Sanační betonové směsi se uplatňují ve všech stavebních oborech. Z vyspělých zemí, které s opravami betonových staveb začaly mnohem dříve, přichází k nám spolu se zkušenostmi ze sanací betonových konstrukcí i velké množství stavebních materiálů různých obchodních značek.
Popis sanační omítky
Průmyslově vyráběná suchá omítková směs se používá jako podkladní omítka pro silně zasolené a vlhké zdivo, zejména v sanačních omítkových systémech. Jde o vyrovnávací porézní omítku, určenou pro silně zasolené zdivo v exteriéru a interiéru. Slouží jako fyzikální opatření proti účinku solí a jako vyrovnávací omítka při velkých nerovnostech podkladu.
Dostupnost a cena dopravy
Přesná cena dopravy bude uvedena v nabídce na základě vyplněného poptávkového košíku, nezávazné poptávky nebo dotazu na live chatu. Bude prověřena dostupnost materiálu ve smluvním skladě. Pokud je materiál skladem, bude rezervován a připraveny podklady pro jeho vyzvednutí.
Výroba a zpracování betonové směsi
Směs se získává společným promícháváním všech složek a dopravuje se na místo zpracování, aby formy byly zcela a řádně vyplněny. Centrální talířové míchací centrum je řízeno počítačem. Počítačové řízení zadaných receptur zajistí požadované vlastnosti betonových směsí a eliminuje selhání lidského faktoru. Případná odchylka v množství vody a kameniva do 5% u přísad je automaticky vyrovnána v příští záměsi. Systém neumožní pokračovat v neřízené výrobě. Jsou používány receptury KSC 1-3 a další včetně zákaznických receptur. Dodání betonových směsí na staveniště se provádí autodomíchávači, kontejnery a u sušších směsí i běžné nákladní automobily.
Zpracováním se rozumí dokonalé vyplnění forem nebo bednění. Důležité je ošetřit formu odformovacím prostředkem a zkontrolovat stav armování a distančních podložek. Čas namíchání betonové směsi je zaznamenán na dodacím listě. Betonové směsi S 3, S 4 a S 5 jsou čerpatelné. Při ukládání čerstvého betonu nesmí docházet k rozměšování, přičemž dle ČSN 732400 je maximální výše volného pádu betonu 150 cm. Užívané tekuté konzistenci lze doporučit co nejmenší výšku - do 50 cm.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Následně, „čerstvý do čerstvého“, nebo až po dosažení pevnosti staré vrstvy 3,5MPa - konec tuhnutí. Zpracovatelnost se kontroluje zkouškou tuhnutí dle ČSN 731332, tj. číselnou hodnotou s názvem zkušební metody. Je důležité co nejvíce odstranit vzduch z betonové směsi - propichování, vibrování, válcování a podobně. V žádném případě se nesmí do betonových směsí přidávat voda na stavbě. Konzistence se dá upravit pomocí plastifikátorů.
Poměr cementu a vody (V/C) předepsaný pro danou třídu betonu musí být dodržen. Beton má pak skoro bílou barvu na lomu při použití „Zákaznické“ receptury, nebo modrozelená na lomu je modrozelená.
Ošetřování a ochrana betonu
K dosažení požadovaných vlastností je nutné ošetřování a ochrana betonu po určitou dobu po vybetonování. Ošetřování má zabránit předčasnému vysychání, vyplavení při dešti a tekoucí vodě, rychlému ochlazení - vysoký gradient teplot, mrazů apod. (udržovat ve vlhkém stavu) proto, aby bylo dosaženo nerušené hydratace cementového tmelu a tím co nejvyšší výsledné pevnosti i odolnosti proti vlivu prostředí. Přítomnost vlhkosti také omezuje vznik nežádoucích tahových napětí vznikajících vlivem smršťování. Ochrana proti působení nízkých teplot a mrazu je podrobně řešena v ČSN 732400, ideálně by neměla klesnout denní teplota + 5°C.
Třídy a druhy betonu
Podle účelu použití nebo podle dalších zvláštních vlastností než je pevnost jako např. objemová hmotnost, vodotěsnost, mrazuvzdornost atd. lze betony rozdělit do různých druhů. Podle pevnosti se betony dělí do tříd. Pevnost je dominantní vlastnost, jelikož se od ní odvíjí ostatní parametry. Třída betonu se označuje jakost betonu vyjádřená pevností. Za písmenem C je zlomek válcové a krychelné pevnosti - např. 28 dní (vyjímečně v jiném předem dohodnutém stáří).
Pokud jsou kontrolované vlastnosti, označí se dále symbolem příslušného druhu s číselným označením hodnoty další požadované vlastnosti - např. C 16/20 XC2 - tak zvané SAP - stupeň vlivu prostředí. Kromě SAP se uvádí i parametry složení betonů, např.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Beton třídy C 16/20 se používá pro drobné i rozsáhlejší betonářské práce v domě i na zahradě, jako např. Pro všechny betonářské práce v domě i na zahradě, jako jsou např. Spotřeba je cca 20 kg/m2 (při tl.). Zpracování míchání: V samospádové nebo kontinuální míchačce s předepsaným množstvím záměsové vody, doba míchání 2-3 min. Vždy zamíchat celý obsah pytle. Po uložení připravené směsi na určené místo beton zhutnit a urovnat. Pevnost v tlaku min.
Požární odolnost a sanace betonových podlah
Beton při působení vysokých teplot výrazně mění své vlastnosti a dochází až k jeho destrukci. Proto každá stavební konstrukce by měla být navržena s ohledem na bezpečnost použití tak, aby po určitou dobu zabránila šíření požáru, a byla schopna odolávat vysokým teplotám, které během požáru vznikají. Požární odolnost stavebních konstrukcí dle ČSN 730821 ED.2 Požární bezpečnost staveb - Požární odolnost stavebních konstrukcí [1] je doba, po kterou jsou konstrukce schopny odolávat účinkům plamene a vysokým teplotám.
Beton je klasifikován jako nehořlavý stavební materiál, ale při působení vysokých teplot značně mění své vlastnosti. Vlivem působení vysokých teplot dochází u betonových konstrukcí ke změnám fyzikálně-mechanických vlastností a k rozkladu hydratačních produktů, změnám podléhá i kamenivo a rozptýlená výztuž. Nejprve dochází k odpařování fyzikálně vázané vody. Rychlost odpařování vody ovlivňuje druh a technologické provedení betonu. Už při teplotách 200 až 250 °C dochází k výrazné degradaci betonu. Prudká expanze páry způsobuje odprýsknutí horní vrstvy betonu. Dochází ke snížení pevnosti betonu. Při teplotách 400-500 °C se uvolňuje z betonu část chemicky vázané vody, kdy dochází k rozkladu portlanditu Ca(OH)2 na oxid vápenatý CO2 a vodu H2O. Při teplotě 573 °C dochází k fázové přeměně křemene, při teplotě 840 °C dochází k rozkladu dolomitického vápence a při teplotě 930 °C probíhá rozklad CaCO3.
Hlazené průmyslové betonové podlahy
Hlazené průmyslové betonové podlahy se staly nedílnou součástí provozu průmyslových objektů. Provádí se uložením čerstvé betonové směsi s přídavkem rozptýlené výztuže. Jako rozptýlená výztuž se nejčastěji používají ocelové drátky v dávkách od 20 kg/m3, případně v kombinaci s polypropylenovými vlákny. Po 3 až 4 hodinách od uložení následuje hlazení jednorotorovými nebo dvourotorovými hladičkami. Po zavadnutí uhlazené betonové podlahy se aplikuje vsyp.
Díky vysoké odolnosti použitých minerálních vsypů vůči obrusnosti jsou tyto podlahy v kategoriích XM2 až XM3 dle ČSN EN 206 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda [3]. Proto pokud zhotovitel nepodcenil přípravu nebo průběh betonáže a následné hlazení nenarušilo nějaký neočekávaný děj (např. prudký déšť při venkovní betonáži apod.), mají tyto podlahy dlouhou životnost i při nešetrném zacházení. Nicméně ani takováto podlaha není nezničitelná, zejména při vystavení extrémním podmínkám při působení vysokých teplot při požáru.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
Případová studie sanace betonové podlahy po požáru
Na přelomu let 2013-2014 proběhla rekonstrukce části průmyslové haly určené ke galvanování železných výrobků. Byla zde provedena nová průmyslová podlaha v tloušťce 180 mm s využitím betonu třídy C 25/30 vyztuženého ocelovými drátky v dávce 25 kg/m3 betonu. Povrchová úprava byla provedena zahlazením minerálního vsypu strojními hladičkami.
Objekt byl po 4 měsících od realizované rekonstrukce zasažen požárem. Požár byl ohlášen na Hasičský záchranný sbor zhruba za hodinu od vznícení a hašení proběhlo již za 5 minut od ohlášení. Krátce na to však došlo k nečekanému vznícení nahromaděných horkých plynů ve stropních prostorách budovy (backdraft). Následně začala hořet celá konstrukce střechy a velmi rychle došlo k zasažení téměř celého objektu průmyslové haly.
Po uhašení požáru bylo provedeno statické prozkoumání. Během odstraňování trosek bylo zjištěno, že povrch nové betonové podlahy v části „expedice“ je sice místy odprýskaný, ale jinak neporušený např. „divokými“ prasklinami. Ve výrobní části však musely být teploty mnohem vyšší, protože byla zaznamenána fragmentace betonové desky a odprýskání horní vrstvy betonu bylo mnohem větší, až do hloubky cca 50 mm.
Průzkum a sanace
Pro navržení vhodného sanačního zásahu bylo nutné provedení stavebně technického průzkumu pro posouzení stavu betonové podlahy. Průzkum měl objasnit, zda by pro obnovu použitelnosti nepostačovalo pouze odfrézování několika milimetrů z tloušťky desky s následným vytvořením nové povrchové úpravy. Při výraznějším narušení povrchových partií by bylo nutné kompletní obnovení betonové podlahy po předchozím vybourání.
Při zhodnocení využití rekonstruované haly vyplynulo, že vlivem montáže nové technologie v části výroby bude navýšeno užitné zatížení podlahy oproti původnímu stavu. Proto bylo statikem rozhodnuto, že se tato část (cca 550 m2), která byla nejvíce narušena požárem, se kompletně vyjme a nahradí zcela novou betonovou deskou navrženou dle nového stavu užívání. Po dešti bylo zjištěno, že nedochází k odtoku srážkové vody a celá zkoumaná plocha se nachází pod vodou. Z tohoto důvodu bylo prozkoumáno odtokové potrubí a byly zde identifikovány jeho výrazné deformace, což svědčí o intenzivním působení vysokých teplot.
Po odtečení dešťové vody byly započaty práce na samotném stavebně technickém průzkumu. Na nejvíce narušených místech byly vyříznuty trámečky do hloubky cca 50 mm k provedení laboratorních analýz. Byla provedena pevnost v tahu povrchových vrstev betonu podle ČSN 731318 Stanovení pevnosti betonu v tahu [6]. Rentgenová difrakční analýza odhalila, že v hloubce 20 mm již vzorky odpovídaly svým mineralogickým složením klasickému betonu. Povrch byl tedy vystaven vysokým teplotám, ale ne po delší časový interval.
Dle předchozího stavebně technického průzkumu bylo rozhodnuto, že se celoplošně odfrézuje 20 mm vrstva narušeného betonu pomocí silniční frézy, s tím že lokálně bude sanace provedena hlouběji dle potřeby a stavu betonu. Následně bylo vybráno, že novou finální vrstvu bude tvořit epoxidová stěrka s posypem křemičitým pískem v odstínu RAL 7001.
Před započetím prací byly opětovně ověřeny parametry ofrézovaného podkladu pomocí odtrhových zkoušek. Následně započaly práce na nové finální povrchové úpravě. Nejprve byla provedena reprofilace řezaných dilatačních spár, u nichž muselo být provedeno hloubkové vyfrézování, protože byly zašpiněny vlivem spálení původního krycího PVC provazce. Dále byla provedena dvojitá penetrace odfrézované vrstvy s přesypem křemičitým pískem, na tu byla následně provedena vyrovnávací vrstva z plastbetonu. Plastbeton byl použitý i na nájezdy do přilehlých prostor. Po zatvrdnutí byly opětovně proříznuty dilatační spáry, které byly následně přetmeleny polyuretanovým tmelem.
Sanace panelových domů
V současné době, kdy se potřeba údržby a oprav panelových domů stává stále naléhavější, je zapotřebí podat zájemcům o provádění sanací a rekonstrukcí těchto domů komplexní informaci o metodách a materiálech používaných při těchto pracích. Protože prostředky, které na tento účel budou zapotřebí, jsou doposud značně omezené, soustřeďuje se předkládaná zpráva výlučně na opravy nosné betonové a železobetonové konstrukce panelových domů.
Úkolem předkládané publikace je provést zevšeobecnění této problematiky a umožnit dostatečnou orientaci v nabídce stavebních firem. Zároveň však musí dojít k poznání principů oprav a změn, které poté nastanou v chování železobetonové panelové konstrukce. Tomu musí odpovídat technologie opravy, tj. pracovní postup, nářadí i materiál. Podrobný popis sanačních metod a příslušných technologických postupů najde čtenář ve třetí kapitole.
Dosavadní poznatky nás přesvědčují, že je zapotřebí volit pro jednotlivé druhy oprav ucelené materiálové systémy od jednoho výrobce. Úspor na investičních nákladech bez rizika následných vad lze dosáhnout jedině optimální volbou vhodných materiálových systémů pro příslušné skupiny poruch a závad. Sanace betonových a železobetonových konstrukcí je relativně mladý obor stavební činnosti.
Životnost betonových konstrukcí
Podle údajů European Demolition Association (Evropské společnosti pro demolice) činí průměrná doba životnosti betonové konstrukce zhruba 50 let. Konstrukce špatně provedené, nadměrně zatěžované a poškozované provozem (asi 20 %) mají životnost zhruba 30 let. Je-li betonová konstrukce řádně udržována, potom lze její životnost prodloužit na odhadovaných 80-90 let. Protože se u nás na panelovou technologii přecházelo z klasického zdění v podstatě skokem, bez dokonalého zvládnutí projektové dokumentace a následného provádění, je třeba u nejstarších panelových bytových domů spíše počítat s nižší životností a se zvýšenou potřebou údržby a oprav nosné konstrukce.
Po ukončení rozsáhlé panelové výstavby je v České republice asi 62 500 bytových panelových domů s 1 200 000 byty. Tento objem představuje bydlení přibližně pro 3 200 000 obyvatel, tj. asi pro jednu třetinu populace ČR. Nosná železobetonová konstrukce po jisté době užívání, kdy je vystavena všem vnějším vlivům, obvykle vyžaduje sanaci. Tím rozumíme odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození různých částí objektu tak, aby tyto části byly uvedeny do provozuschopného stavu obnovením jejich provozní kvality, užitkovosti a bezpečnosti.
Technologie sanačních a rekonstrukčních prací vyžaduje rozdělení na opravy prováděné výlučně v interiérech domů a na práce prováděné na vnějším plášti objektu. Opravy v interiérech jsou obvykle komplikovány tím, že objekty se při stavebních pracích stále užívají. Dále mohou být příčinou poruch technologické chyby při výrobě dílců a jejich montáži (např. neúplné vyplnění spár stykovým betonem) nebo vlivy chemických látek v ovzduší, případně vnikajících do konstrukce při jejím užívání (tzv. karbonatace, resp.
Trhliny v betonu
Z hlediska bezpečnosti a životnosti konstrukce mají uváděné poruchy různou závažnost. Velmi vážné jsou poruchy, u kterých dochází ke změnám statického schématu konstrukce, vzniku nových kloubů, ztrátě tuhosti a velké redistribuci zatěžovacích sil.
- Trhliny neaktivní (tj. pasivní, nerozvíjející se, stabilizované) neohrožují statickou funkci konstrukce. Jsou-li však v exteriéru, potom mohou způsobit korozi výztuže a urychlit degradaci betonu tím, že umožňují vodním parám a plynům hlouběji vnikat do pórovité struktury betonu. Tyto trhliny lze zpravidla sanovat nátěry, hloubkovým zatmelením, nízkotlakovou injektáží, popř. je pouze zakrýt oplášťováním apod. Při volbě sanačního materiálu se řídíme šířkou neaktivní trhliny. Menší trhlinu je možné sanovat pomocí nízkotlaké injektáže nízkoviskózní epoxidovou hmotou nebo nátěrovým systémem, který trhliny vyplní, přemostí a zpomalí působení oxidu uhličitého. Střední trhliny se vhodně nízkotlakově injektují tixotropní epoxidovou hmotou a větší trhliny vysokotlakově epoxidovou pryskyřicí s vhodným plnivem. Větší trhlinu je možné mechanicky rozšířit až na 5 mm a vyplnit plastickou nebo elastickou hmotou, např. polyuretanovou pěnou nebo mechovou pryží, překrytou polymercementovým tmelem.
- Trhliny aktivní (rozvíjející se, nestabilizované) se postupně prodlužují a rozšiřují. Tím mohou signalizovat následné vážné porušení betonového prvku, případně až zhroucení narušené konstrukce. Aktivní trhliny jsou obvykle střední a větší šířky a postupem času se stále rozšiřují. Je to způsobeno stálým zaklíňováním odlomených částí betonu v trhlině, které neumožňují její zpětné sevření. Sanace aktivních poruch je náročnější, protože zpravidla je vždy nutné rekonstruovat, tj. obnovit statickou funkci narušené části (stykový spoj, hloubku uložení dílce).
Závažnost koroze betonu, která může vést až k odlupování krycích vrstev výztuže, je dána místem poruchy, prostředím, ve kterém konstrukce stojí, a zjištěnou rychlostí postupu koroze betonu i jeho výztuže. Sanace spočívá v odstranění narušené vrstvy betonu, očištění zkorodované výztuže (případně s jejím zesílením), v zamezení dalšího rezivění a v obnovení ochranné vrstvy betonu (reprofilace). Specifickou závadou železobetonových konstrukcí prefabrikovaných domů jsou poruchy těsněných spojů, které způsobují zatékání do dílců obvodových plášťů, jež může vést až k oddělování jednotlivých vrstev sendvičových dílců.
Povrchové úpravy a sanační materiály
Omítky ze SMS (suchých omítkových a maltových směsí) lze aplikovat v klasické skladbě, tj. jádro a štuková vrstva, vícevrstvě z univerzální omítkové směsi, nebo jednovrstvě. Zvláště při strojním nanášení jsou výhodné jednovrstvé omítky, které se po nanesení pouze stáhnou latí nebo uhladí ocelovým hladítkem. Pro výrobu omítek lze k mobilním zásobníkům přímo přiřadit omítací strojní soupravu, kterou obvykle zapůjčí firma spolu s dodávkou směsí. Tím odpadne veškerá ruční manipulace s materiálem a rovnoměrnost i rychlost nanášení omítky se značně zvýší. Komplexně lze poruchy povrchů konstrukce řešit zhotovením zateplovacího systému.
Při sanačních a regeneračních postupech volíme způsob technologie opravy podle umístění poruchy v konstrukci. Proto při opravách v interiérech musíme vybírat vhodné (ruční) nářadí a mechanizmy, zejména jsou-li práce prováděny v užívaném bytě. Pro tyto sanace se vyvíjejí pružné nátěry, které mohou přemostit aktivní trhlinky a nejsou při tom poškozovány při pohybech betonového podkladu. Nátěry se vyrábějí se základem z akrylátových disperzí nebo polyuretanů. Příkladem je jednosložková barva na bázi akrylátových pryskyřic ve vodním roztoku.
Injektážní materiály
Injektážní materiály jsou buď minerální nebo plastové. Minerální látky jsou výhodnější, protože jsou levnější a ředitelné vodou. Nejdou však jimi injektovat malé a střední trhliny. Např. K tuhým těsnícím materiálům patřily hlavně cementové malty, tepelně izolační malty, asfaltové suspenze SAH, SA 4, SA 10, barevné spárovací tmely VUV 699. V počátcích panelové výstavby se asfaltové suspenze používaly jako vylepšení těsnění spár vyplněných cementovou maltou.
Těsnící materiály
Vzhledem k tomu, že si plastické tmely na olejové bázi ponechávají svou plastickou formu bez ohledu na teplotní rozdíly, jsou schopny přenášet dilatace ve spárách montovaných staveb v rozsahu 15 % původní šířky spáry. Vyžadují penetraci podkladu, případně i očištění spáry. Na povrchu, který přichází do styku s povětrností, se po nanesení do 36 hodin vytvoří film, který zabraňuje usazování prachu a umožňuje překrývat tyto tmely odpovídajícím barevným nátěrem.
Pro tmelení a přetmelování spár se v současné době doporučuje jednosložkový nízkomodulový elastometrický silikonový stavební tmel, jakým je NITOSEAL 525. Pro tmel představuje pevnou podložku, zaručující, že tmel bude na stěny spáry správně natlačen a smočí je.
Pokud dojde k pohybu ve spáře, funguje v základně spáry jako separátor, chránící tmel před přenosem dalšího tlaku. Díky tomu, že je EXPANDAFOAM nenasákavý a odolný vůči hnilobě, nejsou funkční vlastnosti tohoto materiálu negativně ovlivněny extrémními klimatickými podmínkami.
Nátěry a jejich vlastnosti
Při posouzení účelnosti nátěru zohledňujeme především jeho ochrannou účinnost a funkční životnost. Jako parametr ochranné účinnosti nátěrů vůči pronikání plynných látek se udává faktor difuzního odporu pro vodní páru a oxid uhličitý. Jeho hodnoty (pro vodní páru) spolu s tloušťkou nátěru nebo povrchové vrstvy matematickým vynásobením vytváří ekvivalentní difuzní tloušťku SD (tloušťku ekvivalentní vrstvy vzduchu v metrech).
V případě tenkostěnných železobetonových konstrukcí vystavených z vnitřní strany účinkům vlhkého prostředí (koupelny, sauny, prádelny apod.), může být pro vnitřní povrch zvýšen požadavek na SD > 10 m. Vysýchání betonu musí v tomto případě umožňovat vnější povrch.
Pryskyřice na bázi latexu pro zlepšení přídržnosti opravných malt na beton
- Definice výrobku: Mléčně zabarvený nátěr ze syntetické pryskyřice, určený ke zvýšení adheze správkových malt na beton.
- Použití: Reprofilace betonových konstrukcí (vodorovných/svislých).
- Barva: Mléčně bílá.
- Složení: Emulze syntetických pryskyřic, methylisothiazolinon, benzisothiazol.
- Spotřeba: 0,25 lt weber latex / 0,5 lt vody / m2.
Požadavky na podklad
Neaplikujte, pokud mrzne! weber latex nenahrazuje přípravu podkladu, který musí být v každém případě čistý, zbavený prachu, pevný a soudržný.
Upozornění
Nepoužívejte v neředěném stavu = v čisté formě koncentrátu. Nepoužívejte samostatně jako přímou penetraci nebo jako podkladní vrstvu.
Pokyny pro zpracování - pačok (adhezní můstek) pod opravnou maltu weber.rep sol
- Dávkování na 1 m2: weber latex 0,25 lt: 0,5 lt voda: 2 kg weberrep sol.
- Příprava pačoku: Rozmíchejte weber latex ve vodě v poměru weber latex 0,25 lt: 0,5 lt vody a přimíchejte 2 kg práškové směsi weberrep sol, aby vznikl pačok o hustotě, která umožňuje nátěr štětkou nebo štětcem. Ihned po namíchání nanášejte na připravený betonový podklad.
tags: #sanacni #betonova #smes #slozeni