Při rekonstrukci bytu nebo novostavbě je výběr finální omítky klíčový. Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech. I když plní zejména estetickou funkci, není finální vzhled jediným kritériem výběru. Dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu. Sádrové omítky jsou v současném stavitelství moderní a žádané. Počet realizací stoupá jak v novostavbách, tak i při rekonstrukcích.
Charakteristika a vlastnosti sádrových omítek
Hlavním konkurentem vápenných štuků jsou sádrové omítky, které z estetického hlediska patří k nejdokonalejším. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše. Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností. Sádrové stěrky a omítky v případě větší vlhkosti v místnostech vlhkost absorbují a postupně opět uvolňují do ovzduší, přirozeně tak regulují mikroklima v místnosti. Umí zajišťovat rovnováhu teploty stěn a vnitřního prostoru. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Sádrová omítka se dá použít na jakýkoliv stavební materiál (cihly, pórobeton, beton, sádrokarton apod.). Dají se tedy plynule napojit různě hladké podklady. Sádrové omítky mají schopnost přenosu drobného pnutí v podkladu, což znamená, že nepraskají. Sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Navíc sádrové omítky nepropadají se a nemusí se brousit.
Sádrové omítky jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí. Jsou citlivější na poškození a nejsou vhodné do trvale vlhkých prostor. Tím se ale myslí například sauny nebo wellness, a není možné ji používat v exteriéru. To ale vůbec neplatí pro kuchyně a koupelny, protože zde relativní vzdušná vlhkost nikdy nepřesahuje dlouhodobě 70 %.
Porovnání s jinými typy omítek
Vlastnosti interiérových omítek přímo souvisí s obsahem použitých materiálů. Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů. Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku. K dispozici jsou i v pastovité konzistenci (např. oblíbený Keraštuk s obsahem kaolinu), a tak je jejich aplikace jednoduchá a bezprašná. Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin.
Omítky ze směsi vápna a cementu jsou dostupné v různé velikosti zrna (hrubé i jemné). Jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí. Proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách. Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti. Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o sádrové omítce
Srovnání vlastností sádrových a vápenocementových omítek:
| Vlastnost | Sádrová omítka | Vápenocementová omítka |
|---|---|---|
| Vzhled | Dokonale hladký, bez zrníček | Hrubší struktura, "zrníčka" |
| Rychlost schnutí | Rychlé (10-14 dní) | Pomalejší (až 28 dní) |
| Regulace vlhkosti | Ano (absorbuje a uvolňuje vlhkost) | Menší schopnost |
| Mechanická odolnost | Měkčí, snadněji se poškodí | Vyšší pevnost a odolnost |
| Praskání | Přenáší pnutí, nepraská | Při vysychání mění tvar, praská |
| Udržování prachu | Minimální (díky hladkosti) | Větší |
| Přilnavost | Výborná (při správné penetraci) | Dobrá |
| Vhodnost pro alergiky | Velmi vhodná | Méně vhodná |
| Cena | Srovnatelná s vápenocementovou | Cenově dostupná |
| Použití v koupelnách/kuchyních | Ano (pokud není v přímém kontaktu s vodou) | Ano (odolá vyšší vlhkosti) |
| Opravitelnost | Snadná a dokonalá | Možná, ale méně dokonalá |
Aplikace sádrových omítek v panelových bytech
Stěny panelových domů bývaly bez omítek, jen polepené tapetami. Všichni, kteří dávají přednost malbě, stojí před otázkou, jak panelové stěny omítnout. Omítání stěn v paneláku není nic složitého. Pro panel je nejvhodnější keraštuk nebo sádrová omítka. Mladý pár, který se rozhodl pro rekonstrukci staršího panelového bytu ve Slaném, na to nezapomněl. Povrchy panelových stěn i stropů byly popraskané, loupaly se kolem oken a byly viditelné spáry mezi panely. V případě betonových konstrukcí hledal řešení pro snadné zapravení spár mezi panely a také celoplošné stěrkování stropu i stěn v jednom kroku. V bytě byla použita sádrová omítka Rimat 100 DLP, která dokáže přenášet drobná pnutí v podkladu. Sádrová omítka se dá použít na jakýkoliv stavební materiál a je pochopitelně vhodná i k omítání stěn v paneláku.
Sádrová omítka umí perfektně držet prakticky na každém povrchu, pokud se ovšem dodrží správný technologický postup. Před aplikací sádrové omítky se musí povrch vždy a správně napenetrovat. Volba penetrace závisí na druhu podkladu, to znamená u nesavých podkladů je třeba použít Betokontakt, a tam kde je potřeba snížit nasákavost (cihelné zdivo, Porobeton apod.) aplikovat Aufbrennsperre. Penetrační nátěr musí být vždy vyschlý, proto je ideální aplikace den předem. Sádrová omítka se nesmí nanášet na vlhký a nevyzrálý beton - například na strop.
Doporučená tloušťka vrstvy omítky Knauf MP 75 je 8 až 30 mm. Už samotná možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje a usnadňuje. Při omítání je nutné dodržet teploty nad 5 °C a zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky.
Opravy a úpravy sádrových omítek
Pro opravy děr, prasklin, drážek nebo jiných drobných defektů se nejlépe hodí sádrové omítky a stěrky. Sádrové směsi od Rigipsu, konkrétně Rimano UNI pro hrubší opravy stěn a Rimano Glet XL, jemnou sádrovou stěrku pro perfektní finální úpravu. Opravu „nahrubo“ provádíme sádrovou vysprávkovou omítkou Rimano UNI. Podle návodu na obalu si namícháme dostatečně hustou směs a vmáčkneme do opravovaného místa. S vysprávkovou omítkou Rimano UNI máme jistotu, že se po čase v místě opravy neobjeví žádné trhliny. Tato omítka zaschne za šedesát minut, kdy je její lhůta zpracovatelnosti. Tato omítka se používá i na ostění oken a špalet.
Čtěte také: Jak na pevný a hladký povrch se sádrou
Nově sádrokartonové stěny stačí pouze vymalovat. V obývacím pokoji si Petr s Lucií dopřáli tu nejlepší povrchovou kvalitu stěn pomocí celoplošného stěrkování. Takový povrch splňuje nejvyšší estetické požadavky. Pro malování sádrových povrchů se dá použít celá škála prodávaných malířských barev. Doporučujeme použít disperzní interiérové paropropustné ředitelné barvy, které neuzavírají podklad, stejně tak jako omítka. A zajišťují prodyšnost těch omítek. Barva se nanáší válečkem s nízkým potahem. Pokud chcete tapetovat nebo lepit obklady, je třeba použít penetraci Knauf Tiefengrung.
Doporučení pro kutily
Míra zkušeností s omítáním hraje roli při výběru materiálu, pokud plánujete realizaci svépomocí. Máme zkušenosti i s tím, že zruční kutilové si realizují sádrové omítky sami. Společnost Rigips nabízí jako službu prakticky zdarma zaškolení všem stavebníkům na jakékoliv stavby v České republice a zajišťuje i technický dozor, stavební dozor.
Čtěte také: Sádrová omítka: Klady a použití
tags: #sadrova #omitka #pro #opravy #v #panelovych