Dřevo je krásný a odolný materiál, který přirozeně stárne. Vlivem slunce, deště a větru ale může časem zešednout a ztratit svůj původní vzhled. Pokud máte na zahradě zešedlý nábytek, terasu nebo plot a chcete mu navrátit původní barvu a lesk, jste na správném místě.
Proč dřevo šedne?
Dřevo je přírodní organický materiál a jako každá organická látka podléhá působením vnějších vlivů degradaci, která se projevuje nejprve jeho tmavnutím, později šednutím. Šednutí dřeva je přirozený proces způsobený UV zářením a vlhkostí. Hlavním důvodem šednutí dřeva je UV záření a přímý kontakt s povětrnostními vlivy (slunce, déšť, sněhová voda). UV paprsky rozkládají lignin - složku dřeva zodpovědnou za jeho barvu a pevnost. UV paprsky rozkládají lignin, složku dřevní hmoty, která zajišťuje barvu a pevnost. V důsledku toho dřevo bledne, šedne a povrchově degraduje.
Lignin jako pojivová složka dřeva obsahuje v molekule aromatické kruhy, které vlivem UV záření degradují a dochází k odhalování celulózových vláken a ztrátě soudržnosti. I když je šednutí běžné, neznamená to, že je dřevo poškozené.
Dřevo se skládá ze 40 až 50 % z celulózy, 20 až 30 % hemicelulóz a 25 až 35 % ligninu. Lignin pojí celulózová vlákna jako cement v betonu a je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění buněčných stěn. Jeho obsah ve dřevě je nižší u jehličnanů než u listnáčů a je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka, složená z mnoha metoxylovaných derivátů benzenu (fenylpropanoidních alkoholů, nazývaných také monolignoly), zejména koniferylu, sinapylu a kumarylalkoholů. Poměry těchto tří se u různých rostlin liší. Všimněte si, jak jsou ve struktuře zastoupeny tři fenylpropanoidové alkoholy s převahou éterových vazeb (-C-O-C-), a přítomnosti mnoha hydroxylových skupin (-OH), které se mohou účastnit síťování s jinými polymery (například polysacharidy a proteiny). Lignin obsahuje velké množství benzenových jader a fenolických sloučenin, které se dříve často vyskytovaly v dezinfekčních prostředcích.
Nejvýznamnější složkou slunečního záření z hlediska atmosférické degradace dřeva je UV záření, které ve dřevě vyvolává fotochemické reakce. Ultrafialové záření je tvořeno z 95 % zářením UV-A (400-315 nm), které způsobuje malé degradace polymerů, a z 5 % UV-B zářením (315-280 nm), které způsobuje nejvážnější polymerní degradace. Záření UV-C (pod 280 nm) je pohlceno ozonovou vrstvou a na Zem nedopadá. Molekuly dřeva absorbují UV záření a dochází k primárním chemickým reakcím. Jsou velmi reaktivní a iniciují sekundární reakce za vzniku sekundárních radikálů, které jsou stabilnější a mohou migrovat do větší hloubky a vyvolat zde degradační reakce. Fotodegradace probíhá až do hloubky 3 mm, kdy je rozštěpen hlavně lignin, který dobře absorbuje UV záření. Lignin je degradován až na nízkomolekulární polární produkty. Navenek se to projevuje žloutnutím, hnědnutím až šedivěním a současně zdrsněním až praskáním dřeva. Za deště jsou tyto polární látky vyplavovány a na povrchu zůstává nerozpustná vrstva, šedě zbarvená, tvořená odolnými vlákny celulózy.
Čtěte také: Tmavě šedý beton Chicago: Přehled
Odšedění dřeva: Návod krok za krokem
Pokud je povrch dřeva pouze zbarvený, nejčastěji na vodorovných podlahách dřevěných teras, ale také na zahradním nábytku, a chtěli bychom mu vrátit jeho původní vzhled, je jednou z možností zašedlou vrstvu obrousit až na žluté nepoškozené dřevo, což je poměrně náročný proces. Elegantní metodu přináší „odšeďovač dřeva“. Tento prostředek dokáže narušit zvětralou degradovanou vrstvu a následně pomocí vysokotlakého čističe u tvrdých exotických dřevin nebo kartáčem u měkkých dřevin odstranit vodou produkty degradace a dosáhnout původního vzhledu dřeva. Odšedění dřeva je jednoduchý proces, který dokáže zázraky. Díky správnému postupu a kvalitnímu odšeďovači vrátíte dřevu jeho krásu bez zdlouhavého broušení.
Co budete potřebovat:
- Odšeďovač na dřevo (např. Osmo Odšedovač dřeva)
- Čisticí kartáč
- Hadice nebo tlaková voda
- Ochranný nátěr (olej na dřevo nebo UV ochranná lazura)
Postup:
- Příprava povrchu: Před samotným odšeděním dřevo důkladně očistěte od prachu, mechu a nečistot. Použít můžete běžný čistič na dřevo nebo mýdlovou vodu.
- Nanesení odšeďovače: Na navlhčený povrch naneste odšeďovač dřeva podle pokynů výrobce. Odšeďovače vyrábí celá řada firem. Jsou to kapaliny nebo gely, čiré nebo zabarvené. Gelovitá forma je výhodná, kapalina díky husté konzistenci nestéká ani neodkapává, takže s ní lze pracovat i na svislých plochách. Hlavní složkou těchto přípravků je kyselina šťavelová, která rozpouští nízkomolekulární polární produkty vzniklé při degradaci ligninu vlivem UV záření. Odšeďovač se na povrch degradovaného dřeva nanáší štětcem, válečkem nebo smetákem. Nechá se působit asi 20 minut a pak se omyje.
- Čištění: Po uplynutí doby působení použijte čisticí kartáč a dřevo lehce vydrhněte.
- Opláchnutí: Dřevo důkladně opláchněte vodou, ideálně hadicí nebo tlakovou vodou (s opatrností). Na exotických dřevinách má vyšší účinnost díky vyšší hustotě dřeva než u jehličnatých dřevin. Nenarušuje zdravou dřevní hmotu. Je vhodný pro všechny typy dřevin, včetně dřevin exotických, případně tepelně upravovaných. Nejčastější uplatnění nachází na dřevěných terasách, zahradním nábytku, pergolách a podobně.
- Ochranný nátěr: Aby si dřevo zachovalo svůj obnovený vzhled co nejdéle, nezapomeňte na ochranný nátěr.
Odšedění je ideální provádět na jaře nebo na podzim, kdy nejsou extrémní teploty.
Lze odšeďovač použít na exotické dřeviny?
Ano, je důležité vybrat produkt, který je vhodný i pro tvrdé a exotické dřeviny. Existují domácí směsi (např. citronová šťáva + jedlá soda), ale jejich účinnost je omezená.
Prevence a ochrana dřeva
Nejlepší ochranou je prevence. Používejte oleje určené pro venkovní dřevo, ideálně s pigmentem a UV filtrem.
Typy ochranných nátěrů:
- Olej na dřevo: Zvýrazní přirozený vzhled a chrání proti vlhkosti. Na terasy doporučujeme terasové oleje. Životnost bezbarvé čistě olejové lazury je několik měsíců, pigmentované je asi jeden rok.
- UV ochranná lazura: Chrání proti slunci díky UV faktoru. Nejlépe proti UV záření chrání vždy pigment. Pokud požadujete bezbarvou variantu, tak je UV ochranný olej nebo lazura řešení. Šednutí pouze prodlužuje, ale nezastaví. Proto je potřeba nátěr pravidelně obnovovat. Na dřevěné fasády doporučujeme např. tenkovrstvé nátěry.
- Tenkovrstvé nátěry: Vhodné pro dekorativní účely. Barevné lazury chrání díky pigmentu proti UV nejlépe, proto mají nejdelší účinek a dřevo proti šednutí ochrání nejlépe. Pokud se chystáte natírat dřevěný plot, pergolu, fasádu a podobné svislé plochy.
Kdy nátěr obnovovat?
Záleží na expozici povětrnostním vlivům. Pokud je dřevo chráněno nátěrem, stačí jednou za několik let. Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok. Nátěry provedené lazurou je třeba kontrolovat a s renovačními nátěry začít včas. Pokud je nátěr zcela degradovaný a na dřevě se začnou objevovat praskliny, je nejvyšší čas.
Čtěte také: Cihlový obklad v moderním interiéru
Důležité zásady při nátěrech dřeva:
- Správná příprava povrchu: Řezivo je třeba obrousit dohladka postupně brusným papírem zrnitosti 60 až 120. Je-li povrch ohoblovaný, je velmi hladký a měl by se lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému zakotvení nátěrových hmot. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a zvětšení pórovitosti. Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti.
- Tloušťka nátěru: Potřebná tloušťka suché vrstvy musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, mají-li hrany zaoblení o poloměru minimálně 3 mm. Na ostrých hranách je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a dochází tam k průniku vody a selhaní nátěrů. Pro dosažení plynulého odtékání vody z ploch musí být všechny plochy zešikmené nejméně pod úhlem 15°. Tato zásada je často opomíjena u konstrukcí pergol s vodorovnými trámy, ale také u rovně zaříznutých plotových latí. U nátěrů oken a jiných předmětů akrylátovou silnovrstvou lazurou by nátěrový systém jako celek měl mít minimální tloušťku suché vrstvy 100 µm a neměl by zásadně překračovat maximální tloušťku 150 µm. U vrstev větších tlouštěk je ohrožena potřebná schopnost difuze vodních par nátěrovým filmem a může dojít ke vzniku puchýřů nebo k odloupnutí nátěru. U tenkovrstvých vodou ředitelných lazur je minimální tloušťka asi 75 µm, což představuje alespoň tři dobře provedené nátěry. Často výrobci v rámci konkurenčního boje doporučují jeden až dva nátěry štětcem, což je z hlediska dosažené tloušťky nátěru naprosto nedostatečné, protože to odpovídá tloušťce 20 až 40 µm. Spolehlivější bývá údaj o doporučované spotřebě hmoty na 1 m2. Je-li tedy na plechovce uvedena spotřeba tenkovrstvé vodou ředitelné lazury 10 m2 na 1 kg nebo 1 litr (u lazur je to stejné) a sušina lazury je 30 %, znamená to, že pokud naneseme 100 ml na každý m2, získáme suchou tloušťku 30 µm a budeme potřebovat tři takové nánosy, aby celková tloušťka byla minimálně 75 µm.
- Napouštědlo: Ať již zvolíme pro nátěry dřevěných výrobků systém vodou ředitelný nebo rozpouštědlový, pigmentovaný nátěr nebo lazuru, musí být první nátěr proveden vhodným napouštědlem s obsahem fungicidních i insekticidních látek, které proniká do hloubky, impregnuje vrchní vrstvu dřeva, zpevňuje ji a chrání dřevo před napadení houbami, plísněmi, škůdci z živočišné říše i před vlivy povětrnosti při lokálním poškození vrchního nátěru. Někdy se kombinuje nátěr vodným roztokem biocidních prostředků s následným nátěrem napouštědla, které má za úkol zpevnit vrchní vrstvu dřeva a zajistit dobrou přilnavost následného nátěru. Rozpouštědlová napouštědla jsou výhodnější, protože pronikají do hloubky až několika milimetrů, zatímco částice vodou ředitelných disperzí s velikostí 40 až 150 nm zůstávají na povrchu, protože velikost pórů dřeva je v jednotkách nm. Po zaschnutí napouštědla je třeba povrch lehce přebrousit, aby se odstranila vztyčená dřevní vlákna.
- Typ nátěrové hmoty: Vodou ředitelné lazury na bázi akrylátových disperzí mají vyšší odolnost proti UV záření, a tedy vůči degradaci, ale často dochází k jejich praskání a odlupování, zvláště při nedostatečné vrstvě nátěrů. Jejich obnova je pracná, protože popraskaný nátěr je třeba obrousit, a to u akrylátů není jednoduché, protože při broušení měknou a zalepují brusný papír. Rozpouštědlové lazury, jako je známý Luxol nebo analogické hmoty, penetrují hluboko do dřeva a na povrchu nevytvářejí žádný nebo jen slabý film. Jsou na bázi alkydových pryskyřic nebo směsí alkydů a olejů, degradují postupně bez odlupování a po uplynutí doby životnosti stačí nátěr po očištění přetřít. V současné době jsou moderní olejové lazury připravené z obnovitelných zdrojů. Nutno poznamenat, že i alkydy jsou vyrobeny z přírodních olejů, kterých obsahují v sušině 60 až 90 %. Označení alkydové lazury jako olejová tedy není daleko od pravdy a podle výsledků provedených analýz je tato praxe běžná.
Opravné nátěry a časté chyby
Jednou z nejčastějších chyb je nátěr dřevěného štítu nebo obkladů bezbarvým lakem nebo bezbarvou lazurou. Dřevo pak není dostatečně chráněno před UV zářením a dochází k jeho degradaci a odlupování nátěru. Odstranění zbytků laku je pak obtížné. Opravné nátěry oken, prováděné většinou pigmentovanými barvami, je náročný proces. Nejdůležitější věc je začít s opravou včas, a to jakmile se projeví první odlupování nátěrů. Odhalené dřevo rychle degraduje, stává se pórovitější a méně soudržné, protože přírodní „pojivo dřeva“ (lignin) bylo zničeno. Při opravných nátěrech musí být tato vrchní šedá degradovaná vrstva kompletně odstraněna (obroušena nebo oškrabána až na žluté zdravé dřevo). Pokud je takto degradovaný povrch natřen, dochází zaručeně k selhání nátěrů a jejich odlupování. Degradovaná vrstva dřeva je navíc silně porézní a zadržuje velké množství vody. Zadržená voda se musí po obroušení nechat odpařit, tak aby obsah vody ve dřevě byl 8 až 14 %, jinak se nové nátěry při ozáření sluncem odloupnou vlivem vznikající vodní páry. Nejvíce bývají postiženy spodní části oken. Pokud jsou staré nátěry popraskané, je nejvhodnější jejich kompletní odstranění, nejlépe opálením.
Doporučení pro výběr dřeva a prevenci problémů
Dřevo je hygroskopický materiál a obsah vody v něm závisí na okolní vlhkosti vzduchu. S obsahem vody se mění objem dřeva a dochází k sesychání a praskání, nebo naopak k bobtnání dřevěných bloků. Praskliny pak vytvářejí bránu pro vstup vody i škůdců. Pokud je obsah vody ve dřevě větší než 20 %, stává se atraktivním materiálem pro škůdce z rostlinné i živočišné říše. Póry na povrchu dřeva jsou pěkné, ale zároveň mohou představovat bránu pro vstup vody, pokud nejsou řádně ošetřeny.
Pro dřevěné výrobky vystavené povětrnosti i mechanickému namáhání jako jsou schody, a hlavně terasy je nejlépe zvolit tropické dřeviny s vysokým obsahem pryskyřic jako je teak, meranti, cedr, merbau, dahoma, mahagon a další s vysokou hustotu 700 až 1150 kg/m3 (dub má 620-670 kg/m3) nebo české listnaté dřevo buk, dub nebo akát, který má hustotu 760 kg/m3 a patří mezi nejkvalitnější české dřeviny. Vysoká hustota zaručuje, že dřevo není nasákavé, dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům, dešti, sněhu, silnému slunečnímu záření i mrazu. Všechny druhy tropických dřevin jsou pro použití v exteriéru tzv. „bezúdržbové“ (bez povrchové úpravy nebo hloubkové impregnace). Důsledkem UV záření je ztráta původní barvy povrchu způsobená světlem a klimatickými vlivy. Po několika týdnech a měsících se vytvoří stříbrošedá patina, která může být esteticky zajímavá.
| Dřevina | Hustota (kg/m³) | Vhodnost pro exteriér | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Teak | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Meranti | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Cedr | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Merbau | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Dahoma | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Mahagon | 700-1150 | Výborná | Vysoký obsah pryskyřic |
| Dub | 620-670 | Dobrá | České listnaté dřevo |
| Buk | 620-670 | Dobrá | České listnaté dřevo |
| Akát | 760 | Výborná | Nejkvalitnější české dřeviny |
| Smrk | Měkké dřevo | Méně vhodná | Vyšší údržba |
| Borovice | Měkké dřevo | Méně vhodná | Vyšší údržba, možnost výronů smůly |
| Modřín | Měkké dřevo | Dobrá | Nejkvalitnější jehličnaté dřevo |
Smolnatá dřeva, jako je modřín nebo borovice, ale i smrk, mohou představovat problém, protože u nich dochází k výronům smůly nebo, v případě smolnaté borovice, ke ztrátě přilnavosti celého nátěru, který se pak v cárech odlupuje.
Při expozici natřených dřevěných předmětů na venkovní povětrnosti dochází vlivem UV záření k degradaci nátěrů. Stupeň degradace závisí na jejich orientaci ke světové straně. Největší ozáření je na jižní straně, menší na západní a východní straně a minimální dopad UV záření je na severní straně. Na zastíněných nebo sporadicky osluněných místech na severní straně na nás číhá jiná nepříjemnost, a to v podobě růstu řas a mechů, protože zde dochází zároveň k nejdelšímu ovlhčení ploch. Preventivní ochrana není možná, protože moderní barvy s fotoaktivními pigmenty ve stínu nefungují a organické biocidy přidané do barvy se časem vyplaví. Nezbývá než v drogerii zakoupit zelenou nebo modrou skalici (pozor, je toxická, a zvláště nebezpečná pro vodní organismy, zejména bezobratlé), roztokem napadený nátěr postříkat a po zaschnutí okartáčovat.
Čtěte také: Nábytek v designu šedého betonu: Trendy a tipy
tags: #sedy #nater #na #drevo #informace