Vápno je ve stavebnictví dosud tradiční nátěrový materiál, používalo se již v dávné lidské historii na plošné nátěry a při realizacích nástěnných maleb. I dnes se odborníci k vápnu u starších objektů přiklánějí, jelikož dosahuje zvláštní estetiky natřeného povrchu a zároveň velmi dobré chemicko-fyzikální snášenlivosti s historickou stavební substancí.
Co je hašené vápno a jak se vyrábí?
Hašené vápno, chemicky známé jako hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), je bílý (nebo bílo-béžový) prášek s krystalickou strukturou. Je to žíravá a hořlavá látka. Termín „hašené vápno“ znamená hydroxid vápenatý, dříve se mu říkalo hydrát vápenatý. Vzniká reakcí páleného vápna (oxidu vápenatého, CaO) s vodou. Chemickou reakci lze označit následovně: CaO + H2O = Ca(OH)2. Tato reakce je exotermická a uvolňuje teplo, což byl právě důkaz správného hašení. Je mírně rozpustné ve vodě, ale zároveň je hygroskopické, což znamená, že absorbuje vodu z prostředí.
Tradiční hašení vápna
Dříve si lidé sami takzvaně „hasili“ vodou drcené vápno. Velice důležitý byl při hašení správný poměr vody. Když jí totiž bylo mnoho, vápno se utopilo, když málo, vápno se spálilo. Hašení se muselo provádět v malé vrstvě (takzvaném plochém karbu), proto se kopaly plošně poměrně velké vápenné jámy, kde se pak vápno uchovávalo roky, samozřejmě shora zakryté a nějak izolované. Nesmělo zmrznout, jelikož by tak ztratilo svou plasticitu. Pokud by se pak z přemrzlého vápna připravila omítka, na stěnu by nechytla. Po vyhašení se vápno nechávalo uložené (nejčastěji rovnou v zakryté vápenné jámě, případně v sudech) alespoň 1 rok, aby vyzrálo. Teprve takový materiál byl opravdu kvalitní.
Moderní výroba a příprava hašeného vápna
Vápno se však dnes již v domácích podmínkách nehasí. Pro přípravu vápenných omítek a malt si kupujeme sypký a velmi prašný vápenný hydrát, pro výmalbu se prodává vápenný nátěr, což je vlastně dnes již opět vápenný hydrát smísený s vodou. Pokud kupujeme suchý vápenný hydrát, doporučuje se několik dní před použitím smísit s dostatečným množstvím vody a nechat být. Může ještě obsahovat určité množství páleného vápna, jehož reakce s vodou není při omítání žádoucí. Tradiční hašené vápno se dnes nejčastěji používá jako nátěrová či stavební hmota při ochraně a obnově vzácných historických památek.
Vápenná barva: Vlastnosti a aplikace
Vápenná barva je jedinou existující skutečně minerální nátěrovou hmotou přírodního původu. Hydroxid vápenatý při zasychání nátěru reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, přitom se tvoří uhličitan vápenatý, který se stává „pojivem.“ Tradiční vápenné nátěry nebyly dostatečně pevné a též méně odolávaly klimatickým vlivům. Jejich životnost byla proto vždy pouze omezená, venkovní nátěry se obnovovaly téměř každý rok, protože vápenný povrch silně křídoval, odíral se a šupinatěl. To vše se dělo kvůli vlhkosti a často i nesprávné aplikaci na suchý podklad.
Čtěte také: Vlastnosti cementu a betonu
Vývoj a modernizace vápenných nátěrů
Měl však mnoho negativních vlastností, které zmírnil až vývoj dispergovaného vápenného hydrátu. U vápenného hydrátu se výrazně zvýší měrný povrch a spolu s ním chemicko-fyzikální aktivita materiálu. Takový vápenný nátěr má dobrou přídržnost a přitom lze vyrábět i barevné odstíny, kdy není barva při venkovním použití z povrchu vyplavována. Problémem bylo značné hutnění nánosu při vícenásobném nátěru, proto vyvstal problém, který bylo třeba řešit společně s potřebou zvýšení pojivosti nátěru a snížení jeho nasákavosti (přidávala se fermež, lněný olej - hovořilo se o vápenném líčku či kasein). Současným řešením je dispergovaný vápenný nátěr, který vzniká rozmělněním částeček vápna v důsledku rotace ozubeného kotouče v suspenzi vápenného hydrátu. Zvětšuje se tak vnitřní povrch dispergovaného vápna, čímž roste rychlost jeho karbonizace. Vápno se dispergováním aktivuje.
V současnosti se navíc vápenné nátěry modifikují akrylátovou disperzí (organickými pojivy) v poměru menším než 2%. Dosáhne se tak stálosti barev včetně barvy bílé, tedy přirozené barvy vápna. Tento materiál omezuje praskání nátěru a zvyšuje stálost barevné složky.
Barevné odstíny vápenných nátěrů
Dříve se používaly přísady snadno dostupných pigmentů, především pak zemitých. Například hlinka, dřevěné uhlí, drcená červená cihla. Později se přidala železitá žluť, červeně, černě, modrá šmolka či zelený chromoxid a další odstíny. Opět zde však byl problém omezené pojivé síly vápna - to dokázalo vázat jen malé množství pigmentu a zbytek pigmentu z nátěru takzvaně „krvácel“ a znečišťoval níže položené plochy. Dnes se k modifikaci vápenných nátěrů také používají akrylátové disperze (organická pojiva) v poměru menším jak 2%, a to z důvodu získání stálých barev, nikoli jen barvy bílé.
Aplikace vápenného nátěru
Plochy je nutné před vápenným nátěrem důsledně očistit a důkladně provlhčit, jinak neproběhne požadovaná reakce. Nátěr je přitom často třeba provádět až 6krát, vždy po zaschnutí toho předchozího. Vápno se nanáší zásadně malířskou štětkou. Na hladké povrchy se vápenný nátěr dosud nanáší malířskými štětkami, v případě velice hrubých povrchů (třeba ostrých omítek) se dříve používala košťata namočená ve vápenném mléce. O hůl koštěte se kleplo tak, že z něj mléko odstříklo na zeď. Vápenný nátěr nanášíme zásadně na vlhký podklad. Pokud by byl podklad suchý, obzvláště za slunného počasí by vůbec nedošlo k reakci, vápno by pouze uschlo a posléze „spráškovalo.“ Prostě by ze stěny spadalo v podobě prášku. Sprašování nátěru poznáme velmi snadno - pokud po stěně přejedeme rukou, kříduje.
Aplikace vápenného nátěru má i svá omezení. Tím nejdůležitějším je, že ho lze nanášet pouze na novou omítku, nebo na omítku, kde bylo před tím malováno zase jen vápnem. Pokud nanesete vápno na starý nátěr například primalexu či jiných hmot, vápno popraská a sloupne se. V takovém případě se musí starý nátěr pečlivě odstranit až na omítku, a pak teprve aplikovat vápno. Pro jednodušší nanášení je ideální vápenný nátěr doplnit křídou rozpuštěnou ve vodě v poměru cca 1:10, podle potřeby kryvosti nátěru. Dále je pak vhodné do nátěru vmísit i lněnou fermež v poměru cca 1:100. Pak se vápno lépe nanáší. I tak je nutné počítat s více aplikacemi. Pozor i na dobré zakrytí podlah a dalších částí zařízení při malování. Jakmile vápno jednou zaschne, je velmi těžké jej odstranit dokonce i ze zcela hladkých povrchů.
Čtěte také: Cement a Beton: Klíčové Rozdíly Vysvětleny
Vápenné nátěry se dají používat i na venkovní omítky, například u starších stavení na venkově. Pro venkovní použití však rozhodně není vhodné míchat vápno s křídou. Lépe je sáhnout po speciálních vápenných nátěrových hmotách, které používají například památkáři. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a vydrží i poměrně dlouho.
Využití vápna ve stavebnictví a zahradnictví
V novostavbách může být míra použití vápna nulová, u starších rekonstruovaných domů, pokud netrpí vlhkostí zdola, také. Ovšem v případě starých chalup (včetně historických památek) často bez hydroizolací, je vápno často nezbytné. A nejen vápenné nátěry, ale i vápenné omítky a štuky. Prostě platí, že staré domy, kde bylo vápno používáno tradičně i sto let a více, snesou tuto medicínu i dnes. A proč medicínu? Vápenné nátěry se používaly i z hygienických důvodů. A nejen v domech, v místnostech uvnitř, ale všude, na fasádách, v chlévech, maštalích, stájích atd. Dokonce i staré roubenky se zevnitř natíraly vápnem, tedy jejich dřevěné povrchy.
Co se týká vápenných omítek ve starých chalupách, naši předci byli zvyklí omítky ze zdiva vlhnoucího od země v přízemí vždy po čase oklepat a nanést nové. Nová směs písku, hašeného vápna a vody (dnes se prodává především suchý vápenný hydrát) zmírnila potíže s vlhkostí, zasolením a plísněmi. Hašené vápno se používalo po stovky let v domácnostech různými způsoby. Materiál se dříve používal především pro bělení stěn a stropů v domech, zemljankách, sklepech nebo hospodářských budovách (jako jsou stodoly, stáje apod.). Vápno způsobilo, že dřevěné konstrukční prvky déle odolávaly hmyzu a plísním. Vápno je vhodné zejména tam, kde bojujeme s plísní, kde je vlhko, nebo na místech, kde je malba namáhána například otěrem. Vápno přirozeně samo vysušuje a dezinfikuje. Hodně se tedy používá i ve sklepích, chlévech či jinak namáhaných prostorách.
Hašené vápno v zahradnictví
Hašené vápno se dá využít na poli i na zahradě. Má antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti. Vápník ovlivňuje strukturu půdy. Především ve sklenících oceníte tu vlastnost vápníku, že dezinfikuje půdu. Ta totiž na těchto místech bývá často unavená, což se může projevit deformací plodů nebo případnými skvrnami na plodech. Vápník se podílí na jejich celkové kondici, kvalitě plodů i stavu rostlin. V půdě se sice vápník přirozeně vyskytuje, ale jeho množství klesá spolu s pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Pro vápnění půdy je ideální dobou podzim. Vápno by mělo být aplikováno na zrytou a rozmělněnou půdu, není nutné ho aplikovat každoročně. Frekvence vápnění zahrady se odvíjí od množství spotřeby rostlinami, přirozeném vyplavování z půdy a také na množství úhrnu srážek. Naopak vápnit se nedoporučuje ve chvíli, kdy hodláte pěstovat jahody, hrách nebo brambory. To, jestli půda potřebuje vápnění, se odvíjí od hodnoty pH a také od druhů pěstovaných rostlin. Většině druhů zeleniny a ovoce se daří v půdě s pH v rozmezí 5,5-6,5. Pokud je pH půdy nad nebo pod těmito hodnotami, tak se rostlinám s největší pravděpodobností nebude příliš dařit ani když je budete pravidelně zalévat a hnojit. Ideálně by se kyselost půdy měla zjišťovat na jaře, ještě předtím, než se začne hnojit a pak nejlépe na podzim před vápněním půdy. K určení hodnoty pH je možné využít lakmusový papírek, půdní pH test, půdní pH-test HuBen nebo půdní pH metr. Nejkomplexnějšími testy pak jsou laboratorní rozbory. Vápno je vhodné přidávat dokonce i do kompostu, protože urychluje jeho zrání, odstraňuje zápach a pomáhá likvidovat hmyz. Zahradní nadšenci používají tuto levnou a účinnou formulaci k ochraně svých stromů a odkyselení jejich záhonů s ovocem a zeleninou.
Další aplikace hydroxidu vápenatého
Hašené vápno má mnoho aplikací. Používají ho například výrobci stavební chemie. Hydroxid vápenatý je přísadou do zdicích a nátěrových malt. V energetice se sorbent Ca(OH)2 používá v zařízeních na odsíření spalin. Antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti hašeného vápna se využívají také v čistírnách vod a odpadních vod. Hydroxid vápenatý je vynikající při neutralizaci chemických a biologických sedimentů tvořených odpadními vodami. Hašené vápno ve formě vápna je také užitečné při výrobě cukru. Průmyslníci jej přidávají do řepné šťávy, aby odstranili kontaminanty a bakterie. Zubaři a endodontisté také rozpoznali potenciál, který poskytuje hydroxid vápenatý. Používá se jako přísada například do cementů a výplní zubních kavit. Hydroxid vápenatý je dokonalou látkou pro použití, když chceme inhibovat růst bakterií. Jedná se o vysoce kvalitní složku, která snižuje riziko zánětů v dutině ústní. Dnes se používá také ve vnitropodnikových úpravnách vody.
Čtěte také: Rozdíly v dřevěných podlahách
Srovnání vlastností hašeného vápna a vápenné barvy
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti a použití hašeného vápna a vápenné barvy:
| Vlastnost/Použití | Hašené vápno (hydroxid vápenatý) | Vápenná barva (na bázi hašeného vápna) |
|---|---|---|
| Chemická forma | Ca(OH)2 (hydroxid vápenatý) | Suspenze hašeného vápna ve vodě s přísadami |
| Vzhled | Bílý/bílo-béžový prášek | Tekutá nátěrová hmota |
| Rozpustnost ve vodě | Mírně rozpustné | Dobře dispergovatelné, vytváří nátěr |
| Reakce s CO2 | Ano (karbonizace, tvorba uhličitanu vápenatého) | Ano (vytváří pojivo v nátěru) |
| Historické použití | Stavebnictví (malta, omítky), dezinfekce, bělení | Nátěry stěn, maleb, hygienické nátěry |
| Moderní použití | Stavební chemie, úprava pH, odsíření, cukrovarnictví, zubní lékařství, zahradnictví | Nátěry (zejména historických objektů), s modifikacemi pro zlepšení vlastností |
| Výhody | Antibakteriální, dezinfekční, odkyselující, přírodní | Estetika, prodyšnost, šetrnost k historickým substancím, přírodní |
| Nevýhody (tradiční) | Žíravé, dráždivé, omezená životnost nátěrů (křídování, šupinatění) | Omezená pevnost a odolnost nátěrů, křídování, nutnost opakované aplikace |
| Modifikace | Dispergovaný vápenný hydrát pro zlepšení vlastností | Dispergovaný vápenný nátěr, akrylátové disperze pro barevnou stálost |
tags: #rozdíl #hasené #vápno #a #vápenná #barva