Asfaltové pásy se v současnosti dělí na mnohem více typů, než tomu bylo dříve. V tomto článku se dozvíte, jak vybrat ten správný asfaltový pás, který splní vaše požadavky, i jaké jsou nejvhodnější podmínky pro jeho montáž.
Co je to asfaltový pás a k čemu slouží?
Asfaltový pás je tradiční hydroizolační materiál na bázi asfaltu, který se zpravidla skládá z povrchové úpravy, výztužné vložky a krycí vrstvy. Nejčastěji se s asfaltovými pásy setkáváme při izolaci plochých střech v hydroizolační, pojistné nebo parotěsné vrstvě. Také ve spodní konstrukci staveb nachází asfaltový pás široké uplatnění. Ať už jako izolace proti zemní vlhkosti, izolace proti radonu nebo tlakové či prosakující vodě. Asfaltové pásy lze také použít ve skladbách šikmých střech a podlah.
Historie a vývoj: Od IPA k moderním pásům
Doslova kouzelné slovíčko IPA znají snad všichni kutilové, ale co se pod ním skrývá? Dříve se jako hydroizolace základů proti zemní vlhkosti používala IPA. Jednalo se o papírovou lepenku, která byla z obou stran opatřena asfaltem. Asfaltové pásy typu A jsou pásy s nosnou vložkou, která je napuštěná asfaltem (térpapír). Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace.
Složení asfaltových pásů
Asfaltové pásy se zpravidla skládají z povrchové úpravy, výztužné vložky a krycí vrstvy. Nosná vložka bývá umístěna uprostřed tloušťky pásu a přenáší mechanické namáhání v tahu.
Typy nosných vložek
- Ze skleněné rohože: Cenově dostupnější asfaltové pásy, které ovšem mají nižší pevnost v tahu. Obecně jsou skelné materiály odolnější vůči ohni.
- Z kovové fólie: Výztužná vložka může být tvořena i tenkou kovovou fólií. Nejčastěji hliníkovou, ale lze se setkat i s měděnou nebo z nerezové oceli. Pro izolaci spodní stavby proti radonu nelze nikdy použít pouze asfaltový pás s hliníkovou vložkou.
- Ze syntetických vláken: Nejčastěji polyesterová syntetická vlákna jsou dnes užívané v řadě asfaltových pásů s vysokými parametry.
Každý typ nosné vložky má své výhody i nevýhody. Pro dosažení lepších vlastností se proto používají i kombinace různých typů nosných vložek. Propracovanější variantou pro kombinaci vlastností jsou tzv. spřažené nosné vložky. U těchto vložek nejde jen o nezávislé uložení dvou výztužných vložek pásu, ale o skutečné propojení různých typů vložek v jednu. Jedná se například o polyesterové rouno a skelnou tkaninu nebo mřížku.
Čtěte také: Betonový sloupek 200 cm na plot
Typy asfaltové hmoty
Asfaltem může být impregnována výztužná vložka, která spolu s plnivem tvoří krycí vrstvu nosné vložky.
- Oxidovaný asfalt: Při vhánění kyslíku do surového asfaltu vzniká oxidovaný asfalt. Oxidované asfaltové pásy jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. Obecným nedostatkem oxidovaného asfaltového pásu je jeho malá tažnost za nízkých teplot. Také montáž tohoto typu asfaltových pásu není možná za nízkých teplot pod +5 °C.
- Modifikovaný asfalt: Přidáním modifikátorů jako jsou vhodné elastomery (SBS) nebo plastomery (APP) do směsi asfaltu upraveného krátkou oxidací vzniká modifikovaný asfalt. Modifikované asfaltové pásy se vyznačují vyšší tažností, menším stékáním a bývají i odolnější vůči stárnutí. Asfaltové pásy modifikované (SBS nebo APP) jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. Nejčastěji používaný elastomer pro modifikaci asfaltových pásů je takzvaný termoplastický kaučuk. Asfaltové pásy s modifikací APP vznikají přidáním atakticky (amorfního) polypropylenu, který zvýší bod měknutí. Tyto pásy se vyznačují vynikající odolností vůči UV záření. Jedná se o tužší materiál, který je i odolnější vůči bodovému zatížení, ale nemá tak elastický charakter jako pásy SBS.
Povrchová úprava
Původně byla horní povrchová úprava asfaltových pásů opatřena pouze pískováním, aby se zabránilo slepování pásů navinutých v roli. Asfaltový pás, který je určen na vrchní vrstvu střešních krytin, bývá opatřen horním břidličným posypem. I když má tento posyp několik barevných odstínů, estetika není jediný důvod, proč se na asfaltový pás používá.
Tloušťka a použití
- Asfaltový pás s tloušťkou do 2,5 mm s krycí vrstvou menší jak 1 mm se nepoužívá jako hlavní hydroizolační vrstva, ale spíše jako spodní vrstva souvrství.
- Asfaltový pás s tloušťkou okolo 4 až 5 mm s krycí vrstvou větší jak 1 m. Tyto asfaltové pásy mají nenasákavou nosnou vložku a běžně lze tento typ použít jako hlavní hydroizolační vrstvu plochých střech.
Montáž asfaltových pásů
Významnou roli při montáži hraje teplota a povětrnostní podmínky. Doporučené minimální teploty pro pokládku modifikovaných asfaltových pásů je alespoň +5 °C. Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C. Často jsou požadavky na výstavbu takové, že je potřeba montáž provádět i za nepříznivých podmínek. Naopak při vysokých teplotách, kdy asfaltová vrstva měkne, vzniká riziko poškození pásu například prošlápnutím. Také hrozí zabudování napětí vlivem roztažnosti materiálu při vysokých teplotách.
Příprava podkladu
Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu.
Pokládka na vodorovné plochy
Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm. Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu. Při pokládce by se měly jednotlivé pásy překrývat po spádu, tak aby voda volně stékala přes spoje. V případě pokládky ve sklonu do 5° se doporučuje klást asfaltové pásy rovnoběžně s okapem.
Čtěte také: Betonový sloupek průběžný: Detailní rozbor rozměrů a možností použití
Přesahy a spoje
Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm. Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm. V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách, druhá vrstva hydroizolace se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní a její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy. Všechny pásy se pokládají v jednom směru, nekříží se a natavují se mezi sebou celoplošně. Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu. Přesahy mezi jednotlivými pásy je pro zvýšení kvality spojů vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem na asfaltové pásy.
V současně platných normách týkajících se povlakových hydroizolací není velikost spojů nijak specifikována. Dnes je tak otázka délky spojů v České republice v kompetenci výrobců asfaltových pásů. Velikost se pohybuje v závislosti na velikosti posypu a zda se jedná o spoj v podélném a nebo příčném směru. V případě podélného a příčného směru pro jemnozrnný minerální posyp a separační fólie se jedná o 100 mm, minimum 80 mm. V podélném směru (čelní spoj) pro hrubozrnný posyp se délka spoje pohybuje od 100 mm - 150 mm.
Pokládka v rozích a koutech
Správně položené asfaltové pásy v rozích a koutech spolurozhodují o životnosti a vodotěsnosti hydroizolace. Pro hydroizolaci střechy jednoznačně platí, že „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Základem jsou kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování.
Zesílení exponovaných míst
K exponovaným místům patří kouty a rohy nadstřešních prvků. Souběh rovin zde vytváří místo, kde není možné docílit požadovaný 8 cm přesah pásů. Proto je nutné tato místa podložit k docílení potřebné těsnosti. Pro přípravu těchto prvků je vhodné použít poddajné a pružné materiály.
Opracování detailů
Na položené ploše pásů si označíme linii přesahu. V té bude nutné (v případě použití asfaltových pásů s posypem) do asfaltu „utopit“ vrchní posypovou vrstvu. Před samotným navařováním si připravte přířezy pásů pro detail. Dle výšky střešního prvku se na šabloně mění pouze rozteč řezů. Po naměření a zpracování přířezů pro detaily „utopíme“ posyp spodního pásu pro kvalitní navaření přířezu. Pás mírně nahřejeme hořákem a posyp jemně zatlačíme do podkladu (pohladíme). Postupně natavujeme přířezy detailů (směrem odspodu nahoru). Mírné vytečení asfaltu (tzv. návalku) na spoji není chyba, ale naopak snadná kontrola předpokladu dobrého spoje. Při napojování jednotlivých přířezů detailů opět nezapomeneme na „utopení“ vrchní posypové vrstvy.
Čtěte také: Vše o obrubnících pod plotem
Ochrana hydroizolace spodní stavby
Dům je nutné chránit před podzemní a vzlínající vlhkostí, která by znehodnotila konstrukce domu a zapříčinila vznik vlhkých map na stěnách a případný výskyt plísní. Hydroizolace však nechrání stavbu jen před vlhkostí, ale i před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem. Použitá izolace také musí sloužit jako ochrana proti radonu, jehož intenzita uvolňování z podloží je různá a je určena tzv. radonovým indexem. Ke každé této skupině je na základě přístupnosti izolace definovaná minimální doporučená skladba hydroizolace spodní stavby. Například pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S (například GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL).
Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.
Asfaltové pásy pro izolaci mostovek
Izolační systém (IS), chránící nosnou konstrukci betonové mostovky, musí především zajistit vodotěsnost (odolnost proti agresivní vodě a roztokům solí), odolnost proti statickému a dynamickému zatížení, odolnost proti teplotním změnám, přenos brzdných sil (radiální a tangenciální síly) do konstrukce a dostatečnou tažnost pro přenesení trhlin v podkladu. Izolační systém se zpravidla provádí jako plnoplošný tedy i pod chodníky a římsami.
Česká norma požaduje jako materiál nosné vložky polyester s min. tažností 35 % nebo jiný materiál podobných vlastností. Slovenská norma hovoří o min. plošné hmotnosti 180 g/m2 a tažnosti 35 %. Na rozdíl od použití AIP pro spodní stavbu nebo střechy hraje u izolací mostů důležitou roli impregnace nosné vložky. Díky namáhání normálovými a tangenciálními silami je důležitá koheze AIP. Tedy vzájemná pevnost mezi jednotlivými vrstvami AIP (horní a spodní asfaltová vrstva, nosná vložka). Kvalitativní parametry nosné vložky jsou již nastaveny v národních normách, asfaltová hmota zatím specifikována není.
Technické parametry a normy
Označení asfaltových pásů může být značně matoucí, jelikož vidíme jen číselné označení a písmeno, které vlastně ani nevíme, co znamená. Každý výrobce asfaltového pásu má povinnost dle norem vydat ke každému typu asfaltového pásu technický list. Tento technický list obsahuje složení a technické parametry asfaltového pásu, ale také jeho podmínky použití a skladování. Mezi technické parametry, které výrobce udává, se řadí i tloušťka nebo jeho plošná hmotnost asfaltového pásu. Když tedy přijdete do stavebnin pro asfaltový pás, je třeba si ujasnit, jestli uvedený údaj je plošná hmotnost, nebo tloušťka asfaltového pásu.
Zkoušení smykové odolnosti ve spojích
V tomto příspěvku jsou řešeny spoje v podélném směru vzhledem k tomu, že jsou více namáhány. Jedná se především o silové účinky od střešního pláště a o vlastní technologii výroby pásů. Z hlediska silového namáhání jsou v tomto příspěvku řešeny pouze spoje namáhané na smyk (lineární - smykové síly na odtržení). Pro zjištění vztahu mezi délkou spoje a tržným zatížením je použito procentuální porovnání sil, které přenesou spoje o různé délce a různé délce spoje. Jsou zvoleny dvě skupiny materiálů. Materiály s hrubým posypem, kde je porovnávána délka spojů 120 mm a 150 mm a materiály s jemnozrnným posypem s délkou spoje 80 mm a 100 mm. Plocha menšího spoje vždy tvoří přibližně 80 % plochy ze spoje většího. Měření bylo prováděno při různých teplotách (-20, 0, +20, +50 a +80 °C) s odchylkou ± 3°C.
Základní výchozí vliv na porušení spoje měl typ nosné vložky, použitý druh asfaltové hmoty a délka spoje. Při nízkých teplotách se na přenose silového namáhání podílela jak nosná vložka, tak i asfaltová hmota. U asfaltové směsi modifikované polymery k přetržení došlo. U asfaltované směsi z oxidovaného asfaltu došlo jak k přetržení, tak k rozpojení pásů jak u nosné vložky ze skelné tkaniny, tak z PES rohože. V případě této asfaltové hmoty docházelo až k delaminaci asfaltu od nosné vložky. V případě vysokých teplot byl vliv nosné vložky na pevnosti pásu a spoje omezen. Problematika pevnosti spoje byla omezena na adhezi mezi asfaltovou směsí na dolním povrchu horního pásu a horním povrchu dolního asfaltového pásu a délku spoje. Při teplotě +80 °C docházelo vždy k usmyknutí po povrchu bez rozdílu hmoty. Při teplotě +50 °C docházelo pouze u modifikace kopolymerem SBS částečně i k usmyknutí po nosné vložce. U modifikace polymerem APP docházelo téměř ke 100 % rozpojení i při teplotách +20 °C. Pro asfaltové pásy modifikované kopolymerem SBS s nosnou vložkou z polyesterových vláken (PES), skelné tkaniny a skelné rohože je možné použít menší rozměr přesahů.
Požární bezpečnost zateplení staveb (ETICS)
Vnější kontaktní zateplovací systém (dále jen VKZS) obvodových stěn, často též označovaný anglickým ekvivalentem ETICS (External Thermally Insulating Composite System), je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Požární bezpečnosti zateplení staveb je věnována v posledních letech značná pozornost a hlavní tematická otázka bývá následující: Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant (zejména expandovaný polystyren - dále jen EPS, extrudovaný polystyren - dále jen XPS, fenolická pěna), případně s jakými úpravami, a kde je již nezbytný izolant nehořlavý (minerální vlákno - dále jen MV)?
Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“. Nejde však pouze o otázku omezené použitelnosti hořlavého izolantu pro určitou výšku na fasádě, ale v poslední době jde též o specifické úpravy požárně problematických detailů, kterými jsou především nadpraží a ostění otvorů v obvodových stěnách a založení VKZS nad terénem. Článek se zaměřuje na zateplení tradičních nehořlavých obvodových stěn (zděných, železobetonových).
Základní požárně technické pojmy
- Požární výška objektu h je výška od čisté podlahy 1. nadzemního podlaží (dále jen NP) k čisté podlaze poslední užitného NP. Za užitné podlaží není nutné uvažovat technické podlaží, tj. například strojovnu výtahu na střeše objektu nebo pochozí zelenou střechu.
- Třída reakce na oheň je důležitým ukazatelem, jak stavební výrobky VKZS nevyjímaje přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru. Výrobek je nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek zatříděn do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F, kde třídy A1 a A2 představují nehořlavé výrobky, třídy B až F pak výrobky s postupně rostoucí hořlavostí.
- Index šíření plamene po povrchu is (mm/min.) je rovněž výsledkem laboratorní malorozměrové požární zkoušky a udává rychlost, s jakou se plamen může šířit po povrchu stavebních konstrukcí.
- Požární pásy (svislé, vodorovné) jsou požárně odolné části obvodových stěn na hranici požárních úseků (například bytů) nejčastěji mezi okny, jejichž hlavní funkce je omezení šíření účinku požáru ve svislém a vodorovném směru po fasádě do přilehlých požárních úseků. Základní rozměr přímého požárního pásu pro objekty nevýrobního charakteru (bytová a občanská výstavba) je 0,9 m, avšak jejich geometrii lze řešit i v jiných modifikacích. Požární pásy musí mít kromě požární odolnosti v ploše a příslušného rozměru i tzv. druh konstrukční části DP1.
Požadavky na novostavby
Ve srovnání s dodatečným zateplením stávajících objektů jsou požární požadavky pro novostavby přísnější. Nejedná se pouze o zcela nově stavěné a kolaudované objekty, ale i o objekty realizované po roce 2000. V souvislosti s požárními požadavky na VKZS jsou limitující 2 výškové úrovně, a to 12 a 30 m.
- Objekty s požární výškou do 12 m včetně: Nejsou sice požární pásy požadovány s výjimkou svislého pásu mezi objekty, je-li nový objekt například přistavován ke stávajícímu objektu. Hořlavý izolant tak lze použít v celé ploše fasády až do úrovně stropní konstrukce nad posledním podlažím.
- Objekty s požární výškou do 30 m včetně: Hořlavý izolant je částečně použitelný. VKZS s hořlavým tepelným izolantem splňující třídy reakce na oheň pro systém jako celek (třída B) pro izolant (třída E) a nulový index šíření plamene po povrchu (is = 0 mm/min.) může být použit do výškové polohy podlaží 12 m včetně, a to až po stropní konstrukci nad tímto podlažím. Pro podlaží s vyšší výškovou polohou je již nezbytné použít celoplošně nehořlavý VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. izolant z MV.
- Objekty vyšší než 30 m: Je požadován VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. nehořlavý tepelný izolant z MV.
Dodatečné zateplení stávajících objektů
Dodatečným zateplením se rozumí změna stávající stavby, která je cílena především na panelové bytové domy a objekty kolaudované před rokem 2000. Ve srovnání s novostavbami připouští požární legislativa pro dodatečné zateplení jisté konstrukční „úlevy“, což je dáno zejména velkým množstvím objektů, které stále ještě bude nutné zateplit. Tyto úlevy spočívají zejména v možnosti využití hořlavého izolantu až do výškové polohy podlaží 22,5 m včetně, což stavební dílo značně zlevňuje. Další značnou úlevou je také skutečnost, že byť jsou na zateplovaném objektu mezi požárními úseky (například byty) co do rozměrů vyhovující svislé nebo vodorovné požární pásy, mohou být zatepleny hořlavým izolantem.
- Objekty do požární výšky 12 m včetně: V požární legislativě nejsou definovány žádné požárně technické požadavky a celý objekt může být zateplen hořlavým tepelným izolantem.
- Objekty s požární výškou nad 22,5 m: Je již nezbytné použít celoplošně nehořlavý VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. izolant z MV.
V části objektu s hořlavým tepelným izolantem jsou nezbytné úpravy v místě otvorů a založení eliminující vertikální šíření požáru po fasádě. Požární legislativa nabízí jako standardní řešení vodorovný „nehořlavý pruh“ s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 a výškou alespoň 0,5 m, což odpovídá výšce jedné desky z MV.
Nová ČSN 73 0810 (červenec 2016)
V červenci 2016 vyšla nová ČSN 73 0810, která definuje nové požadavky na ETICS z hlediska požární bezpečnosti. Norma zjednodušuje klasifikaci budov. Nerozhoduje již rok kolaudace. Zároveň se významně zvyšují požadavky na požární bezpečnost fasád. V nové úpravě jsou definována čtyři pásma požární výšky.
- Nad soklem, nad okny včetně nejvyššího podlaží a v úrovni atiky průběžný požární pás o šířce min. 900 mm. Pás nad oknem může být odsazen od nadpraží max. 0,15 m.
- Okolo vstupních dveří (požárně otevřených ploch únikových cest) požární pás s šířkou min. 1500 mm.
- Okolo oken a dveří vnitřních schodišť (vertikálních únikových cest) pás do vzdálenosti 1500 mm všemi směry.
- Štítová stěna bez oken může být bez požárních pásů, ale od ostatních fasád musí být oddělena svislým požárním pásem s šířkou min. 900 mm.
- Na rozhraní objektů svislý požární pás s šířkou min. 900 mm.
Zateplovací systém (ucelená sestava) musí být třídy reakce na oheň alespoň B (tj. s tepelnou izolací z EPS nebo fenolické pěny), tepelněizolační materiál alespoň E. Nad soklem průběžný požární pás o šířce min. 900 mm. Pro vnější zateplení musí být výrobky nebo celé sestavy třídy reakce na oheň alespoň E. Norma stanovuje, že pod terénem lze ve všech případech zateplovat systémem s tepelnou izolací třídy reakce na oheň E a připouští vytažení takového systému na sokl až do výšky 1 až 1,5 m. To vyplývá jednak z technologie, kdy je např. okolo budovy svažitý terén, a jednak z požadavku na omezení nasákavosti tepelné izolace - z důvodu namáhání vodou se v této poloze minerální vata nepoužívá.
| Název pásu | Typ asfaltu | Tloušťka (mm) | Použití |
|---|---|---|---|
| GLASTEK 30 STICKER ULTRA | Modifikovaný | 3,0 | N/A |
| GLASTEK AL 40 MINERAL | Modifikovaný | 4,0 | N/A |
| SKLOBIT 40 MINERAL | Oxidovaný | 4,0 | N/A |
| ELASTEK 40 SPECIAL MINERAL | Modifikovaný | 4,0 | N/A |
| ELASTEK 50 SPECIAL MINERAL | Modifikovaný | 5,0 | N/A |
| GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL | Modifikovaný | 4,0 | Hlavní hydroizolační vrstva plochých střech, ochrana proti radonu |
| DEKBIT V60 S35 | Oxidovaný | 3,5 | N/A |
| BITAGIT 35 MINERAL | Oxidovaný | 3,5 | N/A |
| ELASTODEK 40 SPECIAL MINERAL | Modifikovaný | 4,0 | N/A |
| SKLODEK 40 SPECIAL MINERAL | Modifikovaný | 4,0 | N/A |
| IPA V60 S35 | Oxidovaný | 3,5 | N/A |
| DEKGLASS G 200 S40 | Oxidovaný | 4,0 | N/A |
| BITAGIT 40 AL+V60 MINERAL RADON | Oxidovaný | 4,0 | N/A |
| DEKBIT AL S40 | Oxidovaný | 4,0 | N/A |
tags: #prubezny #pas #izolace #informace