Skleněné fasády, které se nejčastěji objevují na kancelářských budovách ve větších městech, představují jedno z největších nebezpečí pro ptactvo. Odhaduje se, že v důsledku nárazu do skla uhyne jen v České republice zhruba milion ptáků ročně, celosvětově se pak toto číslo odhaduje až na jednu miliardu.
Proč jsou skleněné fasády pro ptáky nebezpečné?
Ptáci se pohybují vysokou rychlostí - drobní pěvci létají rychlostí 30 kilometrů za hodinu a například holubi rychlostí až 70 kilometrů za hodinu. Na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy, takže nejostřeji vidí do stran a prostoru před sebou nevěnují tolik pozornosti. Nejsou také schopni rozlišit skutečnost od zrcadlového odrazu. Zrcadlovou plochu si tak často pletou s bezpečnou zelení.
Skleněné fasády pro ptáky představují nebezpečí hned ze dvou částečně protichůdných důvodů:
- „Je-li sklo příliš transparentní, ptáci si jeho přítomnost neuvědomují a domnívají se, že mohou prostorem volně proletět.“
- „U budov, které stojí v blízkosti parků či jiné zeleně, jsou ale problematická i neprůhledná okna odrážející své okolí. Vnější odraz stromů, keřů a mraků na obloze ptákům připomíná jejich bezpečné prostředí s možností úkrytu a dostatkem potravy,” vysvětluje problém Michal Široký, odborník na zasklení ze společnosti Saint-Gobain Building Glass.
Mnoho ptáků se během migrací přesunuje v noci. Za tmy létají poměrně vysoko, a to je problém pro města s výškovou zástavbou nad sto padesát metrů. K srážkám dochází i na nižších stavbách. V rámci podzimních migrací se mortalita obecně zvedá. Hynou hlavně mladí ptáci bez zkušeností. Obecně je zvýšený pohyb ptáků na městských okrajích, takzvaných ekotonech. V těchto místech se nyní hromadí administrativní budovy, obchodní centra, zahrádkářské kolonie a satelitní zástavba. Zde je mnohem větší riziko kolize než v městských centrech s minimem zeleně.
Tunelový test pro ptáky a certifikace
Ochranou ptactva v souvislosti se skleněnými fasádami se aktivně zabývají vědci v Evropě i Spojených státech. Martin Rössler ze společnosti Vienna Environmental Advocacy Group například vytvořil tunelový test pro ptáky, který ověřuje efektivitu ochrany ptactva prostřednictvím zasklení.
Čtěte také: Vlastnosti skleněných vláken pro beton
„Test spočívá v umístění dvou skel na konec tunelu, jímž postupně prolétává třeba osmdesát až sto ptáků. Když se sklu více než čtvrtina z nich vyhne, sklo je takzvaně bird-friendly, tedy odpovídá zásadám ochrany ptactva,” popisuje Michal Široký.
V USA definuje organizace ABC na základě tunelových zkoušek tzv. faktor ohrožení (TF). Tamní předpisy za vhodné sklo chránící ptáky považují to, kde TF je menší nebo roven 25. V Rakousku na základě těchto experimentů již vznikla jednotná úprava normou ONR 191040, která rozděluje účinnost úpravy skel do 4 kategorií.
| Kategorie | Popis | Doporučení |
|---|---|---|
| A | 10 % a méně ptáků se vyhne ošetřenému sklu | Vysoce efektivní, plně doporučeno |
| B | 11-25 % ptáků se vyhne ošetřenému sklu | Efektivní, vhodné pro většinu aplikací |
| C | 26-50 % ptáků se vyhne ošetřenému sklu | Částečně efektivní, s omezením |
| D | Více než 50 % ptáků se vyhne ošetřenému sklu | Není dostatečně efektivní |
Certifikaci skla v oblasti ochrany ptactva poskytuje například americká asociace American Bird Conservancy. Jejím standardům odpovídají i řešení Saint-Gobain z řady 4Bird, která byla využita v newyorském Muzeu Sochy Svobody. Zde na malém ostrově hrozilo při použití běžných skel vytvoření nebezpečné plochy pro ptactvo.
Řešení pro skleněné fasády
Sklo nesmí být zcela průhledné ani příliš odrážet okolí
Ideální je proto v praxi využívat sklo, které není zcela průhledné, ale zároveň nemá ani vysokou vnější reflexi. „Vhodným řešením je také viditelný kontrast ve skle v podobě vzoru vytvořeného třeba kyselinovým leptem, fritem, malbou či obtiskem,” říká odborník ze Saint-Gobain Building Glass. „Vzor přitom musí být pro ptáky dobře viditelný. V tom hraje významnou roli světlo, které by mělo být rovnoměrné a nevytvářet výrazný vnější odraz,” dodává.
Mezi další účinná opatření patří:
Čtěte také: Moderní kuchyňské obklady
- Sklon skla: Pokud je sklo nakloněné směrem dolů o 20 stupňů, nebude odrážet oblohu a stromy.
- Sluneční clony a markýzy: Pomáhají redukovat odrazy a vizuální průhlednost.
- Potisky nebo polepy: Musí být reprezentativní a záleží na velikosti a vzdálenosti prvků ve vztahu k ploše skla. Studie ukazují, že 15% pokrytí plochy může mít 90% účinnost. Důležitý je vizuální kontrast a rozestup stop.
- Matování skla: Rozmlžuje ostrý obraz zrcadlení.
- Sítotisk: Je trvalý a má stejnou životnost jako skleněná výplň. Podle kalkulace je potisk o cca 15 % dražší než sklo nepotištěné.
- PVB fólie: Integrovaná ve vnější skleněné tabuli.
- Venkovní žaluzie: Pohyblivé automaticky řízené žaluzie jsou vynikajícím opatřením. Stejnou funkci jako žaluzie venkovní mohou mít i žaluzie vnitřní, které zabraňují pohledu dovnitř, ale musí být za transparentním sklem. U reflexních skel je třeba opatření vnější.
- Zešikmení pláště: Budovy, které nemají striktní vertikály a horizontály.
- Plexiglass Soundstop: Polykarbonátové výplně s vlisovanými tenkými třímilimetrovými pásky, které plochu zpevňují a jsou pro ptáky viditelné.
Nepříliš účinná řešení
- Samolepky s motivem dravce: Studie ukazují, že tyto samolepky vůbec nefungují. Jsou pro ptáky stejnou bariérou jako kolečko nebo jiný grafický motiv a ošetřují jen plochu, na které jsou umístěny. Navíc nejsou moc trvanlivé a musí se po cca dvou letech měnit.
- UV potisky nebo UV pokovení: Jejich účinnost je zpochybňována, neboť ne všichni ptáci vidí v UV spektru. Zatímco v USA a Kanadě je toto opatření přípustné, v EU je přijímáno negativně.
Legislativní rámec a kampaně
Na rozdíl od USA a Kanady, kde jsou v mnohých státech parametry skleněných fasád legislativně regulovány, je v evropských zemích vše zcela postaveno na principu dobrovolnosti a doporučení. V lednu 2021 vstoupila v platnost například legislativa v New York City, kde předpisy definují, že na dolních 75 stop (cca 23 m) a 12 stop (cca 4 m) staveb nad zelenými plochami musí být použity materiály zcela šetrné k ptákům.
V ČR zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na ochranu ptáků před kolizemi myslí, a dokonce zakotvuje nástroje prevence. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s ČSO vydala speciální opatření SPPK E02 007:2022, které definuje nebezpečí a popisuje doporučená opatření pro prevenci kolize ptáků. Povinnosti v této oblasti stanovují technické podmínky č. 104/2016, Protihlukové clony pozemních komunikací schválené Ministerstvem dopravy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vede kampaň Bezpečné zastávky, na mapování rizikových míst se může podílet i veřejnost. V roce 2017 začala kampaň Bezpečné zastávky. Nyní proběhla i kampaň Týden skleněného zabijáka, která byla součástí mezinárodní kampaně kanadské organizace Flap Canada. Do mapové aplikace měli lidé možnost zaznamenávat problematická místa, kde po nárazu do skleněné plochy uhynuli nebo byli poraněni ptáci.
"Pražský pavouk" a zateplené fasády
Kromě skleněných fasád se pozornost zaměřuje i na zateplené fasády, které se bohužel často stávají terčem útoku ptáků z rodu šplhavců, zejména strakapoudů velkých. „Existuje několik teorií, proč ptáci napadají fasády. Když na ně poklepou, ozve se dutý zvuk, což jim připomíná dutiny ve dřevě, v nichž se často skrývá hmyz. Mohou se tak domnívat, že klováním do fasády najdou potravu,” vysvětluje Tomáš Pošta, odborník na tepelně izolační systémy ze společnosti Saint Gobain.
Dalším, méně známým nepřítelem fasád je 3mm pavouček cedivečka zápřední neboli „pražský pavouk“. „Zhruba 5cm pavučiny vytváří zejména v přesahu střechy nebo pod římsami, kde je hmyz chráněn před deštěm. Postupně se na ně chytá prach a další nečistoty, takže zeď působí špinavě,” vysvětluje Tomáš Pošta. Cedivečka je suchomilná a teplomilná a velká města představují největší tepelné ostrovy. Přednost dává světlým odstínům, protože odráží více UV záření a jsou atraktivnější pro drobný hmyz, jímž se pavouk živí.
Čtěte také: Odolná a elegantní skleněná střecha
Opravy poškození fasád
Ať už se jedná o poškození ptáky nebo estetické znečištění od pavouků, fasádu je důležité pravidelně kontrolovat a poškození co nejdříve opravit. Lokální opravy jsou finančně méně náročné a v kombinaci s vhodnými čisticími prostředky lze fasádu udržet v dobrém stavu po mnoho let.
Oprava poškození od ptáků:
- Okolo dutiny vyřízněte obdélník nebo čtverec pomocí úhlové brusky osazené řezným kotoučem na beton nebo kámen. Vyříznutou plochu izolace odstraňte.
- Z takto obnaženého povrchu zdi v postižené oblasti odstraňte rovněž omítku i stěrkovou hmotu až na vyztužovací skleněnou síťovinu. Ta musí zůstat neporušená.
- Podle vyříznutého otvoru si vyřízněte přesně odpovídající kus nového izolantu. Na jeho rubovou stranu celoplošně naneste lepicí hmotu a díl pak vložte do otvoru, kam musí přesně zapadnout.
- Okraje původní omítky pro ochranu oblepte krycí páskou a na celou plochu opravy naneste novou vrstvu lepicí a stěrkové hmoty.
- Po jejím zatvrdnutí a vyzrání (trvá to zhruba 5 dnů) oblast opatřete krycí páskou a aplikujte podkladní nátěr.
- Po zaschnutí nátěru (tentokrát vyčkejte cca 24 hodin) naneste novou vrstvu omítky, která se svým odstínem a zrnitostí bude co nejvíce blížit té původní.
- Odstraňte krycí pásku a zaretušujte okraj úpravy tak, aby bylo napojení co nejméně znatelné. Místo opravy bude vždy nepatrně viditelné.
Odstranění pavučin od cedivečky zápřední:
- Začněte tím, že snadno uvolnitelné nečistoty odstraníte za pomoci koštěte či kartáčku.
- Na hrubší nečistoty si pak připravte fasádní čisticí přípravek, který naředíte čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku.
- Vhodný poměr ředění nejprve vyzkoušejte na malé ploše a je-li vhodný, naneste jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády.
- Po aplikaci na celé ploše prostředek opláchněte (ideálně tlakovou) vodou. Tlak vody by v takovém případě neměl přesáhnout 100 barů.
Lanové sítě pro skleněné fasády s bodovými držáky („pavouky“)
Předpjaté lanové sítě působící jako nosné konstrukce rozměrných fasádních ploch se stále více prosazují u prominentních fasád jak z hlediska vysoké transparentnosti, tak i estetiky a ekonomie konstrukce. Lana jsou obvykle jednopramenné konstrukce z nerezové oceli, s průměrem 19÷36 mm. Skleněné tabule jsou z vrstveného (laminovaného), tepelně zpevněného skla. Přípoje skleněných tabulí k lanové síti jsou průmyslové výrobky z nerezové austenitické oceli, a to buď šroubované („pavouky“), nebo svorkami s neoprénovými podložkami.
Článek uvádí podrobnou numerickou analýzu reálných předpjatých lanových sítí pro skleněné fasády. Vychází ze zvolených parametrů jednotlivých součástí, numerický model v programu ANSYS validuje na provedených experimentech a verifikuje podle publikovaných numerických studií provedených v jiném softwaru. V rámci studie byly vyšetřovány dvě předpjaté lanové sítě se čtvercovým uspořádáním dvanácti skleněných tabulí 1,2×1,2 a 1,5×1,5 [m]. Skleněné panely jsou připojeny k lanovým sítím šroubovými bodovými držáky („pavouky“). Panely jsou z tepelně tvrzeného bezpečnostního laminovaného skla s viskoelastickou mezivrstvou PVB (polyvinyl butyral) podle EN 16613.
Výsledky studie uvedené v tabulkách respektují limity průhybů (L/65) a lokální napjatosti skel pro třídu následků CC3. Studie poskytuje náhled k přístupu pro návrh těchto fasád a orientaci při výběru vhodných materiálů i postupů.
Předpětí lan bylo voleno jako 30 % jejich návrhové únosnosti podle publikovaných doporučení. Návrh respektuje platné evropské normy pro sklo a zatížení v mezních stavech použitelnosti i únosnosti.
tags: #sklenena #fasada #pavouk #informace