Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů. Pusťte se do tvorby živého plotu a oddělte určitý prostor přírodní a zároveň estetickou cestou.
Výběr rostlin pro živý plot
Předtím, než se pustíte do výběru dřevin do živého plotu, je vhodné si zodpovědět několik otázek. Předně si ujasněte, zda toužíte po stálezeleném, nebo opadavém živém plotu. Promyslete si, zda chcete plot vytvořit pouze z jednoho druhu rostliny, nebo jich kombinovat několik. Zvažte případná omezení. Některé druhy rostlin mohou být pichlavé či jedovaté a nemusejí být proto vhodné pro domácnosti s malými dětmi či mazlíčky. V neposlední řadě zvažte i to, kolik času můžete věnovat jeho péči.
Opadavé rostliny
Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost. Mezi oblíbené dřeviny v této kategorii se jednoznačně řadí buk lesní, který může dorůstat do výšky 25 až 30 metrů. Navíc velmi dobře snáší řez, a proto se skvěle hodí pro výsadbu vyšších tvarovaných plotů. Vedle nesáhnete ani s habrem obecným, který je pravděpodobně nejvýznamnější dřevinou pro zakládání živých plotů. Většinou roste jako strom, někdy však také jako mohutný keř s rozložitými větvemi.
Neopadavé rostliny
Pokud chcete, aby si váš živý plot držel svou hustotu, barvu a tvar po celý rok, je na místě vybírat z neopadavých rostlin. Mezi nejběžněji používané rostliny pro živý plot se řadí tuje, které vynikají svou hustotou, stálou barvou a odolností vůči povětrnostním vlivům. Skvělou volbou může být ptačí zob s lesklými zelenými listy. Za zmínku stojí také cypřišek, který zaujme svým hustým jemným jehličím, které si uchovává i v zimě. Vhodnou volbou je rovněž zimostráz. Tento stálezelený keř se skvěle hodí pro tvarování a vytváření nižších živých plotů.
Jedlé rostliny
Živý plot nemusí plnit pouze svou praktickou a estetickou funkci, ale může sloužit i jako doplněk vašeho jídelníčku. Z jedlých rostlin vhodných pro tvorbu živého plotu lze zmínit například rybíz či angrešt. Pustit se můžete také do pěstování rakytníku nebo muchovníku. Z bylinek pak stojí za zmínku třeba svízel, lemongrass, rozmarýn, tymián či levandule.
Čtěte také: Tipy pro pěstování popínavých rostlin na plot
Kvetoucí rostliny
Kvetoucí živý plot bezpochyby vyniká po své estetické stránce a dokáže přitáhnout pozornost. Vhodnými dřevinami pro jeho tvorbu může být zlatice prostřední, tamaryšek, pustoryl, tavolník, šeřík nebo komule. Všechny tyto odrůdy vynikají svým atraktivním vzhledem, krásnou vůní a barvou.
Příprava a výsadba
Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30-70 cm, u volně rostoucích 1-2 metry.
Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem.
Péče o živý plot
Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě. I živý plot si ale žádá důslednou péči. Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1-2x ročně, obvykle na jaře a na podzim. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Rostliny hnojte až ve 2. roce.
Další vhodné rostliny pro živé ploty
- Bobkovišeň: Dobrá volba pro velká hluchá místa a ploty, které mají zakrýt velký prostor i směrem do zahrady.
- Tis: Pro svou nenáročnost je žádaným zástupcem stálezelených dřevin na živý plot.
- Ptačí zob Atrovirens: Stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů.
- Muchovník klasnatý: Středně vysoký keř s velmi chutnými plody podobným borůvkám.
- Hlohyně šarlatová Golden Charmer: Má plody krásně teple zlaté barvy.
- Svída bílá Siberian Perls: Atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast.
- Šeřík Charles Joly: Má purpurovou barvu květů.
Živé ploty a jejich výhody
Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům. Živé ploty nás ochrání i před hlukem a také zadrží mnoho prachu. Pro jejich rychlý růst však musíme řešit kromě zdobnosti listů, květů a plodů a možnosti řezu také výběr vhodného druhu a odrůdy právě s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší časový úsek.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Rychle rostoucí druhy
Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Roli hraje hloubka výsadby, hustota (spon, resp. vzdálenost rostlin), ale i její správné provedení a to dokonce ve vhodnou dobu. Vše je přitom závislé právě na zvoleném rostlinném druhu. Navíc není důležitá pouze vzdálenost od sebe, ale také od případného pevného oplocení. Obvykle se doporučuje stejný rozměr. Pokud tedy vysazujeme rostliny určené k pravidelnému řezu od sebe cca 0,5 metru, měly by být vysazeny také alespoň 0,5 metru od pevného oplocení.
Obvykle uvažujeme minimálně v řádech let, existují však učinění rekordmani. Jestliže pak hledáte rychle rostoucí druhy, obvykle nepočítejte s tím, že vám za rok udělají 1,5 metru a víc. Sice existují i extrémně rychle rostoucí dřeviny, ovšem každý rok je pak třeba plot ostříhat o ohromné množství hmoty, navíc nikoli jen jednou, ale v některých případech i každý měsíc.
Určitě se proto nerozhodujte impulzivně, ale dobře zvažujte a také dobře počítejte. U rychle rostoucích dřevin navíc nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků. To je však ideální případ, ke kterému nemusí dojít. Není to obvyklé.
Rekordman v rychlosti růstu
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu. Zdobný je malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vejce a vyžaduje hojnou zálivku. Obzvláště v době sucha je třeba stále zalévat, je proto na zváženou, jaké jsou naše možnosti a hlavně zdroje vody.
Při výsadbě sázíme sazenice ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Sibiřský jilm vytvoří poměrně hustý porost, je však opadavý, proto na zimu dosti prořídne. Miluje sluníčko, ale snese i polostín, preferuje dobře propustné, ale vlhké půdy. Pěstovat jej lze i jako solitér, dorůstá výšky až 25 metrů. Pravidelně tvarovaný živý plot však snadno udržíme v požadované výšce a šířce, počítejte ale se značným množstvím biologického materiálu, který bude dobré nějak zpracovávat. Na turkestánský brest se aktuálně objevují na internetu až tak líbivé reklamy, že to vypadá jako podvod.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Ptačí zob (Ligustrum)
Ptačí zob (Ligustrum) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae) je dlouhodobým králem dřevin vhodných pro živé ploty. Jelikož je stálezelený, zajistí nám soukromí trvale, výborně přitom snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu. Hustou korunu si však udrží pouze díky stálé (tedy pravidelné) prořezávce, jako volně rostoucí se proto nedoporučuje. A v prvních letech musí být řezy opravdu radikální, aby koruny zhoustly. Zdobný je tmavě zelenými kožovitými listy, ty však mohou být u některých kultivarů i žluté.
Hloh (Crataegus)
Dalším oblíbencem pro živé ploty je hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae). Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy.
Pámelník (Symphoricarpos)
Pámelník (Symphoricarpos) je rodem patřícím do čeledě zimolezovité (Caprifoliaceae) a je v podobě živých plotů tak trochu neposlušným neurvalcem. Roste totiž strašlivě rychle, jednoduše řečeno, řez je třeba provádět několikrát v sezóně a po každém řezu zcela obnoví svůj chuligánský vzhled nejdéle do dvou měsíců. Ideální je proto řez každý měsíc. Navíc silně odnožuje, pod zemí má dlouhé kořeny, které není možné ze země téměř dostat. Prorůstá proto vlastně všude a všemi směry.
Zimostráz (Buxus)
Pokud uvažujete o pámelníku, možná bude vhodnější vsadit raději na zimostráz (Buxus). Tohoto krasavce lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, ale třeba i živých soch. V podobě živých plotů jde doslova o fenomén, který prostě nemůže nudit. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst, roční přírůstky jsou opravdu velmi malé, obzvláště při náročném tvarování. Buxus je prostě pro náročné. A do skupiny rychle rostoucích dřevin rozhodně nepatří! Je stálezelený a má velmi půvabné, drobné kvítky a nenápadné zelené plody. Zimostrázů jinak najdeme ve světě asi 100 druhů rostoucích v přírodě Evropy, Asie, Afriky i Ameriky.
Zerav (Thuja)
Zerav (Thuja) z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) je vlastně takový tak trochu otloukánek. Jedni bez něj nemohou žít, jiní jej doslova nenávidí a to především pro jeho všudypřítomnost. Přesto jde však o velmi vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné. Obzvláště doporučené jsou pro živé ploty kultivary „Smaragd“ a „Brabant“, každý zerav ale pro živé ploty využít nelze, prodává se ohromné množství kultivarů.
V prvním roce nám čerstvě vysazený zerav poroste velice rychle, bude však třeba systematické prořezávání, díky čemuž poroste v dalším roce pomaleji, ale vytvoří si elegantnější formu koruny. A pozor, zeravy snadno vytvoří neprostupné, jednotné a vysoké zelené stěny, které se ovšem nehodí pro malé zahrady.
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii)
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii), známý také jako notkacypřiš Leylandův a nebo nesprávně cypřišek Leylandův, je stálezelený jehličnan, který roste velice rychle. Rychle rostoucí cypřišovec Leylandův dorůstá výšky 20 až 25 (vzácně i 30) metrů, má pravidelnou, kompaktní a široce kuželovitou korunu a husté zavětvení, které sahá až k zemi. V podobě živých plotů je tak vyřešen obvyklý problém jehličnanů, kterým bývá vyholování zdola.
Tento jehličnan je vhodný obzvláště do vyšších živých plotů, kde hravě nahradí často již nudné zeravy. Navíc roste o mnoho rychleji (v průměru 1 metr za rok). Výborně odolává mrazu, suchu i městskému znečištění a snadno se množí řízky, což vyvažuje vyšší cenu za zakoupené jedince. Pozor však, silice obsažené v pletivech rostliny mohou citlivým jedincům způsobit podráždění pokožky podobně jako třeba jedovatý tis.
Tis červený (Taxus baccata)
Tis červený a nebo také obecný (Taxus baccata) je též diskutabilním, přesto ale hojně využívaným druhem v živých plotech. Tato dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých (Taxaceae) je stínomilná, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá. Při potřísnění šťávou způsobuje puchýře, semena způsobí až smrt, jedovatý není pouze červený dužnatý nepravý míšek (epimatium).
Jalovec (Juniperus)
Dalším takovým příkladem je jalovec (Juniperus) z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Jalovce vytvoří doslova neproniknutelné živé stěny, ovšem právě jako živé ploty jsou vysazovány jen zřídka. Nejlépe snesou přesazování dřeviny pěstované ve školkách, jejichž růst je rychlejší, jsou však dosti drahé. Nejvhodnější je pro živé ploty rozsochatá odrůda čínského jalovce Juniperus chinensis pfitzeriana. Nehodí se však k řezu, čili je ideální pouze pro živé ploty volně rostoucí.
Dřišťál (Berberis)
Velmi vhodný je pro živé ploty dřišťál (Berberis). Výška dřišťálu je závislá na volbě odrůdy a pokud chcete živý plot celoročně neprostupný a neprůhledný, pak je třeba zvolit stálezelený kultivar dřišťálu. Dřišťály nemají vysoké nároky na půdu, dobře zvládají i sucho a existuje mnoho zajímavých odrůd, které se liší nejen barvou listů. Hodí se podle kultivaru i k řezu, nejčastěji však jako volně rostoucí.
Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa)
Velmi zajímavým řešením pro živé ploty je mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa), jinak též mochna křovitá (resp. byl dlouho znám pod vědeckým jménem mochna křovitá (Potentilla fruticosa)). Dosáhneme jím celkem nízkých a půvabných živých plůtků se zlatavě žlutými květy. Jedinou stinnou stránkou takového živého plotu je pak jeho opadavost. Na pěstování je nenáročný, pozor však, postupně rád zplaňuje a utíká nám do okolní přírody.
Kvetoucí živé ploty: Výhody a nevýhody
Volně rostoucí kvetoucí živé ploty jsou pastvou pro oči po celý rok. Kvetou a plodí velmi dlouho - některé z nich dokonce i v zimě. Kromě toho se mnoho živých plotů na podzim pyšní atraktivním zbarvením listí. Díky širokým odstupům mezi keři je k založení kvetoucího živého plotu potřeba méně rostlin než u tvarovaných živých plotů. Myslete na to, že volně rostoucí kvetoucí živý plot potřebuje do šířky minimálně 100 až 200 cm. V porovnání s tvarovaným živým plotem to může být nevýhoda. Hustota kvetoucích živých plotů se v zimě tolik neprojevuje. I když je řez nutný pouze každé tři až čtyři roky, vzniká velké množství odpadu z listí.
Rododendron - stálezelená alpská růže
Při správné výsadbě se můžete od dubna do června těšit z nádherných květů. Keři se daří v kyselé půdě s kyprou humózní zeminou. Zasaďte rododendron mezi koncem září, případně začátkem října a květnem a rostlinu vydatně zalijte. Také v létě potřebuje kvetoucí živý plot velmi mnoho vody. Jinak je nenáročná na údržbu a mrazuvzdorná.
Zlatice - barevný, rychle rostoucí zlatý déšť
Zlatice dodržuje to, co slibuje její název: žlutozlaté květy a nádherné podzimní zbarvení listů činí z této zlatice obzvlášť pestrobarevný keř pro živý plot. Má šířku 100 cm a dosahuje výšky 200-250 cm. Zlatici se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti. Pokud chcete hustý živý plot, vysaďte keře v řadě ve vzdálenosti přibližně jeden metr. Pro nektarodárnou zahradu se však zlatice nehodí, protože navzdory velkým květům neposkytuje hmyzu žádnou potravu.
Meruzalka krvavá - mrazuvzdorný jarní kvetoucí keř
Meruzalka krvavá nemá žádné plody vhodné ke konzumaci, v dubnu však potěší sytě červenými nebo růžovými květy. Meruzalka krvavá je jako kvetoucí živý plot mrazuvzdorná, relativně snáší řez a preferuje slunné až polostinné stanoviště. Pro živý plot vysaďte keře do řady ve vzdálenosti asi jednoho metru. Na nesprávný řez reaguje živý plot deformovaným růstem.
Šeřík - nenáročný milovník slunce
Šeřík je známý svým bohatým, barevným květenstvím a díky snášenlivosti sucha je oblíbenou rostlinou pro živé ploty. Opadavý keř upřednostňuje podle druhu jílovitou půdu bohatou na živiny nebo vlhkou půdu s malým obsahem vápna. V každém případě je však nutno zabránit přemokření. Za ideální čas výsadby živého plotu platí podzim.
Tavolník - nekomplikovaný a pestrý
Ať už druhy tavolníku japonského, nebo čechrava, keře nadchnou od dubna do května nápadnými a obzvláště početnými květy. Výška je cca 150-200 cm, šířka vzrůstu je cca 125 cm. Řez provádějte pouze v případě potřeby, většinou jednou ročně. Ideálně stříhejte na podzim po odkvětu klasickými nůžkami na živý plot.
Tavola kalinolistá - mrazuvzdorná kvetoucí dřevina
Na tavolu kalinolistou musíme mezi všemi okrasnými dřevinami obzvlášť upozornit. Díky kontrastu tmavě červených listů a světlých květů je rostlina stejně jako vajgélie velmi atraktivní. Navíc je mimořádně mrazuvzdorná a rychle rostoucí. Zasaďte tavolu kalinolistou na slunné až polostinné stanoviště a udržujte mezi jednotlivými rostlinami vzdálenost asi jeden metr, abyste získali co nejhustěji kvetoucí živý plot. S květy můžete počítat v letních měsících červen a červenec.
Pustoryl panenský - pastva pro včely a rychle rostoucí
Pokud chcete udělat něco dobrého pro včely a hmyz, hodí se nejen vajgélie, ale také pustoryl panenský jako rostlina do živého plotu. V porovnání s mnoha jinými keři má velké a otevřené květy. Včely se tak snadno dostanou do vnitřku a mohou sbírat nektar. Pustoryl panenský je rychle rostoucí a hodí se na slunné až polostinné stanoviště.
Jak vysadit kvetoucí živý plot
Před výsadbou kvetoucího živého plotu je třeba věnovat pozornost několika aspektům. Nejprve myslete na stanoviště. Podle vlastností půdy se hodí některé druhy živých plotů více, jiné méně. Věnujte pozornost také světelným podmínkám. Pokud využívají zahradu děti nebo domácí zvířata, zohledněte před výsadbou ideálně také to, zda je živý plot pichlavý nebo jedovatý. Správná doba výsadby pro kvetoucí živé ploty je zpravidla na jaře nebo na podzim.
tags: #rostliny #na #živý #plot #druhy