Sádrokarton se stal oblíbeným materiálem pro úpravu interiéru díky jeho jednoduché montáži, modernímu vzhledu a nízké ceně. Pokud potřebujete zakrýt nevzhlednou zeď, pak zaměřte pozornost na tzv. suchou omítku. Jedná se o obklad stěn sádrokartonovými deskami, které zeď zakryjí a zajistí vám tak krásnou hladkou stěnu. Sádrokarton tak použijete v podstatě namísto klasické omítky. Tento způsob však můžete využít jen pro svislé konstrukce.
Příprava podkladu
Dobře připravený podklad je základem úspěšné montáže. Abyste mohli přistoupit k lepení desek, podklad musí být:
- pevný, soudržný a stabilní,
- bez „živých“ prasklin,
- o teplotě minimálně 5 °C,
- suchý,
- zbavený mastnoty.
Pro různé typy povrchů je nutná specifická příprava:
- Sklovitě hladké a nenasákavé povrchy (např. beton) ošetřete základním kontaktním nátěrem, který je nutné před použitím důkladně promíchat.
- Na povrchy s vyšší savostí (např. pórobeton, cihly) naneste základní penetrační nátěr, nebo naředěný základní penetrační nátěr - koncentrát.
Použijete-li některý z těchto nátěrů, s lepením SDK desek můžete začít nejdříve za 8-12 hodin po aplikaci nátěrů, tedy po jejich dostatečném zaschnutí.
Typy sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky se vyrábí standardně ve 4 provedeních - bílá, zelená, modrá a červená. Barevné provedení má svůj význam:
Čtěte také: typy ocelových zárubní
- Bílá, resp. šedá sádrokartonová deska je určená pro klasické aplikace do obytných místností, pokojů a chodeb.
- Zelená sádrokartonová deska má zvýšenou odolnost vůči vodě a je tedy vhodná do míst, kde lze zvýšenou vlhkost předpokládat, například do koupelny, sklepních prostor apod.
- Modrá deska má lepší akustické parametry a je vhodná na konstrukce oddělující prostředí s velkým rozdílem hladiny hluku. Hodí se tedy například pro oddělení místností od sousedního bytu, od chodeb, výtahových šachet atd.
- Červená (růžová) deska se zvýšenou odolností vůči vysokým teplotám při požáru.
Pro tvarované stropní podhledy je třeba použít sádrokarton, který lze ohýbat do požadovaného tvaru.
| Barva desky | Vlastnosti | Doporučené použití |
|---|---|---|
| Bílá/Šedá | Standardní | Obytné místnosti, pokoje, chodby |
| Zelená | Zvýšená odolnost vůči vlhkosti | Koupelny, sklepy, místa s vyšší vlhkostí |
| Modrá | Zlepšené akustické parametry | Oddělení místností s rozdílnou hladinou hluku (byty, chodby, šachty) |
| Červená (růžová) | Zvýšená odolnost vůči vysokým teplotám při požáru | Protipožární obklady a předěly |
Příprava tmelu Rifix
K přípravě tmelu budete potřebovat čisté plastové vědro. Pozor, nesmí v něm být zbytky ztvrdlého tmelu. Do čisté studené vody nasypte lepící tmel Rifix tak, aby prášek dosáhl hladiny vody. Nechejte 1-2 minuty stát, poté rozmíchejte ideálně elektrickou metlou (lze i ručně). Vzhledem k tomu, že se nedoporučuje dodatečné zahušťování, je nutné dbát na správné konzistence tmelu. Dodatečně ředit vodou můžete. Na zpracování tmelu máte min. 60 minut.
Postup opláštění sádrokartonovými deskami
Desky se lepí na stěnu pomocí speciálního lepícího tmelu Rifix. Existují dvě možnosti, jak postupovat - tmel můžete nanášet buď na sádrokartonové desky, nebo přímo na obkládanou zeď.
Varianta 1: Nanášení tmelu na SDK desky
- Délka SDK desek pro opláštění musí být o přibližně 20 mm menší než světlá výška místnosti. Na podlaze i na stropě vytyčte úrovně líce podkladu značkovací šňůrou (brnkačkou).
- Naneste lepící tmel Rifix přímo na rub SDK desek. Tmel nanášejte ve formě terčů, ty uspořádejte do třech řad při podélných hranách a v podélné ose desky. Tloušťka terčů by měla být mezi 10 a 40 mm a jejich vzdálenost v řadě 30-35 cm.
- Osaďte sádrokartonové desky (tl. 12,5 mm) na podkladech o tloušťce asi 10 mm. Vznikne tak mezera 10 mm u podlahy i u stropu pro optimální vyrovnání desek a odvětrání vlhkosti z lepícího tmelu.
- Pomocí vodováhy vyrovnejte první rohovou desku. Za použití srovnávací latě a gumové paličky proveďte konečné vyrovnání desek. Kontrolujte rovinnost osazených desek v podélném směru, příčném směru a také křížově.
Varianta 2: Nanášení tmelu přímo na zeď
V případě, že lepíte na problematický podklad (např. nesoudržná omítka), využijte spíše tuto druhou možnost.
- Rozměřte polohu jednotlivých terčů na podkladu a tato místa před lepením upravte oklepáním, očištěním a ošetřením vhodným nátěrem. Pro příliš savé povrchy použijte základní penetrační nátěr, na povrchy nesavé nebo příliš hladké naneste základní kontaktní nátěr.
- Na stěnu nanášejte lepící tmel Rifix také ve formě terčů. Jejich rozmístění bude stejné jako u první varianty (tři řady při podélných hranách a v podélné ose desky, tloušťka terčů 10-40 mm, vzdálenost 30-35 cm).
- Osaďte sádrokartonové desky (tl. 12,5 mm) na podkladech o tloušťce asi 10 mm. Vznikne tak mezera 10 mm u podlahy i u stropu pro optimální vyrovnání desek a odvětrání vlhkosti z lepícího tmelu.
- Pomocí vodováhy vyrovnejte první rohovou desku. Za použití srovnávací latě a gumové paličky proveďte konečné vyrovnání desek. Kontrolujte rovinnost osazených desek v podélném směru, příčném směru a také křížově.
Tmelení a povrchová úprava
Montáž dokončete klasickým tmelením spár mezi deskami i spár u podlahy a stropu tmelem Rifino Top, který se hodí pro základní i finální tmelení sádrokartonu. Před začátkem tmelení dodržte technologickou přestávku 2-3 dny dle konkrétních podmínek, aby mohlo dojít k vyzrání lepícího tmelu Rifix.
Čtěte také: Jak vybrat správné sádrokartonové profily?
Tmelení spár a hran šroubů je důležitým krokem pro dosažení hladkého a rovného povrchu. Používají se práškové spárovací tmely, které se po zaschnutí přebrušují. Pro finální vrstvu se nakonec používají nejlépe tmely pastové. Při tmelení spár vždy používáme výztužné pásky. Pásky se lepí na suché desky a přetmelíme je. Můžeme též použít skelnou pásku, která se vkládá do tenké vrstvy čerstvě naneseného tmelu a poté se přetáhne lehce hladítkem (tmelem).
Po zaschnutí první vrstvy tmelu spáry tmelem přestěrkujeme a hranou hladítka tmel roztáhneme do šířky a uhladíme do ztracena. Následuje konečná - finální povrchová úprava. Po zaschnutí tmelu přebrousíme tmelený povrch brusnou mřížkou, pozor však na to, aby nebyla porušena výztužná páska a přiléhající povrch sádrokartonových desek.
Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo k sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetračního nátěru na zeď použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu - malování, tapetování, keramický obklad atd. Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy.
Důležité tipy pro montáž sádrokartonu
- Výběr správného typu sádrokartonu: Různé typy sádrokartonu mají různé vlastnosti a jsou vhodné pro různé použití. Například do koupelny musíme použít sádrokarton zelený, který je impregnován a má tudíž zvýšenou odolnost vůči vlhkosti.
- Správné opracování sádrokartonových desek: Sádrokartonové desky řežeme nožem. Nejdřív se nařízne lícový povrch desky, poté se deska otočí a zlomí v místě naříznutí. Poté se dořízne rubový karton. Složitější výřezy se provádí pilou ocaskou. Poté upravíme hrany řezů pomocí hoblíku na hrany.
- Kalkulačka Rigips: Práci vám jednoznačně usnadní i kalkulačka Rigips, ve třech krocích zjistíte, kolik materiálu budete na výstavbu předstěny potřebovat. Materiál pak rovnou případně i poptáte u jednoho z vybraných prodejců ve vašem okolí. S kalkulací a výběrem správného materiálu vám případně poradí i technická podpora Rigips.
Sádrokarton je snadností montáže a povrchových úprav předurčen k práci svépomocí, chce to jen být alespoň trochu zručným kutilem a mít chuť do práce. Přesto to zase není až tak jednoduché a je třeba dodržovat konkrétní pravidla.
Čtěte také: Efektivní podlahy ze sádrokartonu
tags: #sadrokartonove #desky #primo #na #zed #montaz