Plochá střecha je v našich socialismem poznamenaných končinách mnohými odsouzena k zatracení. Na svých ramenou si nese tíhu zažitých předsudků a jednoho bájného mýtu. Stavebníci ji proto často už ani nevysouvají z pozadí zájmu a volí klasiku. Je to ale výhra, nebo únos proudem?
Bájný mýtus: Do ploché střechy teče
Tato pravda žila hlavně v režimově nestálém 20. století. Přežila paneláky i nevkusné krychle vznikající do 80. let téhož století. Poté však vlivem moderní techniky začala skomírat, až padla úplně. Ne však v myslích široké veřejnosti a tabulek stavebních úřadů.
Ploché střechy ale komunistická éra tak úplně nevyplodila. Začaly se hojně objevovat už u staveb proslulé výtvarné školy Bauhaus, vzniklé na začátku 20. století, která propojila umění s technikou v jeden celek. Dnes řada těchto funkcionalistických domů patří mezi architektonické skvosty. Můžeme říct, že plochá střecha je výsadou domů s trvalou vizuální hodnotou.
Není moudré hned z jara plochou střechu z principu odsuzovat. V této době vám, hlavně díky kvalitním materiálům (hydroizolační pásy, fólie…) a dalším systémovým prvkům, při poctivém provedení do ploché střechy zkrátka nepoteče. Proto je sedlová střecha v tomto směru vcelku neprávem vyzdvihována. Rovná střecha má navíc oproti klasice řadu jiných výhod. Mimo jiné, jen tak někdo ji nemá…
Moderní domy s plochou střechou: Proč patří na výsluní
Prvním argumentem je fakt, že s plochou střechou racionálněji využijete prostor v domě. A to protože „neukousává“ místo v patře, jako krovy sedlové střechy, a tak si nesnižujete využitelnou plochu místnosti. S tím vám odpadá i starost shánět nábytek na míru.
Čtěte také: Rodinný dům z betonu
Rozhodnete-li se pro složitější, atypický půdorys, a tedy individuální projekt rodinného domu, je plochá střecha rozumnější volbou. Architekt tak při kreslení moderního domu získá svobodu pro plnění vašich vysněných představ. Z oken vidíte víc než jen oblohu a zároveň se v místnosti kvůli střešním oknům neupečete, když jsou venku vedra.
A nakonec k tomu přidejme trochu srdce: Koho by neuchvátil ten neotřelý, půvabný design ploché střechy?
Další plusy ploché střechy:
- není problém vybudovat terasu v 1. patře,
- ze střechy můžete mít terasu i zahradu - vegetativní a pochůzné zelené střechy,
- je energetický výhodná - vytváří totiž minimální prostor potřebný pro vytápění,
- na střeše „nestraší“ fotovoltaické panely, solární kolektory, antény - střecha má totiž atiku („ohrádku“) a zespodu tedy technika není vidět.
Kvalita je parketou profesionálů
Montáž ploché střechy však nenáleží „rodinným řemeslníkům“. Pro jistotu neochvějné kvality byste její realizaci měli přenechat stavební firmě. Právě jejich zkušenost je to, co boří bájný mýtus o ploché střeše.
Rodinné domy 70. let v českém kontextu a jejich proměny
O rodinném bydlení z normalizačních let se mluví kriticky. K výjimkám patří kolonie řadových rodinných domků, kterou v letech 1968-1973 vybudovalo družstvo stavebníků podle projektu Ing. arch. Jiřího Lasovského, Ing. arch. Ladislava Vrátníka a Ing. arch. Václava Barocha. Projekt byl kvalitní nejen ve své době, ale i dnes pro svou technickou a estetickou dotaženost, říkají Ing. arch. Filip Havliš a Ing. arch. David Zámečník (NEW HOW Architekti).
Příklad rekonstrukce: Dům na okraji Plzně
Na okraji Plzně vznikl v 70. letech minulého století soubor rodinných domů, který se i přes socialistické zřízení u nás inspiroval skandinávskými domy. „Jejich zalíbení v moderní architekturu, Miese van den Rohe a genius loci Vily Tugendhat, kterou společně v Brně několikrát navštívili, chtěli přenést do svého nového domova. Náš klient v něm po koupi už pár let bydlel a věděl, co mu v něm vyhovuje a co ne,“ říká arch. Filip Havliš. „Po nás požadoval především zesvětlit poměrně tmavý interiér.“
Čtěte také: Co je třeba vědět o rozměrech domu a plotu?
Refresh bez bourání
Metod, jak zbavit interiér tmy, je řada. Nejjednodušší je bílá výmalba, ale zcela zásadní byla výměna podlah. „Odstranili jsme starou tmavě hnědou dlažbu a nahradili ji velkoformátovou světle šedobéžovou (60 x 120 cm), která je v předsíni, kuchyni, pracovně a koupelnách. Spolu s dlažbou se nově instalovalo i podlahové topení,“ říká architekt. „Tmavě hnědý odstín jsme nechali jen na okenních rámech. Všechny ostatní konstrukce, především interiérové dveře, jsme vyměnili a schodišťová zábradlí osadili čirým sklem.“
K prosvětlenosti interiéru přispělo také nové osvětlení celého domu. Investor si také přál kvalitní nazvučení obývacího pokoje a architekti mu přání splnili k jeho úplné spokojenosti.
Trocha původního neškodí
„Všechno interiérové vybavení jsme vyměnili za bílé lakované prvky doplněné detailem olejované dubové dýhy, např. orámování zásuvkových dílů, volné police v obýváku, bar u kuchyňské linky,“ pokračuje ve výčtu změn arch. Havliš. „Zvolili jsme přírodní dub, protože oživuje jednoduchý bílý nábytek (zakázková výroba Target Design podle návrhu architektů), a kromě toho klient vlastnil několik oblíbených bytových doplňků, které chtěl v novém interiéru uplatnit.“ Aby barevná umírněnost nepůsobila nudně, nechali architekti v kuchyni původní plochy z lícových cihel. Jí do interiéru nenásilně vstupuje exteriér a dobře funguje jako výtvarný prvek. Podlahy a schodiště z průmyslové mozaiky merbau jsou v domě už od roku 2006.
Zdařilá dispozice
Alfa a omega příjemného bydlení je dobrá dispozice. Protože už ta původní z počátku 70. let byla velmi zdařilá, neuvažovalo se nyní o stavebních změnách. Jediná proběhla v roce 2006 při rekonstrukci rodinného domu. Tehdy se přebudoval původní ryze technický suterén na ložnici, odkud je velkou prosklenou fasádou výhled a vstup do zahrady. (Zrušený úložný prostor nahrazují vestavěné skříně v chodbách a vedlejších prostorách.) Po deseti letech užívání potřebovala manželská ložnice osvěžit, a proto architekti navrhli kompletně nové zařízení vyrobené podle jejich návrhů.
Příklad rekonstrukce: Dům v Čimicích
Za socialismu se nestavěla jen sídliště. V Čimicích na severním okraji Prahy 8 byly v 70. letech vybudovány rodinné domy. Teď dům získala vnučka původních majitelů a chtěli si ho s rodinou přizpůsobit svým potřebám i vkusu, zvětšit užitnou plochu, zlepšit dispozice i propojení se zahradou. Zároveň chtěli zachovat charakter 80. let, tedy doby, kdy prarodiče dům budovali. „Kvality objektu posloužily jako odrazový můstek pro nové úpravy,“ vystihují to architektky Petra Ciencialová a Kateřina Průchová z ateliéru Plus One Architects.
Čtěte také: Výhody a nevýhody litého betonu
Hlavním cílem rekonstrukce bylo dům a jeho vnitřní prostory co nejvíce otevřít směrem do atria, venkovního prostoru 8 x 10 m a přivést do interiéru přirozené světlo, jehož měnící se intenzita bude umocňovat život v domě. Okenní otvory orientované do atria byly zbaveny parapetů, v hlavním obytném prostoru vznikl vybouráním pilíře velký okenní otvor šířky 6 metrů s posuvným křídlem pro maximální propojení interiéru s exteriérem. Na obytný prostor navazuje venkovní pobytová terasa, nad kterou levituje ocelová pergola s textilním baldachýnem pro zastínění ve slunných letních dnech. Ta je již součástí atria, další ‚obytné místnosti‘ v domě. Exteriér i interiér sjednocuje neutrální bílá barva. Proměna domu je až neuvěřitelná a jistě velmi nákladná. Na projektu je příjemná jeho jednolitost a to kompletně bílá v exteriéru a skandinávská hřejivá v interiéru. V rámci dispozičních úprav, zahrnujících hlavně propojení obytného prostoru s jídelnou a kuchyní, zvětšení koupelny, vytvoření dvou samostatných dětských pokojů a pracovny, vzniklo komfortní bydlení pro čtyřčlennou rodinu.
Původně bylo použité mléčné sklo copilit jen jako zasklení okna ve vstupní hale, teď se opakuje na mnoha místech v domě, stalo se součástí některých příček a pouští světlo do nitra dispozice. „Nejzajímavější pohledy se nabízejí ráno a večer, kdy přímé sluneční paprsky příjemně rozptyluje mléčné sklo copilitů. Celkový výraz domu tedy vychází z toho, co postavili předci. Největší změny se odehrály v přízemí, které dříve sloužilo převážně jako úložný a užitkový prostor. Původně protažená garáž byla zkrácena na praktickou délku a získané místo vyplnila pracovna. V prvním patře je větší byt. Má dvě ložnice, koupelnu, WC a kuchyň propojenou s obývacím pokojem. Výsledek má proti původnímu domu několik výhod. Jednak má příhodnější dispozice. Je také flexibilní a může se v čase proměňovat podle měnících se potřeb rodiny.
Srovnání vlastností rekonstruovaných domů 70. let
| Charakteristika | Rodinný dům u Plzně (NEW HOW Architekti) | Rodinný dům v Čimicích (Plus One Architects) |
|---|---|---|
| Původní inspirace | Skandinávské domy, funkcionalismus (Mies van der Rohe, Vila Tugendhat) | Charakteristická architektura 70. let |
| Hlavní cíle rekonstrukce | Zesvětlení interiéru, propojení obytného prostoru s jídelnou a kuchyní, zvětšení koupelny, 2 dětské pokoje a pracovna | Propojení s exteriérem (atrium), zvětšení užitné plochy, zlepšení dispozic, zachování charakteru doby výstavby |
| Způsob zesvětlení | Bílá výmalba, světle šedobéžová dlažba (60x120 cm), podlahové topení, čiré sklo v zábradlích, nové osvětlení | Otevření prostoru do atria, velké okenní otvory (6 m šířka s posuvným křídlem), mléčné sklo copilit v příčkách |
| Materiály v interiéru | Bílé lakované prvky, olejovaná dubová dýha, původní plochy z lícových cihel v kuchyni, podlahy a schodiště z průmyslové mozaiky merbau (od 2006) | Neutrální bílá barva (exteriér i interiér), dubová dýha, bílý nábytek |
| Dispoziční změny | Přebudování technického suterénu na ložnici (2006), nové zařízení ložnice | Zkrácení garáže na pracovnu, v prvním patře větší byt (2 ložnice, koupelna, WC, kuchyň propojená s obývacím pokojem) |
| Propojení s exteriérem | Výhled a vstup do zahrady z ložnice, venkovní pobytová terasa, ocelová pergola s textilním baldachýnem | Velký okenní otvor s posuvným křídlem do atria, venkovní pobytová terasa |
tags: #rodinny #dum #70 #leta #rovna #strecha