Kvalita odvodnění zásadně ovlivňuje životnost celého objektu. Odvodňovací systém z přírodního titanzinku RHEINZINK navíc podle potřeby s objektem nenápadně splyne, anebo naopak zvýrazní linie a siluetu stavby. Okapový systém v hranatém provedení perfektně ladí s moderní architekturou, přičemž široký sortiment prvků odvodňovacího systému RHEINZINK v půlkulatém i hranatém provedení umožňuje individuální řešení.
Vlastnosti a výhody materiálu RHEINZINK
Titanzinková slitina nejvyšší kvality byla vyvinuta speciálně pro požadavky moderního stavebního klempířství. Výrobky splňují technickou normu ČSN EN 612. Norma zajišťuje, aby všechny rozviny žlabů a průměry svodů byly vyráběny z odpovídajících normativních tlouštěk, zajišťujících potřebnou pevnost a tuhost prvků na střeše. Díky tomu všemu se s materiálem snadno a rychle pracuje.
Předzvětralé varianty RHEINZINK-prePATINA blaugrau a schiefergrau disponují již z výroby elegantním vzhledem vyzrálé patiny zinku. Nejedná se o žádné nátěry, vrstvy ani fosfátování povrchu. Patentovaný postup technologie předzvětrání umožňuje kontrolované vytváření povrchového vzhledu - barva a struktura odpovídá přírodně zvětralému povrchu.
RHEINZINK je ekologický přírodní materiál, 100 % recyklovatelný a zdravotně nezávadný. Je deklarován jako stavební produkt šetrný k životnímu prostředí podle DIN ISO 14025, typ III. Materiál ladí s dalšími přírodními materiály, jako dřevo a kámen, a je vhodný pro novostavby i rekonstrukce.
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Kvalita materiálu | Titanzinková slitina nejvyšší kvality, splňující technickou normu ČSN EN 612. |
| Pevnost a tuhost | Výrobky jsou z normativních tlouštěk zajišťujících potřebnou pevnost a tuhost na střeše. |
| Estetický vzhled | Předzvětralé varianty RHEINZINK-prePATINA s elegantním vzhledem vyzrálé patiny zinku. |
| Snadná manipulace | S materiálem se snadno a rychle pracuje, což usnadňuje montáž. |
| Ekologie | 100% recyklovatelný, zdravotně nezávadný přírodní materiál. |
| Certifikace | Deklarován jako stavební produkt šetrný k životnímu prostředí dle DIN ISO 14025, typ III. |
Stavebnicový systém odvodnění RHEINZINK
U stavebnicového okapového systému RHEINZINK se veškeré komponenty osazují bez použití speciálních technologických postupů, jako je například letování nebo lepení. Pro napojení žlabů se využívají mechanické spojky s pryžovým těsněním, které zaručí spolehlivý a funkční spoj. Jejich aplikace je velmi snadná a po prostudování návodu ji hravě zvládne každý. Minimální normový sklon žlabu je 0,5 %.
Čtěte také: Předzvětralé povrchy RHEINZINK
Podrobný návod k montáži hranatých žlabů RHEINZINK
Montáž podokapních žlabů je možno rozdělit na montáž háků a montáž žlabů. Zásadou je připravit žlab před montáží tak, aby bylo co nejméně spojování na střeše, které se právě u podokapních žlabů provádí velice obtížně.
-
Montáž žlabových háků
Montáž žlabových háků se provede tak, že se jednotlivé háky roztřídí podle spádů a montáž se začne prvním spádem. V případě horních okapových háků je nutné vysekat drážky v místě uchycení a následně háky správně naohýbat, aby bylo možné vytvořit odpovídající spádování. To se dále určí pomocí jejich posunu v drážce.
Na nejnižší místo, kde bude umístěn žlabový kotlík, se přibije na patu krokve nejhlubší hák. Na druhou stranu okapu, kde bude nejvyšší bod žlabu, se přibije nejméně hluboký hák. Od háku nejhlubšího se vede šňůra vnitřním spodním okrajem půlkruhového háku, silně se natáhne a spojí se na stejném místě s nejmělčím hákem. Šňůra musí tvořit spád směrem ke kotlíku, což se zjišťuje vodováhou. Potom se natáhne šňůra i po vnější straně háků, tedy tam, kde je přinýtována příponka pro přichycení žlabu. Natažené šňůry nedovolí, aby se háky připevnily hluboko nebo vysoko, blízko nebo daleko od střechy. Potom se připevní další mezilehlé háky. Šňůra se musí o háky jenom zlehka opírat.
Při montáži hranatých háků je postup montáže stejný jako u půlkruhových žlabů. Je třeba dbát na to, aby spodní hrana háků byla ve vodorovné poloze. Má-li hák normální rovnou patku, vytvoří se spád různou délkou háků. U háků s přetočenou patkou, kterou se na krokve přibíjí z boku, se vytvoří spád v míře omezené výškou průřezu krokve. Na slohových a historických budovách se používají takzvané konzolové háky připevňované do kapes ve zdivu.
-
Příprava žlabu
Před samotnou montáží žlabu je třeba osadit žlabová čela. V koncové části žlabu se tedy odkryje ochranná fólie a čelo se opatrně uchytí za pomoci klempířské paličky. Při montáži je třeba dát pozor na případnou deformaci gumového těsnění. Případné zkrácení žlabu se provádí výhradně pomocí pilky na železo nebo nůžek na plech. Použitím úhlové brusky dojde k poškození materiálu a následné korozi.
Čtěte také: podrobně o RHEINZINK fasádních šablonách
-
Spojování žlabů a dilatační spoje
Jednotlivé spoje se následně zafixují aplikací mechanických žlabových spojek. Při délce okapu větší než 2x 12 metrů je nutné na rozvodí žlabu provést dilatační spoj. Žlaby se zavěšují do háků v osmi až dvanáctimetrových kusech. Žlaby se před montáží opatří čílky a hrdly, popřípadě rohy a kouty, je-li okap lomený. Připravené kusy se vytáhnou na střechu a vloží se do háků, pronýtují se a spájí ostatní spoje a žlaby se upevní příponkami.
Sbírá-li kotlík vodu ze dvou stran, je potřeba žlaby do kotlíku z obou stran zasunout a upravit dilatační spoj také v kotlíku. To se provede tak, že se žlaby spojí volným zasunutím a v ose kotlíku se do dna překrývajících se žlabů vyřízne otvor, jehož hrany se sklepou dovnitř, aby voda ze žlabu hladce vytékala a nakonec beze zbytku odkápla.
-
Montáž žlabového kotlíku
Základem je správné vystřižení oválného odtokového otvoru, které se provádí spirálovitě od středového bodu k okrajům. Následně se pomocí kleští vytvoří ohyb okrajové hrany, který zajistí plynulé napojení s přesahem do žlabového kotlíku. V poslední fázi se kotlík jednoduše zahákne do žlabové návalky a na zadní straně se upevní pomocí jazýčků.
Před montáží kotlíků se prováží osy stojatých kanalizačních trub olovnicí, aby byly odpadní trouby přesně svislé a aby se potom při nesprávně osazeném kotlíku nemuselo natáčet koleno, což by vzhled fasády hyzdilo.
-
Finální montáž žlabu
Před finálním upevněním žlabů se nejprve provede osazení nanečisto, aby došlo k případnému odhalení odchylek. Následně se sundají veškeré ochranné fólie, žlaby se vycentrují do žlabových háků a na závěr se ohnou plechové příponky přes návalky. Alternativou je použití varianty se zaklapávacím upevněním.
Čtěte také: Okapové žlaby RHEINZINK 200 mm: Podrobný průvodce
-
Osazení okapových svodů
Na závěr se osadí okapové svody, které se spojují jednoduchým pevným zasunutím do sebe, bez nutnosti dalšího kotvení. Uchycení svodu se provádí přes objímky, které se kotví do stěny po 1,5 - 2 metrech.
Doplňkové prvky a příslušenství
Žlaby, svody, žlabové rohy, čela žlabu, kotlíky i speciální příslušenství, jako ukončení svodů, prvky pro sběr dešťové vody, ochranu žlabu před listím, systém otočných háků, háky pro nástřešní žlaby nebo balkónový zástrčný žlab, najdete v brožuře Odvodňovací systém.
Zachytávání a využívání dešťové vody nabývá v posledních letech na významu. Důležitou součástí systému odvodnění se v posledních letech stal sběrač dešťové vody s rychlospojkou. Sběrač zajišťuje snadné a efektivní zachycení dešťové vody z odvodňovacího systému. Výhodou je jednoduchá montáž i možnost dodatečné montáže do běžného systému odvodnění a snadné použití.
Detailní nákresy, konstrukční pokyny a potřebné dimenzování pro řešení nejrůznějších detailů u okapových žlabů najdete pro hranaté provedení v příslušných technických materiálech.
tags: #rheinzink #montaz #hranatych #zlabu #navod