Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit.
Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený.... Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit.
Plánování a umístění živého plotu
Základem zdravého a efektivního živého plotu je důkladné plánování. Plánování živého plotu začíná úvahami o ideálním místě. Při tomto procesu je třeba zohlednit nejen vlastnosti půdy, ale také světelné podmínky vybraného místa. Různé druhy živých plotů potřebují různé podmínky pro optimální růst.
Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat. Podle obecných doporučení by měl být živý plot vysazen přibližně 50 cm až 1 metr od existujícího plotu, přičemž přesná vzdálenost závisí na druhu rostlin a jejich šířce.
Výběr druhu živého plotu
Výběr druhu živého plotu je klíčový pro funkčnost a vzhled plotu. Existují dvě hlavní kategorie: opadavé a stálezelené živé ploty. Mezi stálezelené živé ploty patří například liguster nebo tis, které si zachovávají své listy po celý rok a poskytují tak stálou ochranu před zvědavými pohledy. Naopak opadavé živé ploty, jako například polní javor, na podzim ztrácejí listy.
Čtěte také: Pěstování habru obecného
Při výběru druhu živého plotu je třeba zvážit specifické výhody a nevýhody každého typu. Pouze tak učiníte nejlepší rozhodnutí pro svou zahradu. Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!
- Ptačí zob: Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
- Zimostráz: Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů!
- Blýskalka: Tato dřevina vytvoří krásný stálezelený živý plot, který se po celý rok různě zbarvuje - podle toho, jakou odrůdu blýskalky si vyberete.
- Cesmína: Velmi přizpůsobivý živý plot - cesmína patří mezi stálezelené dřeviny.
- Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny.
- Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel.
- Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.
- Vavřínovec: Vavřínovec dobře roste i v náročných podmínkách a patří k velmi odolným rostlinám.
- Cypřiš: Živý plot z cypřiše bude velmi elegantní ozdobou vašeho dvora. Patří mezi ověřenou klasiku.
- Smrk: Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý - takže se přes něj nedostane žádný cizí člověk ani zvíře.
Výsadba živého plotu
Živý plot přidává do zahrady další dekorativní prvek a zároveň nabízí řadu praktických výhod. Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad.
Příprava půdy a výsadba
V prvním kroku je třeba důkladně připravit půdu, překopat ji a obohatit kompostem nebo jinými organickými materiály. Trávník a plevel je třeba odstranit, aby měly rostliny živého plotu dostatek místa pro růst. Další krok vyžaduje rýč, protože zahrnuje kopání výsadbových jamek nebo výsadbového příkopu. Hloubku a velikost je třeba zvolit podle kořenového balu rostlin živého plotu.
Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 - 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny. Doporučujeme připravit je ještě za dobrého počasí. Pokud při podzimní výsadbě nestihnete vysadit všechny rostliny, tak je jednoduše na zimu zakopejte do společné jámy, do mírně mokré zeminy anebo písku.Při jarní výsadbě není potřeba dopředu připravit místo pro výsadbu rostliny.
Před vysazením rostlin je třeba dostatečně zvlhčit kořeny. Je to důležité zejména v případě rostlin v květináčích. Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu.
Čtěte také: Druhy kvetoucích keřů vhodné pro živé ploty
Nyní přecházíme k výsadbě živého plotu. Je důležité dodržovat správnou hloubku výsadby. Rostliny umístěte do vykopaného otvoru a dbejte na jejich rovnoměrné zarovnání. Zasypte otvor půdou a mírně ji zatlačte, abyste zabránili vzniku vzduchových bublin. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek.
Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou. Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně. Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic.
Po vysazení živého plotu je nutné rostliny důkladně zavlažit. Tím se půda usadí kolem kořenů, což rostlinám zajistí stabilitu a dobrý start. Dalším důležitým krokem je mulčování, což nejen chrání půdu, ale také pomáhá udržovat vlhkost.
Rozestupy při výsadbě
Živý plot se vždy vysazuje podle toho, do jaké výšky chcete plot vypěstovat. A také samozřejmě závisí na druhu a kultivaru. Rozestupy se volí podle velikosti dřevin a požadované výšky živého plotu, zda chcete jen nízký lem nebo vysoký. Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe.
- Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe.
- Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m.
- Sazenice habru vysazujte 30 cm od sebe.
- Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi tújí je 40 cm.
Péče o živý plot
Aby nový živý plot rostl a prosperoval, je mimořádně důležitá kvalitní péče. Patří sem nejen pravidelné zalévání, ale také hnojení. V prvních týdnech po výsadbě živého plotu je pravidelné zavlažování klíčové. Abyste podpořili zdravý růst kořenů, měla by být půda stále mírně vlhká. Dobrý přísun živin je nezbytný pro zdravý růst živého plotu. Několik týdnů po výsadbě byste proto měli rostlinám dodat vhodné hnojivo, čímž jim poskytnete potřebnou energii.
Čtěte také: Použití nůžek na živý plot
Hnojení živého plotu
Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října. Pozor i na přehnojení.
Hnojení je třeba přizpůsobovat období. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv.
Stříhání a tvarování živého plotu
Abyste dosáhli požadované formy a podpořili další růst, doporučuje se první tvarovací střih krátce po výsadbě.Dřeviny na živý plot se mírně sestřihávají těsně po výsadbě.Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Pravidelná péče a stříhání jsou důležité pro udržení živého plotu v atraktivním a zdravém stavu.
Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 1,5 m výšky. V prvním roce na jaře je nutné živý plot asi 10 - 15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily. V létě se ještě jednou zkrátí dlouhé výhonky, minimálně na polovinu. Při posledním řezu koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku.
Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.
Ochrana před chorobami a škůdci
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu.
tags: #sazeni #ziveho #plotu #navod