Při novostavbě rodinného domu nebo rekonstrukci stávající střechy je jedním z nejdůležitějších kroků správný výběr střešní krytiny. Každý materiál má své silné i slabé stránky a investoři se nejčastěji rozhodují mezi střešními taškami a plechem. Tyto dva materiály se liší svými vlastnostmi, zejména pak v hmotnosti a rozměrech, což má zásadní dopad na zatížení krovu.
Charakteristika a zatížení plechové krytiny
Plechová střešní krytina, ačkoliv je populární kratší dobu než tašky, si získává stále větší oblibu. V mnoha ohledech je bezkonkurenční a mnohdy ani nedokážete rozeznat, zda se jedná o tašku nebo plechovou krytinu, jak moc jsou si podobné.
Plechová krytina se označuje jako „lehká krytina“, protože má menší tloušťku a hmotnost. Zásadním atributem plechové střešní krytiny je její nízká hmotnost, která může ovlivnit již vlastní návrh střešní konstrukce. Pro srovnání, metr čtvereční těžké taškové střechy váží průměrně 40 až 50 kilogramů, zatímco plechová krytina má na stejné ploše hmotnost jen 2,5 až 5 kilogramů v závislosti na použitém materiálu. Tato nízká hmotnost pomáhá optimalizovat náklady na konstrukci krovu. Pro dosažení potřebné únosnosti tak může v některých případech stačit pouze subtilnější krov. U novostaveb lze snížit náklady na nosnou konstrukci střechy a v rámci rekonstrukcí starších domů zase nemusí být nutné předělávat celý krov. Pokud je tedy střecha v horším stavu a nezvládá větší zátěž, je ideální volbou plechová krytina.
Plechová krytina se obvykle vyrábí z materiálu nepřesahujícího tloušťku jeden milimetr, proto je například oproti klasickým taškám méně náročná na prostor, což přispívá ke snížení nákladů na dopravu, skladování i manipulaci. Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, uvádí: „I přes její často značné rozměry není nutné při realizaci používat těžkou techniku. S ohledem na členitost střešní plochy se tím vlastní pokládka urychluje. S tím souvisí často menší náročnost na práci a tedy i náklady s ní spojené.“
Plechové střešní krytiny minimálně zatěžují krov a snadno s nimi dosáhnete těsné střechy, protože jsou tvarovatelné. Dle rozměrů krytiny obvykle bývá v ploše málo spojů, čímž se snižuje riziko zatékání. Krytinu proto lze instalovat i na střechy s velmi nízkým sklonem.
Čtěte také: Vlastnosti cementu a betonu
Materiálové složení a odolnost plechových krytin
Vlastnosti a odolnost plechové krytiny je dána v prvé řadě použitým materiálem. Jejím jádrem je nejčastěji plech z oceli nebo slitiny hliníku.
- Ocel: Dosahuje vysoké pevnosti a odolnosti vůči mechanickému namáhání. Je ale náchylnější vůči korozi, proto musí být její povrch dostatečně ochráněn vrstvou zinku a pasivační vrstvou, která jej chrání před korozí a dalšími chemickými reakcemi.
- Hliník: Ve srovnání s ocelí se jedná o měkčí materiál, zároveň je ale výrazně odolnější vůči korozi a jinému chemickému působení. Díky tomu obecně dosahuje delší životnosti, ovšem je třeba počítat s o něco vyššími pořizovacími náklady.
Na vnější povrch obou materiálů se nanese primer, který snižuje riziko chemické reakce a zvyšuje přilnavost následných vrstev. Poté se z vrchní strany aplikuje konečná povrchová úprava a ze spodní strany ochranný lak. Plechové krytiny bývají opatřeny širokou škálou povrchových úprav, které jejich vlastnosti a barevné provedení dále významně ovlivňují. Lze se setkat s hladkým i mírně strukturovaným povrchem. Používají se například povrchové úpravy na bázi polyuretanu, které zajišťují vysokou odolnost proti chemickému působení a umožňují použití krytiny do velmi náročného prostředí se zvýšenou korozivitou, jako jsou například oblasti s častým výskytem smogu. Setkat se lze i s povrchy na bázi polyesteru.
Typy plechových krytin dle tvaru a rozměru
Dobrá adaptabilita a tvárnost vstupní suroviny ve spojení s nízkou hmotností umožňuje vytvářet plechové střešní krytiny v široké škále rozměrů a tvarů. Vstupní materiál je na výrobní lince vylisován a vyválcován do požadovaného tvaru a upraven na konkrétní rozměr.
- Maloformátové krytiny: Jsou ideální zejména na členité střešní plochy. Jednotlivé panely se vyrábí o šířce přibližně jednoho metru a v délce čítající maximálně dvě řady prolisů.
- Velkoformátové krytiny: Představují vhodné řešení hlavně na jednoduché střechy. Jedná se o pásy materiálu o šířce kolem jednoho metru, délka může být až šest metrů. Krytina se vyrábí na míru konkrétní střechy, čímž se minimalizuje množství vzniklého odpadu. V ideálním případě obsáhne celou délku spádnice.
- Falcované krytiny: Jedná se o pásy plechu, které se přímo na stavbě tvarují a pomocí speciálních nástrojů falcují do sebe. V ploše tak vytváří charakteristickou stojatou drážku. Používají se především pro nízké sklony střech a moderní budovy.
U velkoformátových plechových krytin je třeba si dávat pozor na to, aby nedošlo při manipulaci k jejich poškození, protože čím je krytina větší, tím je náchylnější k deformaci. Klíčem je správná instalace těchto krytin na střechu. Na druhou stranu se plechové krytiny díky svým rozměrům lépe skladují a přepravují, což vám může ušetřit spoustu peněz při doručování.
Charakteristika a zatížení taškové krytiny
Nejčastějšími střešními krytinami jsou pálené nebo betonové tašky. V současnosti se k výrobě těchto tašek používají nejrůznější směsi materiálů a formy, takže výběr je opravdu široký. Máte možnost si vybrat doslova z desítek odlišných vzorů a obrovské škály barev.
Čtěte také: Cement a Beton: Klíčové Rozdíly Vysvětleny
Taška je mnohem těžší a silnější materiál, proto není vhodná pro všechny typy krovů. Hlavní rozdíl mezi taškami a plechem je tedy v hmotnosti a rozměrech. Silným argumentem ve prospěch střešních tašek je jejich dlouhá životnost a velmi vysoká odolnost, která často překračuje i 100 let. Je potřeba si zvolit kvalitní tašku, jinak je náchylná k poškození. Střešní tašky nejsou náročné na údržbu. Pokud chcete mít střechu z hliněných nebo betonových tašek, musíte si také odpovídajícím způsobem připravit rozpočet, jelikož pořizovací cena pálených tašek je vyšší než u plechových a betonových krytin. Aby byla střecha správně osazena, musí probíhat složitější montáž nebo stavební úpravy.
Pálené tašky
Tradice pálených střešních tašek sahá až do dob starověkého Říma a dodnes se těší velké oblibě. Díky své vyšší hmotnosti snadněji odolává extrémnímu větru a silněji tlumí okolní hluk. Velkým plusem je také energetická úspornost, protože tento typ tašek lépe odráží sluneční záření a má vyšší tepelně akumulační schopnost. Pálené střešní tašky jsou prodyšné, což svědčí materiálu pod krytinou. Jsou také odolné vůči agresivnímu prostředí jako kyselé deště, ptačí trus či UV záření. Pálené tašky mohou být buď klasické režné (bez povrchové úpravy), nebo engobované a glazované (s povrchovou úpravou). Povrchová úprava je zachována po celou dobu životnosti tašky. Její hladkost (zejména u glazury) omezuje růst lišejníků a usazování nečistot. Nabídka barev, tvarů a velikostí pálených tašek na trhu je bohatá. Dle některých výrobců životnost pálených tašek dosahuje 100 let i více.
Pálené střešní tašky patří mezi těžké krytiny, proto je potřeba se vždy ujistit, co je vaše střešní konstrukce schopna unést. Většina typů pálených tašek není vhodná na střechy s velmi nízkým sklonem. Stejně jako plech, tak i pálené tašky jsou při transportu náchylné k odřeninám. Zároveň se jedná o křehčí materiál, takže při pohybu po střeše je třeba vyšší opatrnosti.
Největší zatížení představuje taška bobrovka, zejména v korunovém krytí. U konkrétní tašky Bramac Opál je hmotnost sice jen 1,8 kg/ks, ale kvůli její malé velikosti (180x380 mm) a spotřebě až 38,3 ks/m² se dostáváme na zatížení až 69 kg/m².
Betonové tašky
Popularita betonových tašek vzrostla na českých střechách od devadesátých let 20. století. Beton se vyznačuje vynikající odolností vůči rozmarům počasí včetně mrazu, pevností a nenasákavostí. Hmotnost betonových tašek je srovnatelná s těmi pálenými. Odolávají deformacím a uchovávají si pevný tvar. Pokládka je díky jejich posuvnosti poměrně snadná. Valnou část betonových tašek lze položit téměř na všechny typy střech různých sklonů. Pevnost tašek dovoluje pohyb po střeše bez rizika jejich poškození. Plusem je jejich snadná demontáž k dodatečnému osazení střešního okna či jiných prvků. Také dobře tlumí venkovní hluk. Méně náročný proces výroby se odráží i v jejich nižší ceně, která je srovnatelná s kvalitními plechovými krytinami. Jejich výroba je šetrná k životnímu prostředí. Nejčastěji uváděná životnost je 80 až 100 let. Betonová střešní krytina je náchylná k poškození za silného krupobití.
Čtěte také: Rozdíly v dřevěných podlahách
Povrchová úprava betonových tašek má nižší životnost než u pálených tašek. Rychleji se tedy mění i jejich vzhled a barvy postupem času hnědnou či šednou. Ke zpomalení tohoto procesu je vhodné vybírat krytiny s vícenásobným nástřikem. Tašky povrchově upravené jemným posypem více zachycují nečistoty a častěji je pokrývá lišejník, především v místech, kam nedosáhne slunce. Tento problém lze zredukovat použitím akrylátového laku. Skrz odvětrávací tašky může zafoukávat sníh či prach. V porovnání s plechovými krytinami a pálenými taškami tento sortiment nabízí menší výběr tvarů, barev a povrchových úprav.
Zatížení krovu a další faktory
Zatížení střechy samotnou střešní krytinou je často méně významné než zatížení střechy sněhem a větrem. Krov má svou statickou nosnost, ovšem jak moc se na jeho případném přetížení podílí střešní krytina?
Zatížení střechy sněhem
Největší zátěži je střecha vystavena v zimě, kdy na ní napadá sníh. Toto zatížení závisí hlavně na klimatických podmínkách dané lokality, což se zohledňuje při výpočtech pomocí sněhových a větrných map. Protisněhová mapa je součástí normy ČSN EN 1991-1-3/Z1, která určuje normové zatížení stavby sněhem. Mapa rozděluje Českou republiku do 8 oblastí s charakteristickou hodnotou zatížení sněhem v rozmezí 0,7 až 4,0 kPa. Jednotka 1 kPa odpovídá 102 kg/m². Zatížení sněhem v ČR se pohybuje od 50 do 150 kg/m², v horských oblastech je běžné, že přesahuje 250 kg/m² (mokrý sníh může mít objemovou hmotnost až 400 kg/m³). Většina ČR se nachází v 1. až 4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7 do 2,0 kPa, což odpovídá 71,4 až 204 kg/m².
Pro představu: 25 cm sněhové pokrývky odpovídá zátěži 100 kg/m². Pokud by se jednalo o mokrý sníh, pak by tato zátěž činila 200 kg/m². Na střeše o ploše 200 m² by to znamenalo celkovou zátěž 40 tun. V takovém případě by vliv samotné krytiny na zatížení krovu nepřesáhl ani 20 % celkové zátěže.
Ing. arch. Kateřina Kašová ze společnosti Bramac k tomu dodává: „Jen samotný sníh může na krytinu působit zatížením 200 kg/m². Proto musí být krov dostatečně dimenzovaný bez ohledu na hmotnost krytiny. Pro lepší představu např. hmotnost samotné krytiny na 1 m² je u plechové krytiny 5 kg, u šindele 12 kg a u betonové střešní tašky Bramac MAX 38 kg. Pokud ale budeme brát v úvahu celkovou hmotnost střešního pláště a přičteme k tomu ještě zatížení sněhem, bude pak hmotnost 1 m² střechy s plechovou krytinou 94 kg, s šindelem 114 kg a s betonovou krytinou Bramac MAX 127 kg. Proto po zohlednění kompletní skladby střechy spolu s povětrnostními vlivy není pro celkové zatížení rozhodující hmotnost krytiny - prvotní rozdíly v hmotnosti samotné krytiny se vyrovnají.“
Zatížení střechy větrem
Odolnost proti větru je dalším důležitým kritériem při výběru střešní krytiny. Silnější nárazové větry vyžadují nejen pevnou a odolnou konstrukci krovu, ale také spolehlivější systém upevnění střešních krytin. Střecha musí vydržet zatížení větrem, které se na našem území obvykle pohybuje mezi 45 až 55 kg/m². Taškové, skládané krytiny lépe odolávají sacímu efektu větru, což je v tomto případě výhoda. Vše ale záleží na kvalitní a správné montáži, protože i ta nejtěžší krytina může být podfouknuta, pokud není správně připevněna.
U plechových krytin platí, že odolnost proti sání a tlaku větru je dána kotvením, zejména typem a množstvím kotevního materiálu. Jednotlivé plechy jsou, při správné pokládce, pevně uchyceny ke střešní konstrukci. Snižuje se tak riziko odlétnutí krytiny při silném větru.
Zatížení střechy lidským faktorem
Jak zatížení sněhovou pokrývkou, tak zatížení střechy větrem řadíme mezi nahodilé zatížení střešní konstrukce. Nesmíme však zapomenout ještě na lidský faktor v podobě zatížení dospělou osobou, ke kterému dochází při montáži střechy, revizi komína nebo opravách prvků zastřešení. Normovaná hmotnost průměrného Evropana je 75 kg, v praxi je však třeba počítat se zátěží alespoň 100 kg rozloženou na ploše podstatně menší než 1 m².
Srovnání hmotností vybraných střešních krytin
Pro zjednodušení používají všichni výrobci informace o tom, kolika kilogramy se zatíží m² střechy při použití dané krytiny. Následující tabulka ukazuje orientační hodnoty. Jinak bude vážit taška rovná a jinak profilovaná, i když budou ze stejného materiálu.
| Typ krytiny | Orientační hmotnost (kg/m²) | Poznámka |
|---|---|---|
| Plechová krytina | 2,5 - 5 | V závislosti na materiálu (ocel/hliník) a tloušťce |
| Asfaltový šindel | 10 - 15 | Lehká krytina |
| Vláknocementová krytina | 15 - 20 | |
| Pálená taška (běžná) | 35 - 45 | Těžká krytina |
| Betonová taška (běžná) | 38 - 50 | Těžká krytina |
| Pálená taška bobrovka (korunové krytí) | až 69 | Nejtěžší varianta kvůli spotřebě ks/m² |
Je důležité si uvědomit, že k hmotnosti samotné krytiny je třeba přičíst i hmotnost podkladu, na kterém je krytina uložena. Například i pod lehké krytiny, jako je vláknocement, asfaltová šindel nebo i plechové falcované střechy, je zapotřebí dávat prkna nebo desky, většinou o minimální tloušťce 24 mm, avšak častěji je předepsáno 30 mm. To je proti laťování pro keramiku nebo beton výrazně více. Pokud budeme mluvit o OSB desce o tloušťce 25 mm, je třeba na jeden m² připočítat dalších 14,7 kg. Součástí střechy pak bývá dále izolační fólie, zateplovací systém, podvěšené vnitřní desky či systémová řešení vnitřních rozvodů, se kterými je třeba také počítat.
Záruka a životnost
Důležitým kritériem je také záruka, a ta je jak u tašek, tak plechových krytin vyvážená. Samozřejmě máte možnost získat záruku na 30 let i na plechovou střechu. Na plechové střechy poskytují někteří výrobci až 60letou záruku. Je však třeba pečlivě si přečíst záruční podmínky, protože nesprávná montáž nebo zanedbaná údržba může vést k tomu, že se na některé části krytiny záruka nevztahuje. Co se týče životnosti, betonové tašky se nejčastěji uvádí s životností 80 až 100 let, zatímco pálené tašky a některé plechové krytiny mohou dosahovat životnosti i přes 100 let.
tags: #rozdíl #zatížení #plechové #a #taškové #střechy