S problémem vlhkého a zasoleného zdiva se setkává majitel nejen u starších objektů. Tato závada není jen estetickou záležitostí, proto je nutné začít problém co nejdříve řešit. Sanační omítky jsou obecně až druhým krokem celkové sanace vlhkosti objektu. Prvním krokem jsou vždy přímé sanační metody (chemická injektáž zdiva, aktivní drátová elektroosmóza, mechanické izolace zdiva - podřezání, narážení nerezových plechů, svislé izolace, drenáže atd.), které zabraňují vlhkosti pronikat do zdiva, případně odvádějí vlhkost od objektu.
Přípravná fáze a diagnostika
Před samotnou aplikací sanačních omítek je dobré provést vlhkostní průzkum objektu, zjistit vlhkost zdiva a míru zasolení zdiva. Pro správný návrh sanačního opatření je nutné provést důkladný průzkum sanovaného objektu. K určení zdroje vlhkosti zdiva a k vyhodnocení míry zavlhčení je třeba zpracovat tzv. vlhkostní profil. Jedná se o sérii odběrů vzorků zdiva v jedné ose, a to nejméně ve třech výškách a třech hloubkách v každé výšce.
Vlastnosti sanačních omítek odpovídají požadavkům, které jsou na jednotlivé vrstvy systému kladeny. Pro zamezení pronikání vlhkosti na povrch zdiva je nutno vytvořit vrstvu omítky se sítí kapilár, kterou se voda rychle a snadno odpaří. Sanační omítky fungují na principu otevřené pórovitosti - množství vzduchových pórů (větší než 40 %), díky kterým může vodní pára difundovat skrze tyto póry ven ze zdiva.
Postup aplikace sanačních omítek
Pokud již máme zdivo zaizolované a provedeno odvodnění objektu, můžeme se vrhnout na řešení povrchů vlhkostí poškozeného zdiva:
- Oklepání omítek: Výšku oklepání vlhkostí zasažených původních omítek určíme tak, že na každé stěně vizuálně zjistíme, do jaké výšky je patrné poškození a k této výšce přičteme tloušťku zdiva.
- Čištění spár: Po oklepání musíme pročistit spáry mezi jednotlivými zdícími prvky do hloubky 1,5 - 2 cm, čímž odstraníme vysokou koncentraci stavebně škodlivých solí.
- Příprava podkladu: Před aplikací sanačních omítek provedeme veškeré práce na rozvodech elektřiny, vody, topení. Pro fixaci těchto rozvodů nesmíme v žádném případě použít sádru!
- Aplikace sanačního podhozu: Sanační podhoz vytváří spojovací můstek. Aplikujeme jej síťovitě, aby pokrýval zhruba 50 % plochy zdiva, a tloušťka nesmí překročit 5 mm.
- Podkladní a jádrová vrstva: Pokud je zdivo nerovné, provedeme podkladní vrstvu (tloušťka do 40 mm). Následuje jádrová omítka, jejíž minimální tloušťka je 2 cm, pokud není použita podkladní omítka (s ní lze redukovat na 1,5 cm).
Důležité technologické zásady
- Technologické přestávky: Platí zásada, že co 1 mm tloušťky vrstvy, to 1 den technologické přestávky.
- Klimatické podmínky: Sanační omítky by se obecně neměly aplikovat, pokud je teplota zdiva a okolního prostředí nižší než 5 °C. Relativní vlhkost okolního vzduchu by neměla překročit 65 %.
- Systémové řešení: Doporučujeme zvolit systémové řešení od jednoho výrobce sanačních malt. Rozhodně spolu nekombinujte různé vrstvy sanačních malt od různých výrobců.
- Povrchová úprava: Závěrečnou výmalbu doporučujeme provádět buď vápennými, nebo silikátovými barvami s velmi nízkým koeficientem prostupu vodní páry.
Tabulka: Vlastnosti sanačních vrstev
| Vrstva | Účel | Max. tloušťka |
|---|---|---|
| Sanační podhoz | Spojovací můstek a regulace solí | 5 mm |
| Podkladní omítka | Vyrovnání a jímání solí | 40 mm |
| Jádrová omítka | Odvod vlhkosti, ochrana zdiva | Dle potřeby (min. 15-20 mm) |
Je zřejmé, že sanační omítka není samospásné řešení vlhké zdi a neodstraňuje příčinu vlhkosti. Sanační omítka je speciální druh omítky určený pro budovy se zvýšenou vlhkostí, která umožňuje vlhkosti se přirozeně odpařovat. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě soli nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat, čímž zůstává povrch omítky suchý a bez výkvětů.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
tags: #sanacni #omitka #maximalni #vlhkost #zdiva #informace