Vyberte stránku

Uvažujete o využití tradičních dřevěných šindelů pro pokrývku vaší střechy? Tato metoda patří k léty ověřeným a řada lidí nedá na dřevěné šindele doteď dopustit, i přesto, že dnes již existuje mnoho jiných variant, které také vyžadují o poznání menší údržbu. Na některé stavby je však dřevěný šindel nutné použít, anebo si to zákazníci prostě přejí. Vždyť dřevo je jeden z nejdéle používaných stavebních materiálů vůbec, a rozhodně to není náhoda. Dřevěná šindelová střecha má zejména na Valašsku dlouholetou tradici.

Výroba dřevěných šindelů

Můžete si být jisti, že naše dřevěné šindele prochází stejným procesem výroby jako kdysi. Tato metoda je velmi tradiční a za dlouhá léta se vlastně příliš nezměnila.

Výběr dřeva a štípání

  • Výroba dřevěného šindele probíhá štípáním ze smrkového, popřípadě modřínového dřeva, které se kácí v zimě.
  • Vybírá se takové dřevo, které předpokládá ty nejlepší možné výsledky.
  • Ze zkušeností již víme, že nejlepší jsou stromy s hustými letokruhy, které se mírně stačí doleva.
  • Ručním štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele a pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy.
  • Praskliny, suky, deformace, nerovnosti, podélná zeslabení (tj. „vznik korýtek“) při štípání na plotny vedou k zeslabení příčného průřezu (tloušťky), což má podstatný vliv na trvanlivost šindele a jeho odolnosti proti prasknutí.
  • Důležité je, aby všechny šindele měly svůj standard - hustotu dřeva, kvalitu a způsob opracování a svůj výsledný tvar.

Opracování a sušení

  • Dřevěný šindel se následně opracuje pořízem.
  • Jedinou prací, kdy přichází ke slovu stroj, je drážka, která se běžně zhotovuje na fréze.
  • Při užití značné síly a zručnosti se ručním strouháním po vláknech uštípnutý kus upraví do požadovaného tvaru.
  • Takový šindel se poté rovná do hrání a nechává se mu čas.
  • Poté přichází na řadu druhá fáze výroby, která obyčejný vyschnutý kus dřeva přemění na kvalitní výrobek, který odpovídá všem požadavkům na kvalitu střešní krytiny.

Impregnace

  • Tyto vyschnuté dřevěné kusy se balí do balíků po 1 m2 - dvojité pokládky.
  • Ty se pak namáčejí do speciálních přípravků, například Bochemit QB profi, jež mají za cíl chránit dřevo proti plísním a dřevokaznému hmyzu.
  • Tento krok hraje v procesu výroby velmi důležitou roli, jelikož jen tak lze zaručit, že dřevo bude mít požadovanou trvanlivost a odolá i náročným podmínkám, kterým jsou střešní krytiny běžně vystavovány.
  • V současné době se k impregnaci šindelů využívá spec. vakuové tlakové komory, která je při impregnačním procesu uzavřena.
  • Tlakovakuová impregnace je velmi účinný způsob, jak hluboko do dřevní hmoty natlačit impregnační roztok. Šindele jsou impregnovány dle expoziční třídy 4: dřevo v trvalém kontaktu s půdou, nebo trvale vystavené silnému působení vlhkosti. Tlakovakuová impregnace výrazně zvyšuje trvanlivost a odolnost šindele.
  • Levnější, ale také o něco méně účinnější způsob ochrany oproti tlakovakuové impregnaci je tlakový nástřik impregnačním roztokem.

Typy dřevěných šindelů

Existuje několik základních typů dřevěných šindelů, které se nejběžněji používají v České republice:

  • Valašský šindel: Vyznačuje se perodrážkou, kdy se péro na jedné straně a drážka na druhé straně šindele vzájemně do sebe zapadají.
  • Alpský šindel: Jedná se spíše o typové označení, vyrábí se z modřínu, často v Beskydech.
  • Cedrový šindel: Má velmi dobrou pověst, dřevo nádherně voní a kdysi se používalo i na výrobu skříní, protože odpuzuje moly. Je to varianta, kdy se materiál vozí zdaleka a zmiňuje se spíše jako možnost.

Rozdíly v kvalitě šindelů

Stejně jako se liší každý strom a každý člověk, tak se liší i každý šindel. Nejsou stejné ani šindele ze stejného špalku, natož ze stejného lesa.

Řezaný šindel

  • Má plochy hodně hrubé od přetržených vláken a proto jsou následně opracovány hoblováním nebo frézováním.
  • Šindele jsou rovnoměrné vlnky od hoblovacího válce, ale i ty jsou kolikrát neviditelné díky následnému broušení.
  • Řezaný šindel nasává vodu, která zahnívá.
  • Často jsou hoblované nebo frézované na tvarových frézách s mírným rádiusem a jsou vzhledově velmi dokonalé, často stejné šířky.
  • Zhotoveno z mladé kulatiny malých průměrů.

Štípaný šindel s hoblovaným perem

  • Jedná se o místo nejřidších letokruhů na výrobku - místa nejnáchylnějšího na erozi hmoty.
  • Takový šindel působí dobrým vzhledovým dojmem, avšak jeho životnost je značně snížena.
  • Při dlouhodobém působení vody a slunce dochází mezi jednotlivými letokruhy k erozi dřevní hmoty - tím hlouběji je nepřízně počasí nahlodávají.
  • Řídký šindel má proto velmi sníženou trvanlivost.

Pro výrobu kvalitního šindele se upřednostňují rostlé (husté) stromy větších průměrů (60-80cm) z vybraných lokalit certifikovaných lesů, které jsou více než stoleté.

Čtěte také: Asfaltové šindele a lepidla

Pokládka dřevěných šindelů

Pro zachovávání kvalitní dřevěné krytiny z šindelů je nesporně důležitá její údržba a ochrana. Pro dlouhodobou trvanlivost je nutné dodržet správné postupy již od počátku.

Příprava podkladu

  • Trvanlivost šindelové krytiny zvyšuje i správná příprava podkladu, tj. roštu z latí, případně bednění s rošty v úžlabí.
  • Jejich odpovídající profil vůči osové vzdálenosti krokví je významný z důvodu zajištění přímosti latí a vyloučení průhybů.
  • Nutnost posoudit únosnost latě při nadměrné osové vzdálenosti krokví je klíčová.
  • Deformované střešní plochy zvlněním, zvláště po větším zatížení sněhem a větrem, mají podstatný vliv na spoje šindelové krytiny, kompaktnost a „pevnost zamknutí“ břitu do drážky a na jejich trvanlivost a spolehlivost.

Pravidla pokládky

  • Pokládka šindelů nesmí nerespektovat v řadách nad sebou spoje.
  • Dostatečné vystřídání spojů (břit-drážka) v řadách nad sebou tak, aby bylo využito plné plochy šindelů nad spodním spojem dvou šindelů, zvyšuje odolnost proti silným dešťům a tzv. hnané vodě, která se pod silou větru „vtlačuje“ pod krytinu a do jejich spojů.
  • Určitě by se neměly ponechávat na latění šindele, které prasknou již při přibíjení.
  • Odstraněním dílce s přítomností suku, a to i drobného, je nutností. Později vytlačený suk umožňuje vnikání vody do krytiny.
  • Ponechání prvku se sukem, který je překryt další plochou šindele, je také nevhodné. Není argumentem sdělení, že suk není vidět a je proti dešti zakrytý.
  • Pro požadované překrytí šindeli jednoznačně vyplývá dodržení kvality v plné míře na jeho celé ploše, zvláště když přesahy zabezpečují ochranu proti hnanému dešti.
  • Jakékoli suky, a to i jednostranné a drobné, jsou zcela nepřípustné!
  • Jednoduché krytí - jednoduché založení šindele přes sebe - u šindele 50 cm se šindel překládá cca po 42 cm.

Údržba a ochrana dřevěných šindelových střech

Pod pojmem ochrana dřevěných konstrukcí a prvků se často rozumí jen užívání chemických prostředků a přípravků určených k ochraně. Ochranu dřeva je nutno chápat jako soubor mnohých opatření, která jsou k trvanlivosti vzájemně integrována do materiálu, tedy pak do prvku od prvopočátku.

  • Jde jak o výběr vhodného dřeva, jeho následná klasifikace k určení pro konkrétní výrobu, tak jeho způsob zpracování, manipulace, uskladnění a v neposlední řadě jeho použití - montáž, v našem případě zhotovení střešní krytiny.

Pravidelná údržba

  • Údržba šindelové krytiny spočívá hlavně v zachovávání její kvality a neporušenosti co nejdelší čas po její montáži.
  • Doporučuje se, aby majitel nemovitosti, na které je krytina osazena, se stejným dodavatelem ujednal údržbu a případně i menší opravy po prvotní montáži.
  • Pravidelná prohlídka, čištění, užívání ochranných nátěrů a případná lokální výměna narušených šindelů je nutností pro maximální prodloužení životnosti šindelové krytiny.
  • Zvláště v místech, kde se nachází v okolí vzrostlá zeleň, je nutno pamatovat i na důsledné čištění povrchu, aby nevznikly podmínky a organické „podhoubí“ pro rozvoj biotických vlivů, zezelenání krytiny v důsledku hub a plísní, zvláště v zastíněných plochách, úžlabí apod.
  • Nutno je kontrolovat i nároží, kouty, detaily napojování u ostění oken a funkci parapetů, případně i správné funkce plechového lemování a parapetů.
  • Lišty musí správně odvádět vodu od svislých stěn a mají mít dostatečnou rozměrovou kapacitu k odvodu vody.
  • Funkce těch prvků může být omezena usazením nánosů nečistot, listím apod.
  • Pro pokrytí střechy jedlovým šindelem lze dle dohody mezi investorem a dodavatelem sjednat pravidelnou údržbu prohlídkou, dále pravidelnou aplikaci nástřiku proti biotickým vlivům a s hydrofibizací, což eliminuje vznik mechových porostů; dále pravidelný nástřik přírodním olejovým roztokem proti sesychání šindelů a tím k prodloužení životnosti krytiny.

Nátěry šindelové krytiny

  • První nátěr krytiny se nedoporučuje ihned po pokládce. Krytina je čerstvá a opatřená přípravky z tlakové impregnace a její povrch dobře nesaje konzervační přípravky, povrch je poměrně zatažený. Mohlo by dojít i ke sloupání nátěrů, což se v praxi také často po montáži stalo.
  • Provedení prvního nátěru se doporučuje za jeden, lépe až za 2 roky po montáži; povrch šindelů přes zimní a letní období se stane mírně poréznějším a savějším po lehkém narušení povětrnostními vlivy. Šindele pak lépe přijímají konzervační prostředek do své hloubky hmoty, čímž je ošetření důslednější a kompaktnější.
  • Následný nátěr se zpravidla provádí za 3 roky, dále pak podle potřeby, nejdéle však po pěti letech. Vždy by se mělo jednat minimálně o dva nátěry po předchozím očištění povrchu.
  • První nátěr má charakter penetrační a plně se vpije do povrchu šindelů. Druhý nátěr je krycí a vytvoří dostatečný ochranný film proti povětrnostním vlivům. I tak je nutno krytinu kontrolovat a zhodnotit stav předcházejícího ochranného nátěru, zda ještě plní svoji funkcí.
  • Při časovém odložení nátěrů šindelové krytiny o rok a déle dochází k podstatnému rozesychání povrchu dřeva do jeho hloubky (hlubší degradací a k rozvolňování vláken). To má za následek velmi vysokou spotřebu konzervačního prostředku aplikovaného v ploše, který někdy již ne dostatečně konzervuje dřevo z důvodu velkého „zvrásnění a eroze“ šindele.
  • Nátěry se v současné době provádějí jak štětci, tak i tlakovým stříkáním, kdy pod tlakem stříkaný přípravek lépe vniká do šindelových spojů a místně i pod šindel.
  • Pro danou aplikaci je nutné volit odpovídající koncentraci a naředění přípravku, a to nejlépe již po dohodě s výrobcem, který konzervační přípravek v potřebné koncentraci připraví.
  • V současnosti se užívá v České republice ke konzervaci a ochraně šindelových krytin komplexní přípravek Karbolineum EXTRA (výrobce DETECHA Nové Město nad Metují). Jde o dekorativní, impregnační a fungicidní komplexní ochranu dřeva.
  • Případnou kombinací barev lze namíchat i jiné odstíny přípravku pro nátěr dřevěných konstrukcí. Obecně lze hovořit, že sytější odstín, tj. s tmavší pigmentací, má mírně lepší ochranné účinky proti UV záření. Naopak velmi tmavé nátěry povrchů v letních slunných dnech silně zahřívají jak dřevěné konstrukce, tak i povrch šindelové krytiny.

Historické nátěry

  • V dřívějších dobách se užívaly přírodní nátěrové materiály jako lněná fermež, která se dobře vpila do povrchu a „promastila“ krytinu do hloubky. Lněná fermež má svoji charakteristickou vůni i vzhled. Nicméně prostředek Karbolineum EXTRA obsahuje i přípravky s preventivní ochranou proti biologickým škůdcům, zvláště houbám.
  • V minulosti jsme se také často setkávali s nátěrem tzv. „vyjetými motorovými oleji“, které spíše dřevěné konstrukce esteticky znehodnocovaly. Povrchy pak zapáchaly a v letních měsících úkapy zatěžovaly životní prostředí.
  • Nátěry jinými prostředky, lakování, lazurování se nedoporučují. Často se olupují, zvláště tlusté vrstvy nátěrů praskají na hranách a před dalšími nátěry je mechanické odstraňování jejich zbytků velmi náročné.

Pro údržbu a opravu nadále stále platí zásada o včasné kontrole, prohlídce, vysprávce a nátěru odpovídajícím schváleným přípravkem v předepsaném technologickém postupu odborně stanoveném výrobcem.

Doporučené intervaly údržby šindelové krytiny
Typ údržby Interval Poznámka
První nátěr 1-2 roky po montáži Po lehkém narušení povětrnostními vlivy
Následný nátěr Každé 3 roky (max. 5 let) Minimálně dva nátěry po očištění povrchu
Ochranný tlakový nástřik pistolí Poprvé po 2-3 letech, následně po 5 letech Proti biotickým vlivům a s hydrofibizací
Pravidelná prohlídka a čištění Pravidelně Zvláště v místech se vzrostlou zelení

Čtěte také: Asfaltové šindele: Kompletní návod k instalaci

Čtěte také: Jak správně pokládat asfaltové šindele?

tags: #sindele #na #strechu #drevo #informace

Oblíbené příspěvky: