Ať už řešíte sklon střechy u zděného domu, nebo dřevostavby, volíme ho dle dvou hlavních aspektů. Jedním z nich je fakt, zda a jak se bude využívat prostor pod střechou (půda k ukládání věcí, obytné podkroví atd.), druhým je střešní krytina, kterou chcete použít. Většinou se to řeší opačně, tedy podle sklonu se vybírá krytina, ale každopádně jdou tyto dva faktory ruku v ruce. Jednoduše proto, že když zvolíte nekompatibilní krytinu, bude vám do střechy zatékat.
Sklon střechy udává, jak prudká nebo plochá střecha je. Vyjadřuje se buď ve stupních (°), nebo v procentech (%). Například střecha se sklonem 10° je více plochá než ta, která má 30°. Úhel, který střecha svírá s vodorovnou rovinou, je nejjednodušší definice sklonu. U střech se uvádí ve stupních. Pokud má pět a více stupňů, mluvíme o šikmé střeše. Kromě stupňů se můžete setkat s udáváním sklonu střechy v procentech. Jde o vyjádření, které známe například ze značek u silnic. U nás se ale ve stavebnictví nepoužívá, protože není tak intuitivní. Úhel 45 stupňů si umí představit každý, což odpovídá 100 procentům. Při vyšších sklonech už by se tak dostávali na hodnoty, které nejsou intuitivní. Například 50 stupňů odpovídá 119 procentům.
Rozdělení střech podle sklonu
Střechy se podle sklonu rozdělují na ploché, šikmé a strmé.
- Ploché střechy: Sklon ploché střechy je do 5°. Realita je taková, že minimální spád ploché střechy by měl být 3°, aby se netvořily kaluže. Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin. I pergola s rovnou střechou musí mít minimální sklon, aby se na ní netvořily kaluže. Minimální sklon pergoly by měl být 3°, ale doporučuje se větší (cca 7°) s ohledem na to, aby sněhová zátěž snadněji sklouzla ze střechy. Maximum se obvykle pohybuje okolo 15°.
- Šikmé střechy: Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá. Oblibě se v našich zeměpisných šířkách stále těší šikmé střechy, které často představují zlatou střední cestu. Můžete si na ně vybrat ze široké palety různých krytin, nezklamou vás svou odolností a rovněž nemusíte dělat žádné kompromisy, pokud toužíte po obytném nebo jinak využitelném podkroví. Šikmé střechy se dělí podle tvaru, nejběžnějším typem je sedlová. Přestože patří do kategorie se spádem od 5°, optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°.
- Strmé střechy: Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany. Problematické mohou být i příliš strmé střechy. Pokud je úhel sklonu střechy příliš velký, na závětrné straně může docházet ke zvýšenému působení tlaku a tím i poškození materiálu, nemluvě o tom, že nároky na zajištění krytiny jsou větší, čímž pochopitelně stoupají i náklady na provedení celé střechy.
Sklon střechy a výběr střešní krytiny
Ze všeho, co jsme dosud uvedli, jasně vyplývá, že ne každou krytinu lze použít na jakýkoliv sklon střechy. Minimální spád střechy je hlavní faktor, který musíte řešit.
V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Bezpečný sklon definuje hranici, při které střešní krytina stále spolehlivě plní svou funkci bez jakýchkoli dodatečných úprav. Hodnota udávaných bezpečných sklonů vychází z mnohaletých zkušeností s daným materiálem. Pro pálenou tašku drážkovou se bezpečný sklon pohybuje v rozmezí 22° až 35°. Přes požadavky uvedené v Pravidlech se tašky do sklonů nižších než bezpečný dají použít. Dokonce je možné jej podkročit až o 10°. V takovém případě se ale střecha neobejde bez vybudování dalších opatření pod krytinou - odborně nazývaných doplňková hydroizolační vrstva (zkratka DHV). Tato speciální pojistná vrstva se podle provedení rozlišuje na šest tříd těsnosti. Použití konkrétní třídy je dáno okolnostmi, ke kterým kromě sklonu patří skladba střechy, členitost střechy, klimatické podmínky a další.
Čtěte také: Průvodce výběrem a montáží trapézového plechu na střechu
Každý typ plechové krytiny má své specifické požadavky na to, jak prudká střecha musí být, aby správně odváděla vodu a plnila svou funkci. Pokud zvažujete pořídit pro svoji střechu trapézové plechy, minimální doporučený sklon je obvykle mezi 5° až 10°, podle výšky profilu a délky střešní roviny. Falcovaná krytina je ideální pro nízké sklony. U modulových plechových tašek je minimální doporučený sklon obvykle vyšší, a to od 14° výše.
Nejmenší spád umožňuje střecha plechová, na druhém konci pomyslné stupnice pak leží pálené střešní tašky, se kterými můžete jít až na 90°. Konkrétně pálené tašky, záleží na bočních a hlavových drážkách. Z toho plyne, že v reálu se hodnoty liší podle výrobců a dalších faktorů a je třeba si vždy ověřit doporučený sklon konkrétního výrobku. Minimální sklon plechové střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů, které byste měli zohlednit při plánování nové střechy nebo při rekonstrukci stávající konstrukce. Příliš malý sklon plechové střechy může způsobit hromadění vody nebo sněhu, což zkracuje životnost plechové střechy.
Kromě sklonu střechy hraje roli také oplechování střechy. U nízkého sklonu se vždy vyplatí použít těsnicí pásky, pečlivě provést překrytí a zajistit dostatečný spád do okapu. Plné bednění zajišťuje rovný a pevný podklad, což je ideální hlavně pro střechy s nízkým sklonem nebo při použití falcovaných plechů. Na moderních domech s nízkým sklonem nejlépe funguje falcovaná krytina, která odolá i minimálnímu spádu, pokud řemeslníci správně provedou oplechování a použijí kvalitní podklad. Na klasických sedlových střechách s vyšším sklonem bývá ideální volbou trapézový plech. Je pevný, snadno se montuje a při dostatečném sklonu dobře odvádí vodu i sníh.
Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno. Například pro sklon střechy 10° nemůžete použít plastovou krytinu Capacco. Materiál je to sice velmi odolný, což vás může nalákat, ale hodí se pro minimální sklon střechy 25 stupňů. Na ploché střeše by vám tedy moc dobrou službu neudělal.
Doporučené minimální sklony skládaných krytin
Doporučené minimální sklony skládaných krytin, tzv. bezpečné sklony, které zajišťují funkčnost krytiny bez dalších doplňkových hydroizolačních opatření, jsou uvedeny v ČSN 73 1901.
Čtěte také: Optimální sklon střechy: 25 stupňů
| Typ krytiny | Minimální sklon (stupeň) | Poznámka |
|---|---|---|
| Plechová krytina | 9° | Podle typu a profilu |
| Trapézové plechy | 5° - 10° | Podle výšky profilu a délky střešní roviny |
| Falcovaná krytina | Nízké sklony | Vyžaduje přesné provedení spojů |
| Modulové plechové tašky | 14° | Vyšší nároky na sklon |
| Pálené tašky (drážkové) | 15°, doporučeno 22° - 35° | Záleží na bočních a hlavových drážkách |
| Betonové tašky KM Beta | 22° (bezpečný sklon) | U Roty 25° |
| Bitumenové šindele | 11° - 45° | |
| Fólie a asfaltové pásy | Pro povlakové krytiny | |
| Hliník (na ploché střechy) | ||
| Falcovaný šindel PREFA | 25° | |
| Plastová krytina Capacco | 25° | |
| Pálené nebo betonové krytiny | Nejsou doporučeny pod 10° | Bez ohledu na konstrukční řešení DHV |
Typy střech a jejich specifika
Při stavbě či rekonstrukci střechy je třeba se zamyslet nad tím, zda ji chceme koncipovat jako sedlovou, valbovou nebo třeba pultovou. Volba typu střechy by se kromě našeho vkusu a celkového designu domu měla odvíjet především od toho, jak využíváme podkroví. Její tvar a sklon však nejsou jen otázkou estetiky - hrají zásadní roli i ve výběru správné střešní krytiny. Pokud zvolíme nesprávnou kombinaci, riskujeme tak zatékání, zkrácenou životnost střechy a také nutnost nákladných oprav.
Pultová střecha
Pultová střecha je tvořena jedinou střešní rovinou se sklonem na jednu stranu. Sklon pultových střech se pohybuje v rozmezí kolem 7-35°. Sklon pultové střechy má jasně daná pravidla, která vychází z technické normy ČSN 73 1901. Obecně platí, že sklon střechy je mezi 15° až 45°. Pultovou střechu řadíme mezi šikmé střechy, nejčastěji se sklonem od 15° do 45°. Je tvořena pouze jednou nakloněnou rovinou střešního pláště. Jde o tvar střechy využívaný zejména na pasivní rodinné domy, na garáže, pergoly, přístavky, drobné zahradní konstrukce jako je například kryté stání pro auto nebo krytou venkovní terasu a podobně. Princip konstrukce je velice jednoduchý. Jde o tzv. prázdný krov, který je tvořen rastrem krokví, osedlanými na pozednici a hřebenové vaznici. Vytváří mírně skloněnou jednoduchou plochu střechy.
Konstrukce a skladba pultové střechy
Správné navržení konstrukce pultové střechy je důležitým odrazovým můstkem před samotnou realizací. Na počátku všeho se totiž musíte zamyslet nad tím, zda budete chtít pod takovou střechou realizovat půdní vestavbu či nikoliv. Ty se totiž dělají při sklonu střechy 35° až 55°, přičemž rozpětí klasické pultové střechy je 15° až 45°, což je řízeno technickou normou ČSN 73 1901. Pokud bude mít střecha minimální sklon, půdní vestavbu či podkroví jen stěží zrealizujete. U obyčejného přístřešku vás určitě nebude zajímat výpočet krovu pultové střechy. Využíván je prázdný krov, tedy střecha s pouhým rastrem krokví. Jinak bude ale řešena konstrukce krovu u rodinného domu. Zde už musí figurovat propracovaný výkres, podle něhož dojde ke stavbě.
Skladba pultové střechy se do značné míry odvíjí nejenom od budoucích představ o vzhledu objektu, ale také od jejího sklonu a dalších faktorů. Možností je více než dost. V rámci nízkoenergetických objektů si můžete zvolit odvětrávanou pultovou střechu nebo se zaměříte na zelené střechy. Ano, i pultové střechy jsou navrhovány tak, že jsou při menším sklonu osazeny zeminou a živou vegetací. Přesnou skladbu pultové střechy vám navrhne projektant. Vnitřní část pod střechou bývá obvykle řešena prostřednictvím sádrokartonového podhledu.
Střešní krytina pro pultovou střechu
Zásadní roli v rámci skladby pultové střechy sehrává i zvolená střešní krytina. Tu je třeba vybírat na základě sklonu pultové střechy. Každý z nabízených materiálů je totiž vhodný pro trochu jiné provedení. Do skupiny povlakových krytin spadají fólie a asfaltové pásy. Alternativou jsou i plechové krytiny neboli skládané střešní krytiny. Šablonové plechové střechy už dokáží věrohodně imitovat klasické krytiny. Pro pultovou střechu doporučujeme lehkou plechovou krytinu, asfaltové šindele nebo vláknocementové šablony. Vyvarujte se těžké betonové krytiny nebo pálených tašek. Jestliže volíte pultové střechy s nižším sklonem, zapomeňte na keramické tašky nebo betonovou krytinu. Pokud ovšem sklon střechy nebude tak malý, můžete vsadit i tuto klasiku, včetně pálené tašky, čemuž samozřejmě musí být uzpůsobena konstrukce pultové střechy. Právě u těchto materiálů hraje v rámci skladby střechy významnou roli bednění v plné ploše, včetně důkladně provedené hydroizolace.
Čtěte také: Sklon střechy: jak na to?
Sedlová střecha
Sedlová střecha patří k základním jednoduchým typům střech a jde o historicky nejrozšířenější druh v ČR. Najdete ji jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i v řadové zástavbě, stejně jako u chalup ve vysokohorských oblastech. Sedlovou střechu tvoří dvě šikmé střešní roviny spojené v hřebeni a dva štíty. Vidět můžete i obrácenou sedlovou střechu, kdy se dvě šikmé plochy stýkají v úžlabí. Zpravidla bývá jednoplášťová nebo dvouplášťová, ale dělá se i tříplášťová sedlová střecha. Sklon sedlové střechy záleží na použité střešní krytině a na případném využití podkrovních prostor. Minimální sklon pro sedlovou střechu bez podkroví je 5°, ale odvíjí se od vybrané střešní krytiny. Pro obytný prostor pod střechou je ideální sklon 35°-45°, který zajistí nejen pohodlné obývání, ale také plynulé odtékání dešťové vody do okapů.
Valbová střecha
Valbová střecha se konstrukčně podobá sedlové, ale na obou koncích má místo štítu dvě šikmé sedlové plochy neboli valby. Tvoří ji tedy čtyři šikmé plochy, přičemž dvě protilehlé mají tvar lichoběžníku a na vrcholu jsou spojeny hřebenem, ostatní dvě mají tvar trojúhelníku a jsou spojeny k lichoběžníkovým stranám. Existuje také polovalbová střecha, která je rovněž tvořena čtyřmi šikmými střešními plochami a hřebenem, ale má alespoň částečně ponechaný štít. Valbová střecha je velmi oblíbená u samostatně stojících rodinných domů pro svoji elegantnost. Lze na ni použít prakticky jakoukoli střešní krytinu. Je ideální pro oblasti se silnými dešti a větrnými poryvy. Úhel sklonu valeb pro regiony s mírnými dešťovými srážkami je 5° až 40°, při náročnějších podmínkách 40° až 60°.
Stanová střecha
Stanová střecha je podobná střeše valbové, ale není zakončena hřebenem. Trojúhelníkové střešní roviny se zde sbíhají do vrcholu a tvoří čtyřboký jehlan. Variantou je jehlanová střecha s ostřejším spádem střešních rovin. Standardně jsou oba typy tvořeny čtyřmi střešními plochami. Stanovou střechu najdete zejména na domech s čtvercovým půdorysem a přízemních bungalovech, oblíbená je také u altánů, pergol a jiných přístřešků. Mívá nižší sklon, takže podkroví lze využít jen jako odkládací prostor. Střešní krytinu pro stanovou střechu je třeba volit s ohledem na nižší sklon.
Mansardová střecha
Zde se jedná v podstatě o variantu sedlové střechy, kdy je každá šikmá střešní plocha mezi hřebenem a okapem ještě jednou zalomena. Zatímco spodní střešní rovina má velký sklon, ta horní ho má naopak mírný. Prostor pod touto střechou se nazývá mansarda. Mansardová střecha se často kombinuje ještě s okny a balkony, čímž domu dodává jedinečnost. Typicky můžete mansardovou střechu vidět na starších rodinných i činžovních domech a vilách. Dnes se tento typ využívá zejména při rekonstrukci, kdy nechcete řešit stavbu dalšího patra, protože zvyšuje využitelnost podkroví. Mansardové střechy se v minulosti nejvíce pokrývaly pálenými taškami nebo šindelem. V současnosti lze použít všechny typy krytin vhodné pro vyšší sklon. Ten je u spodní, strmější části nejčastěji v rozmezí 60°až 80°, horní sklon se pohybuje mezi 30°a 50°.
Další typy střech
- Pilové střechy: Skládají se ze sdružených střech pultových nebo asymetrických střech sedlových. Dříve se užívaly převážně na jednopodlažní průmyslové haly. Kolmé nebo strmé části slouží jako horní osvětlení (světlík).
- Střechy zakřivené a kombinované: Např. báně, zakřivené valení střechy, cibulové věže se vzhledem ke své složité a pracné realizaci využívají pouze ojediněle. Dnes jsou díly především staveb s dominantní architekturou, dříve se hojně využívaly k zastřešení věží (kaple, kostely, zámky).
Měření sklonu střechy
Pokud již máte hotovou alespoň střešní konstrukci nebo chcete provést měření u stávající střechy, pomůže vám vodováha s úhloměrem nebo některá mobilní aplikace, která dokáže změřit úhel dané střechy. Mezi nejznámější patří aplikace LVL Nástroj: Měření úhlů, Clinometer + bubble level nebo například Úroveň bublin. Pokud chystáte se měnit střešní krytinu za jiný druh a nejste si jisti spádem a tedy použitelnými materiály, nemusíte hledat projektovou dokumentaci k domu. Místo toho si do mobilního telefonu stáhněte aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu.
Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr.
Při návrhu nové plechové střechy můžete sklon vypočítat jako arkus tangens poměru výšky a délky střechy. Vypočítat si sklon střechy ve stupních není úplně jednoduchá záležitost, ale pokud vás od školy neopustil kladný vztah k matematice, určitě to zvládnete. Prvním krokem bude měření, protože potřebujete znát dva důležité údaje - výšku střechy a půdorysnou vzdálenost mezi hřebenem a okapem. Příklad: Představte si, že máte střechu domu, kde výška od základny po hřeben střechy je 300 cm (3 metry). Na základě tohoto výpočtu zjistíte sklon střechy v procentech. Jelikož ale spíše budete potřebovat vyjádření ve stupních, bude nutné trochu oprášit znalosti ze středoškolské matematiky a využít goniometrickou funkci tangens - tedy poměr délky protilehlé odvěsny a délky přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníku. V tomto případě budou obě hodnoty ve stejných jednotkách (např. cm).
Někdy se sklon střechy pergoly uvádí ve stupních, někdy v procentech. Dejte si tedy pozor, abyste tyto jednotky nezaměnili a nevybrali špatnou krytinu. Například 3° = 5,24 %, 7° = 12,28 % a 15° = 26,8 %.
Důležité faktory při volbě sklonu střechy
Nejdůležitějším kritériem při volbě úhlu sklonu střechy jsou klimatické faktory. Pokud v okolí často dochází k přívalovým dešťům či intenzivnímu sněžení, má to mít vliv na stavbu. Není těžké se domyslet, že v tomto případě musí být úhel sklonu větší, aby voda, jejímž zdrojem jsou intenzivní deště, volně stékala ze střechy. Střecha s malým úhlem sklonu by rovněž nevydržela intenzivní sněžení, protože sníh na jejím povrchu by způsobil příliš velké zatížení. Právě proto v horských oblastech mají střechy větší sklon.
Při výběru vhodné plechové krytiny nestačí znát pouze minimální sklon střechy. V oblastech s častými přívalovými dešti, silným větrem nebo sněhovou nadílkou má zásadní význam správně přizpůsobit sklon plechové střechy tak, aby voda i sníh bez problémů odtékaly. V horském nebo chladném podnebí zvolte vyšší sklon, který ulehčí střešní konstrukci a zabrání hromadění sněhu.
Při volbě úhlu sklonu střechy zohledněte typ střešní krytiny a způsob její montáže. Příliš velký úhel způsobuje riziko poškození materiálu z důvodu podtlaku, který vzniká na závětrné straně střechy. Navíc je v tomto případě montáž krytiny obtížná a často je spojena s nutností použít dodatečné spony. Při velkém sklonu se v podstatě vylučuje použití keramických či betonových krytin a ostatních typů krytin s velkou hmotností. Proto se při volbě materiálu krytiny vždy řiďte pokyny výrobce.
Čím větší je úhel sklonu, tím vyšší jsou náklady na stavbu, což vyplývá z nutnosti používat dodatečné zajištění krytiny. Proto se v českém klimatickém prostředí velký úhel sklonu střechy spíše nepoužívá, s výjimkou oblastí, kde častěji dochází k intenzivním srážkám. Toto samozřejmě neznamená, že řešení s velkým sklonem nemá žádné výhody. Takové střechy jsou nejen odolnější proti atmosférickým podmínkám (přívalovým dešťům a intenzivnímu sněžení), ale i těsnější. Tak tomu je v případě úhlu sklonu většího než 60 stupňů, nicméně střechy s takovým sklonem se staví hlavně v oblastech, kde jsou atmosférické podmínky velmi těžké.
Když stavíte dům, architekt zhotovuje podrobný návrh budovy. Tehdy se rovněž řeší úhel sklonu střechy. Stojí za to prodiskutovat tuto otázku s odborníkem a zohlednit následky volby konkrétního řešení. Pamatujte si, aby byly všechny podrobnosti ustanoveny před získáním povolení ke stavbě domu, protože změna úhlu sklonu v pozdějších fázích způsobí, že budete muset předložit návrh ještě jednou.
V případě úpravy stávající budovy je postup mnohem složitější. Pokud hodláte provést rekonstrukci, v jejímž rámci bude provedena změna úhlu sklonu střechy, bude nutné provést velmi přesný výpočet. Otázky vzhledu budovy zde mají druhořadý význam. Jedná se především o zajištění bezpečnosti. Taková úprava je totiž spojena s rizikem poškození celé konstrukce budovy, zejména krovu. Obvykle je nutné upravit délku jednotlivých prvků krovu. Úprava bude dále zahrnovat mj. zatížení základů a štítových zdí. V tomto případě je nutné získat povolení ke stavbě.
Často kladené otázky
Jaký sklon může mít pultová střecha?
Sklon pultové střechy má jasně daná pravidla, která vychází z technické normy ČSN 73 1901. Obecně platí, že sklon střechy je mezi 15° až 45°. Tomu pak odpovídá samotná konstrukce pultové střechy, zvolená střešní krytina, možnost vybudování podkroví a další věci.
Jaký je nejlepší úhel sklonu střechy?
Jak již bylo zmíněno, úhel sklonu střechy by měl být přizpůsoben atmosférickým podmínkám v daném místě. Střechy rodinných domů v České republice mají nejčastěji úhel sklonu 30 až 45 stupňů. Je to vhodné řešení vzhledem k dobrému přizpůsobení střechy českým klimatickým podmínkám. Dešťová voda a sníh se nehromadí na povrchu budovy, konstrukce tak není vystavena nadměrnému zatížení. Střechy s takovým sklonem mají zároveň atraktivní vzhled, ladí totiž s klasickou i moderní zástavbou. Další bezpochybnou výhodou je v tomto případě snadná úprava podkroví na obytný prostor. Lze ovšem poznamenat, že mnoho starších budov má plochou střechu. Tento název je klamný, protože v České republice činí úhel sklonu takové střechy minimálně 3 stupně, někdy se rovněž používá řešení o sklonu 10 až 15 stupňů. Díky tomu může voda shromážděná během srážek do jisté míry stékat z povrchu budovy. Je nutné si pamatovat, že v případě plochých střech je velmi důležitá vysoká úroveň těsnosti. Toto je spojeno s časově náročným procesem montáže a vyššími náklady na zhotovení.
Jaké jsou trendy v oblasti sklonu střech?
Stejně jako všechny obory lidské činnosti, mají i střechy své módní trendy. Z nich nejvýraznější je v poslední době orientace na nízké sklony šikmých střech. Myšleno je tím rozmezí od 18 do 25 stupňů. Cenově vycházejí střecha s tradičním a nízkým sklonem zhruba stejně, liší se ale mírou rizika zatečení kvůli pomalejšímu odvodu srážkové vody.
tags: #sklon #ultove #strechy #informace