Hliněné omítky upřednostňují zejména zastánci ekologického či alternativního bydlení a přírodních materiálů. Jsou příjemné na dotek a nenapodobitelné po stránce vizuální. Hlavním přínosem je ale blahodárný vliv na zdraví. Hlína a vápno patří k nejstarším stavebním materiálům. Nedávno byly znovuobjeveny, protože jsou obzvláště ekologické a zajišťují zdravé vnitřní klima. Hliněné a vápenné omítky jsou minerální a velmi dobře regulují vlhkost a jsou prodyšné. Hliněná omítka je navíc schopna vázat škodlivé látky ze vzduchu v místnosti. Hliněné omítky lze aplikovat dvěma způsoby: buď rozmočením čistého jílu pro přilnavostní nátěr, nebo použitím hliněného špricu.
Výhody a vlastnosti hliněných omítek
- Jsou snadno zpracovatelné a lze je použít na téměř jakýkoliv povrch.
- Jedná se o stavební materiál šetřící zdroje, 100% recyklovatelný.
- Vyznačují se difúzní otevřeností a schopností akumulovat teplo.
- Jsou neutrální vůči alergiím a pohlcují elektromagnetické záření.
- Váží škodliviny a pachy.
- Mají zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.
- Mohou zajistit dostatečnou vzduchotěsnost vnitřní obálky vytápěného prostoru nebo větrotěsnost fasády.
Nářadí pro práci s hliněnými omítkami
Pro práci s hliněnými omítkami budete potřebovat následující nářadí:
- Nádoba na maltu
- Štětka nebo váleček
- Zednická lžíce
- Stahovací h-lať (hliníková je lepší než dřevěná)
- Rozprašovač nebo hadice s vodou
- Nerezové nebo plastové hladítko
- Filcové nebo pěnové hladítko
- Bubnová míchačka nebo elektrické míchadlo (nejlépe rychloběžné míchadlo)
- Jemnozrnný brusný papír (pro úpravu dekorativních omítek)
- Stěrka na barvu (pro dekorativní omítky)
- Maskovací páska (pro šablony)
- Plochý štětinový kartáč (pro čištění dekoru)
- Talířová míchačka (pro přípravu jádrové vrstvy z místní hlíny)
- Dřevěná palice (pro srovnávání slaměných stěn)
- Elektrická protiběžná pila ocaska (pro seříznutí boulí na slaměných stěnách)
- Plotostřih (pro sestřihnutí povrchu slaměných stěn)
Příprava materiálů a podkladu
Suroviny pro hliněné omítky
Hlavní surovinou pro přípravu omítky je jílovitá hlína, kterou lze získat například z výkopu základů domu. Hlína se nachází pod vrstvou ornice, poznáte ji podle rezavé barvy a mazlavé konzistence. Je dobré, když v ní není moc kamenů. Dále budete potřebovat písek (ideálně frakce 0,5 - 4 mm, běžně 0-4 mm), řezanku (slámu rozsekanou sekačkou na trávu na délku do 5 cm) a vodu. Pro venkovní omítky je vhodné přidat kravskou kejdu.
Příprava jílovité hlíny
- Jílovitou hlínu z výkopu prosejte přes katr nebo hrubé síto, abyste se zbavili velkých kamenů a zbytků rostlin. Přesívat lze lehce jen vyschlou hlínu.
- Takto nahrubo prosátá hlína je připravená k použití pro přípravu špricu nebo hrubé omítky.
- Pro finální jemné omítky je dobré si hlínu prosít přes jemné síto.
- Prosátou hlínu nasypte do kbelíku, který je do 1/4 naplněn vodou. Zalitý jíl po změknutí rozmíchejte, nejlépe ručním míchadlem, do jogurtové konzistence bez hrudek. Pokud hmota obsahuje větší pevné částice, je nutné ji přelít přes síto.
Stanovení správného poměru pojiva a plniva
Každá omítka se skládá z pojiva (jíl) a plniva (písek, slaměná řezanka) v určitých poměrech. Jíl při vysychání zmenšuje svůj objem, a podle jeho množství se v omítce tvoří praskliny. Pro zjištění správného poměru:
- Vymíchejte vzorky v objemovém poměru jíl:písek 1:1, 1:2, 1:3 a 1:4. Použijte písek do velikosti max. 4 mm.
- Podle potřeby přidejte vodu a zednickou lžící omítněte plochu cca 60x60cm od každého materiálu na pevný podklad, nejlépe ten, na který se bude omítat.
- Srovnejte hoblem, aby tloušťka hliněné hrubé omítky byla 15-20 mm. Nechte vyschnout.
- Ideální vzorek by měl být ten, jehož praskliny, na které když zatlačíte, se neulomí a neodpadnou.
Zkouška smrštitelnosti
Smrštitelnost hliněné omítky zjistíte takto:
Čtěte také: Šablona pro betonovou dlažbu
- Každý vzorek roztáhněte v tloušťce cca 15 mm do lívance na igelit, který ořízněte na cca 6x25 cm. Igelit umožní hliněné omítce při vysychání klouzat po povrchu, čímž nedojde k popraskání vzorku.
- Ve vzdálenosti 200 mm zhotovte značky nožem nebo zapíchněte špičatá krátká párátka.
- Při měření suchého vzorku byste neměli naměřit méně než 196 mm. Tato zkouška je důležitá, pokud plánujete použít dekorativní jemnou hliněnou omítku.
Slaměná řezanka
Slaměnou řezanku, její poměrové zastoupení, je potřeba vyvzorovat, nejlépe až s omítkou, která se v pokusech jeví nejlépe. S přidáním řezanky do hmoty můžete přidat i na jílu, nebo ubrat na písku. Řezanku ideálně připravíte za pomoci travní sekačky, kterou jezdíte po slámě tak dlouho, až jste spokojeni s její délkou. Je doporučovaná délka do 5 cm. Při delších vláknech se projeví horší zpracovatelnost hmoty.
Příprava podkladu
Před omítáním se musí stěny zbavit nesourodých vrstev na povrchu a případně lehce zaškrábnout nesoudržné spáry. Povrch by měl být pevný, bez prachu, oleje a mastnoty. Před špricováním opláchněte (ostříkněte) stěnu vodou z hadice se zahradním rozprašovačem, čímž se odstraní jemný prach a další nesoudržné části z povrchu. Savé podklady před nanesením omítky lehce navlhčete. Před aplikací omítky nesmí na povrchu stát žádná voda.
Specifické podklady a jejich příprava
Před samotným omítáním je potřeba si ujasnit, kde chcete mít obklady. Tyto plochy pod obklady je potřeba vyhrubovat klasickou jádrovou vápenocementovou omítkou.
| Stavební podklad | Příprava a skladba omítky | Doplňující informace |
|---|---|---|
| Nepálená cihla | Hrubá hliněná omítka s výztuhou + jemná hliněná omítka | Příčky z nepálených hliněných cihel je nutno vyzdít se spárami silnými 8 mm a stejně hlubokými pro lepší ukotvení hrubé omítky. Doporučuje se vložení zpevňovací armatury (juta nebo perlinka). Před hrubou omítkou stačí stěnu navlhčit vodou. |
| Keramický pálený střep (Porotherm) | Jílový nátěr (špric) + hrubá hliněná omítka + jemný hliněný štuk | |
| Plynosilikátové tvárnice (Ytong, Porfix) | Jílový nátěr (špric) + hrubá hliněná omítka + jemný hliněný štuk | Lze zvážit potažení stavebním lepidlem s perlinkou (s vodorovnými rýhami). Pokud jsou stěny z Ytongu postavené min. 3 měsíce, lze omítat přímo na stěny. |
| Vápenopískové cihly, litý beton nebo betonové tvárnice | Cementový špric + hrubá hliněná omítka + jemná hliněná omítka | Na tyto hladké materiály je vhodnější použít cementový špric, který se nechá zatvrdnout. Cementový špric: 1 díl cementu, 5 dílů písku (0-4mm), 0,25 dílu vápna (hydrát) a naředit do pracovní konzistence. |
| Sádrokarton (SDK) | Jílový nátěr + jemná hliněná omítka | Výrobce SDK nedoporučuje hrubou hliněnou omítku kvůli riziku rozmočení. Pouze tenká vrstva jemného hliněného štuku. Plochy před omítáním zpevnit stavebním lepidlem s perlinkou a zahladit. Povrch lepidla zdrsnit rozfilcováním. |
| OSB, dřevo, ekopanel a vše na bázi dřeva | Štukatérský rákos + jílový nátěr na stěny (špric na stropy) + hrubá hliněná omítka s řezankou + perlinka (jutová tkanina) + jemná hliněná omítka | Nejdražší skladba. Rákos (palach) s pozinkovaným nebo nerezovým drátem (min. 0,8 mm) přichytit sponkami (min. 18 mm, max. 20 cm vzdálenost). Přesahy rohoží 10 cm s napínacím drátem. Vyztužení hrubé omítky perlinkou nebo jutou je nezbytností. |
| Hliněné panely | Povrch navlhčit, nanést jemnou hliněnou omítku, do které se celoplošně zapracuje perlinka (juta). Po vyschnutí se aplikuje požadovaný jemný hliněný štuk. | |
| Staré malby | Oškrábat až na původní jemnou omítku, omést, vysát, opláchnout/navlhčit, aplikovat přilnavostní nátěr a omítat. | Pokud chcete pouze dekorativní omítku z hlíny, místo hrubé hlíny podtáhnout povrch jemnou hliněnou omítkou ekonom v tl. cca 5 mm. |
Postup aplikace hliněných omítek
1. Příprava přilnavostní vrstvy (špric/hliněná kaše)
Hliněná kaše (o konzistenci hodně hustého jogurtu) tvoří přilnavostní můstek mezi podkladem a dalšími vrstvami omítky. Jíl smícháme s pískem 1:2 a naředíme vodou tak, aby se nám dobře pracovalo a na stěně, či stropu, po špricování něco zbylo. Můžete si k tomuto účelu koupit ruční omítačku "čerta", nebo nahazovat ručně zednickou lžící či fankou. Pro přípravu hliněné kaše rozmíchejte jílovitou hlínu s vodou pomocí elektrického ručního míchadla s vřetenovou metlou. Hliněnou kaši můžete nanést velkým plastovým hladítkem (18x40cm) na slaměné stěny. Není potřeba omítku vmasírovávat či vpichovat do hloubky balíků. Kaše má dostatečnou přilnavost, aby ji stačilo v první fázi nanést hladítkem mírným tlakem a ve fázi druhé rozmazat trochu větším tlakem třemi či čtyřmi prsty ruky tak, aby se odhalili všechny nerovnosti a případné dutiny. Někdy se této vrstvě říká "vrstva odhalovací", po její aplikaci stěna nepřibyde na tloušťce, opticky se spíše zúží, resp. ukáže, kde byla měkká nesoudržná místa. Hliněná kaše je vetřena těsně pod povrch slaměných stěn a lehce povrch slaměných stébel zakrývá.
Na světě je první vrstva hliněné omítky. Tuto vrstvu naneste na rákosovou rohož (v případě venkovní hliněné omítky na slaměné balíky). Špric je možné nanést i rovnou na cihlovou zeď. Doporučujeme nanášení rukama s látkovými rukavicemi, aby se špric dostal mezi stébla a došlo k dobrému přilnutí rákosu k podkladu. Pokud potřebujete vyplnit díry mezi balíky, smíchejte špric se slámou a touto hmotou díry vyplňte. Špric můžete nechat zaschnout, ale nemusíte.
Čtěte také: Výroba betonového chodníku s šablonou
2. Provádění jádrové (hrubé) vrstvy
Jádrovou vrstvu hliněné omítky je nejsnazší provést hned po aplikaci první "odhalovací" vrstvy (přilnavostního můstku) dříve než uschne. Jádrová vrstva nejlépe přilne ještě k vlhkému špricu, není příliš výhodné dělat zde technologickou přestávku. I když i k suchému špricu přilne omítka dobře, nahazování na vlhký jde přeci jen o něco rychleji. Pro provedení jádrové vrstvy se použije Cemix Hliněná omítka hrubá (482) rozmíchaná do homogenní hladké konzistence. V případě nesavých podkladů (např. beton) nebo při přechodech materiálů (smíšené zdivo) s různou savostí se použije Cemix Spojovací můstek CLAY (401).
Míchání hrubé omítky
Jádrovou vrstvu hliněné omítky je nejlépe připravit v talířové míchačce smícháním hliněné kaše s pískem a slaměnou řezankou, nejčastěji v objemovém poměru cca 1:1:1. Záleží však na tom, kolik jílu, prachu a písku už v sobě má samotná místní hlína. Zkušený hlinař odhadne obvykle vhodný poměr tak, že si směs po namíchání promne v rukách a cítí, co tam je. Pro méně zkušené je lepší si na stěnu provést několik vzorků aspoň 70 x 70 cm v různých poměrech. Pokud vám vzorek příliš praská, přidejte písek anebo řezanku. Pokud vzorek málo lepí, nesnadno přilne na stěnu anebo je málo soudržný, přidejte jílovitou hlínu.
Hotová směs na hrubou omítku je mokrá, mazlavá a hustá. Pokud děláte venkovní hrubou omítku, přimíchejte do směsi jeden díl čerstvé kravské kejdy (bez vláken), která zvyšuje odolnost proti vodě.
Nanášení hrubé omítky
Naházejte jádrovou omítku rukama, poměrně zblízka a ne příliš velkým švihem, aby se zbytečně neodrážela a nepadala na zem. Tloušťka jádrové vrstvy může být 1 - 8 cm dle rovinnosti podkladu a požadované míry vyrovnání. Jádrovou vrstvu je vhodné nahazovat rovnoměrně, aby následné roztažení a vyrovnání hladítkem bylo co nejméně pracné. Použijte běžné plastové hladítko 18 x 40 cm. Plocha se následně srovná stahovací latí. Zahlazování se provádí podle potřeby dřevěným nebo nerezovým hladítkem. Omítku nanášejte na stěnu omítnutou špricem rovnoměrně hladítkem v tloušťce asi 1-3 cm. Snažte se, aby byl povrch co nejrovnější, obzvláště pokud plánujete nanášet finální jemnou omítku. Následně nechejte povrch dobře vyschnout. V případě vnitřních prostor si pro rychlejší schnutí můžete pomoci třeba větrákem. Pokud omítka bude schnout ve vnitřních prostorech pomalu, mohou se začít vytvářet na povrchu plísně.
Někdo může dávat přednost nerovným - plastickým hliněným omítkám (v památkovém duchu - chalupáři). V tomto případě hrubujte bez stahovacích omítníků a zarovnávejte pouze zednickým hoblem o velikosti požadované výsledné plasticity.
Čtěte také: Přesná instalace se šablonou Wolfcraft
3. Provádění vrchní (jemné) omítky
K finální vrstvě hliněné omítky se přistupuje až po úplném vyschnutí omítky jádrové, čili zde je technologická pauza nutná, jinak se objemové změny dané vysycháním sčítají a dochází tak k trhlinám. Pro povrchovou úpravu hliněné jádrové omítky se používá Cemix Hliněná omítka jemná (433). Podkladní jádrová omítka se důkladně navlhčí. Jemné hliněné štuky čekají až na úplné vyschnutí hrubé omítky. Tu před samotným nanášením jemné omítky navlhčíme vodou a zednickým novodurovým hoblem natahujeme jemnou hliněnou omítku v tloušťce do 3mm, dle použitého druhu jemného hliněného štuku.
Míchání jemné omítky
Pro jemnou omítku lze vytvořit směs z jemnějšího písku a hlíny v poměru 1:2. Pokud je tato omítka určená na ven, přimíchejte do ní ještě jeden díl kravské kejdy (bez vláken). Do finální omítky můžete přidat i různé pigmenty určené pro barvení směsi na hliněné omítky. Konzistence hmoty by měla být jako hustý jogurt, aby ji bylo možné nanést na hladítko a snadno rozetřít po stěně. Doporučuje se však jemnou hliněnou omítku, zejména barevnou a dekorativní, zakoupit u výrobce, protože svépomocně namíchaný materiál nemusí být dostatečně tvrdý a soudržný.
Nanášení jemné omítky
Omítka se nanáší na podklad velkým nerezovým nebo novodurovým hladítkem. Nanášejte velice slabou vrstvu omítky. Spotřeba jemné omítky je malá, pokud máte hezky vyrovnaný povrch hrubé omítky. Všude, kde omítka přechází přes různé podklady a na všech rozích je třeba do první vrstvy jemné omítky (případně do hrubé) zapravit perlinku, která podporuje soudržnost materiálu. To samé platí i pro přechody mezi různými materiály.
4. Povrchová úprava a dokončovací práce
Zřejmě po nanesení a zaschnutí jemné omítky budou na stěně šmouhy a rýhy. Z toho si nic nedělejte, protože povrch ještě můžete zafilcovat. Používá se k tomu hladítko, na kterém je z druhé strany houba. Houbu namáčejte do vody, přejíždějte půl oblouky po stěně a vždy potom oklepte o síto písek, který se na houbu zachytí. Nebojte se přitlačit. Takto zarovnáte i velké rýhy. Po zaschnutí můžete povrch ještě jednou zafilcovat suchým hladítkem s houbou a zamést smetáčkem. Odstraníte tak zbytkový písek, který by opadával. Hliněnou jemnou omítku lze ponechat bez dodatečné povrchové úpravy. V případě požadavku na povrchovou úpravu se tato provádí až po dokonalém vyschnutí jemné omítky s minimální technologickou přestávkou pět dnů. Hliněná jemná omítka má po zafilcování jemnou strukturu a přírodně hnědý odstín.
Intenzita navlhčení hrubé omítky je odvislá od použité jemné hliněné omítky, resp. její doby zpracování. Molitanové hladítko pro první filcování, gumové hladítko s velkými póry pro druhé suché filcování a zametání.
Kolem oken na jejich rámy doporučuji použít ukončovací okenní profil (APU lišty). Tyto APU lišty eliminují otřesy okna, čímž nedochází k prasklinkám mezi rámem okna a hliněnou omítkou.
U hliněných omítek je doporučováno zaoblení rohů, případně i koutů. Zaoblené rohy jsou praktické proti uražení, kouty jsou spíše estetické.
Dekorativní omítky a šablony
Pokud chcete vyrobit neobyčejnou dekoraci pomocí malířské šablony a dekorativní omítky, postupujte následovně:
Příprava podkladu pro šablonu
Očistěte povrch, na kterém chcete vytvořit vzor, a jemně jej obruste jemnozrnným smirkovým papírem. Následně povrch pokryjte vrstvou laku na dřevo. Takto připravený substrát nechte uschnout. Pokud použijete hotovou dekorativní omítku, nemusíte se starat o další přípravu - výrobek můžete začít nanášet hned po otevření balení.
Připevnění šablony
Připravte si několik kusů maskovací pásky. Umístěte šablonu na vybraný povrch a nastavte ji do správné polohy. Jakmile se rozhodnete, že je poloha správná, opatrně připevněte šablonu pomocí pásky. Nedoporučuje se používat lepidlo ve spreji, mohlo by zničit výsledný efekt.
Nanášení omítky
Po přiložení šablony začněte nanášet hmotu. Pokryjte jí celou plochu vzoru tak, aby nezůstala žádná prázdná místa. Čím silnější je nanesená vrstva, tím je vzor vypouklejší. Jakmile se rozhodnete, že je vzor řádně pokryt hmotou, můžete začít šablonu odstraňovat. Postupujte jemně, abyste nerozmazali nanesenou strukturu. Při tomto postupu může dojít k drobným protahováním nebo dutinám a zubatým hranám na povrchu omítky, ale v tu chvíli byste neměli provádět žádné opravy. Celý povrch nechte zaschnout.
Úprava vzoru
Jakmile zjistíte, že je hmota dostatečně zpevněná, můžete nežádoucí prvky obrousit a hrany vyhladit smirkovým papírem. Nakonec očistěte dekor - můžete k tomu použít jakýkoli kartáč nebo nějaký plochý.
Nátěry hliněných omítek
Případná výmalba hliněných omítek (by měla být považována za trestný čin) se provádí vápnem, kaseinovými, hliněnými nebo silikátovými barvami, které povrch omítky tolik neuzavřou, ale zpevní a ochrání. U natírání stěn omítnutých hliněnou omítkou se ujistěte, že je zachována struktura otevřených pórů stěny hliněného stavebního materiálu. Nejčastěji používanými nátěry jsou hliněné barvy, vápenné kaseinové barvy a minerální barvy.
Krásnou omítku můžete nechat přirozeně hliněné barvy nebo je možné ji natřít například kaolínem pro získání bílého vzhledu.
tags: #šablona #na #hliněné #omítky #postup #a