Malování vyžaduje přípravu: stěhování nábytku, zakrývání všeho, co má zůstat nátěrem nedotčeno od dveří až po zásuvky, ale hlavně opravy nerovností a prasklin. Jak správně ošetřit podklad před výmalbou?
Příprava Místnosti a Podkladu
Nejlépe se maluje prázdný pokoj. Jenže kam s nábytkem? Sestěhujeme jej doprostřed a pečlivě přikryjeme igelitovou fólií. Stejně ideální je podlaha bez bytových krytin, ale ani to nebývá realizovatelné. Například položený koberec svineme, ale ten přilepený nezbývá než pečlivě zakrýt. Třeba nesavým rounem, silnější igelitovou fólii nebo papírovými kartony. Rouno má výhodu, že se na něm nesmekají štafle. Zakryjeme i plovoucí podlahu či lino. Pokud to neuděláme, musíme je mokrým hadrem umývat bezprostředně poté, co je potřísníme. Jakmile totiž barva zaschne, bude její odstranění velice pracné.
Lepicí páskou, která se prodává v malířských potřebách a je pro tyto účely vhodná, zalepíme také rámy oken a dveří, zásuvky a vypínače. Chceme-li být ovšem pečliví, je lepší kryty sejmout - je-li den, lze kvůli bezpečnosti proud i vypnout. Podlahové lišty polepíme krycí páskou.
Ochrana Svítidel
Potřebujeme-li ponechat žárovky v objímce svítidel, ze kterých jsme sejmuli kryt, nasuneme na žárovku trubku z papíru, kterou jsme slepili podle obvodu žárovky. Není nic pracnějšího, než čistit potřísněné žárovky, zejména ty úsporné. Odmontujeme i lustry, garnyže a podobně. Profesionálové mají grif, umějí se vyhnout, my laici bychom si však s velkou pravděpodobností přidělali spoustu práce s čištěním vypínačů, zásuvek a svítidel.
Odstranění Starých Vrstev a Prasklin
Ze stěn rovněž odstraníme hřebíčky od obrázků či skobičky od poliček, ponecháme pouze hmoždinky, z nichž jsme vyšroubovali vruty. Malířskou špachtlí odstraníme vrstvy, které se samovolně odlupují, a to až na pevný podklad. Hranou špachtle pak proškrábeme praskliny, tím je zvětšíme, abychom je mohli lépe vyplňovat vyrovnávacími hmotami. Ze všech otvorů a prasklin suchým štětcem vymeteme prach, trhliny navlhčíme a vyplníme je sádrou, štukem či stěrkou a zarovnáme je s okolím tak, aby tvořily kompaktní celek.
Čtěte také: REMAL Fasáda: Odolnost a krása pro každý exteriér
Pokud máme několik starých vrstev malby, nedá se nic dělat, ale musíme je odstranit oškrábáním. Zda původní malba nesprašuje a nebudeme ji tedy muset seškrabávat, poznáme podle toho, že nešpiní ani po tahu rukou po stěně. Můžeme na ni také přilepit zakrývací pásku a strhnout ji. Pokud to půjde čistě, je podklad pevný. Znečištěné nebo silně zaprášené stěny ometeme čistým smetákem, případně je omyjeme vlhkým hadrem máchaným ve vodě se saponátem. Stejným způsobem připravíme podklad s několika vrstvami, které nechceme seškrabovat, pouze zpevnit.
Nejvíce práce však budeme mít s místností, ve které se už mnohokrát malovalo a jednotlivé vrstvy maleb nedrží na sobě, protože jsou například z rozdílných materiálů. Zejména staré malby, do kterých se kdysi přidávaly hlinky, nevytvářejí dostatečně pevný podklad. Na první pohled nemusí stará malba vypadat špatně, jenže váleček s nově nanášenou barvou z ní najednou začne odtrhávat malé kousky, vytvářet prohlubně i hrbolky. Váleček totiž barvu před sebou tlačí, nebo naopak při zpětném pohybu za sebou táhne a tím nestabilní podklad nadzvedává. Štětka naopak barvu nanáší a roztírá a tím vtírá do hloubky, jenže práce s ní je namáhavější, zvláště pro necvičenou ruku. V takovém případě je lepší staré malby seškrábat. Stěny štětkou nebo válečkem dostatečně navlhčíme, aby voda prosákla skrz všechny vrstvy, a ještě mokré je stahujeme malířskou škrabkou se zakulacenými rohy, abychom v podkladu zbytečně nedělali rýhy. Stěny oškrábeme až na omítku. I po odstranění starých maleb však zpravidla ještě musíme stěny vyrovnávat štukem nebo stěrkou.
Pozůstatky barev, které se nám nepodařilo odstranit, protože pevně drží, lze rozmýt mýdlem nebo penetrací.
Odstraňování Latexových Nátěrů
Někdy narazíme na stěny, které jsou natřeny latexem. Před novým malováním je lepší tento nátěr odstranit, protože by na něm malba nedržela a sloupávala by se. Latex lze odstranit například roztokem sody na měkčení vody nebo horkou vodou s rozpuštěným mýdlem či s přídavkem octa.
Bandáže pro Velké Praskliny
Velké praskliny také můžeme zakrývat bandážemi. Dříve se používala gáza nebo z prostěradla natrhané pruhy látky. Opravená a vyplněná prasklina se natřela klihovým roztokem, případně latexovou barvou, pruhy se do nich postupně vkládaly a znovu přetíraly klihem nebo latexem. Bandáž vytvořila most a omítka nepopraskala, i když se trhlina zvětšila. Dnes se používají samolepicí pásky podobné sítím, nebo velice tenké a pružné papírové pásky, které pracují na stejném principu. Přes bandáže nebo přes pásky lze malovat běžnými malířskými barvami.
Čtěte také: Zjistěte vše o cihlové barvě REMAL Color
Vyrovnávání Stěn: Štuk nebo Stěrka?
Čím srovnat stěny? Lze zvolit suché štuky v pytlích, ale pro tyto účely jsou lepší štuky již připravené k použití, které se prodávají v nádobách. Mezi moderní vyplňovací materiály patří i malířské stěrky. Tyto hmoty tvrdnou pomaleji než běžná sádra, proto máme relativně dost času, abychom práci udělali pečlivě. Nerovnosti totiž malba neschová. Se stěrkou lze zaplňovat trhliny až do hloubky 1,5 cm.
Ale pozor, na tuto práci raději nepoužíváme laciné akrylátové tmely v tubě, které po čase chemicky reagují a mění barvám odstíny. Na malbě by se pak mohly objevit nežádoucí mapy.
Práce se Štukem
Používáme k němu malířské špachtle, navlhčená filcová hladítka nebo houbičky. Pokud máme nové filcové hladítko, namočíme je do vody a někde stranou zkusíme několik tahů, takzvaně vlákna obrousíme, aby se neuvolňovala při filcování a nezůstávala v barvě na stěně. Štukem opravíme i odštípané rohy a jiné drobné defekty. Filcovým hladítkem nanášíme řídký štuk rovnou na stěny. Lépe však vypadá, když štukem potáhneme celou stěnu a filcovým hladítkem ji srovnáme dohladka. Drobné otvory a praskliny nevadí, příliš hladké plochy můžeme naopak rozrýpat hranou špachtle, aby štuk ke stěně lépe přilnul. Lze použít i gumová či molitanová hladítka, ale ta filcová drží nejlépe plochu a štuk nevymývají.
Štuk nabereme na umělohmotné hladítko, tahem jej nanášíme na povrch stěny, natahujeme hmotu jak vedle sebe, tak i napříč a roztíráme ji, aby plocha byla stejnoměrně zakrytá a vyrovnaná. Po částečném zaschnutí (při doteku rukou se již netvoří stopy po prstech, ale štuk ještě není světlý) namočeným filcovým hladítkem točivými pohyby plochu uhlazujeme. Spáry mezi stěnami přiléhajícími pod kolmým či ostrým úhlem zakončujeme jedním tahem tak, aby byly naprosto rovné. Chceme-li hranu zakulatit, opatrně přes ni přejedeme jednou nebo dvakrát filcovým hladítkem. Naopak venkovní rohy dokončíme šikmými pohyby, aby měl štuk všude stejnou sílu, a závěrečným pohybem odshora dolů vytvoříme ostrou hranu. Po úplném zaschnutí pak celé stěny nebo strop přebrousíme a ometeme. Tím máme srovnané plochy a vše vypadá jako novostavba.
Co s Většími Nerovnostmi
Zejména panelové stropy někdy nelícují. Abychom je nemuseli vyrovnávat vyšší vrstvou štuku, který by mohl časem popraskat a opadat, použijeme nejdříve jemnou maltovou směs, necháme ji zaschnout a pak teprve začneme pracovat se štukem. Ten je totiž vhodný pouze pro vrstvy tenčí než 3 mm. Pro silnější se nedoporučuje, a to přesto, že moderní štukové směsi obsahují pryskyřice, které zaručují pevnost a přilnavost k podkladu.
Čtěte také: Jak správně penetrovat s Remalem
Štukem zpravidla neopravujeme jen některá místa, ale celé plochy. Po přemalování by se totiž tato místa odlišovala jiným povrchem, plocha by byla nestejně hrubá, jinak by lámala dopadající světlo a stěna by působila nestejnoměrně. Výsledek by se nám nelíbil.
Pozor na Sádru
Kdo používá k vyrovnávání povrchu stěn pouze sádru, měl by ji určitě nechat alespoň hodinu schnout, aby patřičně ztvrdla. Jinak ji při malování válečkem nechtěně vytáhneme z praskliny. Opravené plochy po zatvrdnutí přebrousíme smirkovým papírem nebo brusnou mřížkou.
Vyrovnání Stěn Stěrkou (Remal Stěrka)
Štuk je výborným vyrovnávacím materiálem, ale čím dál tím častěji bývá nahrazován naprosto hladkou akrylátovou stěrkou, a to jak v nových bytech, tak při rekonstrukcích. Je sice pravda, že při broušení suché stěrky vzniká jemný všudypřítomný prach, ale ten lze vysát a vytřít. Dnes se navíc používají fólie a zakrývací pásky, kterými chráněný prostor hermeticky uzavřeme.
Nanášení stěrky je jednoduché, práci zvládne i laik, takže zatímco například při štukování málokdy vidíme ženy, u stěrkování to není výjimkou.
Postup aplikace Remal Stěrky
- Nejdříve stěnu natřeme neředěným penetračním nátěrem a necháme ho zaschnout. Podklad musí být pevný, suchý, vyzrálý a zbaven všech nesoudržných vrstev. Zpevnění podkladu zajistíme penetračním prostředkem Remal penetrační nátěr.
- Stěrkou v první vrstvě vyrovnáme nerovnosti, i tu necháme zaschnout. Stěrka je jemnější než štuk a natahuje se tedy snadněji. Pokud přesto někde zanecháme nerovnosti, třeba nechtěně hranou hladítka, nic se neděje, v průběhu malování je jednoduše stejnou stěrkou poopravíme.
- Na konečnou úpravu pak znovu použijeme tutéž stěrku. Vytvoří totiž slabý film a lze s ní opravovat hlubší i nepatrné nerovnosti. Po dokonalém zaschnutí (v závislosti na teplotě okolí a vlhkosti vzduchu doporučujeme min. 24 hod.) se přebrousí brusnou mřížkou nebo smirkovým papírem.
- Po zaschnutí stěnu přebrousíme sádrokartonářským hladítkem s mřížkou nebo smirkovým papírem, odstraníme z ní prach a znovu ji natřeme penetrací. Použijeme štětku nebo speciální penetrační váleček. Závěrečná penetrace zpevní podklad a připraví jej k malování.
Stěrku na stěnu natahujeme ocelovým hladítkem podobně jako štuk, tedy do kříže, snažíme se plochu co nejvíce vyrovnávat, abychom pak měli méně práce s broušením. Stěrkování je snazší než štukování. Zatímco stropy a stěny vyrovnávané štukem musí vyzrát a nemůžeme na ně hned nanášet barvy, protože by se vlivem chemických procesů vytvořily fleky, u stěrky nic takového nehrozí. Vyzrávání štuku lze chemicky urychlit.
Různí výrobci nabízejí stěrky v práškové formě, nebo již rozředěné a připravené k okamžitému použití. Například Remal Stěrka umožňuje vytvářet vrstvy silnější než 1,5 mm, aniž by popraskaly. Navíc se velmi dobře brousí a snadno se natahuje na různé podklady, na kterých pevně drží. Remal Stěrka se používá k celoplošnému vyrovnávání drobných nerovností stěn (omítek, zdiva, sádrokartonů apod.) v interiérech. Není vhodná ke spárování. Nanáší se nerezovým ocelovým hladítkem max. ve 2 vrstvách se sílou jedné vrstvy 1,5 až 2 mm.
Vlastnosti a aplikace stěrky pro plastické efekty
Poté velké díry zasádrujeme nebo zaplníme tmelem/stěrkovým, akrylátovým a celou plochu natřeme nejlépe hloubkovou penetrací. Po vyschnutí použijeme stěrku, kterou obyčejně používáme na vyhlazení stěn. Měla by být trochu hustší, některé mají i čísla. Pak tedy raději tu, která je nehrubší a i ve větší tloušťce nepraská. U tloušťky se dá říci, že stačí 3-9 mm. Některé nepraskají ani přes 1 cm. Naopak jemnější se při tvoření plastiky roztékají a nedrží tvar. Na nanášení hmoty se používají ocelová hladítka. Jsou různých velikostí, ale pro naše účely by měly mít zaoblené konce. Ten, kdo vyrovnával plochy, se trochu dostává do potíží u nanášení, protože podvědomě se snaží plochu vyhladit a nanášet jemný potah. Nyní vlastně provádí pravý opak.
Také jsou různé způsoby nanášení od krátkých tahů a s jemným zakřivením nebo dlouhých s vlnitým pohybem. Možná se zdají míchance hmoty nezvyklé a někde jsou vidět ostrá zakončení, hroty nebo naopak propady hmoty až k základu. Někdy naopak tyto nerovnosti vypadají velice dobře. Když plocha začíná zatahovat - již není tak měkká, ale ještě se s ní dá pracovat, můžeme například moc vystouplé hroty či velké bochance připlácnout buď hladítkem nebo prkénkem. Tím se vytvoří přibližně stejná tloušťka, která by neměla být souměrná. Ten, kdo by nyní z takové plochy chtěl vytvořit jakoby plochy kamenů, nebo i zdiva, si může se zakulaceným dřívkem nebo kuchyňským nožem (kulatá špička) vytvořit přímé linky tahem po liště a napříč, a tím vytvoří kvádry. Další možností je divoká zeď. Vytvoří se tahy v různých velikostech. Ale i jako celek plocha vypadá velmi dobře.
Dekorativní Úpravy a Lazurování
Tím ale naše práce nekončí. Teprve nyní přichází ten nejhezčí okamžik a my si můžeme zvolit různé odstíny. Existují různé lazury na stěny, které nám dodají zvláštní vzhled a zajímavé efekty. Jako základ je dál napuštění plastické stěny penetrací. Tím docílíme, že lazura se nám bude lépe nanášet a budeme mít více času na další postup.
Pokud nechceme např. z finančních důvodů použít malířskou lazuru, tak postačí i obyčejná tónovací pasta v lahvičkách na probarvení malířských hmot (Remal, Primalex, Kolorka aj.), nebo použijeme akrylátové tónovací barvy a smícháme v nádobě se stejným množstvím lepidla na tapety - tedy tím, co nežloutne. Pak originál lazuru, pigment či připravenou kompozici nanášíme širším štětcem nebo štětkou (podle plochy) a spíše vtíráme krouživým pohybem do všech prostor a skulinek. Pokud jsme patřičně napenetrovali podklad, pak se nám barva tolik nevsakuje do podkladní hmoty. Vezmeme si nádobu s vodou a pomocí houby ještě nevsáklá místa stíráme. Někde víc a jinde necháme jakoby šmouhu. Nepracujeme pravidelně, ale spíše vytváříme jakoby shluky, fleky z tmavších a světlejších míst. Pokud se nám zdá, že jsme setřeli moc nebo dojde k jinému defektu, pak zase s pomocí houby tupováním docílíme dalšího zajímavého efektu. Dokonce můžeme kombinovat i více barev. Některé druhy kamenů a přírodních materiálů mají nejen různé podoby, ale i různé odstíny a barvy.
Po uschnutí pak celý prostor zafixujeme bezbarvým, nejlépe matným lakem, např. disperzním (Purlet, Sportakryl). Po zafixování ještě můžeme udělat pomocí houby namočené v barvě poslední úpravy. Ty pak opět přelakujeme. Tam, kde jsme vytvářeli kameny se spárami nebo desky jako obklad, pak např. pomocí malého štětce a disperzní barvy, ať v bílé nebo šedé, simulujeme spáry. Tato stěna se dá omývat a protože jsme si ji vytvořili sami, nejen, že je to Váš originál, ale v případě nehody (uražení, rozbití) si ji sami opět opravíme. Důležité je nebát se experimentovat.
Jiné Materiály pro Vyrovnávání Stěn
Nerovnosti můžeme srovnat speciálními tapetami, které se od normálních liší strukturou. Podkladová vrstva tapety nese upravenou dřevěnou drť, která je překrytá běleným pásem. Při správném nalepení na stěnu tapeta nejenže překryje nerovnosti, ale vydrží až deset malování po sobě.
Existuje rovněž takzvaná tekutá rauffaska, tedy hustá omyvatelná barva obsahující upravené dřevěné štěpky. Ty jsou tříděné podle stejných velikostí, jsou napuštěné fungicidem a navíc roztokem, který zamezí, aby po vyschnutí popraskaly. Disperzní malířskou barvu na ně nanášíme válečkem, ale jinak než na běžný podklad - děláme tahy do stran, abychom nevytvořili shluky. Raději méně a po uschnutí opravit, než to s malířskou barvou přehánět. Hrubý podklad původně pokřivenou plochu opticky sjednotí a nerovnosti naopak rozbije, takže výsledkem je dekorační a pohledově velmi zajímavá stěna.
Podobné úpravy nabízejí i sklovláknité tapety nebo speciální sítě, takzvané perlinky na vyztužení stěn a stropů, které se vkládají do naneseného lepidla a další vrstvou se zarovnávají. Lepidlo pak může sloužit jako štuk, nebo lze tyto sítě štukem přetahovat.
Ošetření Stěn s Plísněmi
Plísně začnou růst v okamžiku, kdy mají vhodné podmínky. Mohou to být například některé složky organického původu dříve použitých barev, a hlavně vlhkost, která vzniká srážením vodních par. Především je třeba odstranit studená místa, kde páry kondenzují. Nemůžeme-li zvenčí zateplit fasádu, což je nejúčinnější řešení problému, ošetříme postižené vnitřní stěny místností speciálními dezinfekčními přípravky, které likvidují plísně, houby, lišejníky, řasy a bakterie.
Například Remal Sanal naředíme vodou v poměru 1:5 až 1:9 podle síly napadení plísní, napadené plochy natřeme a plísně ještě za mokra mechanicky odstraníme špachtlí. Po zaschnutí nátěr jednou až dvakrát zopakujeme, abychom měli jistotu, že se přípravek dostal na všechna místa. Stěny ošetřené tímto způsobem je nejlépe natřít barvou s protiplísňovými přísadami.
| Materiál | Vhodné pro | Max. tloušťka vrstvy | Doba tvrdnutí | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Sádra | Drobné otvory a praskliny | Není uvedeno | Rychlé, min. 1 hodina | Rychlé vytvrdnutí | Po čase mění odstíny, nutnost rychlé práce, vytahování válečkem |
| Štuk | Celé plochy, menší nerovnosti | Do 3 mm | Pomalé | Příprava na použití (již připravené), pevnost a přilnavost (moderní směsi) | Nutnost vyrovnání celých ploch, delší doba zrání |
| Remal Stěrka (akrylátová) | Drobné i hlubší nerovnosti, celoplošné vyrovnání | 1,5 až 2 mm (jedna vrstva), silnější než 1,5 mm bez praskání | Min. 24 hodin | Neroztéká se, drží tvar, snadná aplikace, dobré broušení, nepraská | Prach při broušení |
| Akrylátový tmel | Velké díry a praskliny | Až 1,5 cm | Pomalé | Dostatek času pro pečlivou práci | Některé laciné tmely po čase mění barvu |
| Jemná maltová směs | Větší nerovnosti (panelové stropy) | Není uvedeno | Není uvedeno | Základ pro silnější vrstvy | Vyžaduje následnou vrstvu štuku |
tags: #remal #sterka #oprava #prasklin #návod