Článek představuje sanační omítky, pojem v sanaci vlhkého zdiva velmi často používaný. Sanační omítky jsou mnoha lidmi považovány stále za „samospásné“ řešení problémů s vlhkým zdivem. Vlhnutí spodních konstrukcí rodinných domů představuje jeden z nejzásadnějších problémů, který negativně ovlivňuje statickou bezpečnost stavby, její energetickou náročnost i hygienickou nezávadnost vnitřního prostředí. Tato omítka je jedním z kroků při aplikaci sanačního systému.
Historie a vývoj sanačních omítek
Ve stavební praxi se tzv. sanační omítky začaly objevovat poprvé v osmdesátých letech minulého století. Postupem času docházelo k výraznému pokroku v oboru stavební chemie a v oboru sanací vlhkého zdiva. Postupným testováním v laboratořích i na stavbách se vytvářel obecný konsensus o pojmu sanační omítky. Pod pojmem sanační omítky se tedy rozumí materiály, které jsou vyráběny ze suché maltové směsi. V průběhu let došlo k masivnímu rozvoji sanačních omítkových systémů, kdy výběrem vhodných pojiv, přísad a příměsí, došlo ke značnému navýšení celkového objemu pórů, které jsou obsaženy ve vnitřní struktuře sanační omítky.
Princip fungování a vlastnosti sanačních omítek
Sanační omítky pracují na principu odvodu vodních par z vlhkého zdiva do atmosféry. Aby mohly vodní páry omítkou snáze procházet, jsou sanační omítky velmi porézní. Celkový objem pórů narostl, ale došlo zároveň ke zúžení průměru těchto pórů, takže jimi nedokáže proniknout molekula vody v kapalném skupenství, ale pouze ve formě vodní páry. Sanační omítky jsou z pohledu již dokončené sanace a izolace vlhkého zdiva vždy tak říkajíc „první na ráně“.
Sanační omítky musí splňovat celou řadu vlastností:
- V prvé řadě musí být dostatečně odolné proti působení stavebně škodlivých solí, obsažených ve vlhkém zdivu.
- Dále musejí být dobře paropropustné, tedy nesmějí vlhkost uzavírat ve zdivu, ale účinně ji odvádět ve formě vodní páry do prostoru.
- Často musejí mít schopnost odvádět i ze svého povrchu kondenzovanou vlhkost, aby se na nich netvořily plísně.
- Stále rostoucí požadavky na komfort bydlení požadují po omítkách, aby dále splňovaly lepší tepelně izolační vlastnosti.
Díky většímu množství pórů je sanační omítka efektivnější v odvádění vlhkosti z vnitřku zdiva než omítka klasická. Je tomu tak i přesto, že při průchodu vlhkosti se soli obsažené ve vodě ukládají vykrystalizované přímo ve struktuře omítky - to však nezabraňuje průchodu vodní páry zevnitř ven. Vlhkosti ze zdiva je umožněno vniknout do sanační omítky do hloubky pouze několika milimetrů. Tato přijatá vlhkost, příp. roztok solí, se vypaří uvnitř omítky. Vykrystalizované soli se ukládají v pórovité struktuře omítky, čímž zůstává povrch omítky suchý a bez výkvětů.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Kdy a jak použít sanační omítku
Myšlenka, že sanační omítky fungují jako univerzální sanační metoda pro odvlhčování staveb, bohužel nefunguje. Velice častou chybou, jak se laická veřejnost domnívá je, že sanační omítky jsou konečným řešením vlhkých zdí. Pokud nezabráníme vlhkosti do zdiva dále pronikat a nevyřešíme příčiny vlhnutí zdiva, pak dojde po čase (často po velmi krátké době, většinou pak v horizontu do tří let) k poškození sanačních omítek a postupně ke ztrátě jejich funkce. Důvodem je nadměrná vlhkost zdiva a hromadění solí v omítce. Postupně se sanační omítky zanesou a přestanou plnit svou funkci. Proto musíme ve většině případů provést i izolaci zdiva proti pronikání vlhkosti z podzákladí, případně z boků od přilehlé zeminy. Metody jsou již známé chemické, elektroosmotické, mechanické, případně vzduchoizolační. Tyto technologie řeší příčiny nadměrné vlhkosti zdiva.
Sanační omítky jsou pak aplikovány pro sanaci následků nadměrné vlhkosti zdiva. Původní poškozené povrchy jsou oklepány a nahrazeny sanačními úpravami. Zbytkové vlhkosti ve zdivu je pak přes sanační omítku umožněno volně vydýchat do prostoru a soli obsažené ve zdivu se uloží v sanačních omítkách. Další soli již do zdiva nepronikají, protože jsme provedli izolace. Pokud je proveden takovýto komplexní zásah, pak můžeme počítat s velmi dlouhou životností sanačních omítek i u velmi vlhkého zdiva, které bude postupně vysychat a pak zůstane dlouhodobě v suchém stavu.
I přes to existují možnosti aplikace pouze sanačních omítek, bez dalšího zásahu. Jedná se o objekty s jen mírně zvýšenou vlhkostí nad normou udávanou hodnotu a s minimálním obsahem stavebně škodlivých solí. Vlhkostní průzkum vám poskytne základní informace o vlhkosti objektu a o míře zasolení zdiva. Zároveň slouží jako podklad pro naplánování důsledného sanačního návrhu, který řeší nejen následky, ale hlavně příčiny nadměrné vlhkosti zdiva. Sanační omítky v kombinaci s přímými sanačními metodami proti příčinám vzniku vlhkostních poruch jsou velmi účinné a zajistí vaší nemovitosti na velmi dlouhou dobu komfortní stav.
Postup aplikace sanační omítky
Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu:
- Příprava povrchu: Původní korodovanou a zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm. Suť z okopané omítky je lepší ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací.
- Aplikace chemické bariéry (volitelné, ale doporučené): Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce.
- Vyschnutí zdiva: Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.
- Aplikace sanačního podstřiku: U nahazování sanační omítky vždy začínáme základní vrstvou, nanesením sanačního podhozu (postřiku). Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Vždy ale doporučujeme použít protisolný podnátěr.
- Nanesení sanační jádrové omítky: Hlavní vrstvou sanační omítky je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou.
- Volitelná aplikace sanačního štuku: Jemná stěrka o tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch.
- Nanesení základního nátěru: Primer zlepší přilnavost finálního nátěru k povrchu a zajistí jeho lepší fungování.
- Dokončení vrchním nátěrem: Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měly být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi. Platí pravidlo, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měly mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. Tím pádem by již nemohlo docházet k difuzi vodní páry skrze sanační systém ze zdiva ven.
Životnost sanační omítky
Sanační omítka má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat. Životnost sanační omítky může být v měsících, ale i rocích v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Důležité upozornění
Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany. Pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení, a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm soklovou omítku anebo jinou ochrannou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak ji takzvaně oddělíme od terénu.
Typy sanačních omítek a související technologie
AquaSan Porosity®
Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhká zdiva spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páru, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání. Omítka pro vlhká zdiva, kterou si lze snadno vyrobit svépomocí, nesmí být považována za finální řešení, ale může značnou mírou přispět k odvlhčení domu. AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva, ale také vzniklá omítka je značně odlehčena.
Další doplňkové sanační technologie
V podmínkách České republiky, kde řada domů postrádá funkční izolaci, stojí majitelé před složitou volbou mezi tradičním mechanickým podřezáním a šetrnější chemickou injektáží. K sanaci objektu je třeba přistoupit ve chvíli, kdy na domě zpozorujete odpadávající omítku. Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Ochránit spodní část stavby lze například injektáží zdiva. Dalším řešením jsou také rozsáhlejší stavební úpravy, např. podřezání a vložení hydroizolace nebo odvedení povrchové vody pryč od budovy.
Přehled základních metod sanace vlhkého zdiva:
- Mechanické metody
- Chemické metody (Injektáže)
- Elektrofyzikální metody
Tabulka: Přehled měrných cen sanačních metod (orientační)
| Metoda | Typ | Poznámka |
|---|---|---|
| Mechanické metody | Trvalá bariéra | Řeší příčinu vlhkosti |
| Chemické metody | Injektáže | Řeší příčinu vlhkosti |
| Elektrofyzikální metody | Řeší příčinu vlhkosti | |
| Sanační omítka | Doplňkové opatření | Řeší následky vlhkosti |
Protože se jedná o omítky někdy i násobně dražší než běžné, je nutná před nanesením rozvaha, která určí správné řešení. Vlhkost je soupeřem, který dokáže domy i jejich obyvatele pořádně potrápit. Naše rada na závěr zní: máte-li vlhké zdi, na kterých se začíná rozrůstat plíseň, nevyhazujte peníze za drahé nátěry ve snaze vyřešit problém svépomocí. Sanační omítkové systémy patří mezi nepřímé metody sanace vlhkého zdiva. Sanační omítky jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hydroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
tags: #sanacni #omitka #wikipedie