Vyberte stránku

Sanační omítky představují nenahraditelnou součást sanačního systému, který je navržen pro opravy staveb zasažených vlhkostí. I když samy o sobě problém vlhkého zdiva nevyřeší definitivně, mohou k odvlhčení domu výrazně přispět a jsou klíčové pro udržení projevů vlhkosti pod povrchem stěny. Pro správnou funkčnost je však nezbytné vyhnout se chybám při jejich použití a chápat je pouze jako dočasné a částečné řešení, které je nutné kombinovat s dalšími kroky k odstranění příčin vlhkosti.

Princip fungování sanačních omítek

Sanační omítky se od běžných omítek liší především vysokou pórovitostí a prodyšností, díky čemuž jsou velmi lehké. Jejich princip spočívá v množství vzduchových pórů, které se v jejich struktuře vytvoří po rozmíchání směsi ve vodě a nanesení na zeď. Tyto póry pak ze zdiva odvádějí vlhkost ve formě vodní páry.

Díky otevřené pórovitosti je vlhkosti ze zdiva umožněno vniknout do sanační omítky do hloubky pouze několika milimetrů. Tato přijatá vlhkost, případně roztok solí, se vypaří uvnitř omítky. Vykrystalizované soli se ukládají v pórovité struktuře omítky, čímž zůstává povrch omítky suchý a bez výkvětů. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli, typickými pro vlhké zdivo.

Sanační omítky mají nízkou kapilární nasákavost, případně vodu zcela odpuzují, což znamená, že nasakují méně vody zvenčí. Jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hygroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem.

Typy sanačních omítek a jejich vlastnosti

V posledních letech procházejí sanační omítky vývojem a výrobci přicházejí na trhy s novými produkty, které rozšiřují oblasti jejich použití.

Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky

Klasické sanační omítky

  • Mají vnitřně hydrofobizované póry a kapiláry, aby se zbrzdil postup vzlínající vlhkosti.
  • Odvod vlhkosti ze zdiva do okolního prostředí.
  • Nutnou podmínkou je udržení relativní vlhkosti v požadovaných mezích - ideálně pak mezi 50-55 %.
  • Pokud je vlhkost na povrchu, voda zkondenzovaná na jejich povrchu se do omítky přirozeně nevsákne, ale stéká po povrchu a vytváří na ní vlhký film.

Hydrofilní sanační omítky

Princip hydrofilních omítek je opačný než u klasických sanačních omítek s vnitřní hydrofobizací. Mají povrch pórů a kapilár, který přitahuje vodu. Díky speciální geometrii pórů a jejich velkému objemu je vlhkost do omítky naopak vtahována a rozprostře se ve velké ploše omítky. Z této plochy se pak tato vlhkost lépe odpařuje do venkovního prostředí. Totéž platí pro kondenzovanou vodu na povrchu omítek. Pokud je vysoká relativní vlhkost vzduchu, pak na hydrofilních omítkách nevzniká kondenzát. Voda z povrchu je opět vstřebána do omítky a rozprostřena do její plochy. V hydrofilních omítkách se voda rozteče po povrchu kapilár, aniž by je zaplnila. Voda je rozprostřena na větší povrch a odpařuje se až 25x lépe, než u klasických omítek s vnitřní hydrofobizací.

Tepelně izolační sanační omítky

Tyto omítky byly vylepšeny o schopnost tepelné izolace stěn. Jejich hlavní přidaná hodnota je v nízkém koeficientu tepelné vodivosti (λ), který se pohybuje okolo hodnoty 0,07 W/mK. Tento koeficient určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými stavební konstrukcí. Omítka snižuje tepelné ztráty a šetří náklady na vytápění.

Hlavní využití je ve složitých případech sanace vlhkého zdiva pod úrovní terénu, kde je vysoké riziko kondenzace vzdušné vlhkosti na ošetřených površích zdiva a je zde požadavek na zateplení objektu. Tyto omítky najdou též uplatnění u historických objektů, které slouží k obytným účelům a jejich majitelé nemohou zdivo zateplit z venkovní strany. Základem tepelně-izolačních sanačních omítek jsou velmi lehká plniva, díky kterým mají omítky nízkou objemovou hmotnost. Omítka zvyšuje teplotu povrchu sanační omítky a přirozeným způsobem odolává riziku kondenzační vlhkosti.

Speciální sanační omítky

  • Vodotesné sanační omítky: Dříve doporučované na vlhké zdivo v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí, dnes se nahrazují spíše hydroizolačními stěrkami.
  • Protiplísňové sanační omítky: Vyrobeny tak, aby proti nim neměly šanci ani spory plísní.

Kdy a proč použít sanační omítku

Sanační omítku je nutné chápat pouze jako částečné řešení a kombinovat ji i s dalšími sanačními technologiemi ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva. Používá se jako sanační opatření při zvýšené vlhkosti zdiva, která může způsobit nevratné poškození omítky, její opad, vznik plísně, vlhkých map a podobně. Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu.

Příčiny vlhkosti jsou nejčastěji kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Opakující se záplavy pravidelně testují stavby a jejich schopnost odolávat velké vodě. Vlhkost je soupeřem, který dokáže domy i jejich obyvatele pořádně potrápit. Vlhkost přichází od země, trpí jí nejčastěji sklepy, suterény a přízemí.

Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky

Sanační omítky jsou aplikovány především proto, aby umožnily vysušení vlhkého zdiva po provedení hydroizolačních prací (například po podřezání zdiva).

Nejčastější příčinou narušení zdiva je nefunkční nebo chybějící hydroizolace a nedostatečný odvod srážkové a vzlínající vody od objektu. Voda s objemem rozpuštěných agresivních solí proniká nedostatečnou izolací do zdiva, kde v důsledku účinků kapilárních sil vzlíná směrem vzhůru k povrchu zdiva a do omítek, kde se odpařuje. Rozpuštěné soli v omítce krystalizují, zaplňují póry a vytvářejí solné výkvěty. Krystalické tlaky spolu s účinky mrazu vlhké zdivo narušují. V takto postižených částech stavby, zvláště ve sklepních prostorách a v soklových partiích, jsou na omítkách patrné vlhké mapy se solnými výkvěty, na některých místech i mechanicky poškozená a od podkladu odpadávající omítka.

Doporučený postup aplikace sanační omítky

Před aplikací je zásadní najít příčinu problému a postarat se o to, aby byla před opravami omítky odstraněna, jinak bude funkčnost sanačního systému mnohem nižší. Podkladem pro návrh sanačního systému musí být vždy prohlídka a sanační průzkum objektu sanačním specialistou. Průzkum je zaměřen zejména na zjištění příčiny poruchy materiálu s měřením vlhkosti a salinity. Následně je třeba dodržet postupy doporučené výrobci jednotlivých směsí.

  1. Příprava povrchu:
    • Starou vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky minimálně 80 až 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti (nebo alespoň 50 cm nad posledními známkami vlhkosti). Pokud zatopení trvalo několik dnů, omítka se zpravidla oklepává do 1,5 násobku tloušťky zdiva nad čáru zatopení.
    • Okopanou omítku je nutné ihned odstranit z pracovního prostoru - zabráníte tak opětovnému vyluhování vysrážených solí.
    • Spáry ve zdivu vyškrábejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů (nebo nejméně 2 cm), zdivo očistěte kartáčem nebo proudem tlakového vzduchu.
    • Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem.
    • Nerovnosti vyrovnejte sanační omítkou, do které lze vkládat úlomky cihlových tašek a cihel. Nepoužívejte úlomky betonu a betonových tašek. Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí.
  2. Aplikace chemické bariéry (volitelné):
    • Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce.
    • Ochránit spodní část stavby lze například injektáží zdiva. Dalším řešením jsou také rozsáhlejší stavební úpravy, např. podřezání a vložení hydroizolace nebo odvedení povrchové vody pryč od budovy.
  3. Vyschnutí zdiva:
    • Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.
  4. Aplikace sanačního podstřiku (postřik / podhoz):
    • Sanační omítku nahazujte na speciální postřik (sanační podhoz), který zpevní a vyrovná savost podkladu a zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva.
    • Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva.
    • Dodržujte doporučené množství vody i dobu míchání.
    • Postřik by měl vyzrávat minimálně 1 den (ideálně tři dny).
    • Doporučuje se použít protisolný podnátěr, např. AquaSalt Stop®.
  5. Nanesení sanační omítky (jádrová omítka):
    • Omítka se nahazuje na navlhčený povrch zpravidla v jedné nebo dvou vrstvách.
    • Dodržujte doporučenou tloušťku nanášené vrstvy (minimálně 20 mm, maximálně 30-40 mm v jedné vrstvě), počet vrstev i dobu vyzrávání mezi natažením jednotlivých vrstev.
    • V případě potřeby tloušťky vyšší než 30-40 mm je nutné nanášet ve dvou vrstvách s intervalem minimálně 1 den, přičemž podklad se musí zdrsnit a navlhčit.
    • Stahujte latí zespodu k vrchu. Povrch nehlaďte ani nezatlačujte, jen strhněte hranou a mírně zdrsněte mřížkovou škrabkou. Povrch se nesmí stáčet hladítkem ani filcovat.
    • Důležité je také dodržet správnou výšku, do které by měla být sanační omítka na zeď nahozena, zpravidla je to alespoň 80 centimetrů od podlahy.
  6. Volitelná aplikace sanačního štuku (vrchní omítka):
    • Jemná stěrka o tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch.
    • Vrchní omítka se nanáší až po vyschnutí a vyzrání jádrové omítky (počítá se 1 den na 1 mm nanášené vrstvy).
    • Po nanesení (cca 1-3 hodiny v závislosti na teplotě a vlhkosti ovzduší) lze její povrch uhladit plstěným hladítkem.
  7. Nanesení základního nátěru:
    • Primer zlepší přilnavost finálního nátěru k povrchu a zajistí jeho lepší fungování.
  8. Dokončení vrchním nátěrem:
    • Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky.
    • Tyto nátěrové systémy by měly být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi.
    • Platí pravidlo, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měly mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy.
    • Při venkovních omítkách je nutné použít silikonové venkovní omítky, aby vlastnosti sanační omítky nebyly narušeny.

Produkty a značky

Na trhu existuje široká nabídka sanačních omítek od různých výrobců. Mezi významné české producenty patří společnost KM BETA a.s., která nově nabízí sanační systém Profisan. Dále je zmiňována značka MAPEI s produkty jako MAPESTOP, PoroMap nebo Mape-Antique.

Sanační systém Profisan od KM BETA

KM BETA a.s., jeden z největších ryze českých výrobců omítkových a maltových směsí, nabízí sanační systém, který lze nanášet i na nevysušené zdivo s vysokou vlhkostí a silným zasolením. Systém Profisan zahrnuje dvě sanační omítky:

Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber

  • Profisan Hrubý - OS 401: Speciální jádrová sanační odvlhčovací omítka se zrnitostí 4 mm určená pro ruční nanášení ve vnitřním i vnějším prostředí. Jde o hydrofilní omítku, čili omítku schopnou vázat vodu, jejíž odvlhčovací efekt spočívá v odvodu vlhkosti ze zdiva difúzí, ve formě vodní páry.
  • Profisan Jemný - OS 402: Speciální štuková sanační vrchní omítka určená pro ruční nanášení ve vnitřním i vnějším prostředí. Nanáší se po vyschnutí a vyzrání jádrové omítky.

Suché maltové a omítkové směsi KM BETA vyrábí závod v Bzenci na Hodonínsku. Sortiment zastřešený značkou PROFIMIX zahrnuje kvalitní cementové potěry, lepicí a stěrkovací hmoty, zdicí malty, dále jádrové a štukové omítky a tepelně-izolační malty a omítky. Všechny výrobky PROFIMIX jsou vyrobeny s využitím prvotřídních surovin, především z vysoce kvalitního křemičitého písku z vlastní pískovny v lokalitě zvané „Moravská Sahara“, který dává omítkám jedinečnou kvalitu.

Přehled produktů PROFIMIX od KM BETA

Název produktu Značení Typ Použití Speciální vlastnosti
Profisan Hrubý OS 401 Jádrová sanační odvlhčovací omítka Vnitřní i vnější prostředí Hydrofilní, zrnitost 4 mm, ruční nanášení, odvod vlhkosti difúzí
Profisan Jemný OS 402 Štuková sanační vrchní omítka Vnitřní i vnější prostředí Ruční nanášení, nanáší se po vyschnutí jádrové omítky

Pro více informací o materiálech KM BETA navštivte www.kmbeta.cz nebo www.kmb-profimix.cz.

Důležité rady a upozornění

  • Životnost sanační omítky: Životnost sanační omítky může být v měsících, ale i rocích v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.
  • Ochrana před vnější vlhkostí: Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany. Pokud bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm soklovou omítku anebo jinou ochrannou bariéru.
  • Kondenzace: K provlhnutí omítky může dojít, jestliže dochází dlouhodobě v její vrstvě ke kondenzaci - vzniku rosného bodu.
  • Relativní vlhkost vzduchu: Pro rychlý vznik hydrofobní struktury sanačních omítek je nutné zajistit relativní vlhkost vzduchu okolí nižší než 65%. Není-li tato podmínka zaručena, vzniká nebezpečí urychlení transportu solí v omítce a jejich prostupu až na povrch.
  • Penetrace: Na očištěnou stěnu je vhodné nanést penetraci, která zajistí dokonalou soudržnost omítky s podkladem. Penetrace podkladu se nechá vyschnout alespoň po dobu jednoho dne.
  • Odstraňování sádry: Odstraňte sádru ze všech míst, kde se nachází, např. v elektroinstalaci.
  • Suť: Okamžitě odvážejte otlučené staré omítky a stavební suť, nepoužívejte je na zásypy.
  • Odborná pomoc: Pokud si nejste jisti, zda a jak sanaci realizovat, obraťte se na technické oddělení odborné firmy.

tags: #sancni #omitka #avant #informace

Oblíbené příspěvky: