Atiky neboli nadezdívky jsou vystupující konstrukce na krajích střech nad úrovní střešní roviny. Tyto konstrukce, které jsou běžné jak u šikmých, tak u plochých střech, hrají klíčovou roli v ochraně zdiva a fasády domu proti soustavnému působení vlhkosti. Atika ploché střechy se dá popsat jako vyvýšené zakončení fasády, které má být nad úrovní samotné střešní plochy, obvykle zhruba 30 centimetrů nad rovinou střechy.
Funkce a význam atiky
Hlavním cílem atiky je zabránit stékání vody po obvodovém zdivu objektu. Aby se tohoto účelu dalo skutečně dosáhnout, je nutné vytvořit správný a dostatečný spád atiky. V rámci rekonstrukce střechy se tento problém objevuje poměrně často, spád atiky totiž bývá směrem ven, tedy na fasádu, nikoliv dovnitř. Vrchní vodorovná část atiky by měla být vyspádována směrem ke střešnímu plášti, tak aby stékající dešťová voda nestékala na fasádu. Pro nepříliš širokou atiku může postačit zábrana proti přelití vody na fasádu, takzvaná závětrná lišta (z fóliového plechu). Samotnou závětrnou lištu lze vyložit asi tak 3-4 cm vně atiky. Toto řešení lze užít rovněž na novostavbách.
Oplechování atiky
Atiky je možné oplechovat jak na jejich zhlaví neboli vodorovné vrchní části, tak na jejich bocích, neboli na jejich svislé části. Oplechování atiky se provádí převážně na plochých střechách s PVC fólií, kdy je zapotřebí oplechovat atiku. Atiku ploché střechy se doporučuje minimálně oplechovat, nedochází pak k jejímu rychlému opotřebení a popraskání.
Materiály a provedení oplechování
Boky atik mohou být oplechovány, omítnuty, nebo potaženy hydroizolací z asfaltového pásu nebo PVC fólie. Způsob lze zvolit dle požadavku, typu střechy, dle investora, projektanta, dle místních klimatických podmínek, typu střešní krytiny apod. Provádění oplechování boků atik se provádí jako lemování zdí nebo jiných svislých konstrukcí vystupujících nad rovinu střešního pláště. Oplechování zhlaví atik je ukončeno pomocí okapnice a to na obě strany. Vzdálenost plechu od boku atiky je minimálně 30 mm. Oplechování prováděné z pozinkovaných plechů bez povrchové úpravy je možné opatřit vhodnými antikorozními nátěry, je vhodné počítat s nutností opakované obnovy těchto nátěrů. Klempířské konstrukce nemají být navrhovány tak, aby byly v přímém kontaktu s vodou na své vnitřní straně (směrem z interiéru). Projektová dokumentace by měla obsahovat výpis klempířských prvků stavby. Oplechování a lemování se navrhuje ve sklonu minimálně 3 stupně.
Kotvení atiky
Většinou se atika kotví do OSB desky, která je pod PVC fólií. Atiku lze kotvit buď přímo, nebo nepřímo.
Čtěte také: Jak renovovat starý plot
Přímé kotvení
Přímé kotvení znamená, že se atika přímo prošroubuje přes plech do OSB desky nebo případně do podkladového betonu na hmoždinky. Nicméně toto řešení neumožňuje dilataci atiky a může dojít k deformaci plechu, zvlášť když je použit materiál s větší dilatací, například titanzinek. Ten by neměl být nikdy kotven napřímo.
Nepřímé kotvení
Nepřímé kotvení znamená, že se po obou stranách přidělají do OSB desky nebo do betonu zatahovací plechy a atika se za tyto plechy zapne. Tím pádem není žádný prostup skrz plech. Toto řešení je lepší, nicméně dražší.
Lepení atiky
Další variantou kotvení atiky je lepení, převážně se používá enkolit. Nicméně s lepením atiky na enkolit jsou špatné zkušenosti, jelikož vlivem dilatace plechy na atice cestují, v horším případě rovnou ulítnou.
Kombinovaná řešení
Jako podklad pro krytinu a případné oplechování se použije deskový materiál. Výborně se k tomu hodí nenasákavé dřevoštěpkové OSB desky. Spádové klíny a deskový materiál je nutné k atice řádně přikotvit. Šrouby (kotvy) jsou dlouhé, a tedy nikoli levné. Kotvit lze bez problému do plného betonu, betonového potěru, nebo plynosilikátu (porobeton, Hebel, Ytong). Toto řešení lze užít rovněž na novostavbách.
Spojování atiky
Dalším faktorem při oplechování atiky, který si zákazník musí vybrat, je spojování atiky. Atika se spojuje několika způsoby:
Čtěte také: Plot a stavební povolení
- Na falc: Nejběžnější způsob.
- C lišty: Tyto lišty jsou esteticky více příjemné, nicméně varianta je opět dražší. Spojení C profilem rovněž slouží jako dilatace oplechování, která předchází například poruchám způsobeným vlivem teplotních či chemických změn materiálů, či sedání budov na terén.
- Nýtování: Nýtováním se mohou spojovat plechy titanzinkové, měděné, hliníkové, ocelové pozinkované a ocelové pozinkované plechy barvené organickými povlaky. Od okraje plechu je vzdálenost nýtu minimálně 1 cm. Olověné plechy se nesmí spojovat nýty.
- Pájení: Pájením se mohou spojovat výše uvedené plechy, mimo hliníkových a ocelových pozinkovaných plechů barvených organickými povlaky, pájením je možné spojovat i olověné plechy.
Rekonstrukce atiky u šikmé střechy
Při rekonstrukci atiky u šikmé střechy, kdy je krov hotový, štítové stěny vyzděné a zalité betonem (malý věnec) se spádem cca 3 % do prostoru střechy, je důležité správně řešit detaily. Štít je následně z horní a vnitřní strany (mezi první krokví a stěnou je mezera cca 6 cm) oblepený XPS, který je i ukotvený. Je potřeba z horní strany přes XPS do betonu ukotvit OSB desku (například rámové hmoždinky). OSB deska by měla mít přesah přes stěnu o něco menší, než je plánovaná tloušťka fasády. Do OSB desky bude následně ukotveno oplechování s přesahem na finální tloušťku fasády. Pokud se z horní strany dává OSB, není nutné na XPS dávat stěrku i s perlinkou, a to samé platí i z vnitřní strany, kde nemá smysl dávat stěrku, když XPS bude schované pod pojistnou hydroizolací a oplechováním.
Problémy a řešení při rekonstrukcích
V rámci stavebně-technického průzkumu byla provedena sonda do skladby šikmé střechy pro ověření řešení detailů a skladby konstrukce. Střešní plocha byla ohraničena po obvodu atikami s šikmou vnitřní plochou. Stávající hydroizolační vrstva byla provedena jako mechanicky kotvená fóliová hydroizolace. Hydroizolační fólie vykazovala známky poměrně velkého smrštění, které se projevilo odtržením hydroizolace z detailů atiky, zejména pak v oblasti detailu přechodu hydroizolace z plochy na atiku a rovněž povytažením střešních vtoků nad úroveň střešní plochy. Detail přechodu hydroizolační vrstvy z plochy střechy na atiku byl pravděpodobně proveden bez systémového lineárního kotvení. Na hydroizolační fólii bylo patrné již v době realizace nesystémově provedené opracování detailů, které by v některých místech mohlo být případným možným místem průniku vlhkosti do střešního pláště. Ukončení hydroizolační vrstvy na navazujících stavebních konstrukcích bylo provedeno převážně pomocí fóliových plechů.
U ploché střechy byla navržena demontáž stávající fóliové hydroizolační vrstvy, tepelné izolace z pěnového polystyrenu a parotěsnicí vrstvy z PE fólie. V rámci nového střešního souvrství byla nahrazena původní tepelná izolace z pěnového polystyrenu tepelnou izolací z tuhých PIR desek. Desky tepelné izolace byly umístěny na původním trapézovém plechu, jenž se opatřil novou parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu. Nová hydroizolační vrstva byla provedena jako mechanicky kotvená z kvalitní PVC-P hydroizolační fólie tl. 1,8 mm renomovaného výrobce vyztužené PES výztužnou vložkou. Byla provedena jako systémové řešení včetně veškerých souvisejících detailů a systémových doplňků (vtoky, tvarovky, montážní profily atd.). Opracování detailů bylo řešeno podle montážních detailů a předpisů výrobce. Stávající detail atiky se realizoval obdobně. Součástí hydroizolačního systému byly standardní doplňky, jako jsou montážní profily z fóliového plechu, tvarovky pro rohy, kouty apod. Klempířské prvky ukončující novou hydroizolační vrstvu byly navrženy ze systémového fóliového plechu.
Spád střešního pláště ploché střechy byl dán sklonem střešní konstrukce a to cca 1 %. S ohledem na návaznosti na stávající konstrukce a také na již zmíněné technologie umístěné na střeše nebylo finančně možné, aby se zvyšovala úroveň hydroizolace, byť stávající spád byl minimální. Pouze mezi vtoky bylo uvažováno s provedením rozháněcích klínů v úžlabí u atiky. Norma ČSN 73 1901 uvádí, že do spádu 3 % se na povrchu střešního pláště mohou tvořit kaluže.
Doporučení
Ploché střechy, mají-li kvalitně provedené opláštění a atiku, jsou vynikajícím řešením, které se navíc oproti běžným šikmým střechám dá provést rychleji, neboť stavební práce nejsou tak zdlouhavé a náročné. V každém případě je dobré výstavbu a rekonstrukci ploché střechy přenechat na profesionálech. Ti totiž dodrží veškeré správné postupy a směrnice. Korozně na klempířské konstrukce působí voda stékající z asfaltových pásů degradovaných UV zářením, kontakt s vlhkými zatvrdlými maltami nebo betony. K elektrolytické korozi (tzv. článek) dochází v případě kontaktu plechů s rozdílným potenciálem.
Čtěte také: Postup hydroizolace podlahy
| Materiál plechu | Orientační cena za m2 (05/2012) | Poznámka |
|---|---|---|
| Hliník | N/A | Doporučeno pro oplechování, dobrá odolnost. |
| Pozink | N/A | Možné opatřit antikorozními nátěry, nutná opakovaná obnova. |
| Titanzinek | N/A | Velká dilatace, nikdy nekotvit napřímo. |
| Měď | N/A | Lze spojovat nýtováním a pájením. |
| Ocel. pz. plechy barvené organickými povlaky | N/A | Lze spojovat nýtováním. |
| Olověné plechy | N/A | Nesmí se spojovat nýty, lze pájet. |
Poznámka: Cena za m2 plechu je pouze orientační (k 05/2012), aktuální ceny se odvozují dle nákupních cen kovů na burze. Spotřební norma plechu na prostřih je uvažována +10%. Pomocný materiál je uvažován jako spojovací materiál, materiál na letování apod. Podkladní připojovací plechy apod.
tags: #rekonstrukce #strechy #atiky