Dřevostavby jsou v České republice stále oblíbenější a představují plnohodnotnou alternativu ke zděné výstavbě. Jsou cenově dostupné, rychlé na realizaci a ekologické. Základem moderní a energeticky úsporné dřevostavby je však kvalitně navržená a provedená konstrukce, zejména co se týče rastru a tepelné izolace.
Typy dřevěných nosných konstrukcí
Dřevostavba je jakýkoli objekt, který má základní nosnou konstrukci ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva. Nejedná se jen o sruby nebo roubenky, ale o široké portfolio systémů.
Lehký skelet (rámová konstrukce)
Svislá nosná konstrukce domu je tvořena subtilními tyčovými prvky obdélníkového průřezu. Předem vyrobené prvky se sestavují na stavbě do rastru, který tvoří základní dispozici domu. Svislé zatížení přenášejí svislé sloupky, ukončené vodorovnými prvky. Vodorovné prvky rovněž vymezují parapety a nadpraží budoucích otvorů ve stěnách. Konečná tuhost stěn je dosažena až po doplnění rastru deskovými materiály, většinou cementovláknitými nebo dřevoštěpkovými. Prostor mezi jednotlivými sloupky rastru se vyplňuje tepelnou izolací. Z tyčových a deskových materiálů se vytváří i strop. Dřevěná nosná konstrukce není po dokončení stavby viditelná. Na připravenou nosnou konstrukci se z vnější strany provádějí další vrstvy obvodového pláště. Z vnitřní strany se obvykle provádí obklad z deskových materiálů.
Těžký skelet
Nosná konstrukce je tvořena sloupy a průvlaky masivních nebo složených průřezů. Většinou se využívá lepeného lamelového dřeva (Glulam) nebo vrstveného dýhovaného dřeva (LVL). Skeletovou konstrukci je nutné vhodně vyztužit proti působení vodorovných sil. Dimenze prvků se podřizuje statickým požadavkům v závislosti na dispozici, vzdálenosti sloupů a rozpětí průvlaků. Nosná konstrukce je obvykle přiznaná v interiéru. Výhodou staveb s těžkým skeletem je možnost poměrně snadno upravovat dispozici i po dokončení stavby, např. posunutím příčky nebo vnitřního otvoru, podle celkového zvoleného rastru nosných prvků skeletu.
Masivní dřevěné konstrukční systémy (CLT panely)
Masivní dřevěné konstrukční systémy jsou složeny z plošných dřevěných elementů (panely). Nejvíce používaným materiálem je tzv. cross laminated timber. Oficiální český překlad neexistuje, a tak se setkáme s pojmy křížem vrstvené dřevo nebo zkratkami CLT nebo X-lam. Jedná se o panely, které jsou složeny ze tří a více vrstev. Ty jsou k sobě slepeny a vůči sobě otočeny o 90°. Jednotlivá vrstva je pak složena z vedle sebe poskládaných prken, které mohou být mezi sebou slepeny. Jednotlivé nosné prvky pro konkrétní stavbu se dle podrobného projektu řežou z velkoplošných panelů ve výrobně na automatických strojích. Po dodání na stavbu se jako stavebnice ihned montují. Z panelů je možné provádět i nosnou konstrukci střechy. Hlavní výhodami tohoto systému jsou eliminace ortotropního chování dřeva díky křížem orientované vrstvě prken, velká prostorová tuhost objektů a velká statická i dynamická odolnost systému. Nosné systémové panely jsou obvykle tvořeny dvěma deskami na bázi dřeva a vnitřní vrstvou tepelné izolace, nejčastěji z pěnového polystyrenu, příp. jiného tuhého plastu. Tepelná izolace může být tvořena i měkkým materiálem, např. deskami z minerálních vláken. V takovém případě obvykle tvoří distanční konstrukci mezi deskami sendviče jiné tuhé prvky, např. KVH profily apod. Jednotlivé prvky nosné konstrukce se vyrábějí ve výrobně a na stavbě se po dodání ihned montují.
Čtěte také: Vše o sádrokartonových stropech
Roubenky a sruby
Roubenky mají nosnou konstrukci vytvořenou z masivních opracovaných dřevěných prvků, obvykle trámů. Pro vzhled roubenek je charakteristický roh stěn s rybinovým spojem trámů - tzv. roubení. Roubený dům má dnes obvykle podobu stavebnice, která je předem vyrobena v závodě, odzkoušena a potom až načisto sestavena. Pro zajištění co nejdelší životnosti roubenky je třeba zajistit, aby byl obvodový plášť co nejméně smáčen vodou, a to dostatečně velkými přesahy střechy a dalšími konstrukčními úpravami. Nosná konstrukce srubů je tvořena obvykle opracovanou kulatinou. Na rozdíl od roubenek v rozích jednotlivé prvky přečnívají a tím vytváří charakteristický vzhled srubu. Konstrukce moderních srubů se ve spárách obvodové kulatiny utěsňuje pro zajištění spojitého obvodového pláště. Doplnit jej lze rovněž izolací vloženou do drážek v kulatině. Spoj kulatiny je klíčovým detailem. Srub se dnes celý vyrábí jako stavebnice. Na stavbě se již sestavuje po předcházejícím zkušebním sestavení ve výrobně.
Tepelná izolace dřevostaveb
Výběr a správná instalace tepelné izolace je alfou a omegou správně fungující moderní dřevostavby. Abychom docílili příjemného klima uvnitř domu, je třeba nepodcenit návrh a kvalitu montáže tepelné izolace obvodových konstrukcí stavby. V zimě tepelná izolace domu chrání vnitřní klima před přílišnými energetickými úniky, zatímco v létě by měla izolovat v období veder a vytvářet pokud možno chladné klima. To se týká především tepelné izolace ve střeše, která bývá nejintenzivněji zahřívána přímými slunečními paprsky. Tepelná izolace dřevostaveb je typická tím, že se umísťuje mezi nosné prvky skladby vertikálních a horizontálních konstrukcí domu. Kvalitní zateplení dřevostavby zároveň chrání dřevo před teplotními výkyvy a prodlužuje jeho životnost.
Typy izolačních materiálů
Izolační materiály v dřevostavbách plní mnohem komplexnější roli než jen zateplení. Na ústupu jsou syntetické materiály (polystyren), které se nahrazují izolanty přírodního původu. Izolace z polystyrenu se u dřevostaveb takřka nevyužívá.
Minerální izolace (minerální vata)
Existují dva základní typy minerální vaty - skelná a kamenná. Hlavní složkou skelných plstí je recyklované sklo. Oproti tomu se kamenné minerální vaty vyrábí z vyvřelých hornin, nejčastěji čediče. Oba typy izolačních materiálů vznikají z přírodních surovin. Jsou chemicky stálé a nejedovaté, a tak nepředstavují riziko vůči životnímu prostředí ani při uložení na skládce. Přírodní izolační materiály na bázi minerálních vláken se u dřevostaveb i zděné výstavby používají také z důvodu vynikajících vlastností, a to nejen tepelněizolačních. Velkou výhodou je nehořlavost materiálu, která významně zvyšuje požární odolnost celé konstrukce. Minerální izolace díky svým zvukopohltivým parametrům významně zlepšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost konstrukce dřevostavby. V nejběžnějších konstrukcích každý centimetr minerální izolace může zvýšit celkovou neprůzvučnost konstrukce o 1 dB. Izolace z minerální vaty odpuzuje vodu, a tak se s oblibou používá i v místech s vysokou vlhkostí. Má dobré akustické vlastnosti a umožňuje bezproblémový prostup vodních par. Izolace je pružná a dá se stlačit, což usnadňuje přepravu materiálu, skladování i samotnou montáž. Oba tyto typy izolací mají velmi dobré tepelné i akustické vlastnosti. Z hlediska hořlavosti jsou oba typy materiálů nehořlavé. Nicméně při požáru během 5 minut začínají skelné izolace měknout a ztrácí svoji protipožární funkci.
Aplikace minerální izolace
Velké množství dřevostaveb se zatepluje s využitím izolačních desek, které jsou základem kontaktních zateplovacích systémů i provětrávaných fasád. Montáž izolačních desek je snadná a rychlá, vyžaduje však dodržení správných technologických postupů. Izolační desky z minerální plsti se dají velmi snadno řezat a provrtávat. Při opracování materiálu však vzniká velké množství odřezků a nevyužitelného odpadu, který je potřeba po dokončení práce zlikvidovat. Pokud si rozmístění jednotlivých desek na konstrukci dobře rozvrhnete, snížíte počet odřezků a tím i množství vzniklého odpadu. Minerální izolace se vkládá mezi jednotlivé nosné prvky rámové konstrukce společně s dalšími důležitými prvky - například některými sítěmi. Následně se z interiéru překryje paropropustnou fólií a interiérovým obložením. U tepelné izolace střechy postupujeme stejným způsobem jako u izolace stěn. Izolant vkládáme mezi krokve / stropnice. Pás tepelného izolantu vždy uřízneme širší, aby po vtěsnání v prostoru mezi krokvemi držel. Tepelná izolace podlahy / stropu se vkládá mezi jednotlivé podlahové nosníky v průběhu montáže. Také u podlahy je vhodné vložit parozábranu mezi nášlapnou vrstvu a souvrství s nosnou konstrukcí a tepelnou izolací.
Čtěte také: Typy rastrů pro fasády
Místo izolačních desek lze pro zateplení dřevostavby použít foukanou izolaci, která řeší problém se vznikem odpadu i výskytem tepelných mostů. Technologie foukání minerální vaty do konstrukcí se s oblibou využívá také při zateplování střech, podlah a dalších konstrukcí běžných zděných domů. Pomocí foukacího zařízení se minerální plsť dostane do všech otvorů i spár a dokonale vyplní celý prostor mezi konstrukcemi. Při montáži nevznikají žádné odřezky, a tak odpadají starosti s likvidací odpadu. Na trhu se postupně začínají objevovat výrobci dřevostaveb, kteří s foukanou minerální izolací pracují už při zhotovení dřevěných panelů. Minerální plstí naplní celý vnitřní prostor panelu a následně jej zaklopí. Do místa realizace dřevostavby se tak přepravují již zaizolované konstrukce stěn, které nevyžadují dodatečné zateplování.
PUR pěna (měkká stříkaná PUR pěna)
Moderní metoda zateplení dřevostavby pěnou přináší řadu zásadních výhod. PUR pěna při nástřiku expanduje a dokonale vyplní veškeré dutiny konstrukce, čímž eliminuje tepelné mosty a zamezí únikům tepla. Na rozdíl od minerální vaty časem nesesedá, neztrácí objem a udržuje si izolační schopnosti po desetiletí. Měkká PUR pěna pro izolaci podlah dřevostavby přináší také benefit rychlosti - například stříkanou izolaci dřevěné podlahy nad venkovním prostorem lze hotovou aplikovat během jednoho dopoledne a ihned pokračovat v zaklopení podlahovými OSB deskami. U podlah v podkroví nebo mezipatrech navíc pěna díky své schopnosti utěsnit prostor zlepšuje akustiku (méně nežádoucího proudění vzduchu a hluku skrz podlahu). Měkká PUR pěna má velmi nízkou objemovou hmotnost (cca 8 kg/m³), takže nezatěžuje konstrukci domu. Naproti tomu minerální izolace může být násobně těžší (typicky 20-40 kg/m³ a více u hustších fasádních vat) a v dřevěných stropech či střeše představuje vyšší zátěž, kterou musí nést konstrukce nebo podhled. PUR pěna díky lehkosti a schopnosti přilnout ke stěnám konstrukce drží na místě bez nutnosti podpory - nepropadá se ani ve svislých stěnách či šikminách, nevypadává zespodu stropu. Není nutné ji nijak podpírat sítí, fólií či jinými prvky. Měkká PUR pěna je hydrofobní (nenasákavá) a byť je difuzně otevřená, drobná vlhkost či kondenzace jí výrazně neublíží - po vysušení si izolace zachová původní vlastnosti. Pěna navíc nevytváří prostředí pro růst plísní a neobsahuje organické složky, které by lákaly škůdce. Nemá žádnou potravinovou hodnotu pro hlodavce či hmyz, takže na rozdíl od vaty nehrozí, že by se v izolaci usadili a poškodili ji. Díky těmto vlastnostem si PUR izolace zachovává své parametry a hygienickou nezávadnost dlouhodobě. PUR pěna je univerzální - hodí se do různých konstrukcí dřevostavby, ale i zděných domů, na stropy, stěny, podlahy, základy i střešní pláště. Vyrábí se přímo na místě během aplikace, takže odpadá riziko špatného skladování či manipulace s materiálem. Moderní technologie nástřiku navíc umožňují aplikaci pěny i na těžko přístupná místa a ve složitých členitých konstrukcích, kde by klasické zateplení bylo velmi obtížné. PUR pěnu lze dobře kombinovat i s ostatními materiály v skladbě dřevostavby - je kompatibilní s dřevěnými prvky, fóliemi, sádrokartonem apod. a vytváří s nimi fungující systém. Měkká otevřená PUR pěna je navíc difuzně otevřená (propustná pro vodní páru v optimální míře), takže nemění fyzikální funkci stěny - dřevostavba může „dýchat“ a vysychat směrem ven, podobně jako při použití minerální vaty.
Aplikace PUR pěny
U sendvičových stěn dřevostaveb se PUR pěna aplikuje mezi dřevěné sloupky nosné konstrukce místo minerální vaty. Při nástřiku pěna dokonale vyplní prostor mezi trámy a přilne ke všem povrchům, takže nevznikají žádné skuliny. Výhodou je, že pěna díky své samonosnosti nepotřebuje žádné další kotvení či podpůrné konstrukce - na stěně drží sama. Lze ji aplikovat zevnitř (před uzavřením stěny například sádrokartonem či palubkami) nebo z exteriéru do otevřené skladby stěny před montáží fasádního obkladu. Při rekonstrukcích je možné provést i dodatečné zateplení dřevostavby zevnitř - například vyvrtáním otvorů do sádrokartonu a vstříknutím pěny do dutin stěny. PUR pěnu lze využít i pro zateplení podlahy dřevostavby. U dřevěných trámových stropů se pěna stříká mezi trámy zespodu (například nad nevytápěným suterénem či nad terénem) a vytváří tepelnou i zvukovou izolaci. Při izolaci podlahy na terénu (například základové desky) se zase používá polotvrdá PUR pěna, která má vyšší pevnost v tlaku.
Porovnání minerální vaty a PUR pěny
| Vlastnost | Minerální vata | PUR pěna |
|---|---|---|
| Vyplnění dutin | Musí být přesně nařezána a vložena, riziko mezer. | Expanduje a dokonale vyplní veškeré dutiny, eliminuje tepelné mosty. |
| Stabilita objemu | Může časem sesedat (gravitace, vlhkost, vibrace). | Tvoří tuhý, lehký a samonosný pěnový blok, nesesedá. |
| Životnost | Omezená životnost (10-15 let), může ztratit izolační schopnosti. | Prakticky nemění objem, vydrží desítky let bez ztráty funkčnosti. |
| Rychlost instalace | Několik dní intenzivní práce (řezání, skládání, upevňování, parozábrany). | Velmi rychlá instalace, odborná firma zvládne běžný dům za den. |
| Zátěž konstrukce | Těžší materiál (20-40 kg/m³ a více), vyšší zátěž pro konstrukci. | Velmi nízká objemová hmotnost (cca 8 kg/m³), nezatěžuje konstrukci. |
| Odolnost vůči vlhkosti | Při navlhnutí ztrácí izolační schopnost, nutná pečlivá ochrana parozábranou. | Hydrofobní (nenasákavá), drobná vlhkost neublíží, zachovává vlastnosti. |
| Odolnost vůči škůdcům | Potravinová hodnota pro hlodavce a hmyz. | Nevytváří prostředí pro růst plísní, nemá potravinovou hodnotu pro škůdce. |
| Univerzálnost | Používá se převážně do rámových konstrukcí, stěn, střech, podlah. | Univerzální - stropy, stěny, podlahy, základy, střechy (dřevostavby i zděné domy). |
| Difuzní otevřenost | Difuzně otevřená, umožňuje dřevostavbě "dýchat". | Měkká otevřená PUR pěna je difuzně otevřená, umožňuje dřevostavbě "dýchat". |
Skladba stěn a izolace
Základem každé dřevostavby je správně navržená skladba stěn. Ta rozhoduje o tom, jak bude dům „dýchat“, jak zvládne vlhkost a jak dlouho vydrží v perfektním stavu. Při zateplování se nejčastěji volí mezi difuzně otevřeným a difuzně uzavřeným systémem. Pro zateplení dřevostavby je klíčové zvolit materiál, který bude účinně izolovat, ale zároveň umožní dřevěné konstrukci „dýchat“. Pro dlouhou životnost a zdravé vnitřní klima se nejlépe osvědčuje kombinace minerální vaty v konstrukci a větrané fasády. Takové řešení zajišťuje ideální prodyšnost, tepelnou stabilitu a minimální riziko vlhkosti.
Difuzně uzavřené dřevostavby
V tomto případě se mezi dřevěné sloupky vloží minerální izolace a následně se z vnitřní strany provede parotěsná fólie, která nepouští vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Tato vlhkost se z interiéru odvádí klasickým větráním okny nebo vzduchotechnikou. Pokud je pro vás hlavním faktorem cena, bude výhodnější konstrukce difuzně uzavřeného typu. Mezi výhody této konstrukce patří lepší akustické vlastnosti a vnitřní klimatické podmínky stejně jako bezrizikovost mechanického poškození.
Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy
Difuzně otevřené dřevostavby
U difuzně otevřených dřevostaveb se parotěsná fólie vynechává. Stačí izolaci z vnitřku zaklopit OSB deskami s ošetřenými spoji. Část vzdušné vlhkosti pak prochází volně konstrukcí.
Zateplení základů a podlah
Stěny dřevostaveb se často zakládají na pevné základové desce, stejně jako klasické zděné stavby. Pod deskou se zpravidla v místech stěn provedou základové pásy šíře 40 cm do nezámrzné hloubky, většinou 80 cm. Vzhledem k tomu, že dřevostavby mají nižší hmotnost, jejich založení je možné provést i na menších patkách metodou Crawl Space, kde se vytvoří dřevěný podlahový rošt, pod kterým se nechá instalační vzduchová mezera, do které je možné v případě revize potrubí i vlézt (od toho název Crawl Space). Výhodou je výrazně menší množství betonu, odpadá řešení odizolování proti zemní vlhkosti i proti radonu. Izolaci podlahy provádíme u dřevostavby minerální vlnou. V případě Crawl Space není nutné používat nenasákavé izolace typu extrudovaný nebo perimetrický polystyren.
Nejčastější chyby při zateplování dřevostaveb a jak se jim vyhnout
Přestože jsou dřevostavby o něco náročnější na preciznost provedení, mnoho firem už má za sebou léta zkušeností s tuzemskými realizacemi a dokáže se s vyššími nároky na detail výborně popasovat.
1. Podcenění návrhu tloušťky a parametrů izolace
Samozřejmě platí, že čím více izolace, tím méně tepla bude unikat a tím menší účet za energie tak budeme muset platit. Přesto není možné tloušťku izolace „jen tak tipnout". Navrhnout správnou skladbu stěny/střechy/ podlahy na terénu musí vždy zkušený projektant, který kromě prostupu tepla bere v úvahu i hledisko difuze a kondenzace vodní páry a šíření vlhkosti v dané konstrukci tak, jak mu to ukládá norma. Tloušťka tepelné izolace a její parametry musí zaručit, že v konstrukci nebude kondenzovat vlhkost, respektive, že bude kondenzovat až v takovém místě, ze kterého je možné ji bez problémů odvětrat. Obecně platí, že čím lépe izoluje materiál (nižší hodnota λ), tím tenčí vrstvu potřebujete. Neřiďte se jen centimetry - rozhodující je součinitel prostupu tepla (U). Správně navržená skladba stěny s kvalitní izolací vám ušetří desítky procent energie ročně, i když je samotná vrstva tenčí. U dřevostaveb je běžná tloušťka izolace minimálně 200-300 mm.
2. Nevhodné nebo nedůsledné připevnění izolace
Nevhodné nebo nedůsledné připevnění, tj. lepení a kotvení tepelné izolace, bývá asi nejpalčivějším a hlavně nejviditelnějším problémem u kontaktních zateplovacích fasádních systémů. Kromě dobře připraveného podkladu pro aplikaci deskové izolace je nutné zajistit její správné nalepení - použití odpovídajícího lepidla v odpovídajícím množství podle toho, jak uvádí výrobce, a to za přiměřených klimatických podmínek (nesmí mrznout, ani pálit ostré letní slunce) - a také následné kotvení odpovídajícím množstvím a druhem hmoždinek tak, aby byla respektována kvalita a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Samozřejmostí je i použití všech souvisejících kotvících komponentů, jako jsou například zakládací lišty. V krajním případě může celý fasádní zateplovací systém jednoho dne spadnout, ať už z důvodu sání větru nebo prostého neunesení své vlastní váhy. Časté jsou také související vizuální vady.
3. Nedůsledné vyplnění izolovaného prostoru a nevhodná izolace
Pokud nestavíte dřevostavbu z CLT panelů, její konstrukce vždy sestává z nosného dřevěného rámu, deskového a izolačního materiálu (ať už se jedná o dřevostavbu zhotovenou přímo na staveništi, nebo prefabrikované panely). Nejčastěji se používá minerální izolace - tedy kamenná nebo skelná vlna, kterou lze díky jejím vlastnostem dobře stlačit a přizpůsobí se tak nerovnostem dřevěné konstrukce. Velký pozor je ale třeba dát na to, aby byla izolací vyplněna každá dutina, protože i když to po jejím zaklopení není vidět, nezaizolované místo bude promrzat, bude na něm zevnitř kondenzovat vlhkost a dříve nebo později se objeví plíseň. Kromě možnosti, že se část konstrukce vyplnit opomene nebo se vyplní nedůsledně, je ve hře i sesedání a boulení minerální vlny. K tomu dojde ve chvíli, kdy se použije izolace nekvalitní nebo příliš měkká, která není určená primárně pro izolování stěny, ale hodí se například do stropu. Proto je třeba sázet na ověřené výrobce a proškolené realizační firmy. Ke smrštění izolačního materiálu může docházet i u izolací stříkaných (PIR nebo PUR pěna), pokud není dodržen správný směšovací poměr jednotlivých složek. V některých případech je dokonce možné na stavbě vidět aplikaci skelné izolace určené primárně do stropů, bohužel i do konstrukce svislých stěn dřevostaveb, kam však v žádném případě nepatří. V prostoru nad nimi pak logicky vzniká místo, kde izolace chybí.
4. Ignorování difuzního odporu vrstev a špatná parozábrana
Úlohou parozábrany je zamezit průniku vodních par z interiéru do prostoru střešní konstrukce a následné kondenzaci. Pokud ovšem materiál není kvalitní nebo parozábrana není správně instalována, nebude plnit svoji funkci a mohou nastat problémy. I když použijete kvalitní materiál, ale aplikaci neprovedete správně, vlhkost si pod parozábranu najde cestu. To se nejčastěji stává, když se parozábrana protrhne nebo když nejsou spoje řádně přelepené či není fólie řádně napojená. Pak totiž parozábrana netvoří neprostupnou vzduchotěsnou obálku. Na první pohled to nemusí být vidět, zvláště pokud se hned zaklopí sádrokartonem, chyba se však projeví při poklesu venkovní teploty. V takovou chvíli v konstrukci začne kondenzovat voda, vsákne se do krokví nebo do izolace, a to se může projevit i na stěnách - začnou se tvořit mapy nebo se objeví plísně. Řešení tohoto problému spočívá v použití izolační pásky a tmelu, neboť jen tak v chytré parozábraně nebudou mezery a otvory, kterými by mohla projít vlhkost z interiéru. V konstrukci musí směrem od interiéru k exteriéru klesat difuzní odpor.
5. Nesprávná skladba vrstev a nevhodné komponenty
Rozličná materiálová paleta tepelných izolantů není samoúčelná - zvolit si vámi nejsympatičtější druh izolace, ať už z hlediska ceny, povahy jejího složení (přírodní/syntetické) nebo užitných vlastností je samozřejmě výsada, kterou má každý stavebník. Vždy je však třeba chápat komplexnost zvoleného řešení a respektovat nejen postup při provádění, ale také doporučení na použití dalších navazujících vrstev, detailů a stavebních komponentů. Například druh lepidla, pokud se izolace kotví tímto způsobem, materiál difuzně otevřených či uzavřených fólií u stěn dřevostavby, druh hydroizolace v závislosti na způsobu izolování spodní stavby a další a další. Ve velmi krátkodobém a krátkozrakém horizontu se sice může zdát, že by se právě na nerespektování doporučených materiálů dalo poměrně dost ušetřit, za ztrátu kvality a především jistoty ovšem taková úspora nestojí. Pokud nejste ostřílený stavař se znalostmi vlastností a charakteristik jednotlivých materiálů, spoléhejte se vždy na prověřené výrobce certifikovaných zateplovacích systémů, kteří investují nemalo času a peněz do vývoje svých prověřených systémových řešení. Aplikace izolantu je jen jedním z kroků realizace komplexního zateplovacího systému. Aby konstrukce fungovala tak, jak má, je nutné důsledné použití všech dalších vrstev. Dřevo je citlivé na vlhkost, a proto je nutné dodržet správnou skladbu vrstev i pečlivé provedení.
tags: #rastr #a #izolace #u #drevostaveb #informace