Malta patří mezi základní spojovací materiály, bez kterých se neobejde téměř žádná stavební práce. Po maltě sáhnete při zdění, omítání i lepení, a proto je potřeba vybrat vhodný typ s ohledem na způsob využití. Zdicí malta je základní stavební materiál používaný pro spojování cihel, bloků nebo kamene při stavbě zdí. Moderní stavebnictví i nadále stojí na spojování stavebních dílců vhodným materiálem. Na tomto principu se po staletí nic podstatného nemění, protože jde o osvědčený způsob, jak vytvořit stabilní konstrukci s dlouhou životností. A právě proto se s použitím zdicích malt setkáváme na staveništích dodnes, ať už jde o klasické cihly nebo pórobetonové zdivo, zdicí malta zůstává klíčovým prvkem každé stavby.
Složení zdicí malty
Malta se standardně skládá z vody, písku a třetí složky - vápna, cementu, nebo obojího. Podle toho se dělí na maltu vápennou, cementovou a vápenocementovou. Přidáním dalších složek nebo obměnou některé z nich se pak vytváří speciální typy malt, ať už jde o sádrové, šamotové a další.
- Cement: Cement je hydraulickým pojivem, které tuhne jak na vzduchu, tak i pod vodou. Šedý nebo bílý prášek se skládá mimo jiné z jemně mletého slínku portlandského cementu, struskového písku, popílku, mletého vápence, a dále z anorganických a přírodních minerálních vedlejších složek, z kterých po smíchání s vodou vznikne cementová kaše.
- Vápno: Nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno.
- Písek: Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm. Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání. Čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat. Smícháním s vodou, přidáním příměsí různých zrnitostí (např. drceného kamene, drobného štěrku, písku) a v případě potřeby dalších aditiv (např. plastifikátoru, těsnicí hmoty atd.) a přísad se získávají různé typy malt.
Druhy zdicích malt
Malty se obecně dělí podle pojiva na maltu vápennou, vápenocementovou, cementovou nebo hliněnou. V závislosti na receptuře a příměsi dalších látek se získávají další malty.
- Vápenná malta: Čistá vápenná malta se nejčastěji využívá pro zhotovení vnitřních omítek, případně se uplatňuje i při rekonstrukcích historických budov. Ve srovnání s jinými typy malt má vysokou elasticitu, ale menší pevnost. Běžné malty z čerstvého vzdušného vápna se připravují v poměru 3 dílů písku na 1 díl vápna. Podtypem vápenných malt jsou ty připravené z hydraulického vápna, které se vyrábí žíháním vápence obsahujícího jíl a jiné nečistoty. Tyto malty mají vyšší pevnost a rychleji tuhnou.
- Cementová malta: Pro zdění v místech s vyšší vlhkostí se využívají pevné cementové malty, které představují obdobu betonu. Vyznačují se dobrou soudržností a vysokou pevností. Hodí se pro použití ve vnitřních i venkovních prostorách a volí se do intenzivně namáhaných míst. Po cementové maltě sáhněte při zhotovení podezdívek nebo tam, kde bude docházet k výraznějšímu tlakovému zatížení (například v okolí překladů). Počítejte však s tím, že cementové malty jsou obtížněji zpracovatelné a špatně izolují teplo.
- Vápenocementová malta: Nejuniverzálnějším typem malt jsou vápenocementové, které obsahují podíl vápna i cementu. Vyznačují se větší pevností a hustotou než čistě vápenné malty, ve srovnání s cementovými se však podstatně lépe zpracovávají. Protože mají nižší stupeň nasákavosti než vápenné omítky, jsou vhodné i pro zdění v místech kontaktu zdiva se zemí. Využívají se jak pro zdění, tak omítání ve vnitřních i venkovních prostorách.
- Tepelněizolační malta: Tento typ malty má vylepšenou vydatnost a zlepšenou tepelnou vodivost. Tepelněizolační malty se můžou pochlubit vylepšenou vydatností a k tomu nabízí lepší tepelnou vodivost, díky čemuž je ideální ke zdění tepelněizolačních zdicích prvků. Tepelně izolační zdicí malta je ideální pro zdivo, kde je vyžadována dobrá tepelná izolace. Používá se v podmínkách, kdy je vyžadován nízký součinitel tepelné vodivosti. Hlavním benefitem je přitom snížení vzniku tepelných mostů ve spárách a zvýšení celkového tepelného odporu zdiva. Spotřeba při doporučené tloušťce (12 mm) je 13,8 l/m2.
- Lepicí malta: Jak už název napovídá, lepicí malta slouží k připojování různých stavebních prvků či materiálů k sobě. K lepení sádrokartonových a tepelněizolačních desek na podkladní konstrukci použijte lepicí maltu určenou přímo k tomuto účelu.
- Spárovací malta: Spárovací malta se ve stavebnictví používá k vyplňování mezer (spár) mezi jednotlivými stavebními prvky, jako jsou cihly, bloky či kamenné desky. Poskytuje tak strukturální stabilitu a pomáhá udržovat jednotlivé prvky pevně na místě. Zároveň však těsní, brání průniku vlhkosti a splňuje i estetická kritéria.
- Vyrovnávací malta: Pokud se potýkáte s křivou podlahou či stěnami, nemusíte se hned pouštět do náročné rekonstrukce. Řešením může být vyrovnávací malta, která zajistí rovný povrch a připraví jej pro další stavební či povrchové práce.
- Šamotová malta: Tento typ malty se od těch předešlých poměrně liší. Neslouží totiž primárně k vyrovnávání či lepení nějakého materiálu, ale k opravám a tmelení šamotových desek, které jsou nedílnou součástí topenišť a krbů.
- Tenkovrstvá malta: Například k vyzdívání tvárnic z pórobetonu nebo lehkého betonu.
Výběr zdicí malty
Prvním vodítkem pro výběr nejvhodnějšího typu malty je druh zdiva a tloušťka zdicí spáry. Druhým vodítkem je pak požadovaná pevnost malty. Obecně platí, že malta by měla mít nižší pevnost než zdicí prvek, aby při případném dotvarování došlo k prasknutí malty, nikoli cihel. Pro běžné nové zdivo jsou proto ideální malty s pevností 10 MPa, pro příčky někdy i více.
Přesný typ malty (včetně pevnosti a složení) by měl být vždy součástí projektové dokumentace. Projektant zná statiku celé stavby, zatížení jednotlivých konstrukcí a vybere tak nejvhodnější kombinaci zdiva a malty. Předpřipravené maltové směsi, které se při svépomocných pracích využívají nejčastěji, se od sebe liší složením a mají různé vlastnosti. Při výběru maltové směsi vždy pečlivě nastudujte informace psané na pytlích. Na každém obalu je uvedené, pro jaký účel se hodí, jakou má zrnitost, pevnost v tlaku i pro jakou tloušťku vrstvy je vhodná. Správná volba zdicí malty může významně ovlivnit nejen kvalitu stavby, ale i její dlouhodobou funkčnost. Před zahájením stavebních prací proto doporučujeme dobře se seznámit s různými druhy malt a jejich vlastnostmi, abyste vybrali ten správný produkt pro vaše potřeby.
Čtěte také: Dokonalý povrch betonu
Příprava zdicí malty
Průmyslově vyráběná suchá maltová směs je určena pro ruční i strojní zpracování. Při míchání pak dodržujte předepsané množství vody! Příliš řídká směs může významně snížit pevnost. Zdicí malta Baumit MM 50 se smísí v samospádové míchačce (resp. kontinuální míchačce) s předepsaným množstvím 3-4 l záměsové vody na 25 kg suché směsi.
Při zpracování je ideální použití například bubnové míchačky, protože míchá směs déle a rovnoměrněji, čímž se lépe aktivují chemické složky (např. pojiva a přísady), takže má výsledná malta lepší konzistenci a také namícháte větší objem naráz, takže je práce plynulejší a efektivnější. Míchadlo na vrtačce je vhodné pro malé objemy (např. opravy nebo drobné zednické práce). Vzhledem k tomu, že je nutné ho držet v ruce, používá se zpravidla jen velmi krátce, což není pro důkladné promíchání všech složek ideální. Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.
Důležité aspekty při zdění
- Zdivo i základ musí být čisté, suché, zbavené prachu a výkvětů.
- Při používání starších cihel dejte pozor na jejich důkladné očištění a zhodnocení jejich stavu.
- Při teplotách pod +5 °C klesá reaktivita cementu a malta může „špatně zatuhnout“. V takovém případě je vhodné použít maltu s vyšší pevností.
- U přesného zdiva (broušené cihly, pórobeton) je naprosto zásadní mít perfektně rovnou a pevnou zakládací maltu.
- Zdivo by mělo po vyzdění dostatečně vyschnout a stabilizovat se, než na něj začnete nanášet omítky. Jinak hrozí vznik trhlin, výkvětů nebo odlupování omítek, a to zejména u pórobetonu.
Zdicí malty Baumit
Vápenocementové zdicí malty patří mezi tradiční a dlouhodobě ověřené materiály, které nacházejí uplatnění na stavbách všeho druhu. Díky své univerzálnosti jsou vhodné jak pro zdění vnitřních a vnějších nosných stěn a pilířů, tak i na vnitřní nenosné příčky. Spolehlivě spojují maloformátové cihly i svisle děrované cihelné bloky a zajišťují tak pevnost a stabilitu konstrukce.
Přehled zdicích malt Baumit
| Název malty | Třída | Pevnost v tlaku | Použití |
|---|---|---|---|
| Baumit MM 100 | M 10 | 10 MPa | Zdění nosných stěn a pilířů, zakládací malta |
| Baumit MM 50 | M 5 | 5 MPa | Zdění vnitřních a vnějších stěn a příček |
| Baumit ALL IN MM 50 | M 5 | 5 MPa | Zdění vnitřních a vnějších stěn a příček |
| Baumit Zdicí malta 100 W | M 10 | 10 MPa | Zdění v zimních měsících |
| Baumit Zdicí malta 50 W | M 5 | 5 MPa | Zdění v zimních měsících |
Zdicí malty MM 100 a MM 50 jsou zpracovatelné ručně i strojově. Dodávají se v praktickém balení v pytlích pro snadnou ruční manipulaci na menších projektech i volně ložené v mobilních silech pro větší objemy.
Baumit ALL IN MM 50 přináší inovativní řešení v podobě samorozpustitelného pytle, který zjednodušuje manipulaci a snižuje odpad, protože obal se stává součástí materiálu. Malta je navíc vyztužena vlákny z rozpuštěného obalu, což zvyšuje její pevnost a odolnost.
Čtěte také: Parametry ruční míchačky
Zdění v zimě
Stavební práce dnes nemusí být přerušeny ani v zimních měsících. Speciální zdicí malty Baumit 100 W a 50 W jsou určeny pro zdění v zimních měsících.
Lícové cihly Klinker
Stylový originální vzhled a dlouhá životnost jsou dva základní parametry, pro které mnoho stavebníků při řešení svých stavebních projektů volí lícové cihly Klinker. Kvalita výrobků a vysoká estetická hodnota propůjčují domu příjemnou atmosféru. Pro zachování těchto vlastností je klíčové při lepení a spárování použít správnou maltu - zdicí a spárovací malta pro lícové zdivo Baumit Klinker je totiž svou recepturou naprosto výjimečná. Lícové cihly Klinker se vyznačují nízkou nasákavostí. Z toho důvodu se musí pro jejich zdění a spárování používat speciální výrobek Baumit Klinker, který obsahuje tras, eliminující možnost vzniku výkvětů z malty.
Míchání malty svépomocí vs. pytlované směsi
Míchání malty na zdění cihel svépomocí oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Míchání malty svépomocí je levné a jednoduché, pravdou ale je, že u běžných menších projektů svépomocí se většinou nevyplatí. Pokud však máte se zděním málo zkušeností a nechcete experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou. Na drobné svépomocné zednické práce si ve většině případů vystačíte s maltovými směsmi v pytlích, jejichž příprava je rychlá, jednoduchá a pohodlná. Pokud však plánujete stavební práce ve větším rozsahu, doporučujeme si směs namíchat ručně. Na druhé straně je pro svépomocné stavebníky obtížné odhadnout optimální poměr surovin, a tak často vytvoří kašovitou směs s nevhodnými vlastnostmi pro konkrétní účel zdění či omítání. Výběr vhodného typu maltové směsi a dodržení správného postupu přípravy je zásadní při zdění, omítání, zapravování i lepení.
Čtěte také: Výběr nůžek na živý plot
tags: #rucni #vapena #malta #baumit #vlastnosti #použití