Vyberte stránku

Střecha je jednou z nejdůležitějších částí celého domu. Nejenže chrání veškeré zděné konstrukce před vlivy deště a větru, ale také zásadně ovlivňuje celkový vzhled a estetiku domu. V případě špatného provedení nebo následného porušení střechy je zaděláno na pořádné problémy, kterých není lehké se zbavit. Střecha plní nejenom pohledovou funkci, ale hlavně chrání obvodové konstrukce i vnitřek stavení proti vrtochům počasí. Také chrání podkroví před ochlazováním v zimě, ale zároveň v létě před přehříváním, zajišťuje tím jeho tepelnou stabilitu. Odvádí dešťové vody, ale také zamezuje pronikání vlhkosti vzniklé vnitřním provozem do konstrukce střechy. Případným navlháním izolace se zhoršují tepelně izolační vlastnosti, kondenzování vlhkosti může vést k tvorbě plísní a později až k uhnívání dřevěných prvků krovu.

Typy střech podle sklonu a počtu plášťů

Úplně primárně rozlišujeme střechy podle sklonu na střechy ploché a střechy šikmé. Podle sklonu se střechy dále dělí na ploché a šikmé, kdy mezníkem je dle technické normy ČSN 73 0019 spád 5°.

Šikmé střechy

  • Šikmá střecha je v České republice takovou tradiční a prověřenou volbou.
  • Šikmou střechou označujeme všechny střešní konstrukce se sklonem větším než 5°.
  • Obvykle se střešní konstrukce skládá ze zpravidla dřevěného krovu, případné tepelné izolace, hydroizolace, a nakonec ze střešní krytiny.
  • Výhody:
    • Využitelnost prostoru pod nimi například pro obytné účely jako podkroví nebo na půdu a uskladnění méně potřebných věcí.
    • Delší trvanlivost a prakticky nulová potřeba údržby.
  • Nevýhody:
    • Složitější výstavba a konstrukce střechy, s tím potom souvisí také vyšší náklady na výstavbu.
    • Nižší požární odolnost, hlavně protože celá krovová konstrukce je ze dřeva.
    • I odolnost vůči větrným vlivům není tak vysoká jako u plochých střech, ale pokud je střecha správně provedená a dostatečně zatížená, tak je spolehlivá i v tomto ohledu.

Ploché střechy

  • Ploché střechy si začínají získávat čím dál více majitelů domů a stávají se populárnější.
  • Jedná se o střešní konstrukce jejichž sklon je nižší než 5°.
  • Výhody:
    • Výstavba těchto střech je oproti střechám šikmým o mnoho jednodušší a ve výsledku i levnější.
    • Prakticky neomezený půdorysný tvar střechy, protože plochou střechou můžete přikrýt i mnohem složitější tvary, než je možné u střech šikmých.
    • Zvýšená požární odolnost anebo odolnost proti povětrnostním vlivům.
  • Nevýhody:
    • V případě sněhové pokrývky ale mohou také nastat problémy, že dlouhodobé zdržení na povrchu střechy může způsobit prosednutí anebo zatékání.

Střechy podle počtu plášťů

Ploché i šikmé střechy mohou být tvořeny jedním nebo také více plášti.

Jednoplášťové střechy

  • V jejich skladbě se nevyskytuje žádná vzduchová mezera.
  • U šikmých střech:
    • Nejjednodušší variantou je zastřešení půdy, kdy skladbu tvoří obvykle pouze konstrukce krovu a střešní krytina.
    • Patří sem také původní střechy ze slámových či rákosových došků, které plní zároveň funkci tepelně izolační i hydroizolační.
    • Výhody: Jednoduchost a s tím související i rychlost provedení, úspora materiálu a financí.
    • Nevýhody: Nedochází k odvětrání mezi tepelnou izolací a krytinou, což může mít za následek přehřívání podstřešních prostor, zejména u obytných podkroví.
  • U plochých střech:
    • Jednoplášťová střecha je častější volbou.
    • Díky vývoji v oblasti stavebních materiálů byly vyřešeny veškeré problémy, které v minulosti omezovaly použití plochých střech, hlavně tedy problémy spojené s odváděním vodních par.

Dvouplášťové střechy

  • Ve skladbě dvouplášťových střech je zařazena vzduchová mezera, která je obvykle větraná a zajišťuje bezpečné odvedení vodních par do exteriéru.
  • Aby dvouplášťová střecha správně fungovala musí být spodní plášť dokonale vzduchotěsný, horní plášť musí mít aspoň minimální tepelný odpor a mezera mezi plášti musí být dostatečně větraná.
  • Role dostatečně dimenzované odvětrávané mezery je v případě energeticky úsporných domů podstatně vyšší než u běžné výstavby. Její dimenze by proto měla být cca trojnásobek až čtyřnásobek výpočtových normových hodnot (cca 100 - 150mm).
  • Větraná mezera musí být důsledně chráněna mřížkou proti hmyzu a hlodavcům.
  • Výhody: Zajištění tepelné pohody jak v letních, tak také v zimních měsících.
  • Nevýhody: Možná kondenzace prostupujících par na spodní straně střešní krytiny.
  • U plochých střech není dvouplášťové řešení tak frekventované jako u střech šikmých. Pro správné fungování musí být konstrukce opatřena větracími otvory, které zajišťují nasávání a odvádění proudícího vzduchu.

Skladba střechy: Jednotlivé vrstvy a jejich funkce

Skladba střechy je soustava vrstev, které spolu musí dokonale fungovat. Na střešní konstrukci navazuje jeden nebo více střešních plášťů, které od sebe může dělit vzduchová mezera. Je to nejsvrchnější část střechy, a tím pádem nejvíc exponovaná. Skládá se z nosné vrstvy a hydroizolace. K těm se podle potřeby a požadované funkce celé střešní konstrukce přidávají další vrstvy, například v podobě parotěsné a tepelné izolace či spádové nebo drenážní vrstvy.

Nosná konstrukce (krov)

Krovová konstrukce je nejzákladnější stavební prvek šikmých střech. Určuje sklon střechy a přenáší zatížení střešní krytiny do obvodové nosné konstrukce. Čím větší je sklon střechy, tím větší je zatížení od větru, ale zároveň klesá zatížení případnou sněhovou pokrývkou. Při malých sklonech střechy se naopak musí dbát na vliv sání větru. Krovovou konstrukci jako celek tvoří několik vzájemně uspořádaných dřevěných prvků zpravidla spojených vhodnými tesařskými spoji. Základ tvoří nosné prvky střešní konstrukce (krokve, vazníky, železobetonová deska), což jsou z hlediska zatížení nejnamáhanější části střechy. Jejich úkol je rozložit váhu dalších střešních částí, taky například sněhu, vody a ustát i vnější provoz nebo poryvy větru.

Čtěte také: Rodinný dům z betonu

Hlavní prvky krovu:

  • Vazný trám (vazník): Hlavní nosný trám celého krovu. Je uložen příčně na směr střechy a většinou na něm spočívá tíha všech ostatních prvků krovu.
  • Pozednice: Vodorovný podélně uložený trám, který je pevně spojen s nosnou obvodovou konstrukcí domu, konkrétně s nadezdívkou.
  • Vaznice: Vodorovný podélně probíhající trám, který podpírá krokve. Podle umístění rozlišujeme vaznice hřebenové, středové, mezilehlé a již zmíněné pozednice.
  • Krokev: Šikmý nosný prvek, který nese latě, na které se poté pokládá střešní krytina.
  • Kleština: Vodorovné prvky, vždy umístěné ve dvojici, které spojují protilehlé krokve a ztužují tak celou krovovou konstrukci.

Typy krovových konstrukcí:

  • Vaznicová soustava: Základní druh krovu vhodný i pro komplikovanější a větší půdorysy střech, neboť pomocí několika vaznic může vzniknout konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem je vaznice, které jsou podepírány sloupky, díky kterým je přenášeno zatížení do vazného trámu. Dřevěné sloupky, pozednice a latě se obvykle montují do vaznicové soustavy.
  • Hambálková soustava: Nevyskytují se žádné jalové vazby, tudíž každá jedna vazba je plná (s vazným trámem). Vyznačuje se přidáním speciálního střešního prvku neboli hambálku, který spojuje dvě protější krokve a při symetrickém zatížení funguje jako vodorovná střešní podpěra.

Vaznicová a hambálková soustava tvoří drtivou většinu krovových konstrukcí u nás. Krom těchto dvou soustav se ale můžete setkat ještě například se soustavou vlašskou, Ardantovou, vazníkovou, rámovou anebo kombinovanou.

Materiály pro krov:

  • Základním stavebním materiálem krovu je bezkonkurenčně dřevo.
  • Vhodné dřevo pro výrobu krovu by nemělo obsahovat velké množství suků, mělo by být dostatečně proschlé a zároveň lehké.
  • Proto je vhodné dřevo z jehličnanů, zejména tedy ze smrku a borovice. Zatímco smrkové dřevo je lehčí a levnější, tak dražší borové dřevo zase díky většímu obsahu pryskyřic odolá i horším povětrnostním podmínkám.
  • Můžete se setkat i s krovy vyrobenými z oceli nebo železobetonu, které ovšem mají velmi velkou hmotnost a na střechy rodinných domů nejsou příliš vhodné.
  • Dřevo je třeba patřičně ochránit před působením dřevokazného hmyzu a hub. Impregnaci lze provádět namáčením, postřikem, nátěrem či tlakováním.

Postup montáže krovu:

  1. Osazení vazného trámu: V případě plné vazby s vazným trámem je druhým stavebním krokem jeho osazení příčně na směr hřebene.
  2. Montáž krokví: Na osazené mezilehlé vaznice si předem vyznačíte místa, kde budete montovat krokve. Rozestupy mezi nimi převezmete z projektové dokumentace, příp. stanovíte změřením rozpětí střechy a poté jednoduchým výpočtem.
  3. Montáž kleštin: V případě hambálkové soustavy namontujete kleštiny na všechny krokve, zatímco u soustavy vaznicové je namontujete pouze na krokve krajní a soustavu ztužíte namontováním sloupků.

Parozábrana

Parozábrana patří k nejčastěji podceňovaným, ale zároveň k nejdůležitějším vrstvám ve skladbě střechy. Jejím úkolem je zabránit pronikání vodní páry z interiéru do vrstev tepelné izolace. Pokud se vlhkost dostane do izolace, dochází ke kondenzaci, tedy ke srážení páry uvnitř izolačního materiálu. Navlhlá izolace ztrácí své tepelněizolační vlastnosti, což vede k výrazným energetickým ztrátám a vyšším nákladům na vytápění. Zároveň vznikají podmínky pro rozvoj plísní a hub, které negativně ovlivňují nejen konstrukci, ale i zdraví obyvatel domu. Pro provedení parozábrany se používají nejčastěji speciální fólie z polyetylenu, polypropylenu nebo s hliníkovou vrstvou, které se instalují z vnitřní, vytápěné strany střechy. Velmi důležité je, aby byly všechny spoje pečlivě přelepeny systémovou páskou - jen tak může vrstva plnit svou funkci. V moderních projektech střech se často využívají také inteligentní parozábrany, které dokážou přizpůsobit svou paropropustnost aktuálním vlhkostním podmínkám.

Tepelná izolace

Zvýšení tepelného odporu a zlepšení tepelně izolačních vlastností střech vrstvou tepelné izolace je v nynější době již téměř samozřejmostí. Díky velkému zájmu o zateplení střešních konstrukcí vzrostlo také množství způsobů, jak zateplení střechy provést a jaký materiál na zateplení použít. Podle umístění izolace rozlišujeme zateplení mezikrokevní (u dvouplášťových šikmých střech) a nadkrokevní (ty se mohou použít u jednoplášťových i dvouplášťových střech).

Typy izolačních materiálů:

  • Deskové izolace (nadkrokevní): Obvykle vyráběny z expandovaného polystyrenu, PUR nebo PIR pěny. Izolační desky obvykle tvoří jádro sendvičové skladby vrstev střešní konstrukce. Tyto materiály mají výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti než například minerální vata.
  • Minerální vata (mezikrokevní i nadkrokevní): Nejrozšířenější druh izolace využívané na zaizolování šikmých střech. Lze ji uložit jak v nadkrokevní, tak také v mezikrokevní variantě. Zateplení střechy pouze mezi krokvemi není dostatečné z důvodu výskytu tepelných mostů, a tak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu tepelné izolace pod tyto krokve.
  • Foukaná izolace: Moderní, ale časem ne tolik ověřený způsob zateplení střechy. Výhodou je možnost aplikace izolace i do těch nejméně přístupných míst pomocí speciálního aplikačního přístroje. Jako izolant se v případě foukané izolace používá celulóza, minerální izolace, polystyren, nebo dřevovlákno.

Postup zateplení střechy:

  1. Základem je výběr správné tepelné izolace a dalšího materiálu, jako je například parozábrana.
  2. První vrstvu izolace, tedy tu mezi krokvemi, zvolte o stejné tloušťce jako je výška krokví a šířku izolace volte podle rozteče sousedních krokví. Poté si správně zvolený materiál nařežte a můžete je vkládat mezi krokve.
  3. Po dokončení tohoto kroku připevníte parozábranu ke krokvím, příp. pomocnému roštu. Jednotlivé části fólie důkladně slepte parotěsnící lepící páskou.
  4. Následuje montáž roštu, který tvoří nosnou konstrukci pro druhou vrstvu izolace (tu podkrokevní) a také pro budoucí sádrokartonový podhled. Rošt je obvykle hliníkový a připevňuje se na krokve zespodu nebo zboku.

Hydroizolace

Pojistná hydroizolace zajišťuje ochranu konstrukce střechy před zatékáním vody a před kondenzací vodních par. Hydroizolace je vrstva, která rozhoduje o tom, zda bude střecha skutečně funkční a odolná vůči povětrnostním vlivům. Jejím hlavním úkolem je zabránit průniku vody do konstrukce a ochránit tepelnou izolaci před navlhnutím. Správně navržená a provedená hydroizolace výrazně prodlužuje životnost celé střechy.

Typy hydroizolačních materiálů:

  • Asfaltové pásy: Tradiční řešení zejména u plochých střech, které je cenově dostupné a ověřené dlouholetou praxí.
  • Syntetické fólie (PVC, TPO, EPDM): Moderní varianta s vysokou odolností proti UV záření a dlouhou životností, vhodná i pro velké průmyslové objekty.
  • Difuzní folie: U šikmých střech chrání proti zafoukanému dešti nebo sněhu a zároveň umožňují odvod vodní páry z izolace.

Větrání a vzduchové mezery

Správně navržené větrání střechy je klíčové pro její dlouhou životnost i funkčnost. Pokud se ve střešním plášti hromadí vlhkost, dochází ke ztrátě izolačních vlastností, vzniku plísní a rychlejšímu stárnutí materiálů. V praxi je odvětrání řešeno vzduchovými mezerami, které umožňují proudění vzduchu od okapu až po hřeben a tím odvádějí vlhkost a přebytečné teplo. U šikmých střech je mezera tvořena kontralatěmi, na které se připevňují latě a následně krytina, u plochých střech se používají ventilační komínky nebo speciální průduchy.

Čtěte také: Co je třeba vědět o rozměrech domu a plotu?

Krytina - vnější vrstva

Krytina je nejviditelnější a architektonicky nejvýraznější část střechy, ale z hlediska funkce tvoří pouze poslední článek celé skladby. Jejím hlavním úkolem je chránit nižší vrstvy před deštěm, sněhem, sluncem a větrem a zároveň dodat budově estetický charakter. Správná volba krytiny musí vždy vycházet z nosnosti konstrukce, klimatických podmínek v dané lokalitě i z celkového návrhu střechy.

Typy střešních krytin:

  • Plechová tašková krytina: Lehká a univerzální, vhodná pro novostavby i rekonstrukce, dostupná v mnoha tvarech a barevných odstínech, díky nízké hmotnosti nezatěžuje konstrukci a umožňuje rychlou montáž.
  • Střešní panely: Moderní řešení s hladkým vzhledem a čistými liniemi, ideální pro domy s důrazem na minimalistickou architekturu, výhodou je vysoká odolnost a elegantní design.
  • Trapézové plechy: Ekonomické a pevné řešení vhodné pro obytné domy, hospodářské budovy i průmyslové haly, vynikají jednoduchou montáží, dlouhou životností a schopností rychle pokrýt velké plochy.
  • Šindele: Tradiční přírodní krytina s dlouhou historií, která se využívá zejména v horských oblastech a u staveb, kde je požadován rustikální vzhled v kombinaci s dobrými užitnými vlastnostmi.

Součástí konstrukce střechy jsou kromě krovu a krytiny také všechny detaily a prostupy střechou: komíny, antény, vpusti, atiky, okna, světlíky, ventilační hlavice, rovněž klempířské prvky jako okapy, svody a žlaby. S dokončovacími pracemi souvisí také oplechování, okapový systém s dešťovými svody a obložení či omítnutí komínu.

Projektová dokumentace střechy

Projektová dokumentace je návod na stavbu rodinného domu. Projekt budete potřebovat pro přípravu stavby. Stavební výkres je řez domem. Vodorovný se nazývá půdorys, svislý se nazývá řez. V dokumentaci se setkáte i s pohledy, situací a detaily. Obrys konstrukcí, kterými řez prochází se kreslí silnými čarami. Objekty, které vidíte před sebou se kreslí tence. Každý výkres má své měřítko, nejčastěji je to 1:50, tedy 2 cm na výkrese odpovídají 1 metru ve skutečnosti.

Co by měla projektová dokumentace střechy obsahovat:

  • Půdorys střechy: Včetně řezů a pohledů, se zakreslením jednotlivých rovin a částí střechy s uvedením příslušných výškových i půdorysných kót.
  • Návrh způsobu odvodnění střechy: Důležité pro ploché i šikmé střechy.
  • Výkres hromosvodné sestavy: Zajišťující ochranu domu před bleskem.
  • Návrh protisněhových opatření: Pro oblasti s vyšší sněhovou pokrývkou.
  • Statické posouzení: Zajišťující stabilitu a únosnost konstrukce.
  • Požárně bezpečnostní řešení stavby: Důležité pro bezpečnost celého objektu.

Základní orientace ve výkresech:

  • Situace: Zobrazuje umístění domu na pozemku, terénní úpravy a hlavně vzdálenosti od plotu a dalších staveb.
  • Detail: Velmi podrobné zakreslení spojů mezi konstrukcemi, často v měřítku 1:10.
  • Kóty: Vzdálenosti jednotlivých konstrukcí vymezují kóty, nejčastěji v milimetrech.
  • Výškové kóty: V každém podlaží se nachází alespoň jedna výšková kóta v metrech. Hlavní úroveň podlahy v přízemí má výšku +-0,000 m, ostatní výšky se od ní odvozují. Vyšší podlaží mají výšku kladnou, podzemní podlaží zápornou.
  • Okna: Obrys okna se značí silně. Parapet a zasklení tence. Kóta okna nad kótovací čarou určuje jeho šířku, pod čarou je výška samotného okenního otvoru a v závorce výška parapetu.
  • Dveře: Křídlo dveří je značené tenkou čarou směrem, kterým se dveře otevírají. Oblouček značí prostor, kudy se budou dveře pohybovat. Šířka průchodu dveřmi se značí nad kótovací čarou v ose dveří.
  • Schodiště: Značí se v půdoryse tence. Část schodů, která je zakreslena nad rovinou půdorysu pak čerchovaně se dvěma čarami. Uprostřed schodiště je výstupní čára se šipkou ve směru stoupání, nad ní je kóta s počtem stupňů, výškou stupně a délkou stupně.
  • Komínové průduchy: Jsou značeny dle typu paliva proškrtlým kroužkem nebo čtverečkem (pevné palivo - jednou šikmo přeškrtnuté, polovina černá; plynné - křížek, nahoře a dole vyčerněno).

Všechny 3 možnosti (střecha 1.np ve výkresu 2.np, ve výkresu střechy, nebo v obou) jsou potenciálně správné, ale pro firmu, která bude střechu provádět je lepší mít to na jednom výkrese a nemuset to hledat na víc papírech.

Rozpočet na střechu

Rozpočet na střechu je důležitý parametr pro výběr vhodné střešní krytiny. Než se pustíte do nové střechy nebo její obnovy, je potřeba mít připravený dobře zpracovaný rozpočet. Pro rozpočet domu jsou ideální výkresy.

Čtěte také: Výhody a nevýhody litého betonu

Co má rozpočet a nabídka na materiál obsahovat:

  • Půdorys střechy, řezy domu, pohledy na dům, krovy a řezy krovů.
  • Střešní krytina, její výměra a cena.
  • Doplňky ke střešní krytině (hřebenáče, krajovky, větrací tašky, poloviční tašky).
  • Difuzní folie a laťování.
  • Střešní okna a výlezy.
  • Oplechování po obvodu střechy a komínů.
  • Okapový systém (žlaby a svody).
  • Doprava, skládání a palety.
  • Termín dodání materiálu.
  • Nacenění montáže: Položky v cenové nabídce chtějte nacenit samostatně. Pokud pokrývač přijde s rozpočtem, kde je jedna cena za montáž, tak chtějte vědět, co v té montáži je a chtějte ji rozpoložkovat.

Výdaje můžete částečně snížit, když některé práce zvládnete svépomocí. Na složitější úkony se ale vyplatí přizvat šikovné řemeslníky. Poptávejte minimálně 3 montážní firmy. Ujasněte si s řemeslníky, kde co je (místo pro uskladnění materiálu, přístup na střechu, kudy vám řemeslníci polezou na střechu a kde bude stát kontejner).

Důležité body při stavbě a rekonstrukci střechy

  • Se stavbou střechy neotálejte. Na dům by měla přijít co nejdřív po ukončení hrubé stavby.
  • Dříve než začnete cokoliv stavět, vaše kroky by měly vést na příslušný stavební úřad.
  • Obstarání si Územního a Regulačního plánu obce je prvním krokem. Zde jsou uvedena konkrétní nařízení a požadavky, které je nutné při výstavbě nové střechy brát v potaz - např. tvar střechy, barvu krytiny nebo výšku hřebene.
  • Pokud měníte vzhled střechy, jděte vždy na stavební úřad a řešte tam případné dokumenty.
  • V některých případech (např. při zřizování střešních oken ve střeše) je nutné mít souhlas souseda.
  • Neopomeňte do výměr zahrnout vstupní stříšky do domu, přístřešky, různá stání a garáže.
  • V případě elektrického vedení na střeše a nad střechou je nutné mít povolení od ČEZu a instalovat chráničku na elektrické vedení.

Provádět střechu bez náležitě zpracované projektové dokumentace a firmy dostatečně zkušené i autorizované v oboru je hazard. Dnes prakticky všichni významní výrobci dodávají střešní systémy jako "stavebnice" se všemi doplňky a speciálními tvarovkami a prvky. Dále poskytují rozsáhlý a bezplatný poradenský servis, vypracují výkresy skladby vaší konkrétní střechy včetně výpisu materiálu jako podklad pro vypracování cenové nabídky.

tags: #co #obsahuje #vykres #strechy #rodinneho #domu

Oblíbené příspěvky: