Život v malém domě nebo bytě mnohdy nenaplňuje představu o dostatečném prostoru. Naštěstí má každý problém své řešení a rozšíření obytné plochy už dnes není takový problém. Čím dál více lidí touží po větším prostoru, nových pokojích pro děti nebo po vlastní prostorné ložnici. Ideálním řešením dispozičně malých domků je buď přístavba další části, nebo naopak půdní vestavba, která vytvoří nové obytné patro. Půdní vestavba je nyní aktuálnější, než kdy dříve, a je ideální možností, jak získat zcela nový prostor k životu, který je vždy šitý přesně na míru každému domu a majiteli, protože každá půdní vestavba se řeší zcela individuálně. Půdní vestavba vás navíc vyjde mnohem levněji než přístavba, ovšem za předpokladu, že původní krov a střešní plášť jsou vyhovující, neporušené a v dobrém stavu. U půdní vestavby odpadají základové konstrukce a nosné obvodové zdi.
Díky dnešním technologiím se realizace půdní vestavby nejedná o nic složitého, důležité je ale předem zjistit, jestli je zrovna vaše půda k takovéto úpravě vhodná. Důležitý je také stav a typ střechy. Nejvhodnějším typem je střecha sedlová.
Proč právě půdní vestavba z Ytongu?
Za klasiku mezi stavebními materiály je považován originální pórobeton Ytong, který vyniká hned několika skvělými vlastnostmi. Nabízí vysoký standard tepelné izolace, stabilitu a odolnost, snadnou manipulaci i zpracování, navíc je nehořlavý a zajišťuje příjemné vnitřní klima.
Ekologický přístup a výroba Ytongu
Kromě výborných funkčních vlastností je pórobeton Ytong charakteristický rovněž svým ekologickým přístupem. Tvárnice se totiž vyrábí výhradně z přírodních surovin, jako je křemičitý písek, vápno, cement a voda. Tyto suroviny tvoří velkou část zemské kůry a jsou tak prakticky nevyčerpatelné. Také jejich těžba probíhá způsobem šetrným k životnímu prostředí. Při výrobě Ytongu nejsou zatěžovány spodní vody a vzniklý kondenzát se ve výrobě opět využívá. I další druhotné recyklované suroviny pocházející z výroby se následně dostávají zpět do výrobního procesu. Při výrobě tak nedochází ke vzniku žádných škodlivých látek, které by zatěžovaly vzduch, vodu nebo půdu.
Tvárnice Ytong se vyrábí tak, že se nejdříve na jemno namele písek, který se následně smíchá s ostatními surovinami, tedy vápnem, cementem, vodou a kypřící látkou. Ta naplní tuto vzniklou pórobetonovou hmotu malými rovnoměrnými bublinkami. Jakmile polopevné surové bloky ztuhnou, přiříznou se a vytvrdí vodní párou při teplotě 200 °C. V pórech zůstane po vysušení pouze tepelně izolující vzduch.
Čtěte také: Průvodce údržbou cihlové dlažby
Vlastnosti a výhody Ytongu
- Tepelně izolační schopnosti: Se strukturou Ytongu složenou z milionů vzduchových pórů souvisí jeho výjimečné tepelně izolační schopnosti. Vzduch, který je uzavřen v pórech, nemá možnost cirkulovat a je tak výborným izolantem. Pórobeton výrazně redukuje výskyt tepelných mostů, čímž snižuje provozní náklady budovy. Ytong se může pochlubit nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi ze všech zdicích materiálů. Dům postavený z Ytongu je optimálně izolovaný i bez přidané izolace.
- Snadná manipulace a zpracování: Pokud se rozhodnete pro použití Ytongu, nemusíte objednávat různé tvarovky, tvárnice se totiž pomocí ruční nebo elektrické pásové pily dají velmi snadno nařezat do požadovaných tvarů. Tím se eliminuje odpad a snižuje se celková spotřeba tvárnic, což se samozřejmě odráží na pořizovací ceně celé stavby. S tvárnicemi Ytong je možné také přesné a rychlé zdění, na určité typy tvárnic je totiž nanášení malty nezbytné pouze na vodorovné spáry. Celková spotřeba malty je tak oproti tradičnímu zdění až desetinová. I do vyšších pater je možné jej dopravit bez použití složitých zdvižných technologií. Tvárnice jsou lehké a snadno opracovatelné.
- Regulace vlhkosti a tepelná pohoda: Pórobeton Ytong dokáže ovlivnit vlhkost vzduchu v domě, a díky tomu vytvořit optimální prostředí. Jeho struktura s miliony pórů vzduchu absorbuje přebytečnou vlhkost a v případě nezdravě vysušeného vzduchu ji zase uvolňuje zpět. Další výhodou tohoto stavebního materiálu je, že v průběhu celého roku poskytuje tepelnou pohodu, ať jde o mrazivé zimní měsíce nebo letní vedra. Nabízí totiž ideální poměr mezi tepelnou izolací a tepelnou akumulací. Tím je dosaženo vyšší tepelné izolace a zároveň je zamezeno letnímu přehřívání.
- Mechanická pevnost a únosnost: Ytong je charakteristický svou mimořádnou mechanickou pevností a únosností, ale zároveň i malou objemovou hmotností. Materiál prochází neustálým zdokonalováním a neustále jsou zvyšovány nároky na jeho izolační schopnosti, které by však zároveň zachovaly i jeho pevnost.
- Protipožární ochrana: Nehořlavost pórobetonu je garantována jeho minerálním složením. Pokud by došlo k zahřátí materiálu na vysokou teplotu, dojde k uvolnění molekulární vody, která jej ochlazuje.
- Akustická izolace: Další z mnoha jedinečných schopností pórobetonu je účinné odstínění hluku z ulice nebo od sousedů.
Systém Ytong pro kompletní stavby a rekonstrukce
Kromě obvodového zdiva a příček (včetně atypických tvarových segmentů) zahrnuje stavební systém Ytong také schodišťové stupně, stropy a masivní střechu. Díky této „skládačce“ vznikají krásné, energeticky úsporné a plně funkční domy i svépomocí. Bílý pórobeton Ytong umožňuje stavebníkům vytvořit stavbu, kde i bez předchozích řemeslných znalostí zvládnou přesné zdění. Systém komponentů v praxi znamená, že od jednoho výrobce koupíte na sebe přesně zapadající díly „od sklepa po střechu“. Odpadne tak riziko nepřesností a problémů, které mohou vznikat při styku různých materiálů. Jednoduchá instalace drážek na vodu a elektřinu pomocí drážkovače vám ušetří spoustu času. Systém Ytong je u svépomoci už zavedená značka - ať už se jedná o celé rodinné domy či rekonstrukce bytového jádra nebo stavbu příčky. Pokud vás v nejbližší době čeká některá ze stavebních prací, oceníte videa na kanálu Youtube, kde jsou předvedeny jednotlivé stavební postupy krok za krokem. Základem úspěchu pórobetonu Ytong v oblasti rekonstrukcí bytových jader stávajících bytových domů je kromě všech předností samotného materiálu i široký sortiment příčkovek Ytong. S příčkami Ytong budete zdít snadno a rychle s minimem odpadu, oceníte i jejich nízkou hmotnost a vysokou přesnost vyzděných stěn. Příčkovky Ytong Klasik můžete v hobby obchodech nebo stavebninách nakoupit v šířkách od 75 do 250 mm a široký je také přehled pozitivních vlastností pórobetonu Ytong, které se naplno projeví i při stavbě bytového jádra z Ytongu. Jsou homogenní, tedy mají stejné vlastnosti ve všech směrech, praktická je jejich nízká hmotnost, snadné úpravy a výborná manipulace. Při tvorbě drážek a rozvodů oceníte lehkost a přesnost, kterými se instalační rozvody v příčkovkách Ytong vytváří. Při úklidu vás překvapí minimum odpadu. Tvárnice Ytong jsou lehké, v šířce 375 mm mají potřebné tepelněizolační vlastnosti, snadno se zkracují, zdění je rychlé a snadné. Důvodem pro Ytong je i velmi snadná realizace instalačních rozvodů a možnost realizovat z tohoto materiálu svépomocí i strop garáže. Z Ytongu se staví či rekonstruují malé i velké projekty, pórobeton Ytong volí jako základní stavební materiál stavitelé rodinných domů, ale i garáží. Tvárnice, příčky a další stavební prvky z Ytongu najdete i u vícepodlažních budov, v průmyslových, komerčních nebo veřejných budovách. Také je to ideální materiál pro rekonstrukce - je lehký, přesný, snadno se zpracovává a má výborné tepelněizolační vlastnosti. Nakoupíte je pak ve všech stavebninách a v DIY obchodech.
Strop Ytong Ekonom nabízí stavebníkovi nejpřesnější konstrukci bez dalšího vyrovnávání před montáží vrchních vrstev, vhodný je i pro svépomocnou výstavbu. I u něj najdete produktové listy a popis postupu montáže na webu firmy Xella, tam je také dostatek informací o překladech, maltách či vhodných omítkách Ytong. Strop Ytong Ekonom nepotřebuje nadbetonávku a kari síť a jeho montáž je proto rychlá a bezpečná. Strop se hodí i pro svépomocné stavění, stačí postupovat podle návodu společnosti Xella pro stropy. Montáž stropu zvládnou díky nízké hmotnosti všech prvků dva lidé.
Důležité kroky před realizací půdní vestavby
Samotné realizaci předchází posouzení půdy. Nejdříve je potřeba zjistit, jestli je půda pro vestavbu použitelná. S tím vám poradí statik a architekt. Posoudí nejen stávající stav půdy, ale také dispozici jejího prostoru.
Výška místnosti
Zásadní roli hraje minimální světlá výška místnosti, kterou stanovuje vyhláška č. 268/2009 Sb. U podkroví to je 2 300 mm na minimálně 50 % plochy. Nejmenší povolenou výškou u nadezdívky je 1 300 mm. Jak je na tom vaše půda, zjistíte změřením její aktuální výšky mezi krovem a podlahou. Musíte od ní však odečíst plánovanou podlahu a strop. Pokud bude výška na větší části více než 2 300 mm, máte vyhráno. A pokud ne, pořád není nic ztraceno. Potřebné milimetry je možné získat například náhradou podhledu nadkrokevní izolací, použitím co nejmenší konstrukce, lehkou podlahou ze sádrovláknitých desek, tenčí, ale lepší izolací. Také je možné vybourat stávající podlahu nebo zhotovit nový krov.
Střecha
Co se týká střechy, pro půdní vestavbu je nejvhodnější sedlová se sklonem 35°- 55°. Pokud je sklon menší, prostor bude působit stísněně a jeho využití pro bydlení může být komplikované. Výhodou sedlové střechy je, že má na rozdíl od střechy valbové štíty, kam se dají osadit okna. Při špatném stavu střechy je nutno počítat s její kompletní opravou, protože u půdních vestaveb je důležitá především kvalitní střešní izolace, a to v průběhu celého roku. Kromě krovů je potřeba posoudit stav latí a střešní krytiny a případně zajistit jejich výměnu.
Čtěte také: Průvodce zateplením Ytongového domu
Přístup na půdu
Na půdu často vede provizorní schodiště nebo dokonce jenom žebřík. Pokud je tomu tak i ve vašem případě, je nutné se nejdříve ujistit, jestli dispozice objektu umožňuje postavení nového schodiště. To musí splňovat normové požadavky na přístup k trvale obydlenému prostoru, jako je minimální šířka 80 cm. Obvykle se doporučuje 16 schodů k překonání výšky 250 cm. Pohodlný přístup je důležitý nejen pro denní využívání, ale především pro děti a starší obyvatele.
Statické posouzení konstrukce krovu a stropů
Při projektování půdních vestaveb a dodatečných nadstaveb na objektech je nutno vždy v první řadě zohlednit hledisko statiky. Statik krov prohlédne a zjistí, jestli není napadený dřevokazným hmyzem nebo poškozený vlhkostí. Také posoudí jeho únosnost. Jde o to, že zateplení, střešní okna, podhled a případná výměna střešní krytiny za těžší zvýší zatížení konstrukce. Někdy stačí vyměnit jen některé části krovu a zbývající ponechat nebo vyztužit ocelovými pláty.
Dále je nutné posoudit únosnost stropu mezi nadzemním podlažím a půdou. Nově bude zatížený sádrokartonovými konstrukcemi, podlahou, nábytkem a dalším vybavením. Pokud hovoříme o půdní vestavbě, pak stávající nosné konstrukce půdních stropů bývají zpravidla dimenzovány na hodnotu užitného zatížení odpovídající tomuto účelu využití.
Podle dříve platné ČSN 73 0035 [3] byla normová hodnota užitného zatížení stropů pro půdy qn = 0,75 kN.m−2 (viz tab. 3 ČSN 73 0035 [3]), výpočtová hodnota pak qf = qn × γf = 0,75 × 1,4 = 1,05 kN.m−2, kde γf je součinitel zatížení (viz tab. 4 ČSN 73 0035 [3]). Podle současně platného Eurokódu 1 [4] je charakteristická hodnota rovnoměrně rozděleného užitného zatížení stropů pro obytné plochy a plochy pro domácí činnosti qk = 1,5 až 2,0 kN.m−2 (viz tab. 6. 2 v Eurokódu 1 [4]). Uvedená hodnota platí i pro půdní prostory.
Bude-li stávající půdní prostor následně využíván k jinému účelu (např. byt, kancelář, hotelové pokoje atd.), dojde vždy k výraznému (dvoj a vícenásobnému) zvýšení užitného zatížení stávajícího půdního stropu. Z tohoto důvodu je v mnoha případech plánovaných půdních vestaveb skutečností, že stávající stropní konstrukce je pro nový účel užívání ze statického hlediska, pokud nebyla výrazně předimenzována, nevyhovující.
Čtěte také: Překlady Ytong na zdivo
Problém je možno řešit buď vybouráním původního stropu a jeho nahrazením novým stropem s požadovanou únosností, nebo zesílením původního stropu na požadovanou únosnost. První varianta je zpravidla technicky náročná, pracná a finančně nákladná a přichází v úvahu jen tehdy, pokud je stávající strop v havarijním stavu nebo je výrazně poškozen (např. biologickými dřevokaznými škůdci apod.). Zesílením původního stropu je možno uspořit zpravidla značné finanční náklady, které by bylo nutno vynaložit na provedení stropů nových. Zanedbatelné není ani zachování stávajícího podhledu a skutečnost, že nedojde k zásahu do místností situovaných pod zesilovanými stropy.
Před zesílením je třeba provést průzkum stávajícího stropu. Jeho celkový stav (např. u dřevěných prvků - zda není napaden biologickými škůdci) je třeba zhodnotit. Podle konkrétního případu je třeba provést také příslušný počet sond (viz obr. 2.3), kterými se určí složení a tloušťky jednotlivých vrstev stropní konstrukce, jejich mechanický stav, vlhkostní stav (hmotnostní vlhkost) atd. Je vhodné využít také endoskopie (např. u dřevěných trámových stropů apod.). Teprve na základě takto provedeného průzkumu stávajícího stropu je možno korektně stanovit jeho únosnost a posléze odborně navrhnout způsob jeho zesílení.
Pokud jde o způsoby zesílení stávajících stropů, existuje zde řada možností:
- Změna statického systému: Například vložením nových nosníků mezi stávající stropní trámy nebo změnou způsobu zatížení stávajícího trámu, čímž se dosáhne změny v průběhu ohybových momentů a snížení jejich maximálních hodnot.
- Vložení nového stropního trámu: Stávající stropní trámy buď přestanou být nosnými prvky zesíleného stropu a ponesou pouze stávající podhled, nebo budou nosnými prvky zesíleného stropu společně s novými trámy.
- Spřažení s betonovou deskou: Nedostatečně dimenzovaný (popř. i poškozený) strop se spřáhne s betonovou deskou, nebo s další vrstvou z fošen či prken. Z důvodu správné funkce zesíleného stropu je nutno vždy zajistit řádné spolupůsobení původního stropu se zesilující konstrukcí. Nevýhodou zde může být velká hmotnost betonové desky, je však možno použít lehkých betonů. Návrh spřažení, stejně jako každý jiný způsob rekonstrukce či zesílení stropní konstrukce musí být doložen statickým výpočtem. Pro betonáž je vhodné použít betonovou směs suchou - o hodnotě vodního součinitele w < 0,5. Realizace spřažení stávajícího dřevěného stropu s betonovou deskou je mokrý proces. Z tohoto důvodu je nutno dbát, aby nedošlo k nadměrnému promáčení záklopu, případně dalších prvků stropu. Povrch záklopu však není třeba chránit před vlhkým betonem. To proto, že jeho zatížení vlhkostí ze záměsové vody je krátkodobé, voda nepronikne do hloubky dřeva větší než 2 mm (v závislosti na konzistenci betonové směsi a na struktuře povrchu dřeva). Předmětná vlhkost se pak navíc zpětně spotřebuje při hydrataci betonu. Před uzavřením betonové vrstvy další vrstvou podlahy musí být tato být suchá.
Návrh spřažení, resp. celé skladby budoucího takto zesíleného stropu je nutno řádně posoudit nejen z hlediska statiky, ale také z hlediska tepelné techniky. Je třeba posoudit kondenzaci vodní páry uvnitř stropní konstrukce podle ČSN 73 0540-2 [7], resp. možnost ohrožení funkce dřevěného záklopu a dalších dřevěných prvků. To proto, aby nemohlo v budoucnu, v rámci užívání stropu, dojít k napadení dřevěných prvků dřevokaznými biologickými škůdci. Posouzení se provede podle ČSN 73 0540-2 [7], vhodným výpočetním programem (např. TEPLO 2017 [8]). Z tohoto hlediska je však nutné posoudit nově navrženou stropní konstrukci nejen v její ploše, ale také v kritických místech (vodorovné kouty u obvodové zdi pod stropem a nad podlahou, uložení stropních trámů apod.). Posouzení ve zmíněných kritických místech je třeba provést proto, že průběh teplot na povrchu i uvnitř konstrukce zde bývá odlišný od průběhu teplot v ploše stropu. Posouzení povrchové kondenzace se provede podle zásad uvedených v kap. 5. 1 ČSN 73 0540-2 [7]. Průběh teplot (resp. vlhkostí) v příslušných konstrukcích se vyšetří pomocí dvourozměrného vedení tepla (resp. vlhkosti) řešením teplotních (resp. vlhkostních) polí - vhodným výpočetním programem (např. AREA 2017 [9]). Pokud jde o vnitřní kondenzaci v kritických místech - řešení roční bilance kondenzace vodní páry při dvourozměrném vedení tepla, není žádným normativním předpisem či jinou metodikou upraveno.
Izolace půdní vestavby
Kvalitní půdní vestavba se neobejde bez pořádné izolace. Je potřeba zaizolovat střechu, stěny i podlahu. Co se týká materiálů, nejčastěji se používá minerální vata a polystyren. Pod střechu patří také parozábrana, kterou může doplňovat reflexní vrstva odrážející teplo zpátky do místnosti. Ve většině případů se volí mezikrokevní zateplení, kdy je izolace mezi krokvemi a pod krokvemi ze strany interiéru. Není to ale podmínkou.
Izolace proti vlhkosti
Tepelnou izolaci je potřeba chránit před zatékáním do konstrukce. Tomu předejdeme kvalitní střešní krytinou s pojistnou hydroizolací. Ta musí být umístěna z vnější strany konstrukce. Dále je nutné zabránit kondenzaci vodních par uvnitř konstrukce. Toho docílíme aplikací už zmiňované parozábrany. Jde o neprodyšnou vrstvu nejčastěji tvořenou PE fólií, která zamezí vniknutí vodních par do konstrukce a jejich zkondenzování. Při montáži hraje velkou roli pečlivost a opatrnost, aby se fólie nepoškodila.
Prosvětlení a vnitřní uspořádání
Prostor je zpravidla osvětlen střešními okny, které do prostoru vnáší novou dimenzi osvětlení. Prosvětlení prostor půdní vestavby je možné provést několika způsoby. Závisí především na typu střechy a zástavby. Kromě střešních oken můžete mít okna ve štítových zdech nebo vám vybudujeme vikýř. Další možností je světlosvod. Okna by měla být umístěná 90 cm od podlahy.
Pro výstavbu příček a stropů se nejčastěji používají sádrokartonové, sádrovláknité nebo dřevotřískové desky. Jejich velkou předností je jednoznačně rychlá a suchá výstavba. Navíc tolik nezatíží nosnou konstrukci, snadno do nich namontujete instalace a jsou rovným podkladem pro obklady. Dá se na ně bez problémů aplikovat omítka, malba nebo tapety. Tam, kde to únosnost dovolí, je možné postavit příčky z tradičních zdicích materiálů, jako jsou cihly příčkovky nebo pórobetonové tvárnice.
Finanční stránka a doba realizace
Co se týká finanční stránky, v průměru za metr čtvereční půdní vestavby zaplatíte přes deset tisíc korun, u mnoha firem i kolem 15 000 korun. Obecně lze ale říci, že jde o levnější variantu bydlení, než pořizovat nový byt či dům. Díky půdní vestavbě získáte plnohodnotné bydlení s krásným výhledem. Navíc je finančně výhodnější než přístavba nebo nadstavba.
Doba trvání rekonstrukce je samozřejmě závislá na výměře a především na rozsahu prováděných prací. Obecně se dá říct, že obvyklá půdní vestavba do podlahové plochy 100 m² trvá v rozpětí 3-8 týdnů, v případě složitějších realizací to však může být i déle. Kolik bude půdní vestavba stát je velice individuální a záleží to na rozsahu prováděných prací.
Půdní vestavba svépomocí
Pro ty z vás, co si plánují půdní vestavbu realizovat svépomocí, lze náklady stáhnout takřka na úroveň ceny materiálu. Vždy však budete potřebovat minimálně projektanta, který vám zpracuje projekt na rekonstrukci pro stavební úřad, statika, který zhodnotí technický stav stávajících konstrukcí a dále řemeslníky, kteří se specializují na různé stavební a montážní práce, které vyžadují použití speciálního zařízení. Jedná se například o zateplení střechy foukanou či stříkanou izolací aj.
Půdní vestavby v Praze
Půdní vestavby v Praze jsou velmi oblíbené mezi menšími developery a stavebními firmami. Jedná se v podstatě o jedinou možnost, jak v centru Prahy stavět nové byty. Volných stavebních pozemků v Praze je nedostatek. Půdní vestavba je de facto stavba nového rodinného domu na střeše pražského činžáku. Na rozdíl od stavby běžného rodinného domu však výstavba probíhá za plného provozu v domě, ve velkých výškách, s omezenými možnostmi skladování a dopravy materiálů či suti a dále s rizikem zatečení dešťové vody do konstrukce po dobu odkrytí střechy. Pro prodej půdního prostoru je nutný souhlas vlastníků. V případě bytového družstva je nutný souhlas členské schůze s půdní vestavbou. Počet hlasů nutných ke schválení půdní vestavby družstvem je vymezen ve stanovách. Často jsou představitelé BD a SVJ odrazováni od realizace půdní vestavby či nástavby z důvodu přetížení domu. Z našich zkušeností a statických výpočtů však vyplývá, že zatížení půdní vestavby je většinou zanedbatelné.
Typy vestaveb a nástaveb
- Půdní vestavba: vestavba bytů do půdního prostoru bez zvednutí hřebene střechy. U řadových bytových domů se většinou do dvorní části nadezdí obvodové zdivo a tvar střechy se změní na pultovou.
- Půdní nástavba: nad posledním stávajícím patrem vznikne nové plnohodnotné patro bez šikmin. Výška hřebene střechy se zvýší. Realizace je v některých případech možná, pokud sousední bytové domy mají vyšší hřeben střechy.
- Mezanin: mezipatro (mezipodesta) mezi dvěma rameny schodiště. Většinou je zde umístěn výstup ze stanic výtahu umístěného na dvorní fasádě. Komfortnějším řešením pro obyvatele jsou stanice výtahu přímo na patře.
Literatura a reference
- Solař, J.: Poruchy a rekonstrukce zděných staveb. 2. aktualizované vydání. Grada Publishing, a. s., Praha, 2024.
- Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5. STEP 2. Autorizovaný překlad z anglického vydání „Timber Engineering STEP 2“ Centrum Hout, The Nederlands, 1995. Vydání první.
- Reinprecht L., Štefko J.: Dřevěné stropy a krovy. Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce.
- ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov.
- Svoboda, Z.: TEPLO 2017 pro Windows.
- Svoboda, Z.: AREA 2017 pro Windows.
tags: #pudni #vestavba #z #ytongu #informace