Vyberte stránku

Sádrokarton patří k nejoblíbenějším materiálům pro stavbu dělicích příček, montovaných stěn nebo podhledů. Důvodů je hned několik - především rychlost a ekonomičnost tohoto řešení. Potřebujete rychle upravit interiér, rozdělit kancelář nebo změnit dispozici staršího bytu? Jedním z vhodných řešení je právě sádrokarton, který vám ušetří čas i peníze, jež byste jinak investovali do náročných zednických prací.

Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti.

Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.

Výhody sádrokartonových konstrukcí

  • Rychlá a snadná montáž: Díky suchému procesu výstavby se vyhnete zdění, míchání malty a dlouhému čekání na vyschnutí a vyzrání omítky.
  • Nízká hmotnost: Ve srovnání se zděnou stěnou sádrokarton nezatěžuje nosné konstrukce.
  • Vysoká flexibilita: Sádrokartonovou příčku lze snadno postavit a v případě potřeby také odstranit.
  • Využití dutiny: Do sádrokartonové stěny lze jednoduše skrýt rozvody elektroinstalace, vody nebo klimatizace, což přispívá k čistému a jednotnému vzhledu.
  • Estetika: Po dokončení stavby příčky můžete prakticky okamžitě provést konečné povrchové úpravy v podobě malování, tapetování nebo obkladů.
  • Variabilita: Příčky a dělicí stěny Rigips jsou nenosné, samonosné, interiérové konstrukce určené k členění interiéru na jednotlivé místnosti. Konstrukce příček Rigips splňují všechny požární, akustické, statické a ostatní požadavky vyplývající z jejich užití v bytových, občanských stavbách a průmyslových stavbách.

Typy sádrokartonových desek

Základ budoucí stěny tvoří sádrokartonové desky, které se vyrábějí v několika variantách a mají vliv na vlastnosti hotové příčky:

  • Standardní: Pro obytné místnosti postačí standardní desky.
  • Protipožární (červená): Vyznačuje se protipožárními vlastnostmi.
  • Impregnovaná (zelená): Díky impregnaci odolává zvýšené vlhkosti. Je vhodná do vlhkých prostor (např. koupelen). Při vícenásobném opláštění příčky v prostorách s vyšší vzdušnou vlhkostí se použijí ve všech vrstvách opláštění impregnované sádrokartonové desky.
  • Akustická (modrá): Díky upravenému jádru se vyznačuje lepší zvukovou neprůzvučností. Je dobrou volbou při realizaci příčky v ložnici či dětském pokoji.

Pokud jste si vybrali nejvhodnější typ SDK desek, můžete přejít k jejich montáži.

Čtěte také: Využití OSB desek

Konstrukce sádrokartonové příčky

Přestože je montáž sádrokartonové stěny poměrně jednoduchá a zvládne ji i zručný domácí kutil, pro dokonalý výsledek je nutné dodržet správný postup. Základem konstrukce sádrokartonové příčky jsou vodicí ocelové profily, které se kotví po obvodu místnosti.

1. Vytyčení a zaměření příčky

  1. Promyslete si, v jakém místě bude nová sádrokartonová příčka stát.
  2. Pomocí pravítka, tesařské šňůry (brnkačky) a vodováhy označte linie na stěny, strop i podlahu. Máte-li po ruce křížový laser, přesného zaměření dosáhnete rychle a s minimální odchylkou. S pomocí křížového laseru snadno a přesně zaměříte požadované linie.
  3. Je důležité si uvědomit, že v místě značky budou umístěné profily požadované šířky (od 50 do 100 mm), užitná plocha obou prostorů se však zmenší ještě o sílu sádrokartonové desky.
  4. Nezapomeneme na případné dveřní otvory.

2. Montáž obvodových profilů

Na stropy a podlahy se používají ocelové profily UW (vodorovné vodicí profily), na stěny pak profily CW (svislé profily). Obvodové profily příčky se opatří před osazením samolepicím napojovacím těsněním Rigips. Při nárocích na požární odolnost musí být přímo exponované napojovací těsnění z materiálu reakce na oheň A1 nebo A2.

  1. Začněte kotvením obvodového profilu na podlaze. Pomocí příklepové vrtačky předvrtejte otvory a profily upevněte natloukacími hmoždinkami.
  2. Od rohu by měla být natloukací hmoždinka vzdálená přibližně 10 až 15 cm, další hmoždinky se pak umísťují v rozestupech kolem 80 cm (max. 800 mm). V rozích příčky je max. 200 mm.
  3. U staveb s podlahovým topením není vrtání do podlahy možné, proto je třeba kotvení řešit alternativním způsobem, například použitím vhodného typu lepidla.
  4. Na podlahu i na strop připevníme vodicí R-UW profily. R-UW profily připevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu.
  5. Je nutné provést kluzné napojení příčky na strop, např. podle detailu 5.15.20 v článku Vybrané detaily příček. Profil R-UW je za tímto účelem nutno opatřit náležitým počtem podkladních pruhů sádrokartonu (pro vykrytí mezery mezi sádrokartonovými deskami opláštění a stropní konstrukcí z hlediska požární odolnosti, resp. zvukové neprůzvučnosti).

3. Montáž stojin (CW profilů)

Máte-li obvodovou konstrukci budoucí SDK příčky připravenou, je na čase pustit se do montáže stojin (R-CW profilů).

  • Platí důležité pravidlo, že stojiny se nikdy napevno nespojují s obvodovou konstrukcí, ale jen se sádrokartonovými deskami. Proto je potřeba CW profily zkrátit tak, aby mezi stojinou a profily na podlaze i stropu vznikla vůle 1 až 1,5 cm.
  • Stojanové profily do vodicí konstrukce nasuňte a všechny otočte stejným směrem (tzv. "záda k zádům").
  • Mezi vodorovné profily R-UW se osazují svislé profily R-CW (nebo ve stanovených případech profily UA). Délka profilů R-CW se volí tak, aby při opření R-CW profilu o spodní R-UW profil bylo zasunutí horního konce R-CW profilu do horního profilu min. 20 mm. Toto opatření má význam s ohledem na dilatační nezávislost příčky.
  • Rozteč sloupků se volí podle šířky sádrokartonových desek opláštění, maximálně však 625 mm (625 mm nebo 600 mm podle rozměru SDK desek).
  • Profily R-CW se osazují jednotně otevřením ve směru montáže.
  • Jednotlivé R-CW profily zůstávají v R-UW profilech volně nasunuty (standardně se R-UW a R-CW profily vzájemně nespojují). Ve zvláštních případech (např. při zvýšených požadavcích na tuhost příčky) lze profily R-UW a R-CW spojit.
  • Profily R-CW jsou ve stojině opatřeny H-prolisy, které jsou určeny pro protažení elektroinstalace nebo jiných instalačních vedení. Jsou-li R-CW profily opatřeny H-prolisy k vedení instalací, je vhodné při vkládání profilů dbát na umístění H-prolisů přibližně ve stejné výškové úrovni příčky. V případě nutnosti vést dutinou příčky instalace v určité výškové úrovni je možné provádět ve stojinách profilů R-CW, popř. UA profily dodatečné otvory. Šířka vytvářeného otvoru musí být min. 20 mm. Výška otvoru (ve směru délky profilu) je max. 120 mm.

4. Montáž sádrokartonových desek

Na připravený rastr z ocelových profilů se montují sádrokartonové desky, které se kotví pouze ke svislým profilům, a to pomocí speciálních samořezných vrutů do SDK.

  • Začněte s připevňováním celé desky, a to vždy ve svislém směru. K profilům připevňujte SDK desky pomocí šroubů s rozestupy kolem 20 cm (max. 250 mm).
  • V místě, kde dochází ke styku dvou desek, se šrouby připevňují 1 cm od kraje tak, aby byly šrouby na obou deskách ve stejné úrovni.
  • Při realizaci sádrokartonové příčky se nevyhnete montáži dořezů. Pro zachování pevnosti však nesmí být rozměr strany zkrácené desky menší než 40 cm (min. 400 mm), současně spolu nesmí sousedit více dořezů.
  • Standardní orientace sádrokartonových desek na příčce je svislá, tj. délkou desek ve směru svislých profilů. K opláštění se používají pokud možno celé desky.
  • Přesahuje-li výška příčky délku sádrokartonové desky, lze opláštění nastavit doplňkem z dalších sádrokartonových desek. Přitom je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry v sousedních polích vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár.
  • U podlahy je vhodné ponechat cca 10 mm širokou spáru, která se posléze vyplní spárovacím tmelem.
  • Při vícenásobném opláštění příčky v prostorách s vyšší vzdušnou vlhkostí se použijí ve všech vrstvách opláštění impregnované sádrokartonové desky.
  • Při vícenásobném opláštění se podkladní plášť vždy vytmelí v jednom kroku libovolným sádrovým spárovacím tmelem Rigips bez výztužné pásky. Následné opláštění se provádí až po ztvrdnutí tmelu na podkladním opláštění. Pro dosažení potřebného vystřídání svislých spár se druhá vrstva začíná sádrokartonovou deskou poloviční šířky. Vodorovné spáry první a druhé vrstvy opláštění se přesadí min. o 10 mm. Hlavy šroubů se tmelí pouze na finálním povrchu opláštění.

5. Vedení instalací a izolace

Ve chvíli, kdy sádrokartonová příčka pevně stojí a je z jedné strany opláštěná, je načase povolat elektrikáře. Elektroinstalace uvnitř příčky se totiž provádí ještě před zaizolováním a zakrytím druhé strany.

Čtěte také: Detaily o příčce Ytong 75 mm

  • Až elektrikář v příčce natahá kabely a připraví elektroinstalaci, můžete vnitřní prostor příčky vyplnit izolačním materiálem. Sádrokartonové příčky se vyplňují tepelnou či akustickou izolací z minerálních vláken v podobě rolí, případně deskami z minerální vaty.
  • Minerální izolace má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Minerální izolaci lze volit buď v rolích (např. skelná izolace Isover Piano), nebo v deskách (např. čedičová izolace Isover Orset).
  • Meziprostor se izoluje v celé ploše bez mezer. Pokud izolační materiál nevyplní alespoň cca 3/4 šířky profilu nebo nevykazuje v dutině dostatečnou tvarovou stálost a stabilitu, je nutné jej proti sesunutí zabezpečit. Fixace se provádí 1x při horním okraji v každém poli příčky, každý fixační bod může držet max. 0,6 m délky izolace.
  • Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
  • Kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položil a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.

6. Tmelení

Po dokončení suché výstavby je třeba celou plochu vyrovnat a zapravit spáry i hlavičky šroubů. Tmelení spár se provádí standardně ve třech vrstvách.

  1. Nejprve se tmel aplikuje do všech spár pomocí nerezového hladítka. Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj.
  2. Zatmelené spoje se pak překryjí výztužnou páskou neboli skelnou bandáží a po zavadnutí se znovu přetmelí.
  3. Třetí tmelení se zpravidla provádí s využitím finišovacího tmelu, který je již předmíchaný a snadno se nanáší na sádrokartonové desky.
  4. Hlavičky šroubů se výztužnou páskou nepřekrývají, pro jejich zakrytí stačí obvykle aplikovat tmel jen ve dvou vrstvách (nejprve sádrovým, pak finišovacím tmelem). Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit.
  5. Rychle brousitelný, lehký AKRYLOVÝ TMEL pro vyplňování i hlubokých, statických trhlin, dutin nebo mezer ve stěnách, stropech, spár sádrokartonu a pro maskování hlav šroubů v interiéru.
  6. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.

Abyste na příčce nezůstaly nerovnosti po tmelení, musí se povrch přebrousit ručním hoblíkem (nebo elektrickou bruskou). Můžete se tomu ale vyhnout, když použijete rigips tmel Rifino Top.

7. Penetrace a finální úpravy

Pokud je příčka dokonale hladká, bez rýh a nerovností, můžete nanést penetraci. Ta sjednotí nasákavost sádrokartonu a tmelu, zvýší přilnavost a povrch celkově zpevní. Penetraci nechte zaschnout podle návodu na obalu a pak už hurá na barvu.

Osazení zárubně do sádrokartonové příčky

Při zabudování do příčky Rigips je třeba použít zárubeň určenou pro montáž do sádrokartonových příček. Profily R-CW přiléhající k zárubni se spojí s podlahovým i stropním R-UW profilem pomocí dvojic prostřihů, nýtů nebo samořezných šroubů typu 421 LB.

Typy zárubní

1. Standardní zárubeň s běžnými profily

  • Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm.
  • Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen.
  • Nad dveřním otvorem se zabuduje překlad (výměna) z profilu R-UW.
  • Do nadpraží zárubně se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží zárubně.
  • Zárubňové profily R-CW a překlad zárubně (profil R-UW) se spojí s vloženou zárubní pomocí šroubů do plechu min. Ø 3,9 mm.

2. Standardní zárubeň se zesílenými profily

  • Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm.
  • Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen.
  • Tyto svislé profily se po celé délce vyztuží profilem R-UW, který je nasunutý z vnější strany (tzv. skříňový nosník).
  • Do nadpraží zárubně se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží zárubně.
  • Profily R-CW a překlad zárubně (profil R-UW) se spojí s vloženou zárubní pomocí šroubů do plechu min. Ø 3,9 mm.
  • Po připevnění zárubně k profilům R-CW se pomocí nasunutých profilů R-UW vytvoří tzv. "skříňový nosník".
  • Pokud je v příčce použita minerální izolace, je z důvodu zachování neprůzvučnosti nutné vyplnit minerální izolací rovněž dutinu mezi zárubní a profily.

3. Zárubeň s výztužnými profily UA

  • K upevnění zárubně se provede konstrukce z výztužných profilů UA (tloušťka plechu 2 mm) připojených pomocí suvných nebo šroubovacích úhelníků.
  • K podlaze a ke stropu jsou připojeny jen pozičním kotvením (plastové natloukací hmoždinky Ø 8 mm, které jsou příslušenstvím suvných úhelníků).
  • K ukotvení profilů UA ke stropu a podlaze se použijí úhelníky šroubované. Tyto úhelníky musí být ke stropu a podlaze připevněny nosným kotvením (kovová hmoždinka Ø 8 mm; 2 ks/1 patka).
  • V místech kotvení je nutno přerušit stropní profil R-UW, úhelníky se na podlaze i stropě montují přímo do nosné konstrukce.

4. Obložkové zárubně

  • Obložkové zárubně jsou montovány po opláštění a vytmelení příčky.
  • Svislé spáry mezi sádrokartonovými deskami se umístí vždy nad dveřním otvorem ve vzdálenosti alespoň 150 mm od bočního ostění zárubně. Není přípustné, aby spára vybíhala přímo z horního rohu zárubně.
  • Svislé spáry sousedních sádrokartonových desek jsou připevněny ke dvěma zkráceným R-CW profilům, umístěným v nadpraží zárubně. Případné horizontální spáry musí být rovněž vzdáleny min. 150 mm od ostění.
  • Opláštění příčky je nutno zasunout do profilu zárubně min. 10 mm.

Rastr na stěny nebo strop (podhledy)

Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm.

Čtěte také: Jak na SDK příčku pro obklad

Typy podhledů:

  • montovaný přímo na strop
  • zavěšený podhled
  • samonosný podhled
  • kazetový podhled

Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.

Vytvoření rastru v šikmině a okolo střešního okna

Pod střechu v budoucí podkrovní místnosti začneme tím, že rastrem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit.

  1. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku.
  2. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs.
  3. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy.
  4. Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve, je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů.
  5. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.

V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna.

  1. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed.
  2. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat.
  3. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu.
  4. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem.
  5. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.

Instalace sádrokartonu do šikminy

Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu.

Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.

Parotěsné fólie

Fólie by tak ztratila smysl. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů.

Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky.

Instalace sádrokartonových desek na rastr

Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm.

Stavba předstěny

Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru).

Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.

Tabulka typů sádrokartonových desek a jejich vlastností

Typ desky Barva Vlastnosti Vhodné použití
Standardní Bílá/Šedá Základní vlastnosti Obytné místnosti
Protipožární Červená Zvýšená požární odolnost Místa s požárními předpisy
Impregnovaná Zelená Odolnost proti zvýšené vlhkosti Koupelny, kuchyně, vlhké prostory
Akustická Modrá Zlepšená zvuková neprůzvučnost Ložnice, dětské pokoje, kanceláře

tags: #sdk #pricka #dotvarovani #stropu

Oblíbené příspěvky: