Dřevěná terasa je nedílnou součástí každého domu, která nám pomůže vytvořit příjemné místo pro odpočinek nebo posezení s přáteli. Mnoho lidí si život bez ní neumí představit, zvlášť pokud žijí v domě se zahradou. Dřevěná terasa je často místem, kde rodina tráví většinu svého času, alespoň tedy v teplých měsících.
Mnoho z nich si jistě říká, že stavba dřevěné pergoly nebo terasy není nic náročného. Na první pohled jistě ne. V praxi se však mnoho z nich přesvědčí, že zdání klame. Aby nám však terasa vydržela co nejdéle, je potřeba se při realizaci terasy vyvarovat určitých chyb.
Plánování a výběr materiálu
Tvar a orientace terasy
Při plánování terasy vám doporučujeme si předem pečlivě promyslet, jaký tvar by měla mít. Pokud se rozhodnete pro komplikovaný design s mnoha výstupky a výklenky, může to znamenat složitou pokládku a řezání materiálu. Proto je nejlepší zvolit jednoduchý čtvercový nebo obdélníkový tvar terasy.
Při umisťování terasy je důležité brát ohled na počasí. Sami se rozhodněte, zda preferujete slunečnou stranu nebo raději stín. Pokud vám nevadí chladnější počasí, pak orientujte terasu na sever. Jestliže máte raději slunce a plánujete se na terase vyhřívat, pak by měla být umístěna na jihu. Možností je samozřejmě více. Je libo slunce ráno? Pak volte východní stranu. Západní stranu se nedoporučuje, protože zaručuje slunce takřka po celý den.
Výběr dřeva pro terasu
Výběr materiálu, ze kterého budeme terasu stavět, je velmi důležitý. Kvalita materiálu ovlivňuje cenu. Materiál vybíráme také podle toho, kde bude terasa stavěná. Pokud se jedná o terasu krytou, materiál může být z méně kvalitního dřeva. Pokud však terasa bude otevřená, musíme si uvědomit, že dřevo musí čelit slunci, dešti, sněhu, mrazu a dalším vlivům přírody.
Čtěte také: Postup pro dřevěný rošt pod OSB
Obecně lze říci, že nejčastěji se dělají terasy ze sibiřského modřínu. Tento typ dřeva poskytuje ideální poměr ceny a výkonu. Sibiřský modřín pocházející z extrémně nehostinných podmínek vyniká neskonalou odolností. Oblíbený a kvalitní je také evropský modřín, finská borovice nebo klasická borovice. V posledních letech stouply na oblibě také exotické dřeviny. Jsou odolné a nabízí vyšší životnost. U nich však musíte počítat také s vyšší pořizovací cenou.
Dřevěná prkna jsou drahá. Pokud však chcete dřevěnou terasu užívat opravdu dlouhá léta, nevyplatí se na materiálu šetřit. V tomto případě dejte rozhodně zelenou kvalitě. Vyberte takové dřevo, které je odolné proti povětrnostním vlivům a vydrží mnoho let.
Spojovací materiál
Zřejmě jste pochopili, že na podkladu ani na dřevěných prknech není radno šetřit. Možná teď přemýšlíte nad tím, že byste mohli ušetřit na spojovacím materiálu. Ani to však není ideální řešení. Přesto, že je nabídka spojovacích materiálů opravdu široká, je vhodné sáhnout po nerezových součástkách. Pokud zvolíte jiný materiál, mohli byste splakat nad výdělkem. Korodující materiál by mohl poničit také okolní prkna. A určitě nechcete, aby prkna, do kterých jste investovali nemalé peníze černala vlivem nevhodného kovu.
Hlavní zásadou je vždy použít nerezový spojovací materiál. Pokud tak neučiníme, kolem hlaviček pozinkovaných vrutů nám začnou vznikat černé fleky. Na vrutech nešetřete a používejte jedině pevnostní, terasové vruty, ideálně z kalené oceli. Šetření na spojovacím materiálu je další typickou chybou!
Konstrukce roštu pod terasu
Příprava podkladu
Příprava podkladu pro terasu je klíčovým krokem, který určuje vzhled a odolnost terasy v budoucnu. Podklad je to, co „unese“ celou váhu terasy. Pouhý písek nebo nezhutněný štěrk drží špatně tvar a po dešti se může podlaha „probořit“. Je tedy důležité mu věnovat patřičnou pozornost a pracovat pečlivě. Podklad musí být rovný a pevný, bez jakýchkoli deformací nebo sypání. Ideální je využít štěrk nebo například beton. Největším omylem při stavbě terasy je myšlenka, že na co není vidět, na tom mohu ušetřit. Zrovna v případě podkladu terasy je to opravdu fatální chyba.
Čtěte také: Tipy a triky pro práci se sádrokartonem
Dále je nutné zajistit dostatečný odtok vody, aby se pod palubkami nezadržovala vlhkost. Pokud vás napadlo při přípravě podkladu využít geotextilii, to se rozhodně nedoporučuje. Tato tkanina by mohla způsobit hromadění vody pod palubkami a následné poškození celé terasy.
Konstrukce roštu
Dřevěný rošt je nejdůležitější částí terasy. Od něho se odvíjí vše. Pokud budete mít správně připravený rošt, bude i terasa v pořádku. S dřevěným roštěm byste si měli dát načas a vklidu si ho připravit. Dřevěný rošt by měl být ze stejného materiálu jako terasová prkna. Podkladové hranoly byste měli vybírat opravdu pečlivě. Musí být dostatečně pevné.
Nepokládejte dřevěný rošt do hlíny nebo na beton. To je jedna z nejčastějších chyb! Rošt by vám v budoucnu shnil. Rošt by měl být chráněn před vlhkostí a měl by pod ním cirkulovat vzduch, proto se používají nastavitelné terče.
Rošt by měl stát na terčích nebo nastavitelných nožičkách. Pomocí terčů (nožiček) si následně nastavíte rošt výškově a to tak, aby byl vodorovně, chcete-li tzv. „ve vodě“. K terčům jsou dostupné i adaptéry pomocí kterých postavíte i vyšší konstrukci terasy. Podkladové hranoly by měly být umístěny maximálně půl metru od sebe. Jedině tak se nebudou vrchní terasová prkna prohýbat. Špatně navržená rozteč nosných hranolů je jedna z nejčastějších chyb u teras. Rozteč by měla být přibližně 10x až 20x tloušťka prkna. Tenčí prkno znamená menší rozteč.
Pokud je potřeba, aby celková výška roštu byla asi 13 cm, a rošt bude ve dvou vrstvách křížem (nejprve kolmo na krokve hranolky 50x100mm a na ně pak rovnoběžně s krokvemi 50x30mm), je to správné řešení. Kam umístit parozábranu? Měla by tam být mezera. Jednak ta vzduchová mezera přispívá k lepší izolaci, ale zejména všechny vruty/spony/hřebíky, které drží palubky, jdou skrz parozábranu a to je blbě. Aby vata izolovala, musí být suchá. Pokud kotvím cokoliv na rošt, tak ten rošt musím zase přikotvit k něčemu (krov, zeď atd). Pak si nedokážu představit kam umístím folii aniž bych ji něčím neprošrouboval, nebo přes ní nevedl závěsy.
Čtěte také: Kompletní návod na OSB podlahu na roštu
Příklad konstrukce vyvýšeného roštu
V případě vyrovnání starých krovů do lajny bylo řešeno to tak, že se koupily OSB desky, nařezaly se velké dlouhé příložky ke krovům a na straně palubek k té OSB desce se přidala z boku lať, aby bylo ty palubky k čemu připevnit. Zatim to nespadlo a na provedení je to velice rychlé a přesné. Jen do toho nesmí napršet, ale to do žádné střechy. Je to podobný princip jako dřevěné I-nosníky, akorát že tady nejsou kladeny takové pevnostní nároky, tak to jde udělat na koleni. Parozábranu můžete dát přímo pod palubky.
Montáž terasových prken
Příprava na montáž
Na montáž jste připraveni ve chvíli, kdy je perfektně „vyštelovaný“ podkladní rošt. Pro montáž budete potřebovat pochozí prkna, podkladové hranoly, spojovací materiál a přírodní olej nebo lak na povrchovou úpravu terasy. Mezi prkny by měla být spára alespoň 6mm.
Při montáži terasových prken dejte pozor na každý detail, protože to je základ k dokonalému výsledku. Musíte být opatrní, aby se v důsledku bobtnání dřeva nevytvořily mezery mezi prkny. Pro zajištění rovnoměrnosti prken mezi ně vsaďte klínky a napněte provázek přes celou plochu. Jen tak zajistíte dokonalou přesnost vrtání děr pro šrouby. Nedodržení tohoto kroku by mohlo vést k poškození dřeva a celkově k neuspokojivému výsledku.
Způsoby montáže
Montáž se dá provést dvěma způsoby: klasickým šroubováním skrz terasové prkno nebo pomocí systému skrytého kotvení, tak aby nebyly vidět vruty.
Šroubování skrz prkno
Jedná se o standardní, ekonomický a oblíbený typ montáže. Vrut je po předvrtání a zahloubení zapuštěn skrz prkno do podkladního hranolu. Pokud si pořídíte vruty s vrtáčkem a zápustnou hlavou, tak předvrtávat a zahlubovat nemusíte. Vrut tedy neprochází skrz prkno. Každé prkno musí být připevněno k podkladovému hranolu alespoň dvěma vruty, které jsou dostatečně dlouhé a silné, aby prkno podržely a zajistily jeho pevnost. Chybět by neměly ani podložky mezi terasová prkna a hranoly, ty vám v případě výrobku značky Sihga také vymezují dilatační spáry mezi prkny. Terasové vruty však mají hlavičky menší než vrut klasický a při dobrém rozměření spojů terasa neztratí na celkovém vzhledu.
Skryté kotvení
V dnešní době je to velmi oblíbený způsob. Jednak šetří čas s převrtáváním a měřením a navíc terasa bez vrutu vypadá skvěle. Nedochází tak ke znečištění kolem vrutů, černání, hnilobě, které může nastat v případě, že nešetrně zapustíme vrut nebo použijeme korodující vruty a podobně. Pro tento způsob se používají systémy pro montáž skrytým kotvením. Obvykle se šroubuje ze spodu do prkna, následně se připevňují k hranolu. Při použití skrytého spoje se prkna uchytnou speciálním úchytem z boku prkna. Prkna pro tento spoj však musí mít v sobě speciální drážku, do které se úchyty zasunou, nebo se drážka musí vytvořit. Zejména u prken z měkčího dřeva tento spoj není až tak vhodný.
Viditelný spoj je pevnější řešení. Dřevěná prkna se při něm provrtávají vruty do podkladového hranolu. V případě skrytých spojů se prkna uchycují zboku.
Dilatační spáry
Při samotné pokládce terasových prken musíme vždy pamatovat na to, že dřevo je přírodní materiál a stále “pracuje”. Vlivem tepla se smršťuje a vysychá. Naopak v zimním období na něj působí vlhkost a dřevo se roztahuje. To znamená, že při pokládce je nutné pokládat prkna dostatečně daleko od sebe. Tedy tvořit takzvané dilatační spáry. Dodržujte mezeru mezi prkny asi půl centimetru. Díky tomu bude moci dřevo přirozené pracovat a přitom se nezačne kroutit.
Charakteristické vlastnosti dřeva v exteriéru
Dřevo, které je vystaveno venkovním klimatickým vlivům, se musí vyrovnávat s mnoha faktory. Vysoké teploty, mráz, déšť, působení slunečního záření a další klimatické vlivy ovlivňují charakter dřeva a mění jeho vzhled. Dřevo přirozeně reaguje na klimatické, vlhkostní a teplotní změny prostředí, ve kterém se nachází.
Dřevo je hygroskopický materiál, který po celou dobu své životnosti reaguje na teplotní změny prostředí a zejména na výkyvy relativní vlhkosti vzduchu či prostředí, které jej obklopují. Změnám vlhkosti prostředí se dřevo přizpůsobuje. Při vysoké relativní vlhkosti prostředí tuto vlhkost dřevo přijímá a rozpíná se, zatímco v podmínkách nízké vlhkosti dřevo vysychá a dochází k jeho smršťování.
Tyto dimenzionální změny ve dřevě způsobují tvorbu plošných i koncových výsušných trhlin. Výsušné trhliny se v největší míře projevují na jeho koncích, kde dřevná vlákna absorbují vlhkost a vysychají až 200x rychleji než jiné plochy. Zcela běžně se však výsušné trhliny vyskytují rovněž v ploše v nepravidelných směrech, v souvislosti s anizotropním sesycháním.
Dřevo je přírodní materiál zcela jedinečný a nenapodobitelný ve své struktuře, barvě a růstu vláken. Rozdílné barevné odstíny mezi jednotlivými kusy jsou povoleny bez omezení a nejsou považovány za vadu. Barevné odchylky jsou nejčastěji způsobeny různým stářím kmenů. Zejména u tropických dřevin jsou i výrazné barevné odlišnosti zcela běžné. Suky a očka, zdravé či částečně srostlé, praskliny kolem suků, dřeňové záběhy, pryskyřičné kanálky, mramorování a další přirozené znaky jsou nedílnou součástí dřeva.
Zvětrávání a barevné změny
Dřevo vystavené povětrnostním vlivům, zejména slunečnímu záření a dešti, vykazuje po určité době změny barvy a struktury svého povrchu. V místech s dostatečnou možností vysychání a ventilace vzduchu se nejčastěji jedná o změnu do šedo stříbrného odstínu, které se projevuje dle intenzity slunečního záření a deště v průběhu několika měsíců.
V případě, že je dřevo vystaveno působení zvýšené vlhkosti, bude se projevovat zvětrávání změnou do tmavého mnohdy až skvrnitého odstínu. U ploch dřeva, které je pouze částečně či zcela chráněno přesahem či střechou, bude docházet k nerovnoměrnému zvětrávání oproti plochám pod otevřenou nezakrytou oblohou.
Zvětrávání je přirozený proces a jedná se o rozpad vrchní vrstvy dřeva a jeho stavebních prvků ligninu a celulózy vlivem působení povětrnosti a UV záření. Tyto jevy se projevují u všech dřevin bez rozdílu, pouze u tmavých dřevin jsou viditelné rychleji než u světlých. Tuto tenkou zešedlou vrstvu lze odstranit mechanicky, to znamená zbroušením povrchu či chemicky pomocí speciálního odstraňovače šedi. Dalším typickým projevem zvětrávání dřeva je i tvorba výsušných trhlin, sesychání či bobtnání dřeva, hrubá struktura povrchu, odlupování jarních přírůstků a další charakteristické projevy dřeva vystaveného působení povětrnostních klimatických vlivů. Použití chemického odšeďovače lze účinně použít pouze do doby kdy zvětrání prostoupí více do hloubky, což bývá obvykle do 2-3 let dle druhu dřeva.
Macerace je jednou z forem zvětrávání dřeva vystaveného povětrnostním vlivům. K maceraci dochází u dřeva bez povrchové úpravy za specifických podmínek, například vlivem působením kyselého prostředí nebo zásad na dřevo, dále při tání vrstvy sněhu, ledu či dlouhodobém zamokření dřeva, nejčastěji na vodorovných plochách. Projevuje se uvolněním jemných zvětralých celulózových vláken z povrchu dřeva a výskytem jemných chomáčků či chmýří, připomínající plísně.
Černání dřeva se projevuje častěji u vodorovných ploch vystavených povětrnosti na kterých snadněji dochází k působení vlhkosti, usazování prachových částic či jiného spadu. Černání dřeva je způsobené pozvolným prostupováním vlhkosti a nečistot makropóry do dřeva. Při dlouhodém působení vlhkosti prachové částice pronikají i přes ochranné nátěry a způsobují tmavé zbarvení dřeva. K černání dochází také v místech, kde není zajištěno přirozené vysychání dřeva, například pod květináči, stojany slunečníků a dalšími.
Taniny a pryskyřice
Taniny - třísloviny (přírodní barvivo a pryskyřice) se přirozeně vyskytují ve všech dřevinách a někdy migrují na povrch dřeva tam, kde je povrch dřevěných vláken vystaven slunci a vodě. Taninové skvrny se časem samy rozpustí působením deště a vody. Podle sezóny to může trvat několik týdnů až několik měsíců. Tropické dřeviny si během svého růstu vytváří přírodní pryskyřičné látky zvané taniny, které působí jako ochranné složky, zajišťující dřevinám trvanlivost a odolnost proti dřevokazným houbám. Během vystavení dřeva povětrnostním vlivům se taniny uvolňují působením deště či zvýšené vlhkosti ve formě hnědé tekutiny. Jedná se o přirozený proces, kdy je doba vyplavování barviva závislá na míře přímého vystavení dřeva povětrnostním vlivům a dešti. U dřeva, které je vystaveno přímým povětrnostním vlivům trvá proces uvolňování taninů dle četnosti a intenzity dešťů obvykle v řádu měsíců. Dbejte na to, aby přírodní barvivo, které se během deště bude z dřeviny vyplavovat, neobarvilo místa pod a v okolí. Odvod dešťové vody zajistěte trubkovým svodem. V případě obarvení míst taniny či nutnosti rychlého odstranění přírodního barviva je možno provést efektivní vyčištění pomocí čistícího přípravku Saicos odšeďovač a čistič dřeva nebo roztokem Sava s vodou v poměru 50/50.
Plísně a dřevokazné houby
Plísně jsou běžnými životními formami vyskytující se v našem prostředí. Plísně rostou na rozpadajících se organických materiálech, jako jsou spadané listy nebo pyl. Drobné a lehké spóry plísní cestují snadno vzduchem a různá podnebí s měnící se teplotou, vlhkostí a zdroji organických živin vytváří plísním podmínky pro přežití. Široká paleta stavebních materiálů včetně betonu, výrobků ze dřeva, vinylových desek a mnoho dalších materiálů se mohou stát potenciální místem růstu plísní. Chcete-li minimalizovat tvorbu plísní na vaší terase, čistěte ji tak často, jak jen to bude nutné, dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Je důležité odstraňování listí, nečistoty a jiných organických materiálů, které poskytují zdroj potravy pro rozvoj plísní.
Výskyt dřevokazných hub a s tím spojená hniloba se může vyskytnout v podmínkách, které poskytují vhodné prostředí pro jejich růst. Houba potřebuje ke svému vývoji podmínky a podhoubí roste, je-li dřevo dlouhodobě ve vlhkém prostředí. Hniloba dřeva vzniká tím, že hyfy hub vylučují fermenty, jimiž rozpouštějí buněčné stěny dřeva a přeměňují celulózu, hemicelulózu a lignin v rozpustné sacharidy, kterými se houba živí. Houby se množí výtrusy a podhoubím. Aby mohla dřevokazná houba na dřevě růst, musí být tyto podmínky pro její růst splněny dlouhodobě.
Pro snížení rizika výskytu dřevokazných hub je doporučeno naplánovat projekt terasy tak, aby byl pod terasou vytvořen dostatečný prostor pro ventilaci vzduchu a vysychání. Terasa by měla být nad okolním terénem, měl by být zajištěn volný odtok vody pod terasou tak, aby se voda či vysoká vlhkost nezadržovala pod palubkami nebo roštem.
Mech a zelený povlak
Růst mechů a zeleného povlaku se objevuje všude tam, kde jsou vytvořeny vhodné podmínky k jejich růstu, zejména působením dlouhodobé vlhkosti, bez možnosti vysychání a čištění. Růst měchů v těchto případech můžeme pozorovat nejenom na organických, ale i dalších materiálech jako například kámen nebo beton.
Dřevokazný hmyz
Součástí živých stromů je hmyz, který se běžně vyskytuje pod kůrou, v bělové části a ojediněle proniká i do jádrového dřeva. Tento hmyz není schopen přežít průmyslové zpracování dřeva, jeho sušení a fumigaci. Ve dřevu se však mohou vyskytovat pozůstatky po jeho působení v podobě velmi malých otvorů "dírek" o velikosti cca 0,5-2 mm, které jsou známé pod názvem "Pin holes".
Péče o dřevěnou terasu
Dřevěné terasy jsou luxusní krytinou s dlouhou trvanlivostí. Aby vaše dřevěná terasa vypadala krásná co možná nejdéle, je nutné věnovat péči její údržbě. Dřevěné terasy jsou luxusní a reprezentativní podlahovinou. Aby však vaše dřevěná terasa vypadala co možná nejlépe, je nutné zvolit dobrý projekt a věnovat pozornost její pravidelné péči.
Pravidelné čištění
Zamezte nánosu hrubých nečistot a vyvarujte se možnosti mechanického poškození dřeva. Židle, stoly a ostatní nábytek opatřete ochrannými podložkami chránícími dřevěnou terasu proti promáčknutí a oděru. Terasu pravidelně čistěte od nanesených nečistot, zeminy, usazenin a pylů. Zamezíte tím prostupování nečistot póry do dřeva.
Udržujte terasová prkna bez napadaného listí, borovicového jehličí a dalších nečistot, které mohou zadržovat vodu a vlhkost, umožníte tím dostatečné vysychání dřeva. Organické usazeniny jako listy, semena nebo jiné nečistoty, mohou na terase ucpávat mezery mezi jednotlivými prkny, voda pak může vytvořit kaluže a rozmočit organické usazeniny, ze kterých se může uvolňovat tříslovina, která je dále schopna podlahu zabarvit. Tyto organické usazeniny jsou silným potravinovým zdrojem pro plísně. Udržovat plochu terasy bez nečistot je nejjednodušší způsob, jak udržet čistou podlahu.
Pokud se mezery začnou ucpávat, odstraňte usazeniny pomocí zahradní hadice, lopatky, stěrky nebo podobného nástroje, napomůžete tím uchování životnosti podlahy. Obecně bude k odstranění roztroušeného organického materiálu jako například listů, lepší použití elektrického zahradního fukaru nebo smetáku. Nahromaděné nečistoty odstraňte pomocí smetáku. Zkušení profesionálové mohou použít tlakové mycí zařízení při nízkém tlaku pod 1.500 psi (10,3 MPa) v bezpečných vzdálenostech min 30 cm nad povrchem terasy. V nezkušených rukách by mohlo dojít k poškození terasy.
Pod předměty stojící na terase jako například stojany slunečníků, květináče, misky, rohožky se usazuje voda a vlhkost. Nedochází k možnosti rychlého a přirozeného vysychání dřeva a pod těmito předměty může docházet k tvorbě skvrn od dlouhodobé vlhkosti a nečistot. Proto předměty stojící na terase čas od času přenášejte nebo zajistěte, aby pod nimi docházelo k přirozenému vysychání a ventilaci vzduchu. Dřevo, které může rychle vyschnout po namočení vydrží déle, než to, které zůstává mokré.
Terasu doporučujeme vždy na začátku a konci sezóny zamést, opláchnou vodou a umýt mýdlem na dřevěné terasy. Budete k tomu potřebovat kartáč. Tato jednoduchá péče je základem pro stále hezkou terasu. Nedoporučujeme používat vysokotlaké čističe.
Ošetření povrchu dřeva
Aby vaše terasa vydržela desítky let, je důležité věnovat pozornost také ošetření terasových prken. Dřeviny určené pro venkovní použití dle třídy odolnosti nemusí vyžadovat chemické ošetření povrchu. Je však obecně doporučeno provést ochranu dřeva vhodnou povrchovou úpravou. Životnost povrchové úpravy dřeva je ovlivněna mnoha faktory. U horizontálních ploch je životnost nátěru menší a dochází k zvětrávání rychleji, než u svislých ploch a místům zastřešených či jinak chráněných. Nátěry přirozený proces zvětrávání dřeva zpomalují, ale nikdy nezastaví zcela.
U aplikace nátěrů na nové dřevo je trvanlivost nátěru nižší v porovnání s natíráním starého dřeva. Nové dřevo obsahuje přírodní extraktivní látky a vykazuje vyšší hustotu, což do jisté míry omezuje pronikání nátěru hluboko do dřeva. Obecně tak u starého dřeva můžeme pozorovat delší trvanlivost nátěrů, vzhledem k hlubšímu napuštění olejů do dřeva. Z tohoto důvodu je doporučeno u nového zejména exotického dřeva aplikovat nátěry na olejové bázi nejdříve po jednom měsíci a u nátěrů na vodní bázi po 3 měsících od vystavení dřeva povětrnostním vlivům a uvolnění extraktivních látek.
Nižší trvanlivost nátěrů lze rovněž pozorovat u projektů teras instalovaných v úrovni okolního terénu, bez dostatečného bočního odvětrání. Dilatační mezery mezi prkny v tomto případě nezajišťují dostatečnou ventilaci. Pod terasami v tomto případě vznikají vysoké zemní vlhkosti, které zvyšují vlhkost dřeva, způsobují efekty příčného průhybu, rozpínání dřeva a neumožňuje dostatečnou saturaci nátěrů. Dochází tak k vytlačení oleje ven ze dřeva a rychlého sprašování nátěru.
U natřených ploch se můžeme také setkat s nesouměrným zvětráváním či sprašováním nátěru, které vzniká nesouměrnou vrstvou naneseného nátěru, tedy slabším nánosem vrstvy oproti místům se silnější vrstvou nánosu oleje. Také v místech, kde ve větší míře působí UV záření, voda, sníh, tepelný odraz světla od prosklených ploch, místa na které působí automatické závlahové systémy, použití soli od rozmrazování sněhu v zimních měsících, zvýšené mechanické opotřebení a jiné vlivy. Také se s tímto jevem setkáváme v místech, která jsou zastřešena čí jinak zakryta oproti místům vystavených povětrnosti a dochází tak k nestejnoměrnému sprašování nátěru.
Pokud je dřevo ponecháno bez povrchové úpravy, proces zvětrávání či vystavení dřeva povětrnostním vlivům snižuje hladkost povrchu a zvyšuje možnost vzpřimování dřevěných vláken a výskyt třísek. Je-li třeba, zvýšit hladkost povrchu jak u nového tak u starého dřeva, přebruste plochu dřevěné terasy elektrickou bruskou. Ošetřování dřeva vhodným nátěrem výrazně snižuje riziko tvorby třísek a zvyšuje kvalitu povrchu dřeva.
Nezapomeňte na ochranu konců uřezaných prken, aby je nenapadla plíseň. Pokud toužíte po dokonalé rovnosti a hladkosti terasy, nebojte se použít elektrickou brusku k doladění ostrých hran prken.
Odstranění skvrn
Nejlepším odstraněním mastných a olejových skvrn je rychlé vyčištění. Čím déle zůstane olej nebo mastnota na povrchu, tím pravděpodobněji se nasákne do vláken dřeva a vyčištění bude velmi obtížné. Množství času záleží na typu skvrny, vystavení vodě a slunci a ostatních faktorech. K odstranění mastných nebo olejových skvrn, na které nestačí mýdlo a voda, použijte čistič nebo jiný komerční čisticí prostředek, určený pro váš typ podlahy. Postupujte dle doporučení výrobce a před čištěním celé podlahy přípravek vyzkoušejte na nenápadném místě.
tags: #rost #pod #palubky #na #terasu #příčiny