Polyvinylchlorid (PVC) patří k nejrozšířenějším plastům, který nalezl své uplatnění ve všech oborech lidské činnosti. Používá se ve stavebnictví, při výrobě nábytku a bytových doplňků, v oděvním a obuvnickém průmyslu, a také pro výrobu hraček, kancelářských potřeb, zdravotnických pomůcek, obalů včetně potravinových a mnoho dalších předmětů.
PVC kalhoty pro specifické účely
V oděvním průmyslu se PVC uplatňuje zejména tam, kde je vyžadována vysoká odolnost vůči vodě a mechanickému poškození. Příkladem jsou:
Brodící kalhoty
- Kalhoty z odolného PVC jsou ideální pro rybolov za mírného počasí ve vodách sahajících až k hrudníku.
- Jsou ušity z dvou typů PVC materiálu: odolné ve spodní části a lehké ve svrchní části.
- Jsou vybaveny holínkami s přilnavým vzorkem a mají pružné a nastavitelné šle pro větší pohodlí a opasek pro lepší zpevnění.
- Horní část je vyrobena z lehkého materiálu z PVC bez ftalátů (600 g/m²), spodní část z odolného materiálu z PVC bez ftalátů (800 g/m²).
- Boty a podešve jsou vstřikované z PVC, vhodné pro použití do člunů float tube.
- Pro optimální pohodlí se doporučuje nosit brodicí kalhoty vždy s kalhotami a podkolenkami, aby se předešlo podráždění pokožky a pocení nohou.
- Další typ brodících kalhot je vyroben z velmi odolné nylonové tkaniny potažené PVC (materiál 70D Nylon).
- Dvojité švy jsou podlepené a litá gumová bota s protiskluzovou tvarovanou podrážkou je k látce přivařena dvojitým svárem.
- Ramenní popruhy tvaru H s plastovými klipy jsou z pevného materiálu proložené gumou k pohodlnějšímu pohybu ve vodě.
- Uvnitř kalhot je kapsa na doklady a v horní části rukávec s integrovaným provázkem, zvyšující bezpečnost při brodění ve vysoké vodě.
- Tyto kalhoty jsou dodávány se záplatou a lepidlem pro snadnou opravu.
Pracovní kalhoty do deště
- Reflexní kalhoty do deště, například WADERS® 3040, splňují normy EN ISO 20471:2013+A1:2016, EN 343:2003+A1:2007, EN ISO 13688:2013 (třída viditelnosti 2).
- Aby kalhoty před deštěm ochránily na maximum, musí být ze syntetického materiálu, jako je polyester nebo polyethylen.
- Naleznete také kalhoty z materiálu kombinovaného s PVC, který dodává ještě vyšší dávku nepromokavosti.
- Některé modely mají voděodolné pogumované zátěry na vrchní straně kalhot a podlepené švy.
- Nepromokavé pracovní kalhoty KYRIL kombinují PVC a polyester, jsou odolné vůči vodě a mikroorganismům, mají střih na kšandy s náprsenkou a cvoky v dolní části pro přiléhavější střih v oblasti kotníků.
- Reflexní pracovní kalhoty do deště FEUER s polyuretanovým povlakem a reflexními pruhy 3M na lýtkách splňují normy EN 471, EN 343 a EN 340.
- Kalhoty do deště VIZWELL JK07 v tmavě modré barvě jsou vyrobeny ze 100%-ního polyesteru obohacené o polyuretanovou vrstvu Oxford300D, jsou voděodolné a paroprosputné, s elastickým stahovačem v pase a štěrbinami pro přístup ke kapsám.
Rizika spojená s PVC
Celý životní cyklus PVC - výrobu, používání i likvidaci - doprovází úniky toxických látek. Mnohé z nich jsou rakovinotvorné, způsobují poruchy reprodukce, vrozené vady, poškozují imunitní systém. Záleží samozřejmě také na jejich koncentracích a době, po jakou jsme působení těchto látek vystaveni.
Výroba PVC
Výrobu PVC lze zjednodušeně popsat následovně: sloučením etylenu a chlóru vzniká etylendichlorid (EDC), z něj se dále vyrábí vinylchlorid monomer (VCM) - základní stavební jednotka PVC. Při výrobě PVC dochází k častým únikům chlóru do životního prostředí.
Toxické látky z výroby chlóru
Výrobě PVC předchází výroba chlóru. Velká část jeho evropské produkce je založena na amalgánové elektrolýze, která je považována za nejhorší technologický postup, protože dochází k emisím velmi toxických látek jako rtuti a dioxinů do životního prostředí. Rtuť poškozuje nervovou soustavu a trávicí trakt. Dioxiny způsobují poruchy imunitního, hormonálního a reprodukčního systému a některé jsou karcinogenní.
Čtěte také: trendy v pánské vinyl módě
Meziprodukty výroby PVC
Rovněž meziprodukty samotné výroby PVC - ethylendichlorid (EDC) a vinylchlorid monomer (VCM) - jsou velice nebezpečné a toxické chemikálie. Tyto dvě látky mohou zapříčinit vznik rakoviny, způsobují poškození jater, plic, kardiovaskulárního, nervového, imunitního a reprodukčního systému.
Halogenové látky a perzistentní organické látky (POPs)
Podle měření ze švédského závodu na výrobu PVC připadlo na jednu tunu vyrobeného PVC přes 36 kg halogenových látek. Některé z nich jsou vysoce toxické, karcinogenní, poškozují hormonální, imunitní, centrální nervový systém a mají negativní vliv na reprodukci. Část z nich se díky své chemické stálosti hromadí v životním prostředí a vstupují do potravních řetězců, kde se pak kumulují hlavně v živočišných tucích - patří k tzv. perzistentním organickým látkám (POPs). Mezi ně spadají mimo jiné nechvalně známé dioxiny a furany, polychlorované bifenyly (PCB), hexachlorbenzen, hexachloretan a hexachlorbutadien.
Těkavé organické látky
K problematickým látkám provázejícím výrobu PVC patří i chloroform, 1,1,2-trichloreten, tetrachloretan anebo tetrachlormetan. Vesměs se jedná o těkavé organické látky, které se snadno vypařují a zhoršují kvalitu ovzduší. Tetrachloretan podmiňuje vznik škodlivého přízemního ozónu a tetrachlormetan významně přispívá k poškozování ozónové vrstvy Země.
Aditiva v PVC
Polyvinylchlorid je ve svém surovém stavu velmi křehká a nepružná hmota. Kvůli dosažení požadovaných mechanických vlastností se do něj musí přidávat mnoho přísad, které jsou často ze zdravotního i ekologického hlediska značně problematické.
Stabilizátory
Ačkoliv čisté PVC je mechanicky pevný materiál, je relativně nestálý vůči teplu a světlu. K zamezení ztráty chlóru ve formě chlorovodíku se používají stabilizátory. V minulosti se jako stabilizátory používaly i těžké kovy jako olovo a kadmium nebo barium a vápník. Kadmium se přestalo do PVC přidávat v EU v roce 2007, od roku 2015 PVC průmysl vyřadil z výroby PVC i olovo. Těžké kovy se však stále vyskytují v odpadech z PVC. Jako náhrada začaly být používány organické stabilizátory, nicméně i v tomto případě přetrvávají obavy týkající se jejich nepříznivého vlivu na lidské zdraví.
Čtěte také: Jak vybrat brodicí kalhoty a prsačky
Plastifikátory (změkčovadla)
Pro zvýšení pružnosti PVC se přidávají plastifikátory (změkčovadla). Ftaláty představují skupinu asi 40 látek, přičemž nejčastěji se používal DEHP (di-2-ethyl-hexylftalát), který je v současné době nahrazován ftaláty s nižší molekulární hmotností. Některé ftaláty působí nepříznivě na vývoj mužských reprodukčních orgánů a jsou toxické pro testikulární buňky. Mezi další změkčovadla patří adipáty, trimelitáty, citráty a další organické sloučeniny. Např. di(2-ethylhexyl)adipát (DEHA), používaný jako změkčovadlo pro PVC v obalových materiálech pro potraviny, je zařazen na „Priority List of Hazardous Substances“.
Používání PVC
PVC představuje přímé riziko pro své uživatele. Některé přísady, které se do PVC přidávají během výroby, nejsou v PVC pevně vázány a postupně se z něj uvolňují, především změkčovadla. Z měkčeného PVC se vyrábí např. podlahové krytiny, izolační folie, lékařské pomůcky, části oblečení, dětské hračky, oplášťování kabelů apod. Změkčovadla mohou tvořit až 50 % hmotnosti samotného výrobku, ze kterého se však během používání uvolňují a následně se mohou dostat do lidského organismu. Používání těch nejrizikovějších ftalátů a adipátů bylo již v minulosti omezeno v hračkách a potravinových obalech, stále se nicméně používají například v určitých typech zdravotnických pomůcek.
Likvidace PVC
Pokud chemikálie nepůsobí příliš dlouho a ve velkém množství, většinou nedochází k trvalému poškození. Po skončení životnosti výrobku z PVC nastává problém, jak ho bezpečně zlikvidovat.
Požáry
Při náhodných požárech budov či skládek, kde je přítomno PVC, se do ovzduší uvolňuje chlorovodík - plyn s vysokou toxicitou způsobující popáleniny kůže nebo poškození zraku. Při vdechnutí se v lidském těle mění na kyselinu chlorovodíkovou, která může způsobit vážné a trvalé poškození plic. Požáry od PVC izolace kabelů mohou vést k masivní kontaminaci budov dioxiny.
Skládkování
Většina PVC končí na skládkách, kde degraduje a uvolňují se z něj ftaláty a těžké kovy, které kontaminují skládkové vody. Tyto nebezpečné látky se pak mohou dostat do řek nebo skončit v čistírenských kalech. Ftaláty byly zjištěny i ve skládkovém plynu.
Čtěte také: Zabezpečení nákupu vinylových kalhot
Spalování
Spalování je vůbec nejhorším způsobem likvidace PVC, protože se při něm uvolňují do životního prostředí nebezpečné látky jako chlorovodík, dioxiny, hexachlorbenzen, polyaromatické uhlovodíky. Do škváry a popílku ze spaloven se z PVC dostávají těžké kovy. Celý proces spalování je navíc nákladný a toxické látky zachycené v popílku stejně v lepším případě skončí na zabezpečené skládce. K velkým nešvarům patří spalování PVC v domácích topeništích anebo na otevřených ohništích.
Recyklace PVC
Recyklace PVC s sebou nese značná omezení. PVC průmysl udává, že se v EU zrecykluje přes 27% odpadů z PVC. Příčinou nevhodnosti PVC k recyklaci je, že každý výrobce přidává do PVC odlišná aditiva, aby docílil požadovaných vlastností. Recyklovaný PVC plast navíc často obsahuje již zakázané stabilizátory a změkčovadla, která jsou zdraví nebezpečná a pro spotřebitele tak představuje rizikový materiál. PVC se nehodí do směsného plastu určeného k recyklaci, protože negativně ovlivňuje jeho vlastnosti. Například jedna láhev z PVC může znehodnotit recyklaci 30 - 50 tisíc láhví z PETu.
tags: #co #jsou #pvc #kalhoty #hole #hyzde