Vyberte stránku

Beton, ačkoliv je považován za odolný a tvrdý stavební materiál, není nezničitelný. Různé vlivy způsobují jeho poškození a degradaci. Sanace betonových konstrukcí proto zaujímá významnou pozici v oblasti rekonstrukce pozemních staveb. I přes to, že je beton velmi odolný materiál, který se používá pro staticky velmi namáhané konstrukce, je nutné jeho ošetřování a ochrana, tedy sanace.

Sanace představuje soubor technických opatření, jejichž cílem je odstranit negativní vlivy působící na stavbu a obnovit její funkčnost, bezpečnost a estetickou hodnotu. Reprofilací betonových prvků se rozumí náhrada veškerého poškozeného betonu a obnovení původního tvaru dílce. Sanací betonu rozumíme především obnovení soudržnosti vlastního betonového pojiva nebo opravu betonové konstrukce poškozené vlivem působení vnějších podmínek a zabránění dalšímu stárnutí a rozpadu betonové konstrukce. Jedná se především o odstranění uvolněných a zpuchřelých částí betonové konstrukce.

Časté poruchy betonu jsou jeho praskání, trhliny v konstrukci a obnažení kovové výztuže. Dále následuje ošetření obnažené kovové výztuže proti korozi, neboť nechráněná kovová výztuž koroduje velice rychle, což vede k znehodnocování betonové konstrukce a může dojít až k havárii. Dále může být beton ošetřen nátěrem proti zvětrávání a proti vnikání vlhkosti do konstrukce.

Co je to sanace betonu?

Princip sanace spočívá v nahrazení starého, zvětralého a degradovaného betonu, případně doplnění chybějících částí konstrukce. Málokdy se opravy řeší, dokud není stav již téměř havarijní. Je nesmyslné zakrývat poškozené betonové prvky například tepelně izolačním obkladem, bez předchozí odborné reprofilace a sanace. Hrozí totiž další rozvoj vnitřního poškození podkladní železobetonové konstrukce a s ní související ztráta funkčnosti následných nově aplikovaných vrstev.

Pokud mluvíme o stavebním díle z betonu, nejedná se pouze o inženýrské stavby (mosty, tunely nebo vodohospodářské stavby), ale také například balkónové konzoly, schodišťové podesty nebo ramena, na kterých se objevují poruchy, například oddělující se krycí vrstvy výztuže. Opravy a sanace betonových konstrukcí totiž rozhodně nelze chápat pouze jako druhořadé, ale je třeba k nim přistupovat co nejzodpovědněji.

Čtěte také: Jak opravit betonové schodiště

Sanace nejen prodlužuje životnost konstrukce, ale také zlepšuje její vlastnosti. Zastaví se reznutí výztuže v železobetonu, obnoví se původní rozměry a zlepší se estetický vzhled.

Čím začít při provádění sanace betonu?

Pro návrh řešení je velmi důležité provést detailní prozkoumání stávající konstrukce. Kvalitní sanace vždy začíná důkladnou diagnostikou problému. Před započetím sanace starší betonové konstrukce je nutné provést důkladnou prohlídku samotné konstrukce. Na základě zjištěných závad můžeme zvolit nejvýhodnější postup pro sanaci betonu.

Zjistit, jak moc je beton poškozený, má však svá úskalí. Mnohdy je stav horší, než si myslíte. V některých případech je před samotnou sanací vhodné provést jádrové vývrty. Tímto způsobem si nejlépe ověříme tlakovou pevnost a hloubku poškození betonové konstrukce. U nových konstrukcí se nejčastěji sanují nedovibrovaná místa a obnažená armatura. Pro samotnou sanaci je nejdůležitějším faktorem volba postupu sanace a správný výběr materiálů.

Naši technici analyzují stav opravované konstrukce, zjišťují příčiny vad a poruch a následně dopřesňují navržené opravy k dosažení co nejlepšího výsledku za relevantních ekonomických a technických podmínek. V nabídce námi poskytovaných služeb je také posouzení konstrukce statikem a stavebním technikem - specialistou na betonové a železobetonové konstrukce. Po vyhodnocení všech informací nabízíme ucelené řešení na bázi moderních, většinou chemických technologií od jediného dodavatele - takzvaný ucelený systém v rámci jedné zakázky. Mezi naše nejosvědčenější systémy patří například MUREXIN, MAPEI či ARDEX. Provádíme sanace betonových konstrukcí jak s použitím ucelených systémů renomovaných výrobců speciálních sanačních materiálů, tak i jejich kombinací s klasickými torkrety a stříkanými betony. Sanační torkret je technologie podobná jako u stříkaných betonů, používá se v menších tloušťkách a většinou při sanaci betonových konstrukcí. Betonová směs je pod tlakem nanášena na připravené plochy.

Příčiny poruch betonových konstrukcí

  • Vzlínající vlhkost ze základů. Vzniká v důsledku nedostatečné nebo poškozené hydroizolace, případně jejího úplného chybění u historických objektů.
  • Zatékání a průsaky. Další častou příčinou jsou poruchy střešní krytiny nebo hydroizolace, které vedou k zatékání dešťové vody do konstrukcí.
  • Statické poruchy. Statické poruchy mohou vznikat z mnoha důvodů, jako jsou pohyby podloží, nekvalitní základy, přetížení konstrukce nebo působení přírodních vlivů.
  • Působení chemicky agresivních látek jako například nevhodně zvolený druh betonu.
  • Nižší kvalita betonu odpovídající možnostem doby, kdy byl vyroben, nebo zanedbání technologie výroby betonu při ručním míchání a následkem toho nižších parametrů zatvrdlého betonu.
  • Nevhodné provedení betonového celku, především bez možností dilatovat, což často způsobuje praskání.

Příprava povrchu před sanací betonu

Stejně jako u každé jiné povrchové úpravy je nutné i v tomto případě řádně očistit a připravit povrch. Čištění konstrukce se provádí nejčastěji kombinovaně, ručně a tryskáním vodou či pískem. Do ručního čištění zahrnujeme zejména oklepání zednickým kladívkem. Tímto krokem odstraníme veškeré „volné“ částice betonu. Po oklepání je nutné dočistit ručními bouracím kladivem a pořádně obnažit armaturu (železo uvnitř).

Čtěte také: Betonové sanace: Metody

Všechny narušené nesoudržné části betonu musí být odstraněny. Podklad musí být soudržný, celistvě pevný. Nejlépe je ho otryskat nebo vyčistit vysokotlakým vodním paprskem. Podklad musí být dostatečně drsný, s nerovnostmi minimálně 5 mm. Výztuž musí být obnažena, pro zajištění dokonalého nátěru ochranným prostředkem se doporučuje výztuž obnažit do hloubky minimálně 20 mm pod její spodní líc. Při obnažování výztuže nesmí dojít k narušení statiky sanované konstrukce, je nutno je provádět po úsecích. Nejlépe je výztuž otryskat abrazivem. Pokud není k dispozici zařízení k otryskání, je nutné použít ocelový kartáč a špachtli a v obou případech očistit materiál až na čistý kov. Stejně musí být upravena pomocná nebo náhradní výztuž.

Další způsob je tryskání vodou či tryskání pískem. Tyto způsoby značně zrychlí proces čištění, avšak bez ručního dočištění se též úplně neobejdou. Důležité je říci, že pro tryskání vodou je nutné mít vysokotlaký paprsek vody, to znamená alespoň 400 barů až 3000 bar. Při čištění povrchu pískováním lze spojit dva kroky v jednom a zároveň se patřičně očistí obnažená armatura. Opískováním armatury (pokud možno do stříbrna) se zajistí patřičná přilnavost pro antikorozní nátěr a po aplikaci nátěru se zastaví reznutí.

Ošetření ocelové výztuže

Po očištění armatury už zbývají před samotnou reprofilací jen dva kroky: nanést antikorozní nátěr a zastavit korozi. Nesmí se nechat ocelovou výztuž po očištění delší dobu bez nátěru. Většina výrobců komplexních sanačních systémů má jeden výrobek, který jak ošetří železo, tak vytvoří spojovací můstek na betonu, pro lepší přilnavost následné nové sanační stěrky. Dokonce lze najít dnes i sanační malty, které v sobě mají inhibitor koroze a tím pádem odpadne natírání armatury úplně.

Příklad použití: ROKOARMAFER (dvousložková tekutá malta světle zelené barvy, složená z cementového pojiva, disperze polymerů, plniv, aditiv a inhibitorů koroze) se nanáší ve dvou vrstvách štětcem na připravenou výztuž. První nátěr zasychá při normální teplotě asi 1,5 až 2 hodiny. Druhá vrstva se nesmí aplikovat za déle než 24 hodin. Tloušťka obou vrstev po zaschnutí má být alespoň 1,5 až 2 mm. ROKOARMAFER lze použít i jako spojovací můstek pro nanášení sanačních a jiných malt jako například ROKOGROUT TIX, a proto není na závadu nátěr okolí výztuže. Sanační maltu je ale potom nutné aplikovat až po 4 až 5 hodinách po nanesení ROKOARMAFERu. Aplikaci ROKOARMAFERu je nutné provádět v rozmezí okolní teploty +15 až +25°C.

Reprofilace betonu

Při sanacích betonových, respektive železobetonových konstrukcí by mělo být postupováno v souladu s normami, přičemž by měly být důsledně dodrženy veškeré technologické kroky. Při aplikaci reprofilačních materiálů je nezbytné dodržení požadovaných technologických postupů stanovených výrobcem navrhovaných technologií a materiálů. Sanace není jen povrchová úprava, ale komplexní proces, který vyžaduje odborné znalosti, zkušenosti a správné technologické postupy.

Čtěte také: Řešení pro sanaci betonových podlah

Navlhčení podkladu: Důležité pro přídržnost nových správkových malt je důkladné navlhčení podkladu, nejlépe 24 hod. předem a ještě cca 1 hod. před aplikací reprofilační malty.

Fáze reprofilace

  • Hrubá reprofilace: Nejčastěji se první nanáší sanační malta hrubá (obsahuje hrubší - větší zrna). V případě vrstvy silnější než 20mm je nutno toto rozpínání směsi omezit ocelovou výztuží (výztužnou sítí), nebo bedněním. Ocelová výztuž (výztužná síť) musí mít výsledné krytí min. 10mm. Vrstvy s tloušťkou do 20mm je možno provádět bez výztuže nebo bednění, pokud je podklad dostatečně zdrsněný. Tloušťka jedné vrstvy může být maximálně 30 až 35mm. Další vrstvu je nutno nanášet nejpozději do 4 hodin po provedení první vrstvy. Nepoužívat na hladké povrchy s nerovnostmi menšími než 5 mm.
  • Jemná reprofilace: Poté se nanese sanační malta jemná, která se lépe „rovná“ s původním povrchem a snadněji se vyhladí. Plošné vyhlazení jemnou maltou pak způsobí vyplnění pórů v betonu a jako vedlejší efekt zajistí vyšší životnost nátěru. V jednom pracovním cyklu se nanáší vrstva do 4 mm. Po nanesení nového materiálu je nutné počkat, než materiál trochu zavadne a pak provést vyhlazení finálního povrchu. Po nanesení malty ROKOFIN je možno provést konečné zahlazení povrchu hladkou ocelovou stěrkou nebo molitanovým hladítkem po několika minutách. Nepoužívejte ROKOFIN na povrchy s nerovnostmi většími než 4mm.

Příklady materiálů pro reprofilaci

Při použití výrobku ROKOGROUT TIX se připraví dle postupu v Údajovém listu. Před jeho aplikací je nutno podklad vydatně provlhčit, přebytečnou (stojící) vodu nutno odstranit. Složení směsi umožňuje kompenzaci vzniku smršťovacích trhlin při zrání. Nanáší se zednickou lžící, nebo ocelovou stěrkou. Za velmi teplého počasí nevystavovat ROKOGROUT TIX přímému slunci a používat studenou záměsovou vodu. Povrch podkladu musí být vyzrálý.

ROKOFIN (dvousložková cementová malta pro finální sanace betonových konstrukcí, složka A je šedá sypká směs písků, cementů a vybraných organických přísad) se nanáší nejdříve za 24 h po reprofilaci výrobkem ROKOGROUT TIX (optimálně po 72 hod.). Povrch podkladu musí být zbaven prachu, nečistot a před nanášením ROKOFINu důkladně provlhčen vodou. Za velmi teplého počasí nevystavovat ROKOFIN přímému slunci. Při práci v extrémně horkém nebo větrném počasí je vhodné během prvních 24 hodin povrch ROKOFINu lehce vlhčit a přikrývat fólií. V čerstvém stavu je třeba jej chránit před deštěm.

Provedení sjednocujícího ochranného nátěru

Po provedené reprofilaci je vhodné provést také ochranný nátěr betonu, který zvýší odolnost betonu proti všem možným vlivům (opět je závislé na použitém ochranném nátěru). Důležitý aspekt pro provedení nátěru je také estetičnost. Finálním nátěrem v požadovaném odstínu se provede plošné sjednocení povrchu. Přeci jenom, po provedené reprofilaci je povrch poněkud „dalmatýnovatý“, rozumějte řádně flekatý. Původní beton má totiž většinou odlišné zbarvení než nová sanační malta.

Povrch je nutno natřít minimálně dvakrát, ne-li třikrát pro správné sjednocení odstínu. Důvodem je zejména odlišná savost betonu a nové stěrky. Nejčastěji se používají nátěry epoxidové či akrylátové. Epoxidové nátěrové hmoty mají často lepší chemickou odolnost, avšak nedrží si svůj barevný odstín a postupem času „žloutnou“. To sice nemá vliv na jejich funkci, ale kde je požadavek na vzhled, je nutné použít jiný například akrylátový, minimálně jako vrchní vrstvu.

V případě aplikace transparentního hydrofobního nátěru (vodě odpuzujícího) to však neplatí, ten stačí natřít většinou jen jednou. Hydrofobní nátěr je čistě funkční nátěr, který snižuje nasákavost povrchu, brání vnikání chloridů do betonu a omezuje špinění konstrukce.

Postup aplikace ochranného nátěru

Podklad musí být dostatečně vyzrálý, zbaven prachu a nečistot, suchý. Drobné vlasové trhlinky nejsou na závadu. Takto připravený povrch napenetrujeme přípravkem ROKOLATEX PLUS (lépe ROKOGRUND PROFI, pro silně zvětralé povrchy HYDROIN). Penetrace z důvodu sjednocení nasákavosti podkladu je důležitá také na místech, kde při opravě betonové konstrukce byli použity materiály ROKOREPCEM, ROKOLIQUID R (RW) například dodatečná montáž různých prvků. Místa, ošetřená výrobkem ROKOEPOFIX nepenetrujte, ale nutno povrch zdrsnit hrubým smirkovým papírem.

Po cca 8 hodinách (dle teploty ovzduší, zasychání) po penetraci připravíme dle instrukcí v Údajovém listě přípravek ROKOBETON ELASTOCOLOR (jednosložková barva na bázi akrylátových pryskyřic ve vodném roztoku, po vyzrání vytváří elastickou paropropustnou vrstvu, odolnou vůči působení vody, posypových solí a agresivních plynů) a může být proveden nátěr. Nanáší se štětcem, válečkem nebo vysokotlakým stříkacím zařízením ve dvou vrstvách po 24 hodinách. Doba zasychání se může zkrátit při vyšších teplotách a nižší relativní vlhkosti vzduchu. Pak je možné provést oba pracovní kroky i v průběhu jedné pracovní směny.

Sanace trhlin v betonu

Trhliny v betonové konstrukci jsou vadou, která snižuje pevnost a celkovou životnost konstrukcí. Stejně tak ale je nutno říci, že trhlina v betonu je běžný jev a ne každá trhlina znamená problém. Pokud trhliny nezpůsobují nežádoucí problémy, například průsak kapalin, je lepší ušetřit peníze za zbytečné maskování sanační maltou, neboť si trhlina najde cestu i v sanační maltě.

Trhliny, které je třeba utěsnit, se dají těsnit dvěma způsoby:

  1. Povrchově, kdy je nutné:
    • Utěsnit trhliny pružným pásem.
    • Uzavřít trhliny elastickým nátěrem či jiným pružným materiálem.
  2. Vnitřně, takzvanou injektáží trhlin.

Při injektáži trhlin je nutné navrtat síť otvorů do betonové konstrukce. Důležité je jich udělat hodně, vrtat pod úhlem a vrtat je skrz trhlinu „cik-cak“. Když je konstrukce rozvrtaná jako cedník, pomocí speciálních nástavců dojde k tlakovému napuštění konstrukce. Nejčastěji se používají epoxidové, či cementové injektážní směsi. Tím se zajistí řádné zatečení směsi do všech trhlin a spár a mělo by se tím garantovat utěsnění nežádoucích trhlin.

Sanace betonových balkonů a teras

Betonové konstrukce jsou realizovány většinou ve větších celcích - v podobě třeba desek nebo bloků - například balkony, terasy a podobné konstrukce. Tyto konstrukce pak mají jinou tepelnou roztažnost než stavební konstrukce, na kterou jsou navázány (plášť domu) - pokud je betonový celek nevhodně vybudován, především bez možností dilatovat, často praská. Častou vadou betonových teras a balkonů může být nevhodný sklon povrchové vrstvy pro odtékání vody. I když je terasa částečně krytá při dešti, může se zde shromažďovat voda, která pak neodtéká, dostává se do konstrukce, kde následně v zimě zamrzá a ničí konstrukci zevnitř.

Řešení problémů se spádem a hydroizolací

Tento problém lze řešit několika způsoby:

  1. Prvním a nejdrastičtějším řešením je kompletní odbourání vrstev až na nosnou konstrukci a nové vybetonování spádové vrstvy.
  2. Druhým způsobem je demontáž povrchových vrstev a provedení oprava pomocí stěrkového materiálu, kterým obnovíme a opravíme spádovou vrstvu konstrukce.
  3. Další z hlavních možností je demontáž všech vrstev až na nosnou konstrukci a jejich nahrazení spádovými klíny z tvrzeného PPS - polystyrenu - tato metoda je vhodná především pro terasy.

Jednou z velice důležitých vrstev ve skladbě konstrukce terasy nebo balkonu, nebo třeba také střechy je hydroizolační vrstva. Tato vrstva, která je provedená z vodotěsných a nepropustných materiálů, chrání konstrukcí před pronikáním vzdušné vlhkosti a srážek do prostor pod vrstvou. Může být provedena z modifikovaných asfaltových pásů, nebo moderních PE fólií či stěrkových materiálů - nejpoužívanějšími materiály jsou zatím asfaltové pásy, ovšem stále větší oblibě se těší i stěrkové materiály - tj. hydroizolační nátěry, které jsou v dnešní době již kvalitní a velmi vhodné. Většina poruch betonových konstrukcí teras a balkonů má za následek také poruchu hydroizolace betonů a izolace teras a následkem toho dochází k zatékání do konstrukce a případně terasou až do bytu.

Klempířské prvky a oplechování

Konstrukce terasy či balkonu by bez klempířských prvků a oplechování nebyla dokončena a čelo balkonu by trpělo vodou tekoucí po něm při srážkách - proto je při konstrukci balkonu okraj balkonů nebo teras chráněn těmito prvky. Samozřejmě při nedokonalém provedení nebo chybném použití, ať už nesprávných prvků nebo materiálů, dochází k velice rychlému zkorodování prvků a následně k jejich destrukci, čímž opět vzniká riziko zatékání vody do konstrukce. Tyto prvky jsou jedním z bodů, jejichž opravu naše firma standardně provádí při realizace sanace balkonové nebo terasové konstrukce. U těchto rekonstrukcí používáme pro nové provedení především pozinkované plechy nebo profily od renomovaných firem.

Příklad sanace balkonu krok za krokem

  1. Veškeré původní nesoudržné části povrchu balkonu musí být odstraněny.
  2. Hrubé výtluky opravíme maltou ROKOGROUT TIX. Necháme 24 hodin vyzrát.
  3. Po uplynutí doby cca 8 hodin, kdy bude penetrační nátěr proschlý, aplikujeme hydroizolační flexibilní stěrku ROKOVODOFLEX 2K - dvousložková, vyniká výbornou chemickou odolností vůči solím a jiným agresivním látkám, je elastická i při nízkých teplotách. Nanáší se stěrkou, v jedné vrstvě nenanášejte vrstvu silnější než 2 mm, další vrstvy nanášejte až po vytvrdnutí, tj. asi po 4-5h.
  4. Do koutů (přechod podlaha-stěna) je nutno zapracovat přechodovou flexibilní pásku (DICHTBAND).
  5. Po nanesení druhé a další vrstvy je vhodné povrch uhladit po zavadnutí ocelovým hladítkem.
  6. Velmi estetickým a kvalitním řešením pochůzné plochy balkonu bývá keramická dlažba. Na takto připravený, vyzrálý povrch je možné lepit keramickou dlažbu flexibilním dvousložkovým lepidlem ROKOFROSTFLEX 2K. Vyznačuje se vysokou odolností vůči dynamickému namáhání povrchu a rychlým tvrdnutím. Nanáší se vhodnou zubovou stěrkou tak, že se první na lepenou plochu nanese hladkou částí stěrky zhruba požadovaná tloušťka hmoty a zubovou stranou stěrky se stáhne. Obklady se lepí běžným způsobem, do vrstvy tmelu se lehce přitlačí. Po obvodu balkonu doporučujeme nalepit minimálně 10 cm vysoký sokl z dlaždic. Doba tuhnutí naneseného lepidla je za normálních povětrnostních podmínkách cca 20-30 minut.

Přehled sanačních materiálů (výběr z produktů firmy ROKOSPOL a.s.)

Název produktu Typ materiálu Vlastnosti a použití
ROKOARMAFER Dvousložková tekutá cementová malta Ochrana obnažené výztužné oceli proti korozi, spojovací můstek.
ROKOGROUT TIX Jednosložková tixotropní malta Sanace betonových konstrukcí, výplně pevných spár, kompenzace smršťovacích trhlin.
ROKOFIN Dvousložková cementová malta Finální sanace betonových konstrukcí, vyhlazení povrchu.
ROKOBETON ELASTOCOLOR Jednosložková barva na bázi akrylátových pryskyřic Ochranný nátěr betonových pohledových ploch, elastická paropropustná vrstva, odolná vůči vodě a solím.
ROKOCEM FIX Jednosložková směs Fixování kotvících úchytek, otvorových výplní, velmi rychlý nárůst pevnosti.
ROKOCEM EXPANZ Jednosložková směs Kotvení kovových prvků, expanze hmoty během tuhnutí, vysoká pevnost po 24 hodinách.
ROKOEPOFIX Dvoukomponentní bezrozpouštědlová tixotropní hmota Kotvení a těsnění, extrémně pevný spoj kov-beton, chemická odolnost, bez smrštění.
ROKOPLAST K Dvoukomponentní bezrozpouštědlový tixotropní tmel Tmelení, opravy.
ROKOPOX OIL (FAT) Dvoukomponentní nízkoviskózní bezrozpouštědlová barva Nepropustná pro kapaliny, odolná olejům, pohonným látkám, zvýšená chemická odolnost.
ROKOPOX STOPPER Tmel Vyrovnání výtluků a nerovností, chemicky odolný ochranný povrch.
ROKOCEM DICHT FLEX Hydroizolační flexibilní malta Hydroizolace, nanášení štětkou nebo stěrkou.
ROKOCEM DICHT Hydroizolační malta Náhrada ROKOCEM DICHT FLEX pro dynamicky nezatížené konstrukce.
ROKOVODOFLEX Hydroizolační flexibilní malta Náhrada ROKOCEM DICHT FLEX pro extrémně namáhané konstrukce, výborná chemická odolnost vůči solím, elastická i při nízkých teplotách.
ROKOFROSTFLEX 2K Flexibilní dvousložkové lepidlo Lepení keramické dlažby na balkonech a terasách, vysoká odolnost vůči dynamickému namáhání.

tags: #sanace #betonovych #sten #informace

Oblíbené příspěvky: