Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně - vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.
Genetika šnečího „leváctví“
Výzkumu šnečího leváctví se věnovali genetici z japonské univerzity v Kasugai, Masanori Abe a Reiko Kuroda. Využili genetický nástroj CRISPR-Cas9, jemuž se přezdívá genetické nůžky. Pomocí něj se jim podařilo u sladkovodního plže plovatky bahenní vypnout gen Lsdial. Ten má za úkol kódovat protein, jenž pomáhá řídit fungování buněk v těle.
Vědci zjistili, že když se tento gen u šneka vypne, jeho potomstvo se rodí vždy jen s opačně orientovanou ulitou - a dá se tedy označit jako „leváci“. O tomto objevu informoval odborný časopis Nature. Domnívají se, že problém vyřešili - otestovali totiž, že se tato tendence opakuje i u dalších generací plžů, přenáší se tedy mezi nimi genetickou cestou.
Souvislost s lidskými genetickými poruchami
Japonský výzkum „leváctví u šneků“ má ale jiný význam. U člověka se totiž vyskytuje velmi vzácná porucha nazývaná situs inversus. Pokud se u člověka objeví, pak se tato vrozená anomálie projeví obráceným uložením útrob. Tento problém nemá nic společného s leváctvím u lidí, to je způsobené něčím úplně jiným. Celý fenomén lidského leváctví zatím není zcela dokonale pochopený ani vysvětlený, ale je zřejmě značně složitý a geny jsou jen částí problému. Ukázalo se totiž, že jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost. Nedávný výzkum britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky popsal, že za levorukost je u člověka zodpovědný gen LRRTM1, ale mechanismus stále není uspokojivě vysvětlený.
Šneci jako indikátory životního prostředí
Měkkýši jsou jedním z důležitých indikátorů ekologických podmínek prostředí, protože citlivě reagují na jeho změny. Těchto vlastností využívají zoologové a paleontologové při svém výzkumu, jak vysvětlila doktorka Lucie Juřičková z Přírodovědecké fakulty UK. Měkkýší schránka se zachovává ve vápenitých usazeninách dlouho. Na základě znalosti složení různých měkkýších společenstev můžeme popsat vývoj přírody. Tedy na dané lokalitě se vyskytují určité druhy plžů nebo měkkýšů a tato druhová skladba charakterizuje, jak krajina vypadala. Zda na dané lokalitě rostl les, zda tam byla otevřená stanoviště, mokřady apod.
Čtěte také: Proč zvolit betonový potěr s vlákny?
Výzkum v Poohří a na hradech
Jak tedy člověk krajinu ovlivňoval? V současné době se z tohoto hlediska zabýváme několika oblastmi. Především okolí řeky Ohře. Ta část při horním toku je člověkem velice málo ovlivněná, zatímco dolní úsek protéká krajinou, která už kdysi dávno byla osídlena prvními obyvateli našeho území. A v této oblasti jsme udělali několik geologických odkryvů, profilů geologickými sedimenty. Díky získaným rozborům společenstev jednotlivých vrstev se nám podařilo zjistit, že v této oblasti nikdy nebyl prales, černý neprostupný les, jak si většinou představujeme krajinu před příchodem člověka. Každá vrstva obsahuje určité společenstvo, které datujeme pomocí metody radioaktivního uhlíku, víme tedy, jak je vrstva stará. A převládají-li tam druhy otevřené krajiny, je zřejmé, že v té době tam les už nebyl. A člověk tam zřejmě nějak hospodařil. Otevřenou krajinu charakterizují například drobní bílí plži, kterým se říká údolníčci, nebo různé druhy suchomilek apod. Mimochodem, v Poohří jsme objevili nejstarší výskyt jednoho druhu suchomilky ve střední Evropě. Je 2 tisíce let stará. Je to plošší světlý plž, s tmavým proužkem na ulitě.
Kromě Poohří určitě studujeme další zajímavé oblasti. Z hlediska současnějšího vývoje jsme se dlouhodobě zabývali výzkumem měkkýšů na hradních zříceninách. Tady se jedná o vývoj stanovišť od středověku do současnosti. Hrady jsou zajímavé proto, že jak jejich zdi byly pojeny maltou, malta dodává prostředí živiny, takže v oblastech, kde by se měkkýši tak hojně nevyskytovali, protože přírodní prostředí je na živiny chudé, díky dodávce malty a vápníku se tu vyskytují velice bohatá společenstva. Dá se tedy říci, že tím, že ve středověku lidé postavili na návrších, v různých neúživných krajinách hrady, přírodu podstatným způsobem obohatili a vytvořili tak ostrůvky druhové diverzity. Na hradech bych jmenovala zajímavý druh, skalnice kýlnatá, je to plochý šnek, který má po obvodě své ulity hranu. Navštívili jsme jich přes 120. Je zajímavé, že existuje optimální stádium rozpadu zříceniny z hlediska přírody. My tyto lokality sledujeme spíše z hlediska ochrany přírody. Zdůrazňujeme, že hradní zřícenina není zajímavá jen z historického hlediska, ale i z hlediska přírodovědeckého.
Význam výzkumu pro ochranu přírody a poznání krajiny
Měkkýši jsou ideální modelovou skupinou nejen v ochraně přírody, ale právě i z hlediska vývoje krajiny obecně, a je to dáno řadou důvodů. Jednak to, jak vypadá dnešní fauna, je výsledkem dlouhodobého vývoje, a my, narozdíl od badatelů, kteří se zabývají jinými skupinami rostlin nebo živočichů, známe ten historický kontext. Takže víme, z čeho vznikl současný stav. To je nesporná výhoda. Třeba studujeme nějaké chráněné území, které dnes vypadá jako perfektní prales, je tam vyhlášená národní rezervace apod., a my se na něho podíváme z historického hlediska, a s úžasem zjistíme, že ten prales není zdaleka tak starý. Je zatím zmapován v hrubých rysech. Vycházíme z celoživotního díla pana doktora Ložka, který s námi i dnes přes svůj vysoký věk aktivně spolupracuje. V současné době veškerá společenstva fosilních šneků, tj. ty studované profily s jednotlivými vrstvami, databázujeme. Pro představu, na území celého bývalého Československa máme k dispozici asi 300 lokalit s profily po ledových sekvencích, což je pravděpodobně nejvíc na celém světě.
Šneci a znečištění: Případ Spolana Neratovice
Na plže (i mlže) má znečištění (především těžkými kovy) obrovský vliv, kumulují je, protože i ti suchozemští mají vlhkou průlinčitou kůži a jsou aktivní jen za deště a po něm, takže průchod prostředí organismem je velmi široký. Navíc i pro plže platí, že čím je populace zdravější, tím jsou její parametry bližší normálnímu - Gaussovu - rozložení.
Měření šneků ze Spolany
Dlouhodobý výzkum šneků, který zahrnoval měření ulit z různých lokalit, přinesl překvapivé výsledky ohledně znečištění. Spolana Neratovice je tradičně pranýřována jako největší znečišťovatel, a to především hnutím Arnika. „Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony,“ sdělil loni mediím vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík. Tato továrna jediná v ČR užívá při výrobě kaprolaktamu trichloretylen. Takže i kdyby jí unikl jeden jediní nanogram - miliontina gramu, tak bude v této kategorii největším znečišťovatelem stejně, protože nikdo jiný tyto látky u nás nedělá. Ale že je „dioxinová loučka“ v areálu Spolany tím nejjedovatějším místem v ČR, to přece ví každý absolvent Vysoké školy života.
Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr
Jako vážný zájemce o mutanty gastropodů bylo osloveno vedení Spolany s žádostí o sběr ulit v areálu. Po ověření, že se nejedná o investigativního novináře, ale o amatérského biologa, byly poskytnuty čerstvě nasbírané ulity z „dioxinové loučky“. K tomu bylo přidáno i med od včel chovaných na této loučce, který podle šesti laboratoří nikdy neobsahoval nic špatného. To naznačovalo, že loučka je po sanaci naprosto čistá.
Když byly proměřeny první populace, ukázalo se, že šneci ze Spolany jsou úplně normální. Neexistuje žádný statisticky významný rozdíl mezi šneky z pražských Dejvic, z Trutnova a z areálu neratovické továrny. Tedy mezi populacemi pod antropickým tlakem. Ten gruzínský malakolog Levan Mumladze definuje jako absenci predátorů vytlačených člověkem - tedy divoké prase, ježek a potkan. To způsobí vyšší hustotu populace hlemýžďů. Když je populace mimo zástavbu, někde u lesa, je řidší a jedinci jsou větší. To potvrzuje i moldavská malakoložka Andrejeva, která poměřila šneky z míst, kde je sbírají lidé pro výkup, a z míst, kde se nesbírají. Na místech, odkud je lidé odnášeli, byli jedinci větší. A normalita populace byla u spolanských velmi dobrá. Výrazně lepší než z řady míst, která veřejnost chápe jako nejčistší u nás.
Porovnání průměrné délky ulity hlemýždě zahradního:
| Lokalita | Průměrná délka ulity (mm) |
|---|---|
| Celá ČR (průměr) | 38.5 |
| Spolana Neratovice | 38.0 |
Kritika ochranářských postojů
Výsledky výzkumu byly nabídnuty časopisu Ochrana přírody, oficiálnímu periodiku Agentury pro ochranu přírody a krajiny. Odpověď redakce však zněla, že navrhovaný článek neodpovídá charakteru časopisu, který je především popularizačním médiem zaměřeným na obecnější problémy ochrany přírody. Bylo doporučeno text zpracovat jako krátkou zprávu do odborného periodika, například Malacologica Bohemoslovaca. Připomínám, že jestli je někde mé „neratovické sdělení“ zcela irelevantní, tak je to ve vědeckém časopise Malacologica Bohemoslovaca. To je kvalitní vědecký časopis - a neznám vědce, který by považoval dioxinovou loučku Spolany za nejznečištěnější místo v ČR. To tvrdí ochranáři, ne lidé, co rozumí přírodním vědám.
Stručný výběr z obsahu Ochrany přírody jasně dokládá, že redakci Ochrany přírody zajímá, když někde dochází ke zhoršování stavu. Když se ale překvapivě ukáže, že se někde - jako ve Spolaně - podařilo znečištění odstranit, ztrácí pro ochranáře taková informace význam. Na to, že je někde čisto, dotaci nenačerpáš.
Čtěte také: Vlastnosti a použití Baumit Betonový Potěr 20
Průměrný český šnek hlemýžď zahradní - Helix pomatia Linnaeus 1758 - má ulitu 38,5 milimetrů dlouhou. Průměrný šnek ze Spolany Neratiovice ji má 38 mm dlouhou.
Šneci v gastronomii
Ač to může znít neuvěřitelně, šnek patří mezi tradiční česká jídla. Kdo šneka nikdy nejedl, může mít trochu obavy. Šnečí maso je ale sval, tak jako všechno ostatní maso. Kdo má rád ústřice, nebo krevety, nebude mít rozhodně žádný problém. Někdo zase říká, že se šnečí maso podobá do jisté míry houbám. Pro začátek je dobré upravit si šneka do svého oblíbeného pokrmu, třeba do risotta, nebo si jej ugrilovat s voňavou slaninou.
První zmínky o konzumaci šneků sahají až do středověku. Šneky začali chovat mniši v klášterních zahradách, protože byli společně s rybami prohlášeni církví za postní jídlo. Šnek totiž neobsahuje téměř žádný tuk, ani cholesterol. Jeho maso je přitom velmi výživné, obsahuje vysoké procento proteinů a důležité minerály. Teoreticky by šnek mohl být zajímavým doplňkem jídelníčku vegetariánů, kteří odmítají maso kvůli velké spotřebě vody a devastaci půdy při chovu velkého dobytka. Šnek je z tohoto ohledu naprosto nenáročný tvor.
O šneky je třeba důsledně pečovat a zajistit jim ty nejlepší podmínky pro život. Musí se hlídat teplota a vlhkost, světelné podmínky i kvalita krmení. Každý večer potřebují šneci zavlažit vodou a nakrmit. Pro naše šneky jsme vyvinuli vlastní směs krmiva a na poli pro ně máme výběh se speciálním porostem. I způsob usmrcení šneků je velice šetrný. Maso šneka několikrát čistíme a vaříme se zeleninou, bylinkami a kořením. Takto je maso připravené k další úpravě - šneci v ulitě s bylinkovým máslem, paštiky, šnečí maso ve vývaru. Připravujeme také chlazené nebo mražené maso pro odběratele v gastronomii. Vše děláme vlastníma rukama.
Výukový program "Šneci"
Vydejte se s námi na neobvyklou cestu do světa šneků, tvorů, kteří nás často fascinují svou pomalostí a jedinečnou krásou ulit. Náš výukový program "Šneci" vám umožní nahlédnout do jejich skrytého života a objevit jejich překvapivou rozmanitost a význam pro přírodu. Pochopíte, jakou roli hrají šneci v ekosystému a jak přispívají k rozkladu organické hmoty a udržování půdní úrodnosti. Naučíte se, jak šneky správně chovat a pečovat o ně. Program je plný interaktivních prvků a názorných ukázek, které vám pomohou lépe porozumět tomuto fascinujícímu světu. Během programu probíhá šnečí závod s několika šneky.
Co vás čeká
- Záhadný život šneků: Ponořte se do fascinujícího životního cyklu šneků, od okamžiku, kdy se vylíhnou z vajíčka, až po dospělost. Objevte jejich způsob rozmnožování, růstu a vývoje, a zjistěte, jak se šneci přizpůsobují různým podmínkám prostředí.
- Rozmanitost šnečích druhů: Seznamte se s překvapivou rozmanitostí šnečích druhů, od drobných plžů, kteří se schovávají v mechu, až po obří exempláře, které mohou dorůst až několika desítek centimetrů. Pochopíte, proč jsou šneci považováni za pomalé tvory, a jak jim jejich pomalost pomáhá přežít v náročném prostředí.
- Šnek jako užitečný tvůrce: Objevte důležitou roli, kterou šneci hrají v ekosystému. Dozvíte se, jak se podílejí na rozkladu organické hmoty, jak pomáhají udržovat půdní úrodnost a jak slouží jako potrava pro jiné živočichy.
- Ochrana a péče o šneky: Naučíte se, jak šneky správně chovat, jak jim vytvořit vhodné prostředí a jak se o ně starat. Získáte informace o tom, jak můžete přispět k ochraně těchto zajímavých tvorů a jejich přirozeného prostředí.
Cíle programu
- Vzdělávání: Získání znalostí o životě, biologii a rozmanitosti šneků.
- Porozumění: Pochopení významu pomalého tempa života šneků a jejich role v ekosystému.
- Ocenění: Zvýraznění přínosů, které šneci přinášejí do přírody a pro člověka.
- Zodpovědnost: Podpora odpovědného chování a péče o životní prostředí s ohledem na šneky a další živočichy.
- Respekt: Vytvoření úcty k těmto drobným, ale důležitým tvorům a jejich místu v přírodě.
Praktické informace
- Délka programu: 45 minut
- Věková kategorie: Mateřská škola, základní škola (1. i 2. stupeň).
Přístup lektora byl vynikající, uměl děti zaujmout a utišit natolik, že dávaly celou dobu pozor :) což je ve třídě (3-6let) někdy komplikované :) Všem se to moc líbilo a děti i paní učitelky mají zážitek na celý život. Děkujeme. MŠ Čavisov.
Chtěli jsme aspoň jednou v životě vidět autentické zvíře z naší přírody a trochu ho žákům přiblížit. Už dlouho jsem neviděla děti tak soustředěně poslouchat poutavé povídání. Základní škola náměstí Míru.
tags: #sneci #utoci #na #poter #informace