Pružné tmely představují důležitou skupinu výrobků s pevným místem v povrchových úpravách ve stavebnictví i v jiných odvětvích, jako jsou například autoopravy. Jejich předchůdcem byly plastické tmely, které se používaly i pro aplikace vyžadující pružné tmely. Typickým příkladem byla výstavba panelových domů, kde v dilatačních spárách mezi panely používané plastické tmely praskaly a po krátké době do nich zatékalo.
Historie a vývoj pružných tmelů v České republice
Prvním pružným tmelem na našem trhu byl tmel polysulfidový (thiokolový), ze začátku jako dvousložkový, později jako jednosložkový, který vynikal zejména svým zápachem. V České republice se nikdy nevyráběl. Jeho největší spotřeba byla při výrobě izolačních dvojskel, na spárování ve stavebnictví bylo jeho použití okrajové. Brzy jej svou kvalitou a vlastnostmi začaly vytlačovat tmely silikonové a akrylátové. Mezi nově se prosazující pružné tmely patří v současné době tmely polyuretanové a tmely na bázi MS polymerů.
Prvovýrobou pružných tmelů pro stavebnictví a jejich prodejem pod značkou LUKOPREN se zabývají Lučební závody a.s. Kolín. V České republice byly u vývoje a výroby silikonových tmelů Lučební závody a.s Kolín jako první.
Normy a klasifikace tmelů
Přestože se pružné tmely používají zejména ve stavebnictví desítky let, zaznamenáváme ze strany prodejců i spotřebitelů základní neznalosti při jejich volbě a aplikaci. Většina výrobců i zkušeben se již prakticky 10 roků řídí dnes už povinně uplatňovanou normou pro plastické i elastické tmely ISO 11 600. Českou normou ČSN EN ISO 11600 je tato norma od roku 2004.
Podle ní se tmely dělí na:
Čtěte také: Vše o tmelení dřevěných podlah
- Zasklívací pro zasklívání spár (typ G).
- Náročnější konstrukční pro užití ve spárách, kde dochází k dilatačním pohybům (typ F).
Tmely konstrukčního typu F se dělí do tříd 25; 20; 12,5 E; 12,5 P a 7,5 P. Označení tříd vyplývá ze schopnosti pohybu ve spáře. Například tmel třídy 20 je schopen dilatace v rozmezí ± 20 %. Třídy 20 a 25 jsou děleny podle modulu pružnosti. Modul je mechanické napětí potřebné k relativnímu protažení zkušebního vzorku pružného tmelu tak, jak udává norma pro jeho příslušnou třídu. Pokud naměřená hodnota převyšuje 0,4 N/mm2, jedná se o vysokomodulový tmel (kód HM). Původní ČSN zahrnovala ještě výraz plastoelastický tmel, kam patřily akrylátové disperzní tmely, nyní podle ISO 11 600 i tato skupina patří do tmelů plastických.
Silikonové tmely Lukopren S
Nejpoužívanějšími pružnými tmely ve stavebnictví jsou silikonové tmely. Jednosložkové silikonové tmely Lukopren S jsou nestékavé pasty, které po vytlačení z obalu (kartuše 310 ml, hadice 600 ml) vulkanizují vzdušnou vlhkostí na silikonovou pryž. Vulkanizace probíhá od povrchu do hmoty rychlostí 2-3 mm za 24 hodin v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu a typu tmelu.
Silikonová pryž vykazuje bezkonkurenční vlastnosti, jako jsou:
- Vysoká teplotní odolnost (-55 až +180 °C).
- Hydrofobita (vodoodpudivost).
- Odolnost vůči UV záření, povětrnosti i chemická odolnost.
Ve srovnání s ostatními organickými hmotami prakticky nestárne. Charakteristickou vlastností silikonových jednosložkových tmelů je i výborná adheze k různým neporézním podkladům jako jsou sklo, porcelán, glazovaná keramika, ocel, PVC, polykarbonát, hliník, a to bez použití adhezních přípravků. Tmely nelze následně přetírat nátěrovými hmotami, proto jsou používány jako finální úprava.
Rozdělení silikonových tmelů Lukopren S podle vulkanizačního systému
Silikonové tmely Lukopren S lze podle vulkanizačního systému rozdělit na kyselé (acetátové) a neutrální.
Čtěte také: Komplexní průvodce tmely na střechy
- Kyselé tmely: Mají vynikající adhezi k hladkým neporézním podkladům, jako jsou sklo, smalt, glazovaná keramika. V této kategorii Lučební závody a.s. Kolín vyrábějí dva typy:
- Lukopren S 6400: Nízkomodulový tmel (třída ISO F-20 LM) pro dynamicky namáhané spáry.
- Lukopren S 6410: S vysokým modulem (třída F-12,5 E).
- Neutrální tmely: Pro stavebnictví je určen nízkomodulový silikonový tmel s obchodním označením Lukopren S 8280 (třída F-20 LM). Ten je vhodný pro tmelení dynamicky namáhaných spár, zejména porézních silikátů, ale i dalších jako jsou hliník, ocel, povrchově upravené dřevo, pozinkovaný plech, titanzinkový plech apod. Zde je důležité zdůraznit, že u všech porézních silikátů je nezbytné použít jako spojovací prostředek (primer) Lukopren Primer B 733.
Speciální silikonové tmely Lukopren
Kromě výše uvedených silikonových tmelů Lučební závody a.s. Kolín vyrábějí i tmely speciální:
- Lukopren S Duoglass: Nový typ silikonového tmelu, určený speciálně pro tmelení izolačních dvojskel pro výrobu oken se sníženou propustností pro vodní páry.
- Lukopren S 9780, S 9440: Odolné velmi vysokým teplotám.
- Lukopren UNI A a UNI N: Tmely hobby.
- Lukopren S 3782: Tekutý silikonový tmel k zalévání vodorovných spár a trhlinek ve stavebnictví, používá se i v elektrotechnice a elektronice.
Tmelení karoserie aneb kytování auta
Tmelení karoserie patří mezi základní karosářské práce, bez kterých se neobejde žádná oprava poškozeného laku, drobných promáčklin ani větších nerovností na karoserii. Tmelení karoserie je proces, při kterém se pomocí speciálního tmelu vyrovnávají nerovnosti na povrchu karoserie. Nejčastěji se jedná o drobné promáčkliny, škrábance, přechody po svařování, opravy po korozi nebo vyrovnání ploch před lakováním. Pojem kytování auta se používá jako lidové označení tmelení. V praxi znamená totéž - aplikaci tmelu na karoserii - ale často se používá v kontextu domácích oprav nebo menších zásahů.
Správně provedené tmelení karoserie zajistí rovný povrch, dlouhou životnost opravy a profesionální výsledek. Kytování auta není jen „vyplnění díry“. Jde o technickou práci, která má připravit karoserii na další kroky, jako je plničení a lakování. Při přípravě karosářských dílů je obvykle třeba vyrovnat různé nerovnosti, důlky a prohlubeniny, které by nejen působily neesteticky, ale znemožnily by i správné nalakování karosérie.
Výběr správného tmelu pro karoserii
Výběr správného tmelu je jedním z nejdůležitějších kroků celého procesu. Nejoblíbenějším způsobem je využití různých dvousložkových stěrkových polyesterových tmelů. Při tmelení, nebo chcete-li při kitování, se nejčastěji můžeme setkat se čtyřmi druhy stěrkových polyesterových tmelů:
| Typ tmelu | Charakteristika a použití | Vrstva | Přednosti |
|---|---|---|---|
| Tmel s vláknem (karbonovým nebo skelným) | Určen především k tmelení dílů, které byly svařovány, vyklepávány nebo namáhány opravou za použití vysoké teploty. Dokáže zpevnit původní materiál, který může být opravou oslaben. Karbonové vlákno nabízí lepší pevnost i brousitelnost než skleněné. | Do finální podoby | Zpevňuje oslabený materiál, výborná brousitelnost a pevnost. |
| Tmel s hliníkovým práškem (Alu) | Používá se především k odvodu tepla z podkladu (kvůli jeho tepelné roztažnosti). Aplikuje se jako izolační vrstva na již vyrovnaný povrch, často tedy leží na vrstvě tmelu s vláknem nebo na středním tmelu. Najdeme ho nejčastěji na střechách, discích kol, kapotách nebo v motorovém prostoru - všude tam, kde by mohla hrozit změna objemu materiálu vlivem tepla. | Izolační vrstva | Odvod tepla, stabilita při změnách teploty. |
| Tmel střední (Soft nebo Fill) | Nejpoužívanější typ. Používá se univerzálně k zarovnání povrchů do asi 3mm tloušťky nerovností. Některé výjimečnější tmely tohoto typu ovšem zvládnou podstatně více - zůstanou stabilní až v 7cm vrstvě. Zvláštním podtypem je tmel střední antikorozní s přídavkem antikorozních látek, který ideálně využijete na menších plochách bez základové barvy. Poskytuje ochranu na úrovni epoxidového základového nátěru na hliník nebo holou ocel. | Do 3 mm (výjimečně až 7 cm) | Univerzální, dobrá brousitelnost, optimální tvrdost, antikorozní ochrana. |
| Tmel dokončovací (Fine) | Určený k zarovnání drobných nerovností. Některé tmely tohoto typu navíc můžete použít přímo pod lak, bez nutnosti použití plniče. | Maximálně 1 mm | Hladký povrch bez map, ideálně tvrdý, dobře brousitelný. |
Další druhy tmelů pro autoopravy
- Tmely na plasty: Využijete ho ke tmelení nárazníků, lišt, zrcátek a dalších plastových dílů. Dokáže částečně naleptat plast v místě tmelení a zajistit potřebnou přilnavost. Navíc je pružný a nepraská, což je velká výhoda oproti ostatním tmelům.
- Odlehčené tmely: Jsou určeny na velké plochy (střechy, kapoty apod.), kde je podstatným faktorem váha tmelu. Příliš těžký tmel by totiž mohl vést k namáhání materiálu nebo přímo jeho poškození. Pro jeho lehkou váhu ho běžně používají také opraváři závodních aut, letadel nebo motocyklů.
- Dvousložkový tmel stříkací: Je ideální při opravě rozsáhlejších ploch, například boků dodávek, střech větších automobilů a podobně. Aplikuje se stříkací pistolí nebo sprejem. Nezapomeňte správně zvolit velikost trysky stříkací pistole (pohybuje se mezi 2-2,5 mm a je vždy doporučena výrobcem tmelu).
Správná aplikace tmelu na karoserii
Kytování auta je náročná práce, kterou je lepší dělat pořádně a pečlivě. I když se postup může zdát jednoduchý, právě tmelení karoserie patří mezi opravy, kde se chyby projeví až s odstupem času. Mezi nejčastější chyby patří příliš silná vrstva tmelu, která po čase praská nebo se propadá. Další chybou je nesprávné míchání tmelu s tužidlem. Pokud není směs homogenní, tmel netvrdne rovnoměrně a ztrácí své vlastnosti. Při kytování auta se vyplatí pracovat pomalu a systematicky. Každý krok má svůj význam a snaha práci uspíšit se většinou nevyplácí.
Čtěte také: Vše o tmelech na litinu: Povrchové úpravy
Postup tmelení
- Příprava povrchu: Tato fáze rozhoduje o tom, zda oprava vydrží, nebo se brzy projeví problémy. Tmelenou část v první řadě očistěte a odmastěte. Veškerá rez musí být odstraněna až na zdravý kov. Tmel nanesený na rez nemá šanci dlouhodobě držet. Před tmelením je nutné povrch důkladně odmastit. Plech je potřeba přebrousit tak, aby byl povrch mírně zdrsněný, ideálně do P120.
- Příprava tmelu: Většina tmelů používaných při kitování auta je dvousložková, tedy tmel + tužidlo. Důležitou součástí tmelení je nejprve správně promíchat obě složky tmelu mezi sebou. Uvědomte si, že tužidlo má nejen funkci tvrdidla, ale zároveň ředidla. Pokud jej správně vmícháte do tmelu, naředí jej a tmel se stane vláčnějším a lépe použitelným. Poměr míchání je nutné dodržet podle doporučení výrobce, nejčastěji se pohybuje kolem 2-3 % tužidla. Obvyklý poměr je u polyesterových tmelů 100:3, tedy na 100g tmelu přidáte 3g tužidla. Tmel je potřeba míchat důkladně, ale ne zbytečně agresivně, aby se do směsi nedostaly vzduchové bubliny. Namíchejte proto raději vždy menší množství, které jste schopni okamžitě zpracovat, protože po natužení může dojít k rychlému tvrdnutí tmelu.
- Nanášení tmelu: Tmel se nanáší pomocí špachtle v tenkých a rovnoměrných vrstvách. Nikdy se nesnažte vyplnit celý defekt jednou silnou vrstvou, protože hrozí praskání a propady. Špachtli držte pod mírným úhlem a tmel lehce vtlačujte do povrchu. Abyste tmelili i oblé tvary jedním tahem, držte špachtli tak, že máte čtyři prsty na vrchní straně a palec tlačí proti nim z druhé strany. Malíčkem nebo ukazováčkem vyviňte na stěrku tlak a lehce ji tak zdeformujte do oblouku. Při tmelení přechodů je důležité co nejplynuleji zvládnout přechod mezi tmelem a tmelenou plochou. Začněte a skončete se stěrkou v co nejsvislejší poloze, do které plynule přejdete ze sklonu 30-40°. Plynulý přechod tedy nevytváříte tlakem, ale polohou stěrky.
- Doba vytvrzení: Doba vytvrzení závisí na typu tmelu, množství tužidla a okolní teplotě. Obvykle se pohybuje v rozmezí 15-30 minut. Pracovní teplota by měla být stabilní a bez vysoké vlhkosti. Ještě před úplným vytvrzením máte krátký čas na kontrolu a případné drobné úpravy. Sledujte, zda se netvoří bubliny, hrudky nebo ostré přechody.
- Broušení: Po vytvrzení následuje broušení, které je klíčové pro výsledný tvar. Pro lepší výsledek doporučujeme využít hoblík nebo excentrickou brusku. Začíná se hrubším brusným papírem (např. P80 nebo P120), kterým se srovná základní tvar, a postupně se přechází na jemnější zrnitosti (např. P180 nebo P240). Při broušení je důležité často kontrolovat rovinnost pohledem i hmatem. Pro lepší kontrolu a odhalení nedokonalostí doporučujeme využít suchý kontrolní pudr. Naneste ho na tmelený povrch, který následně celý lehce zbruste. Pokud je tmelu příliš, pudr se na daném místě setře jako první.
- Další kroky: Po dokončení tmelení karoserie a pečlivém vybroušení povrchu následuje další zásadní krok, který ovlivní finální vzhled celé opravy - nanesení plniče a následné lakování. Správně vytmelený povrch je nutné znovu odmastit, zkontrolovat rovinnost a připravit tak, aby lak perfektně přilnul a nevznikaly mapy ani přechody. Právě v této fázi se ukáže kvalita předchozí práce i použitých materiálů, protože dobrý tmel si zaslouží stejně kvalitní lak.
Limity tmelení karoserie
Tmelení karoserie má své limity a není řešením všech problémů. Pokud je plech výrazně zkorodovaný, tenký nebo strukturálně poškozený, je nutné nejprve provést mechanickou opravu nebo výměnu dílu. V případě větších poškození je často lepší obrátit se na odborný autoservis.
tags: #pruzne #kytovaci #tmely #informace