Severní Morava je region bohatý na architektonické skvosty, a jedním z nejvýraznějších prvků je zdejší cihlová architektura. Tento specifický styl, který v českých zemích není příliš typický, má na severní Moravě poměrně bohaté zastoupení a navazuje na tradici staveb z pálených či režných cihel, slezské, tzv. „backstein gotiky“, jejíž vznik se datuje od počátku 13. století.
Díky historické, zeměpisné a generační rozmanitosti podléhala slezská architektura četným vlivům - nejvýrazněji z německých zemí. Ve slezském příhraničí se stavby tohoto typu nacházejí od města Opavy přes Ostravu až k Českému Těšínu. Podobné varianty staveb lze najít v celé velké oblasti polského Slezska i v Německu. Mezi nejvýznamnější slezské stavitele patří Ludwig Schneider, Josef Holuscha a Josef Seyfried.
Cihlová architektura na Hlučínsku: Dominantní styl sakrální architektury
Na přelomu 19. a 20. století došlo na území dnešního Hlučínska k velkému rozvoji stavební činnosti v oblasti sakrálních staveb. Byla to reakce na demografický a ekonomický vývoj regionu, tradiční katolické vyznání zdejších obyvatel, ale i na uplynulé období Kulturkampfu, kdy byl v Prusku vliv a pozice katolické církve výrazně potlačen.
V daném období došlo k výstavbě několika kostelních novostaveb a rozšíření stávajících kostelů nebo k rekonstrukcím chrámových interiérů. Hlavním uplatněným architektonickým stylem byla německá cihlová neogotika. Ta se stala po sjednocení Německa v 2. polovině 19. století takřka národním slohem a šířila se do všech pruských provincií včetně Horního Slezska. Civilní státní i sakrální stavby byly stavěny v uniformní přísné cihlové neogotice. Styl se stal velmi populární a dominoval německé architektuře až do vypuknutí první světové války.
Na území Hlučínska v tomto duchu stavěl slezský architekt Ludwig Schneider (Kobeřice), ale i místní stavitelé Josef Seyfried z Kravař (Kravaře, Sudice) a Josef Holuscha z Dolního Benešova (Ludgeřovice). Jejich realizace dokládají dobrou znalost principů stylu a řadí tak sakrální architekturu Hlučínska ke kvalitním příkladům architektonické produkce Horního Slezska.
Čtěte také: Specialista na střechy v Severních Čechách: Petr Probst
Vybrané cihlové sakrální stavby na Hlučínsku
- Kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích
- Kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích
- Kostel sv. Jana Křtitele v Sudicích
Vítkovice: Město z červených cihel
Vítkovice mají jedinečnou architekturu. Ve druhé polovině 19. a začátkem 20. století došlo na území dnešních Vítkovic k velkému rozvoji těžkého průmyslu a prakticky na zelené louce zde vyrostlo nové město. Již na začátku trasy, na Mírovém náměstí, je nepřehlédnutelné, co je pro Vítkovice typické.
Radnice s pamětní deskou zakladatele Nových Vítkovic - Paula Kupelwiesera, bývalý závodní hotel i kostel sv. apoštola Pavla, jsou postaveny z neomítnutých červených cihel. Tento materiál je použitý také na školce, tržnici i na domcích Štítové kolonie. Tato kolonie byla postavena podle návrhu Hanse Ulricha a Heinricha Heindla a čítá 32 přízemních dvojdomků. Nachází se v dnešních ulicích Tržní, Nerudové a Lidické. Štítová kolonie byla vystavěna v rámci urbanistického projektu tzv. Nových Vítkovic a byla součástí bytového fondu Vítkovických železáren.
Největším zážitkem bude prohlídka městské části s průvodcem.
Bohumín: Římskokatolický farní kostel Božského Srdce Páně
K významným pamětihodnostem Bohumína patří římskokatolický farní kostel Božského Srdce Páně v blízkosti náměstí T. G. Byl postaven v letech 1892 až 1894 podle plánů místního stavitele Josefa Bergra v novogotickém slohu. Půdorys kostela má podobu kříže.
Parametry kostela Božského Srdce Páně
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Délka lodi | 41 metrů |
| Šířka | 13 metrů |
| Vnitřní výška chrámu | 15 metrů |
| Výška věže s křížem | 53 metrů |
| Počet zvonů | 4 |
Zvony kostela Božského Srdce Páně
- Václav (170 kg)
- Hedvika (310 kg)
- Maria (430 kg)
- Josef (730 kg)
Doporučení pro poznávání oblasti
Poznávání této oblasti doporučujeme spojit s letní dovolenou či cykloturistikou, jelikož zdejší kraj je protkán hustou sítí cyklostezek a cyklotras.
Čtěte také: Návod na aplikaci nátěru Den Braven DenBit S-T4
Čtěte také: Modernizace silnic v severních Čechách
tags: #severní #morava #cihlová #architektura