Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Spádování slouží k vytvoření požadovaného sklonu svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody.
Proč je spádování plochých střech klíčové?
Dříve používané ploché střechy bez spádu se neosvědčily, protože vlivem dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky. Mezi tyto negativní důsledky patří poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy. Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech“ má být sklon povlakové hydroizolační vrstvy nejméně 1°. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z požadavků novelizované normy ČSN 73 1901 vyplývá potřeba navrhovat a budovat střechy tak, aby se na povrchu střech na povlakové krytině netvořily kaluže vody. Tam, kde je potřeba vyloučit výskyt kaluží, se doporučuje navrhovat sklon větší než 3 %.
Obecně se plochá střecha uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Pro rozlehlejší objekty je možno doporučit kompromisní spád 2 %, neboť dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní. Až moderní doba však pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně tepelně izolující a nepromokavá.
Historie a současné trendy ve spádování
Ještě v nedávné minulosti se spádové vrstvy u plochých střech vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.
Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, což ovšem není vždy možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Spádovou vrstvu je potom nutné realizovat dodatečně. Pokud se spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou.
Čtěte také: Rhodos Elegant Kombi Triomix dlažba
Materiály pro spádové vrstvy a jejich vlastnosti
V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.
Lehčené betony
Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností. Té je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení a je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k velkým čerpacím výškám i dost problematické.
Dalším problémem je to, že u lehčených betonů (např. keramzit beton) je problematické dosáhnout přesného spádování. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %. Lehčený beton se jako spádová vrstva používá v tloušťce od cca 8 cm. Pro pojížděné střechy jsou lehčené betony velmi vhodné.
Cementové lité pěny
Cementové pěny jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády až do 4 % či 8 %. Při zatížení konstrukce svou objemovou hmotností od 500 kg/m3 totiž nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 MPa (u varianty PORIMENT PS 500). Střecha realizovaná pomocí cementových pěn je bez problémů pochozí, na rozdíl od střechy z pěnového polystyrenu.
Některé typy cementových pěn jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelněizolační vrstvy. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené, a opatřené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 20 cm.
Čtěte také: Průvodce rekonstrukcí koupelny z Ytongu
Výhoda pěn ovšem je, že díky vzduchovým pórům, případně polystyrenovým perlám, dobře kompenzují objemové a tepelné délkové změny a není nutné do jejich vrstev příliš zasahovat smršťovacími či dilatačními spárami. Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Ze 7 m3 cementového mléka lze za hodinu vyrobit až 17 m3 cementové pěny. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodicími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo.
Spádové desky z minerální izolace (MW)
U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí.
Spádové desky z expandovaného pěnového polystyrenu (EPS)
Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování plochých střech, s řadou výhod. Mezi hlavní výhody patří: suchý montážní proces, rychlý postup prací, minimální přitížení konstrukce a žádné dilatační spáry. Navíc je zde možnost dodávky libovolných spádů. Hlavním přínosem, z hlediska celkové výstavby, je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Samotné spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev.
EPS má vynikající termoizolační schopnosti a nízkou nasákavost, která přispívá k udržení jeho tepelných i mechanických vlastností. Zároveň má nízkou hmotnost, díky čemuž se minimalizuje zátěž konstrukce střechy. Vysoká pevnost v tahu a tlaku vede k posílení odolnosti vůči silnému větru. Praktičnost EPS se ukazuje také při samotné montáži. Desky pěnového polystyrenu se velmi jednoduše pokládají a při dodržení správného montážního postupu budou sloužit bez ztráty vlastností po celou dobu životnosti domu. EPS je cenově dostupný materiál a patří k jednorázovým investicím, jejichž vstupní náklady vykompenzuje dlouhodobá úspora energií.
Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. I když skutečné klíny (v řezu mají tvar trojúhelníku) se používají v detailech, například u atik, některých úžlabí, světlíků a různých nástaveb na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody. Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm. Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Desky pěnového polystyrenu je možné vyrábět s minimálním spádem 0,5 % a spád desek je možné měnit po kroku 0,5 %, tzn. výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Čtěte také: Jak nainstalovat kulový ventil z PVC
Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.
Přehled materiálů pro spádové vrstvy
| Materiál | Hlavní výhody | Charakteristika a omezení | Typický spád | Min. tloušťka |
|---|---|---|---|---|
| Lehčený beton | Vysoká pevnost, vhodný pro pojížděné střechy. | Vyšší objemová hmotnost (těžší), horší tepelněizolační vlastnosti, náročný na manipulaci a přesnost spádování, mokrý proces. | Kolem 5 % | 8 cm |
| Cementové lité pěny | Lehký silikátový materiál, dobrá pevnost, nízká objemová hmotnost, pochozí, cenově dostupnější než polystyren, kompenzují objemové/tepelné změny, snadná doprava materiálu na stavbu (čerpání). | Nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren. | Až 4 % nebo 8 % | 20 cm (pro 8% spád) |
| Minerální izolace (MW) | Vysoká požární odolnost, dobré akustické vlastnosti, vhodné pro nepochozí střechy halových objektů. | Vícevrstvá pokládka. | 2 % (na zakázku do 15 %) | N/A |
| Expandovaný pěnový polystyren (EPS) | Nejpoužívanější, suchý montážní proces, vynikající termoizolační schopnosti, nízká nasákavost, nízká hmotnost, cenově dostupný, snadná pokládka, zároveň řeší zateplení. | Nízká pevnost, problematické detaily (vyplňování spár), náročné na přesnost návrhu/výroby/manipulace/transport (pro složité spády). Nutnost průběžného zakrývání hydroizolací. | Min. 0,5 % (krok 0,5 %) | 10 mm (výroba), 20-40 mm (doporučeno pro pokládku) |
Speciální řešení a systémové produkty
Již téměř sto let si designéři budov uvědomují vizuální a konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy. Skladeb a typů střech existuje samozřejmě mnoho, kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové nebo standardní a inverzní. Pro pojížděné střechy jsou lehčené betony velmi vhodné.
Systémy pro minerální izolace
Izolační materiály Isover plní svoji nezastupitelnou úlohu i při izolaci plochých střech. Teplo nejvíce uniká vzhůru, proto jsou na střechy kladeny nejpřísnější energetické požadavky. Za označení REI se uvádí doba (v minutách), po kterou jsou kritéria požární odolnosti splněna. Pro konkrétní střechu a konkrétní skladbu je vydáváno tzv. Ujištění o požární odolnosti, které dokládá použití materiálů schválených v systému (SG COMBI ROOF, PROTECTROOF® apod.). Tyto systémy se používají hlavně u nepochozích střech halových objektů, kde je vyšší požadavek na požární odolnost a akustiku. Jedná se o střechy s klasickým pořadím vrstev, to znamená, že hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelnou izolací a dalšími vrstvami. Tyto střechy jsou trvale nepochozí, umožňují přístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce a zařízení na střeše. Pokud je na střeše umístěno větší množství technického vybavení, které potřebuje častou údržbu, navrhne projektant dle potřeby vhodná opatření.
Revoluční novinkou firmy Isover je unikátní lamelový systém velkoformátových lamel s vlákny orientovanými kolmo na podklad - Isover LAM. Systém byl vyvinut zejména s ohledem na stále se zvyšující požadavky na tloušťku tepelné izolace, běžně dosahující pro úsporné stavby přes 300 mm. Stávající desky takové tloušťky nelze ani vyrobit a navíc by byly velmi těžké. U systému z lamel toto není žádný problém. Tepelná izolace plochých střech z minerální izolace se provádí vždy jako vícevrstvá s posunem (převázáním) spár. Jako vrchní vrstvu lze použít desku Isover S nebo Isover S-i dle konkrétních požadavků střechy. V případě použití Isover P, nebo Isover R do spodní vrstvy je nutné střechu skládat najednou, tzn. nejprve spodní vrstvu a na ni hned vrchní desku Isover S, popř. Isover S-i.
PROTECTROOF® a SG COMBI ROOF jsou systémová řešení plášťů na trapézovém plechu s požární odolností REI 15 - REI 45 DP1-DP3. Systém PROTECTROOF® vznikl společným vývojem SGCP divize Isover a Kovové profily spol. s r.o. Možnosti systémů zahrnují: Střešní plášť s dvouvrstvou tepelnou izolací z MW, střešní plášť s kombinovanou tepelnou izolací z EPS + MW, a střešní plášť s kombinovanou tepelnou izolací z PIR + MW. Systém SG COMBI ROOF je již tradičním řešením pro střechy halových staveb, tj. obchodní a logistická centra, výrobní a skladovací haly apod. Systém se využívá pro velkorozponové konstrukce pro folie i asfaltové pásy.
Řešení od Austrothermu
Společnost Austrotherm, evropská špička ve výrobě tepelněizolačních výrobků z polystyrenu s více než 70 lety zkušeností na trhu, nabízí komplexní řešení tepelné izolace plochých střech s nejširší nabídkou bílého a šedého modifikovaného polystyrenu. Systém zateplení ploché střechy od Austrothermu zahrnuje kromě rovných desek EPS také spádové termoizolační desky nebo na míru řezané úžlabí a nároží pro dokonalé odvodnění. Všechny prvky nabízí jak v bílém EPS, tak také v šedém EPS NEO, který má o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti. Společnost Austrotherm, jako jediný výrobce v České republice, nabízí v rámci komplexního systému izolace a odvodnění ploché střechy také unikátní prefabrikovaný Atikový prvek s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi z EPS pro zhotovení okrajů plochých střech už v jednom dni. Kromě samotného materiálu společnost Austrotherm poskytuje svým zákazníkům bezplatné odborné poradenství, čímž výrazně ulehčí celý proces zateplování od výběru vhodného produktu až po montáž.
Možnosti rekonstrukce plochých střech
Zajímavou možností rekonstrukce ploché střechy jsou takzvané střechy „Duo“. Vzniknou kombinací klasické ploché střechy s tepelnou izolací chráněnou hydroizolací, na kterou se přidá ještě extra vrstva nenasákavé tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu, např. Styrodur C. Další zajímavou možností renovace ploché střechy je přidání extrudovaného polystyrenu zakrytého vegetačním panelem. Tyto řešení se používají hlavně s povlakovou fóliovou hydroizolací nebo asfaltovými pásy. Na přání se dodávají s boční polodrážkou šíře 15 mm, která je vytvořena vyfrézováním polystyrenu ze základní desky. Skladebná šířka desky s polodrážkou je tedy o 15 mm menší.
Návrh a realizace spádování
Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. To pochopitelně platí i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Pokládka spádových klínů na ne zcela rovný povrch se neliší od postupu u jiných izolačních desek. Obecně tedy záleží na velikosti nerovnosti. Jako vyrovnávací vrstvy se používají různé typy suchých násypů, popř. vyrovnávky jiným materiálem.
Kladečský plán a potřebné podklady
Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS nebo dvouspádové klíny z MW Isover DK. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny, je poskytován návrh připravený technickým oddělením. Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Po zpracování kladečského plánu z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům. Pro návrh spádování je třeba zaslat: půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků, výšky atik, minimální a maximální tloušťku tepelné izolace, minimální požadovaný spád střechy, stávající spád střechy, typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace, typ hydroizolace, typ projektovaného EPS či MW, popis podkladních vrstev a ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...). Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Výroba a montáž spádových desek
Při výrobě spádových desek pěnového polystyrenu je potřeba také přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešních plášťů po tepelných izolacích chodí a přemísťují se stavební materiály je potřeba používat spádové desky pěnového polystyrenu od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm, které jsou odolnější.
Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. V praxi se při montáži střešního pláště zpravidla provádějí z hydroizolací etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.
V projektech se poměrně často setkáváme se spádováním střech různými spády v různých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly třeba do rohů střech. Přitom je ale v projektu zároveň navrženo spádování střech pomocí pěnového polystyrenu. Sestavovat spádování střech z desek pěnového polystyrenu s různými spády z různých směrů a upravovat rozměry a tvar desek na střechách a vytvářet základní úžlabí pod různými úhly je pro většinu pracovníků realizačních firem velmi obtížné. Chyby v návrhu spádování střech pomocí pěnového polystyrenu jsou důsledkem neznalosti reálných možností výroby spádových desek pěnového polystyrenu.
Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny. U střech spádovaných od atik do jejich středu pomocí pěnového polystyrenu ve spádu se provádí spádování střech se stejným spádem ze čtyřech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Do oblastí žlabů se mohou vkládat rozháněcí klíny nebo se spádují i oblasti žlabů.
Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár, tzv. vazba. Pěnový polystyren se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.
tags: #skladani #spadove #izolace #informace