Naše organizace se specializuje na rentgenové testování betonových desek. Před vrtáním, vrtáním nebo řezáním betonu je velmi důležité vědět, zda do něj lze integrovat výztuž, trubku, potrubí, kabel nebo drátěnou síť. Navíc, vědět, co je uvnitř desky před vrtáním, ušetří čas a peníze tím, že zajistí, že nebudou poškozeny žádné elektrické nebo konstrukční součásti. Radiografie (neboli rentgen) umožňuje technikům NDT zobrazit vnitřní strukturu téměř jakéhokoli materiálu.
Klíčová je volba vhodné metody i zařízení pro provedení nedestruktivního průzkumu.
Radiografie jako ideální metoda pro stanovení polohy výztuže
Radiografie je metoda využívající prozáření konstrukce zářením γ ze zdroje Co60, a následně zeslabení záření při průchodu konstrukcí v závislosti na objemové hmotnosti. Abychom mohli provést rentgen, potřebujeme dosáhnout na obě strany betonové konstrukce. Na jedné straně přenášíme záření do betonu; na druhém konci detektorový film zaznamenává rozdíly v absorpci za účelem vytvoření obrazu. Naši vysoce vyškolení a certifikovaní technici dodržují všechny platné bezpečnostní pokyny při práci s radiací a během inspekčního procesu nastavují omezenou hraniční oblast. Při kontrole betonových podlah potřebují naši technici přístup jak ke zkušební podlaze, tak k podlaze pod ní.
Z popisů jednotlivých metod je jednoznačně zřejmé, že ideální metodou pro stanovení polohy výztuže je radiografie. Ústav stavebního zkušebnictví FAST VUT v Brně v minulých letech řešil řadu případů závažných poruch novostaveb, kde příčinou bylo špatné vyztužení. Pro řešení těchto úkolů byla prakticky výhradně používaná radiografie pomocí izotopu Co60. Zásadní výhodou byly 100% výsledky stanovení polohy výztuže, při zachování principu nedestruktivity této metody. Jak ukázaly zkušenosti, radiografická metoda byla díky vizuální vypovídací schopnosti ideálním prostředkem prokázání špatného vyztužení prvků železobetonových konstrukcí. Zásadním omezením však byl fakt, že metoda využívá gama zářič vysoké aktivity, což s sebou nese řadu omezení vyplývajících z nutnosti vytyčit a zajistit v místě prozařování přechodné kontrolované pásmo se všemi náležitostmi danými předpisy ve smyslu ochrany zdraví před ionizujícím zářením. V praxi to znamená, že pro aplikaci radiografie na konstrukci je nezbytné v okolí konstrukce zcela zamezit pobyt a pohyb osob na dobu prozařování.
Příklady použití radiografie
Typickým příkladem stanovení příčiny vzniku poruch je případ vazníků nesoucích střešní konstrukci supermarketu. Zároveň jde o typický příklad technologické nekázně při výrobě prefabrikátů daný opomenutím či záměrným vynecháním části vyztužení, které se obtížně provádělo. Každý vazník byl opatřen třemi otvory pro případné protažení rozvodu vzduchotechniky. U řady vazníků se brzy po uvedení konstrukce do provozu vyskytly poruchy v podobě trhlin na okraji otvorů. Byla provedena radiografie poškozené oblasti, která jednoznačně odhalila absenci kruhové výztuže, která měla lemovat otvor a stejně tak výztuže, která měla tvořit radiální paprsky kolem otvoru.
Čtěte také: Betonové schody: Broušení a úprava
Příkladem záměrného vytvoření vady, s důvěrou, že ji nikdo nezjistí, případně neprokáže, je případ stavby multifunkčního centra. Konstrukce byla řešená jako železobetonový skelet, kde na monolitické sloupy jsou nasazeny prefabrikované vazníky. Každý sloup obsahoval 8 prutů hlavní nosné výztuže, z nichž čtyři měly být protaženy otvory v průvlaku a na ně napojen sloup ve vyšším podlaží. Při rozměřování konstrukce došlo k chybě, kdy některé sloupy byly umístěny tak, že jejich výztuž se nacházela mimo otvory v průvlacích. Stavební dozor investora vznesl podezření na fakt, že prováděcí firma vyřešila záležitost tak, že výztuž sloupů zakrátila, průvlaky usadila natupo bez provázání, a o patro výš vytvořila zdání, že je vše v pořádku tak, že do otvorů v průvlacích vsadila krátké kusy výztuže, tvořící kamufláž celého problému. Byla provedena radiografie horní partie sloupů v 1. PP, která jednoznačně odhalila, že všechny výztuže sloupu jsou ukončeny pod průvlakem.
Moderní nedestruktivní metody zkoušení a jejich omezení
Současná doba je charakterizovaná obecným zpřísněním veškerých opatření, sloužících k ochraně zdraví pracovníků i obyvatelstva. Logicky se radikálně zpřísňují i veškeré předpisy, sloužící k ochraně osob před účinky ionizujícího záření, mezi které patří i záření gama. K poslední novele platných předpisů došlo k 1. 1. 2017, kdy vstoupil v platnost nový, tzv. Atomový zákon (Zákon č. 263/2016 Sb.). V důsledku toho se nabízí použití alternativních nedestruktivních metod. Naštěstí s rozvojem a modernizací přístrojové techniky je v současnosti náhrada radiografie možná, byť s jistými omezeními, danými možnostmi alternativních metod.
I přes snahy o dodržení kvality při výstavbě železobetonových konstrukcí je poměrně běžnou vadou nesprávné vyztužení v rozporu s projektem, které může zapříčinit závažné poruchy konstrukce. Prokázání této vady je následně úkolem pro nedestruktivní zkušební metody. Při stavebně technických průzkumech se s tímto jevem setkáváme rovněž. V těch vzácných případech, kdy se dochovala projektová dokumentace například u monolitických železobetonových skeletů z 30. let 20. století, je poměrně běžné například využití výztužných prutů jiných průměrů, než je uvedeno ve výkresech. Nicméně tehdejší stavitelé či stavbyvedoucí byli natolik erudovaní, že operativně přepočítali výztuž tak, aby předepsanou nahradili v daném místě alternativou jiných průměrů, ale ze statického hlediska pak např. celkový průřez výztuží v daném místě byl vyšší na stranu bezpečnou. Takovéto odchylky se pak nemohly stát příčinou pozdějších poruch konstrukcí. Ve srovnání s tím, v dnešní době se setkáváme s problémem odchylky vyztužení od projektovaného relativně častěji. Příčin je řada, ale ve většině případů jde buď o vysloveně technologickou nekázeň při vázání či ukládání armokošů, špatné čtení výkresů, či vysloveně záměr v případech, kdy v reálu není možné, nebo je obtížné dodržet to, co projektant uvedl ve výkresech. Prokázání daných vad je poté častým úkolem nedestruktivního zkušebnictví.
Typy nedestruktivních metod
- Sekané sondy - metoda založená na mechanickém odstranění krycí vrstvy betonu bouracím kladivem. Je to metoda běžně užívaná při stavebně technických průzkumech starších konstrukcí.
- Elektromagnetické indikátory výztuže - přístroje založené na principu elektromagnetického pole, tvorbě vířivých proudů a magnetických vlastnostech ocelové výztuže. Zásadní nevýhodou je omezení dané principem metody, kdy jsme výrazně limitováni hloubkou uložení výztuže pod povrchem konstrukce, vzdáleností jednotlivých prutů a obecně složitostí vyztužení. Nicméně u jednoduše vyztužených konstrukcí jde o metodu, díky které je možné jednoduše a rychle kontrolovat například dodržení krytí a podobně. Poslední generace přístrojů již poskytuje jistou možnost vizualizace výstupů. Využití elektromagnetických indikátorů je dobře známé a osvědčené, pochopitelně s vědomím omezení této metody.
- Georadar - metoda založená na principu vysílání vysokofrekvenčních elektromagnetických pulzů do materiálu a detekce jejich odrazu na nehomogenitách v prostředí. S příchodem radaru Hilti PS-1000 začala být tato metoda vysoce využitelná i pro výše uvedené problémy, výhodou je hloubkový dosah (až 400 mm), okamžitá vizualizace výsledku a možnost zachycení více vrstev výztuže za sebou. Ve větším množství případů dokáže radiografii ve značném rozsahu nahradit radar, případně radar v kombinaci s magnetickými indikátory poslední generace.
K diagnostikování polohy výztuže v betonu se používá metoda založená na principu měření změn velikosti magnetického toku způsobených přítomností feromagnetického materiálu v elektromagnetickém poli. Metodu lze hodnotit jako nenáročnou s rychlým získáním výsledků. S použitím kvalitních přístrojů a tloušťce krytí 40 mm je přesnost měření ±1 mm. Dosah přístroje je do hloubky přibližně 150 mm. Z hlediska vyhodnocení jsou kritická místa křížení nosných prvků a místa, kde vzdálenost výztuže je menší než tloušťka krytí.
Příklady použití georadaru a dalších metod
Cílem průzkumu bylo stanovení polohy ocelové výztuže v základové desce rodinného domu. Tloušťka desky byla 150 mm, výztuž je tvořena sítí Kari, a dle projektu má ležet v rovině, v předepsané úrovni, cca 50 mm nad spodním lícem železobetonové základové desky, položená na základové pasy. Pro stanovení polohy výztuže byl použit radar Hilti PS 1000, jehož dosah a přesnost měření je v tomto případě zcela dostačující. Naopak elektromagnetický indikátor vhodný nebyl vzhledem k velké hloubce pod povrchem a častému předpokládanému překrytí sítí. Byla provedena liniová měření, vždy mezi základovými pasy. Měření jednoznačně prokázala prověšení sítí Kari až na štěrkové lože, v některých místech na štěrku ležela většina sítě, s výjimkou krajních partií, které se zvedaly nad základový pas.
Čtěte také: Výhody panelových domů
Příkladem stanovení polohy výztuže ve vazníku v okolí otvoru je získání dvojice plošných skenů 600 × 600 mm přístrojem PS 1000 z bočního líce vazníku. Příkladem stanovení průměru a zpřesnění krytí výztuže profometrem PM-630 je situace, kdy krajní dvě výztuže vlevo jsou dle projektu Ø 16 mm a dvě výztuže vpravo Ø 12 mm. Profometer určil průměry s přesností ± 1 mm. Prefabrikované železobetonové vazníky průmyslové haly zde vykazovaly řadu trhlin a značný průhyb. Průzkum měl ověřit správnost vyztužení, projektová dokumentace byla v plném rozsahu k dispozici.
Vždy je však třeba mít na paměti omezení, daná fyzikálním principem jednotlivých metod. Pro využití metod jako je georadar a elektromagnetický indikátor platí více než kdykoli dříve fakt (ověřený dlouhodobými zkušenostmi pracoviště), že jde sice o metody se širokými možnostmi, které ale současně vyžadují značnou erudici obsluhy, a kvůli nezkušenosti v jejich používání by mohlo snadněji dojít k chybné interpretaci výsledku, či nemožnosti interpretovat naměřené hodnoty.
Hodnocení existujících stavebních konstrukcí
Nevyhnutelným předpokladem důvěryhodného hodnocení existující stavby je prověření aktuálního stavu konstrukce a vlastností stavebních materiálů. K tomuto účelu se používají destruktivní a nedestruktivní zkušební metody. Často je účelná kombinace obou metod - té se využívá např. v diagnostice podmínek vzniku koroze výztuže v betonu. Problematice hodnocení existujících stavebních konstrukcí se věnuje ČSN 73 0038 a ISO 13822.
Vzhledem k různorodosti cílů hodnocení, konstrukčních systémů, technologií a materiálů neexistuje podrobný návod na hodnocení konstrukcí. Inženýrský úsudek, praktické zkušenosti a konzultace s vlastníkem o obsahu a rozsahu výstupů jsou předpokladem správné metodiky. Hodnocení začíná prohlídkou stavby a prostudováním dokumentace. V případě, že se vyskytnou nejasnosti o účincích zatížení, vlastnostech konstrukce nebo materiálů, přistoupí se k podrobnému hodnocení. Je potřebné zohlednit i účinky fyzikálního, chemického nebo biologického charakteru, které mohou ovlivnit vlastnosti materiálů. Při statické analýze (ověření odolnosti) se použije aktuální stav konstrukce a vlastností nosných materiálů.
Diagnostika je soubor činností, které musíme vykonat, chceme-li zpřesnit a rozšířit informace získané z dokumentace a prohlídky stavby. Slouží k ověření vlastností materiálů, identifikaci, klasifikaci a kvantifikaci chyb a poruch. Důležité je nejen komplexně zmapovat poruchy, ale i předpovídat jejich vývoj v čase.
Čtěte také: Postupy pro správné provedení dilatačních spár
Vizuální prohlídka a další smyslové metody
Posuzovaná konstrukce se nejdříve podrobí důkladné vizuální prohlídce, která umožní kontrolu geometrického tvaru konstrukčních prvků, zjistí se a následně lokalizují poruchy vzniklé na povrchu konstrukce. Jako příznaky průběhu poruchy se identifikují obvykle odchylky od původního stavu (porušené nebo odpadlé vrstvy, stopy koroze výztuže, vlhká místa, vznik i rozvoj trhlin apod.). Vizuální prohlídka je neodmyslitelným prvním krokem každého průzkumu, díky němuž se dají včas a bez větších nákladů odhalit poruchy i v tom nejranějším stadiu. K vybavení potřebnému při vizuální prohlídce patří osvětlovací pomůcky, fotoaparát, dalekohled a přesné měřicí pomůcky. Při podrobnější prohlídce je potřeba použít lupu, příložné šířkoměry trhlin, sklonoměry apod.
Během vizuální prohlídky se kromě zraku využívají i další smysly - sluch, hmat a čich. Při tzv. akustickém trasování zjistíme pomocí odezvy betonu na poklep přítomnost např. dutin nebo porušených vrstev. Hmatovým pozorováním lze zjistit kvalitu povrchu a jeho nerovnosti, poruchy (křídování), příp. vlhkost. Čichem můžeme zachytit účinek chemické koroze (např. síranové).
Měření elektrodového potenciálu a pH betonu
Měření elektrodového potenciálu na povrchu betonu je nedestruktivní metoda vedoucí k objevení korodující výztuže. Je založená na zjišťování elektrodového potenciálu vytvářeného na stykové ploše kovu s elektrolytem. Změny elektrodového potenciálu na rozdíl od referenční elektrody, nejčastěji kalomelové, můžeme měřit pomocí přesného vysokoimpedančního voltmetru. Ukazovatelem korozní aktivity v betonu je elektrodový potenciál výztuže. Jeho hodnota naznačuje, zda je výztuž v termodynamicky aktivním nebo pasivním stavu. Hodnotu elektrodového potenciálu ovlivňuje např. stupeň hydratace, vlhkost, karbonatace betonu a obsah solí. Při velkoplošných měřeních je vhodné betonovou plochu rozdělit na síť a měření uskutečnit v uzlech zvolené sítě. Ke zjišťování korodujících ploch s velikostí přibližně 5 mm je maximální vzdálenost měřených bodů 200 mm. Tato metoda se vykonává zejména v místech, kde hrozí koroze (vlhká místa, přístup posypových solí nebo jiných agresivních látek apod.).
Protikorozní ochranu výztuže v betonu zabezpečuje vysoká alkalita betonu (pH = 12,5 až 13,5) tím, že se na jejím povrchu vytvoří stabilní pasivující povlak. Z toho vyplývá, že při vyšetřování podmínek ke korozi výztuže je potřeba zaměřit se na příčiny snížení alkality betonu v okolí výztuže. Operativně lze hodnoty pH zjistit acidobazickými indikátory (např. roztokem fenolftaleinu v etylalkoholu), které mění zbarvení v závislosti na pH prostředí.
K diagnostikování existujících konstrukcí se kladou na zkušební metody tyto požadavky: mají být přesné, rychlé, levné a minimálně poškozující nosnou konstrukci. Těmto nárokům nejlépe vyhovují moderní, počítači řízené přístroje nedestruktivních metod. Jejich aplikace umožňuje systematické a plošné vyšetřování vlastností stavebních materiálů. K jejich kalibraci postačuje obvykle jen několik míst s použitím destruktivní metody. Přesnost metody je pro výsledek diagnózy často rozhodující, zejména při nepřímých metodách, které k interpretaci měření nepotřebují kalibrační vztah. Používání takových metod bez zpřesněných kalibračních vztahů může vyvolat nedorozumění. Proto je nutné znát statistické toleranční meze kalibračního vztahu, jeho směrodatnou odchylku, příp. další parametry. Rychlost stanovení má zásadní význam z praktického hlediska. Užitkovou hodnotu průzkumu spoluvytváří právě rychlost provedení a stanovení závěrů. Destruktivní metody se uplatňují, nevede-li použití nedestruktivních metod k požadovanému cíli nebo je-li žádoucí přesnější stanovení vyšetřovaných charakteristik. Odebírání vzorků a zkušební metody nesmějí výrazněji snížit spolehlivost konstrukce a musejí být v souladu s relevantními dokumenty ISO.
Tabulka: Přehled zkušebních metod pro vyšetřování betonu a výztuže
Podrobnější přehled o zkušebních metodách vyšetřování betonu, výztuže a betonových konstrukcí uvádí následující tabulka:
| Metoda | Princip | Výhody | Omezení |
|---|---|---|---|
| Radiografie (rentgen) | Prozáření zářením γ (Co60), detekce absorpce | 100% výsledky polohy výztuže, nedestruktivní | Nutnost přístupu z obou stran, riziko záření, omezená plocha, přísné bezpečnostní předpisy (Atomový zákon) |
| Sekané sondy | Mechanické odstranění krycí vrstvy betonu | Běžné pro starší konstrukce | Destruktivní, omezené na povrch |
| Elektromagnetické indikátory výztuže | Elektromagnetické pole, vířivé proudy, magnetické vlastnosti oceli | Rychlé a jednoduché, kontrola krytí u jednoduše vyztužených konstrukcí, vizualizace výstupů | Omezená hloubka, závislost na vzdálenosti prutů a složitosti vyztužení |
| Georadar (např. Hilti PS-1000) | Vysílání vysokofrekvenčních elektromagnetických pulzů a detekce odrazu | Hloubkový dosah (až 400 mm), okamžitá vizualizace, zachycení více vrstev výztuže | Vyžaduje zkušenou obsluhu pro interpretaci, nemusí být ideální pro hustě vyztužené prvky |
| Profometr (např. PM-630) | Měření změn magnetického toku | Nenáročná, rychlé výsledky, přesnost ±1 mm (při krytí 40mm) | Dosah do 150 mm, kritická místa křížení a malé vzdálenosti výztuže |
| Měření elektrodového potenciálu | Zjišťování elektrodového potenciálu na stykové ploše kovu s elektrolytem | Objevuje korodující výztuž, indikace aktivního/pasivního stavu | Ovlivněno hydratací, vlhkostí, karbonatací, obsahem solí; max. vzdálenost bodů 200 mm |
| Vizuální prohlídka | Kontrola geometrického tvaru, lokalizace poruch na povrchu | Včasné odhalení poruch bez větších nákladů, využití dalších smyslů (sluch, hmat, čich) | Povrchová metoda, nemusí odhalit vnitřní vady |
| Testování pH betonu | Zjišťování alkality betonu acidobazickými indikátory | Detekce snížení alkality v okolí výztuže, prevence koroze | Pouze indikace, pro přesné měření nutné další metody |
Nové trendy v navrhování a posuzování betonových konstrukcí
U železobetonových konstrukcí se můžeme setkat s řešením zesilování konstrukcí nebo s rekonstrukcí pomocí nové spřažené betonové vrstvy. Běžný návrh v souladu se standardy je však časově náročný a dosud se používaly různé tabulky a výpočty např. ve formě excel dokumentu. Pro zjednodušení návrhového postupu přináší společnost Hilti nový modul v rámci softwaru PROFIS Engineering - Spřažení beton - beton. Navrhování nové betonové vrstvy spřažené pomocí smykových spřahovacích prvků je pro projektanty a uživatele stále důležitější vzhledem k rostoucímu počtu rekonstrukcí. Kvůli omezeným možnostem se dosud při návrhu používaly vzorce z Eurokódu 2 (EN 1992-1-1) nebo dokonce jen tabulky. Samotná EN 1992-1-1 přímo neřeší návrh smykových spřahovacích prvků. Norma shrnuje hlavní mechanismy a principy, přičemž bere v úvahu přilnavost obou materiálů, tlak a tření, a předpokládá se, že při spojení mezi dvěma betonovými deskami je ideálně ukotven spřahovací prvek (předem zabetonovaný).
Na rozdíl od Eurokódu předpis EOTA TR 066 (European Organisation for Technical Assessment - Technical Report) bere navíc v úvahu i vliv konkrétních vlastností spřahovacího prvku a na základě tohoto předpisu musí být zkontrolovány všechny možné způsoby selhání. Vzhledem k tomu, že ruční výpočet podle EOTA TR 066 a zvažování různých vlastností spřahovacího prvku je zdlouhavý proces, rozhodla se společnost Hilti vyvinout v rámci PROFIS Engineering nový modul Spřažení beton - beton pro návrh dodatečně osazeného smykového spřahovacího prvku.
Kromě výhody řešení v souladu s normami a podporované certifikátem produktů ETA lze výrazně snížit čas na návrh na několik kliknutí a následně je možné vytvořit detailní Protokol s výpočty a se všemi relevantními informacemi. Obsahuje nejen podrobnosti o výpočtech, odkazy na normy a informace o produktech, včetně čísel výrobků a počtu smykových spojek na zónu, ale také 2D diagram s podrobnou tabulkou pro montáž spřahovacích prvků. Samotný návrh s softwaru je velmi jednoduchý a rychlý. Zahrnuje 5 kroků: Výběr správného typu řešení (spřažení konstrukcí), zadání geometrie, zatížení, výběr spřahovacího prvku a určení podmínek montáže (přičemž drsnost má zásadní význam). PROFIS Engineering automaticky optimalizuje rozvržení spřahovacích prvků tak, aby poskytovaly nejefektivnější využití a zároveň použití daného materiálu na stavbě.
Logicky se radikálně zpřísňují i veškeré předpisy, sloužící k ochraně osob před účinky ionizujícího záření. Logicky se radikálně zpřísňují i veškeré předpisy, sloužící k ochraně osob před účinky ionizujícího záření. K poslední novele platných předpisů došlo k 1. 1. 2017, kdy vstoupil v platnost nový, tzv. Atomový zákon (Zákon č. 263/2016 Sb.).
Nová generace Eurokódů
Česká betonářská společnost (ČBS) ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Slovenskou komorou stavebných inžinierov (SKSI) zorganizovala 17. a 18. května 2023 školení "Nový Eurokód 2 (prEN 1992-1-1): základní informace". Motivací akce bylo schválení finálního návrhu nové návrhové normy prEN 1992 - 1‑1 v CEN v dubnu 2023. Ostatní související normy nové generace by měly být vydány do roku 2026. Již v tomto roce (2023) by bylo možné zahájit práce na překladu nové normy a na tvorbě národních příloh a na stanovení národních volitelných parametrů. Definitivní zneplatnění evropských norem první generace je plánováno na začátek roku 2028. Nová generace přináší upravený pohled na návrh konstrukcí ve smyslu většího důrazu na trvanlivost a hospodárnost, zajištění větší bezpečnosti konstrukcí požadavky na jejich robustnost a dále se oblast zájmu rozšiřuje i na stávající konstrukce, jejich hodnocení a další úpravy (např. zesilování). Postupy posuzování jsou modifikovány na základě pokroku ve výzkumu. Nově jsou uvedena ustanovení umožňující používání některých nových materiálů. Podstatnou změnou je i sloučení dosud rozdělených dokumentů pro navrhování betonových konstrukcí pozemních staveb (EN 1992 - 1‑1), mostů (EN 1992 - 2) a nádrží a zásobníků (EN 1992 - 3) do jednoho dokumentu (nová EN 1992 - 1‑1).
Školení se konalo v Mikulově v hotelu Galant jako prezenční akce ve dvou půldenních blocích spojených pracovním workshopem, kde účastníci měli možnost neformálních diskusí. Tematika nového Eurokódu je velmi široká, kromě základního textu je uvedeno množství příloh označených A - S. Předmětem školení bylo upozornit na základní rozdíly proti normě první generace a upozornit na nové části. V úvodu byl zmíněn účel Eurokódů včetně historie a stručného popisu hlavních změn. Následovaly obecnější části týkající se základních principů návrhu a materiálů. V oblasti mezních stavů únosnosti byla pozornost zaměřena na prvky namáhané ohybem a normálovou silou a na prvky namáhané smykem, kroucením a protlačením. Zvláštní přednáška byla věnována modelům na bázi příhradové analogie a polí napětí. Další část programu se zabývala působením konstrukcí v provozním stavu, a to trvanlivostí, mezním stavům použitelnosti a únavě. Následně byly diskutovány úpravy v oblasti konstrukčních zásad. Jednotliví autoři mnohdy uváděli porovnání se současnými ustanoveními, při němž nechyběla ani kritika některých nových ustanovení. Přibližně 75 přítomných účastníků většinou oceňovalo prezenční formu školení, protože poskytla kromě vlastních prezentací i prostor pro diskusi. Do budoucna se předpokládá organizace dalších aktivit v oblasti norem, neboť kromě aktivních projektantů se změny budou týkat i výuky na vysokých školách. Dále bude třeba zajistit překlad evropských norem do češtiny a návrh a odsouhlasení národních příloh.
tags: #rentgenovani #betonovych #kci #informace