Sanační režim, který v Polsku tvoří právní základ pro restrukturalizaci a chrání firmu před věřiteli, nemusí vždy poskytnout slibovanou ochranu. Tento případ ukazuje, že sanační režim nemusí vždy poskytnout slibovanou ochranu.
Sanační režim v praxi: Případ PKP CARGOTABOR
O tom, že sanační režim neposkytuje plnou ochranu před závazky, se přesvědčila dceřiná firma PKP CARGOTABOR. Sanační režim, který měl chránit dceřinou firmu PKP CARBOTABOR před věřiteli a restrukturalizovat její činnost, se ukázal jako nedostatečný. Nutno dodat, že v celoevropském měřítku jde o jednu z největších dílensko-opravárenských firem pro nákladní železniční vozidla. I přes právní ochranu firma čelila výpadku dodávek elektřiny a obviněním z neplnění závazků. Podle informací odborových organizací pravděpodobně všem provozům ukončil distributor dodávky elektřiny. Ochrana před insolvencí v sanačním režimu podobné jednání nevylučuje.
Mezičasem se však udály zásadní změny, které spolu souvisejí: dodávky elektřiny byly obnoveny, představenstvo společnosti informovalo o zpětvzetí žádosti o sanační režim a zároveň vypsalo výběrové řízení na nového člena představenstva pro finanční záležitosti. Tento režim pro sebe zvolila zatím jen mateřská společnost PKP CARGO, dceřiná společnost PKP Cargotabor se připojila k této právní formě koncem července. Ukazuje se, že sanační režim nemusí být pro všechny části PKP CARGO jediným spásonosným řešením.
Historické kořeny sanačního režimu: Meziválečné Polsko
Režim mezi lety 1926-1939 se označuje jako režim sanační. Co znamená sanace? Nápravu, opravu. A v roce 1926, kdy v Polsku došlo k převratu, mělo jít o nápravu politických poměrů, které trpěly roztříštěností ve vnitřní politice a z toho vyplývajícími různými neduhy. A ten režim to chtěl napravit. Měla to být jakási oprava a zjednodušení politického systému v Polsku.
Józef Piłsudski a období sanace
Józef Piłsudski, který organizoval převrat v roce 1926, byl po celou dobu sanačního režimu ministrem obrany, pouze dvakrát se stal premiérem. A když například rezignoval tehdejší prezident Stanisław Wojciechowski a Piłsudski byl zvolen prezidentem, tuto funkci odmítl. Na důležitá místa posílal sobě věrné a oddané lidi. Je tam evidentní inspirace obdobím režimu sanace.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Jedním z hesel Práva a spravedlnosti v roce 2015 bylo „Polsko je v troskách“ (Polska w ruinie). Lidem říkali, že jsou to oni, kdo musí situaci napravit. A to podstatné je, že pokud je něco v troskách, tak je potřeba to nějak znovu postavit, znovu vybudovat nebo nějakým způsobem sanovat. Mělo by to být i varováním. Víme totiž, jak režim sanace dopadl. A víme tedy, že začal degenerovat, třeba ve vztahu k jiným národnostem. Zatímco do jisté doby k nim bylo Polsko smířlivé, postupem času začal vstřebávat sanační režim ve vztahu k národnostním menšinám nenávistné prvky. A jako to bylo nebezpečné tehdy, bylo by to nebezpečné i nyní.
Události z Piłsudského života jsou zasazeny do určujících etap ve vývoji polského meziválečného státu. Józef Piłsudski, obnovení nezávislosti a meziválečné Polsko.
Sanační režim jako boj o nezávislost
Klíčovým motivem dějin Polska nejen posledních sto let je něco, co bych označil za starost nebo boj o nezávislost. Postavení Polska mezi Německem a Ruskem, respektive Sovětským svazem, je jedním z klíčových momentů, dokonce bych řekl i smyslem polských dějin dvacátého století. Ostatně meziválečná polská politika, tedy v letech 1918 až 1939, stavěla mimo jiné na tzv. politice rovnováhy. Jejím cílem bylo, aby se Polsko nikdy nedostalo současně do konfliktu s Německem a se Sovětským svazem - právě tyto dvě země tehdy Polsko pokládalo za své úhlavní nepřátele. Také proto Polsko ve 30. letech minulého století uzavřelo s oběma těmito státy tzv. pakt o neútočení.
Klíčový problém Polska ve vztahu k Rusku/Sovětskému svazu a k Německu se mi jeví jisté lavírování, snaha nedostat se do konfliktu s oběma mocnými sousedy naráz. A celkově platí, že je to záležitost, která se samozřejmě táhne ještě hlouběji do minulosti, zejména do devatenáctého století. Pramení z pocitu, že jsou svíraní ze dvou stran: z jedné strany Německem, z té druhé pak právě Ruskem. A je fakt, že se jak Rusko, tak Německo dopustily ve 20. století na Polácích celé řady zločinů. Takže ten pocit je pochopitelný.
Důsledky sanačního režimu a jeho paralely
Po válce Polsko vstupovalo do nové etapy svého života ve zcela jiné teritoriální podobě. To za prvé. A za druhé v jiné národnostní struktuře. V podstatě můžeme říci v jednolité národnostní struktuře, což odpovídalo tehdejšímu trendu, který byl patrný i v Československu. Teritoriálně se Polsko posunulo zhruba o třetinu na Západ - o co na východě přišlo ve prospěch Sovětského svazu, to dostalo jako náhradu na západě od Německa. Což se neobešlo bez výměn obyvatelstva a vysídlování některých oblastí.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Polsko se po roce 1945 stalo národnostně de facto jednolitým státem. Přitom před válkou Poláci tvořili jen asi 65 procent obyvatel, čtyři miliony byli Ukrajinci, Židů bylo tři miliony, židovská menšina ale během 2. světové války byla zdecimována.
Sanační režim a jeho odkaz v současnosti
Historik Jiří Friedl v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ popisuje složité zákruty politických dějin Polska ve 20. století a jejich dopad na současnou politiku. Na co svým osobitým způsobem navazuje Jaroslaw Kaczyński a jeho Právo a spravedlnost? Jak to v Polsku bylo s nástupem a demontáží komunismu? Co to byl tzv. sanační režim a jak je na tom Polsko s antikomunismem?
Pokud se u nás vzhlíželo a doposud mnohdy vzhlíží k první republice, do jisté míry je to patrné i v Polsku, i když to platí spíše až o několika posledních letech, a to právě ve vztahu k tomuto sanačnímu režimu. Tedy k Polsku v letech 1926 až 1939. Na mysli mám aktuální nebo současnou vládní polskou garnituru. Je tam evidentní inspirace obdobím režimu sanace.
| Období | Charakteristika sanačního režimu | Klíčové události/dopady |
|---|---|---|
| 1926-1939 (Historický) | Náprava a zjednodušení politického systému, ochrana před roztříštěností |
|
| Současnost (Právní) | Právní základ pro restrukturalizaci, ochrana firem před věřiteli |
|
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
tags: #co #je #sanacni #rezim #polsko