná o nesnadno hořlavý materiál. Součinitel tepelné vodivosti má 0,038 W/m.K. Zápalná teplota se pohybuje v rozmezí 560 - 600 °C, což je oproti dřevu dvojnásobek. Zabudování v konstrukci je též velice snadné. Stačí ji pomocí provázku přisponkovat k dřevěnému podkladu. Využívá se do střech, stěn i stropů. Patří k nejmodernějším izolačním materiálům používaným v dřevostavbách. Izolace z ovčí vlny je zcela ekologická, k její montáži nejsou potřebné žádné ochranné pomůcky. Dělí se nejčastěji vhodným nožem nebo speciálním řezacím zařízením. Před zabudováním je nutno materiály z ovčí vlny uskladnit na suchém místě a chránit před účinkem vlhkosti. Při montáži není nutno používat specializované ochranné pomůcky, neboť vlna je příjemná na dotyk. Na kůži nezpůsobuje žádná poranění. Vlna nehoří. Má zápalnou teplotu θ = 560 °C a samozhášecí schopnost. Při vyšších teplotách se škvaří. Pro snížení hořlavosti se aplikují přibližně 2 % retardéru hoření "HCA ITC". Izolace z ovčí vlny je vyráběna technologií kolmého kladení mykaného ovčího rouna bez použití jakýchkoliv pojiv. Po vyprání se vlna zformuje do vlnovek, které jsou mechanicky přichyceny k armovací mřížce. V nábalech, má šířku 700 až 900 mm a tloušťku 35 až 140 mm. Například Isolena vyrábí vlněné tepelně izolační rohože široké 300 mm až 1400 mm, v tloušťkách 30 mm až 400 mm a v délkách do 10 000 mm. Izolace z ovčí vlny je určena především pro zateplování obytných domů. Typické a velmi oblíbené je použití ovčí vlny do roubených staveb. Dále pro nástavby např. u památkově chráněných domů. Izolace z ovčí vlny se používá u příček, podhledů, akustických stropů a stěn, kde je hlavním požadavkem tepelná ochrana, požární bezpečnost a ochrana proti hluku. Izolace z ovčí vlny neobsahuje plnidla, proto není odolná proti tlaku. Není vhodná například do plovoucích podlah, na vnější zateplení panelových domů nebo na izolaci pochůzných střech. Péče a manipulace s izolačními hmotami z ovčí vlny je díky malé objemové hmotnosti a elasticitě velmi snadná. Pokládá se prakticky bez ztráty prořezem, protože případná nepřesně odříznutá hrana se dá jednoduše stlačit na potřebný rozměr. V porovnání s jinak běžným osazováním desek z jiných izolačních materiálu se na celou výšku místnosti izoluje v celku. Izolace je velmi lehká, její objemová hmotnost se pohybuje mezi ρ = 12,5 kg/m3 až 25 kg/m3, takže upevnění zvládne pouze jeden pracovník.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
K dobrým vlastnostem ovčí vlny patří schopnost trvale zachovat pružnost, která dovolí, aby se výhodně použila jako výplňová izolace v obtížně přístupných dutinách. Oproti jiným běžně používaným tepelně izolačním materiálům má i jiné, pro zdraví člověka významně pozitivní vlastnosti. Například poměrně nové je užití vlny jako prostředku k čištění ovzduší interiérů od některých škodlivin, jako jsou například formaldehyd, organická ředidla nebo ozon, který vlna trvale zachytává - adsorbuje. Aby ovčí vlna mohla takto fungovat, je potřebné ji umisťovat co nejblíže k vnitřnímu povrchu konstrukcí příček, podhledu a stěn. Po saturování materiálu škodlivinami je však potřebné jej vyměnit. Ovčí vlna je hygroskopická. Má vysokou sorpční schopnost, přijímá vlhkost obsaženou ve vzduchu. Až do jedné třetiny své hmotnosti ji nejen dobře absorbuje, ale také dobře uvolňuje. V interiéru může sloužit jako regulátor vlhkosti a podobně jako hlína dokáže přirozeně ovlivňovat klima v místnosti, čímž se zásadně liší od jiných izolačních materiálů. To je dáno jejím vnitřním povrchem. Jestliže například izolace z minerálních vláken má vnitřní povrch 1500 m2, cementová malta 30 000 m2, potom ovčí vlna 210000 m2. V některých projektových podkladech se uvádí, že z těchto důvodů se nevyžaduje parotěsná vrstva. Tato informace však není zcela správná a její přijetí může vést ke škodám. Je potřebné si uvědomit, že tam, kde dochází k difuzi vodní páry, mohou v konstrukci vzniknout oblasti s nižšími teplotami s následným výskytem kondenzace. Teprve výpočtem stanovené množství zkondenzované vodní páry je rozhodující pro vyhodnocení, zda parotěsnou vrstvu je nebo není nutné použít. Pokud stavebník chce využít sorpčních vlastností ovčí vlny a zamezit kondenzaci vodní páry v konstrukci, je možno vytvořit obvodovou stěnovou konstrukci ve skladbě: od interiéru - sádrokarton, vrstva ovčí vlny, parotěsná zábrana, jejíž funkci může zastávat například deska z dřevěných štěpek známá jako OS8, tepelná izolace z konopí, lnu nebo jiného přírodního materiálu, difuzní fólie, vzduchová dutina a opláštění například dřevěným obkladem. Přitom tloušťka ovčí vlny před parotěsnou vrstvou a tloušťka vrstvy tepelné izolace za parozábranou bude v poměru 1:4 až 1 :5. Tenčí vrstva je blíže k vnitřnímu povrchu.
Ekopanel
Pokud budeme chtít stoprocentně přírodní nejen izolační materiál, určitě bychom měli sáhnout po Ekopanelu. Jedná se o slisovanou slámu olepenou papírovým kartonem. Nepřidávají se žádná další aditiva. Žádná protipožární ochrana, ani ochrana proti houbám, hnilobě a hlodavcům. Vlastnostmi se nejvíce přibližuje lněné izolaci. Výhodou však je použití nejen k izolaci, ale klidně i k výstavbě celého domu v pasivním standardu.
Syntetické izolační materiály
- Pěněný polyetylen (PE): Surovinou pro výrobu je ropa. Základem tohoto izolačního materiálu je polyetylenová pěna. Používá se buď bez povrchové úpravy, nebo s hliníkovou fólií. Snadno se zpracovává, lepí a je recyklovatelný. Mimo tepelně izolační vlastnosti se využívá jako ochrana proti působení agresivního prostředí. Z materiálů má nejmenší odolnost proti teplotě pěněný polyetylen. Tepelněizolační pásy z lehčeného pěněného polyetylenu se dodávají v rolích. V katalozích některých výrobců jsou vedeny jako nekonečné hadice. Výrobek připomíná spíše textilní návlek než pevnou trubku. Pásy slouží k izolaci armatur.
- Syntetický kaučuk EPDM (elastomer): Má podobné složení i vlastnosti jako polyetylen. Vyniká vysokým odporem proti difuzi vodní páry, nízkou tepelnou vodivostí a vysokou ohebností. Je odolný proti působení chemických látek a agresivnímu prostředí. Využívá se především v oblastech klimatizace a v chladírenství. Vhodný je také pro venkovní rozvody (např. k solárním panelům). V budovách se používá méně často než jiné tepelně izolační materiály. Pro lepení izolací z kaučuku se používají lepidla, která mohou být vystavena teplotě až 150 °C.
- Polyuretanová pěna (PUR): Patří k izolačním materiálům na organické bázi. Údaje v tabulce 6 jsou převzaty od výrobců. Není zde jasné rozdělení výrobků podle hlavních surovin, ze kterých se vyrábí.
Tepelná izolace potrubí
Důvodů k izolaci potrubí s teplou vodou je více. Nejdůležitějším důvodem k použití izolace je tedy především ekonomický, jelikož snížením tepelné ztráty v rozvodech tepla dochází ke snížení provozních nákladů. Izolací lze zabránit až 80 % tepelných ztrát. Tepelné izolace potrubí se doporučuje provádět v souladu s příslušnými právními předpisy. Velikost součinitele prostupu tepla U0 je dána vyhláškou č. 193/2007 Sb. Zajišťuje se tak bezpečnost provozu pro vytápěcí zařízení - ochrana před mrazem. Další důvody k provádění tepelných izolací potrubí se mohou lišit podle účelu. Izolacemi potrubí pro studenou vodu se tento článek nezabývá.
Vlastnosti izolačních materiálů pro potrubí
Výrobci u svých výrobků uvádějí nejdůležitější vlastnosti tepelněizolačních materiálů, které se rozdělují na fyzikální, tepelné a protipožární (bezpečnostní). Mezi fyzikální vlastnosti patří hustota, krátkodobá nasákavost (obvykle max. 1 kg·m-2 za 28 dnů), koeficient difuze vodních par a další. Tyto údaje se mohou lišit u různých výrobců pro jejich konkrétní výrobky. Tepelné vlastnosti zahrnují součinitel tepelné vodivosti (lambda), který je pro potrubí nejčastěji od 0,025 do 0,3 W·m-1·K-1, a teplotní rozsah použití (nejvyšší teplota provozní/teplota na straně fólie), který závisí na materiálu izolace a může být např. 250 °C/100 °C. Protipožární vlastnosti popisují třídu reakce na oheň. Čísla uváděná u vlastností je třeba brát s rezervou, konkrétní číslo vždy závisí na několika okolnostech, např. na teplotě.
Typy tepelněizolačních výrobků pro potrubí se rozdělují na izolační trubice, rohože a pásy. Izolační trubice (návleky, pouzdra) se dodávají v metráži nebo v předtvarovaných kusech (kolena, T kusy). Mají oba konce vytvarovány do špičky, aby se mohly snadno zapíchnout do PE trubice. Slouží také jako podpůrný prostředek pro uzavírání spojů tepelněizolačních trubic a pásů. Samolepicí pásky z pěněného polyetylenu se používají k lepení tepelněizolačních trubic a pásů až po přilepení PVC pásky. Dodávají se v šířce 20 až 50 mm a tloušťce stěny 2, 3, 5 a 10 mm. Délka nábalu je od 20 do 50 m. Teplotní odolnost je pro teplou vodu do +80 °C. Tato skutečnost je u výrobců upozorňována.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Izolační rohože
Izolační rohože se dodávají jako stočené pásy. Materiálem je kamenná vlna. Teplota tání kamenné vlny je více než 1000 °C. Rohože jsou opatřeny hliníkovou fólií, aby nemohly nasávat vodu. Vyrábějí se nejčastěji v šířkách 500, 600 a 1000 mm. Délka rohože se pohybuje od 20 mm až do 125 mm. V katalogu výrobců jsou uváděny délky rohoží v závislosti na tloušťce izolace od 1,5 do 15 m2. Základní rozdělení je na rohože lamelové a na pletivu. U rohoží lamelových je minerální vlákno uloženo kolmo k hliníkové fólii. To zajišťuje stálou tloušťku i v ohybech a rozích. Tyto rohože se používají pro teploty až 250 °C. Teplota na straně hliníkové fólie nepřesahuje 80 °C. Rohože na pletivu se vyrábí rovněž z čedičové vlny připevněné na drátěném pozinkovaném pletivu. Teplotní odolnost může být i přes 600 °C.
Použití sody
Soda, uhličitan sodný dekahydrát (ES 207-838-8), je látka s dráždivými vlastnostmi. Způsobuje podráždění kůže a vážné podráždění očí. Při manipulaci je nutné používat ochranné rukavice, oděv, brýle a obličejový štít. Uchovávejte mimo dosah dětí. Při požití vypláchněte ústa a nevyvolávejte zvracení. Při styku s kůží omyjte velkým množstvím vody a mýdla. Při vdechnutí přeneste osobu na čerstvý vzduch. Při zasažení očí několik minut opatrně vyplachujte vodou a vyjměte kontaktní čočky. Pokud podráždění přetrvává, vyhledejte lékařskou pomoc. Datum výroby a spotřeby je uveden na obalu, spotřeba zboží je 24 měsíců.
Využití sody v domácnosti a průmyslu
Soda se používá na změkčování vody, namáčení silně znečištěných oděvů, zvýšení účinnosti pracího prášku, proplachování pivních popřípadě mastných trubek a na úpravu pH vody v bazénech. Zabraňuje usazování vodního kamene a rozpouští patřičné nerozpustné uhličitany. Lze ji také využít pro úpravu pH vody v bazénu. V souvislosti s výrobou skla se soda používá jako základní složka sklotvorného kmene, zejména při výrobě sodnovápenatého skla.
Při zpracování ovčí vlny se vlna opakovaně pere ve vodním roztoku teplém θ = 40 °C, do kterého se na 1 litr přidá 0,5 g pracího prostředku a 1 g sody. Jedná se o proces, který není snadno uskutečnitelný v domácích podmínkách, proto se svěřuje specializovaným podnikům. Praním se separují lanolin a nečistoty.
tags: #soda #izolace #výroba #informace